Chapter,Paragraph
1 Uvod,1 | evangelium celému světu a křtili všechny národy: "
2 Uvod,1 | Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu
3 Uvod,1 | všemu tvorstvu! Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen;
4 Uvod,1 | Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno,
5 Uvod,1 | z příkazu Ježíše Krista a naplňuje se během staletí
6 Uvod,1 | tajemství Boha Otce, Syna a Ducha svatého a tajemstvím
7 Uvod,1 | Otce, Syna a Ducha svatého a tajemstvím vtělení Syna,
8 Uvod,1 | stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil
9 Uvod,1 | přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za
10 Uvod,1 | Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal
11 Uvod,1 | nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě,
12 Uvod,1 | slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez
13 Uvod,1 | Věřím v Ducha svatého, Pána a dárce života, který z Otce
14 Uvod,1 | Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy
15 Uvod,1 | zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím
16 Uvod,1 | Očeká-vám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku."~
17 Uvod,2 | hlásala Ježíšovo evangelium a vydávala o něm svědectví.
18 Uvod,2 | uloženo jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal" (
19 Uvod,2 | učitelský úřad věnoval motivaci a podpoře evangelizačního
20 Uvod,2 | náboženské tradice dosvědčují a nabízejí lidstvu, a s otevřeným
21 Uvod,2 | dosvědčují a nabízejí lidstvu, a s otevřeným a kladným přístupem
22 Uvod,2 | nabízejí lidstvu, a s otevřeným a kladným přístupem tvrdí: "
23 Uvod,2 | těchto náboženstvích pravdivé a svaté. S upřímnou vážností
24 Uvod,2 | na jejich způsoby chování a života, pravidla a nauky.
25 Uvod,2 | chování a života, pravidla a nauky. Ačkoliv se v mnohém
26 Uvod,2 | rozcházejí s tím, co ona věří a k věření předkládá, přece
27 Uvod,2 | Ježíše Krista "cestu, pravdu a život" (Jan 14,6) pokračuje
28 Uvod,2 | pokračuje v této linii a dnes využívá i praxe mezináboženského
29 Uvod,2 | vztah vzá-jemného poznávání a obohacování v poslušnosti
30 Uvod,2 | obohacování v poslušnosti pravdě a při respekto-vání svobody.~
31 Uvod,3 | praktickém uskutečňování a teoretickém prohlubování
32 Uvod,3 | dialogu mezi křesťanskou vírou a jinými náboženskými tradicemi
33 Uvod,3 | hledání, předkládáním návrhů a doporučováním postojů, které
34 Uvod,3 | připomněla biskupům, teologům a všem katolickým věřícím
35 Uvod,3 | řešením shodujícím se s vírou a odpovídajícím sou-časným
36 Uvod,3 | týkající se jedineč-nosti a spásonosné univerzality
37 Uvod,3 | tajemství Ježíše Krista a církve ani nechce předkládat
38 Uvod,3 | pro další prohlou-bení, a vyvrátit určité mylné a
39 Uvod,3 | a vyvrátit určité mylné a dvojaké postoje. Proto se
40 Uvod,4 | náboženský pluralismus, a to nejen de facto nýbrž
41 Uvod,4 | jako například definitivní a úplný charakter zjevení
42 Uvod,4 | jednota mezi věčným Slovem a Ježíšem z Nazareta, jednota
43 Uvod,4 | ekonomie vtěleného Slova a Ducha svatého, jedinečnost
44 Uvod,4 | Ducha svatého, jedinečnost a spásonosná univerzalita
45 Uvod,4 | království, Kristova království a církve, podstatná existence
46 Uvod,4 | povahy, které brání pochopení a přijetí zjevené pravdy.
47 Uvod,4 | pravda je nepostižitelná a nelze ji vyjádřit, ani ze
48 Uvod,4 | logickou mentalitou západní a symbolickou mentalitou východní;
49 Uvod,4 | za jediný zdroj poznání, a tím stává se neschopným "
50 Uvod,4 | pozvednout svůj pohled vzhůru a odvážně sáhnout po pravdě
51 Uvod,4 | existence" ; potíž pochopit a přijmout přítomnost definitivních
52 Uvod,4 | přítomnost definitivních a eschatologických událostí
53 Uvod,4 | z různých filozofických a náboženských souvislostí,
54 Uvod,4 | systematické soudržnosti a spoji-tosti či k jejich
55 Uvod,4 | slučitelnosti s křesťanskou pravdou; a konečně sklon číst a vykládat
56 Uvod,4 | pravdou; a konečně sklon číst a vykládat Písmo svaté mimo
57 Uvod,4 | Písmo svaté mimo tradici a učitelský úřad církve.~Na
58 Uvod,4 | odstíny, někdy jako tvrzení a někdy jako domněnky, jsou
59 Uvod,4 | nichž křesťanské zjevení a tajemství Ježíše Krista
60 Uvod,4 | tajemství Ježíše Krista a církve ztrácejí svůj charakter
61 Uvod,4 | charakter absolutní pravdy a spáso-nosné univerzality
62 Uvod,4 | alespoň vrhá stín pochybnosti~a nejistoty.~~
63 I | I. PLNOST A DEFINITIVNOST ZJEVENÍ JEŽÍŠE
64 I,5 | především zdůraznit definitivní a úplný charakter zjevení
65 I,5 | který je "cesta, pravda a život" (Jan 14,6) se zjevuje
66 I,5 | zjevuje plnost božské pravdy: "A nikdo nezná Syna, jenom
67 I,5 | Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit" (
68 I,5 | Kristu, jenž je prostředníkem a zároveň i plností celého
69 I,5 | plností celého zjevení." A zdůrazňuje: "Ježíš Kristus,
70 I,5 | mluví Boží slova (Jan 3,34) a dovršuje dílo spásy, které
71 I,5 | tedy celou svou přítomností a tím, jak se projevoval slovy
72 I,5 | jak se projevoval slovy a skutky, znameními, zázraky,
73 I,5 | především ale svou smrtí a svým slavným zmrtvýchvstáním
74 I,5 | slavným zmrtvýchvstáním a nakonec sesláním Ducha pravdy
75 I,5 | pravdy naplňuje, dovršuje a božským svědectvím potvrzuje
76 I,5 | dílo spásy tedy jako nová a konečná úmluva nikdy nepomine
77 I,5 | konečná úmluva nikdy nepomine a nemůže očekávat nové veřejné
78 I,5 | Krista (srov. 1 Tim 6,14 a Tit 2,13) ."~Právě proto
79 I,5 | sdělil lidstvu, kdo je. A toto definitivní sebezjevení
80 I,5 | nám Bůh o sobě zjevil." A tedy jen zjevení Ježíše
81 I,5 | našich dějin univerzální a poslední pravdu, která podněcuje
82 I,6 | Teze o omezeném, neúplném a nedokonalém charakteru zjevení
83 I,6 | pravdu o Bohu v její úplnosti a celistvosti nemůže postihnout
84 I,6 | celistvosti nemůže postihnout a ukázat žádné historické
85 I,6 | historické náboženství, a tedy ani křesťanství, ba
86 I,6 | je v Ježíši Kristu plné a dovršené zjevení spásonosného
87 I,6 | Proto subjektem slov, skutků a celé historické události
88 I,6 | vtěleného Slova, pravého Boha a pravého člověka, takže v
89 I,6 | sobě nesou definitivnost a úplnost zjevení Božích spásonosných
90 I,6 | tajemství zůstává transcendentní a nevy-čerpatelná. Pravda
91 I,6 | zůstává jedinečná, plná a dovršená, protože ten, kdo
92 I,6 | protože ten, kdo mluví a jedná, je vtělený Boží Syn.
93 I,6 | skutečným, byť sdíleným pramenem a dovršením veškerého spásonosného
94 I,6 | spásonosného zjevení Boha lidstvu a že Duch svatý, který je
95 I,6 | Duchem Krista, naučí apoštoly a skrze ně celou církev všech
96 I,7 | podřizuje zjevujícímu Bohu” a dobro-volně přijímá zjevení,
97 I,7 | je potřebná předcházející a pomáhající Boží milost a
98 I,7 | a pomáhající Boží milost a vnitřní pomoc Ducha svatého,
99 I,7 | svatého, aby se on dotkl srdce a obrátil je k Bohu, otevřel
100 I,7 | Bohu, otevřel duchovní zrak a dal «všem, aby s radostí
101 I,7 | radostí souhlasili s pravdou a věřili v pravdu.»"~Poslouchat
102 I,7 | přilnutí člověka k Bohu; a zároveň neodlučně je svobodným
103 I,7 | Víra je tedy "Boží dar" a "nadpřirozená ctnost", kterou
104 I,7 | k Bohu, kterého zjevuje, a k pravdě, kterou zjevuje,
105 I,7 | v Boha, totiž Otce, Syna a Ducha svatého".~Musí se
106 I,7 | rozlišení mezi teologální vírou a přesvědčením v jiných náboženstvích.
107 I,7 | vstoupit do hlubin tajemství a pomáhá, abychom mu přiměřeně
108 I,7 | jsou souhrnem zkušenosti a myšlení, jež tvoří poklady
109 I,7 | poklady lidské moudrosti a nábožnosti, které člověk
110 I,7 | hledání pravdy vymyslel a uskutečnil ve svém vztahu
111 I,7 | ve svém vztahu k Božskému a k Absolutnímu. V současných
112 I,7 | k takovémuto rozlišení, a proto se často ztotožňuje
113 I,7 | teprve hledá absolutní pravdu a dosud postrádá souhlas s
114 I,7 | rozdílů mezi křesťanstvím a jinými náboženstvími.~
115 I,8 | lidé během staletí mohli a ještě dnes mohou živit a
116 I,8 | a ještě dnes mohou živit a uchovávat svůj náboženský
117 I,8 | způsobech chování, o pravidlech a naukách jiných náboženství-
118 I,8 | tím, co ona (církev) věří a k věření předkládá, přece
119 I,8 | kanonickým knihám Starého a Nového zákona, protože jsou
120 I,8 | koncilu přejímá tuto tradici a učí: "Svatá matka církev
121 I,8 | jejich částmi za posvátné a kanonické, protože jejich
122 I,8 | 2 Petr 1,19-21; 3,15-16) a jako takové byly církvi
123 I,8 | knihy "učí spolehlivě, věrně a bez omylu pravdu, kterou
124 I,8 | všechny národy v Kristu a chtěl jim sdělit plnost
125 I,8 | sdělit plnost svého zjevení a své lásky, nepřestává se
126 I,8 | náboženstvích svůj přednostní a podstatný výraz, i když
127 I,8 | obsahují «mezery, nedokonalosti a bludy»". Tudíž posvátné
128 I,8 | náboženství, které opravdu živí a vedou život svých přívrženců,
129 I,8 | tajemství ty prvky dobroty a milosti, které jsou v nich
130 II | II. VTĚLENÉ SLOVO A DUCH SVATÝ V DÍLE SPÁSY~
131 II,9 | zprostředkovávaly zjevení a spásu. Neko-nečno, Absolutno,
132 II,9 | ukazovalo lidstvu mnoha způsoby a skrze mnoho historických
133 II,9 | univerzalita křesťanské spásy a na straně druhé skutečnost
134 II,9 | Slova, platná i mimo církev a bez vztahu k ní, a ekonomie
135 II,9 | církev a bez vztahu k ní, a ekonomie vtěleného Slova.
136 II,10 | z Nazareta, Mariin syn, a jen on, je Synem a Slovem
137 II,10 | syn, a jen on, je Synem a Slovem Otce. Slovo, jež "
138 II,10 | Syn, v němž máme vykoupení a odpuštění hříchů… Bůh totiž
139 II,10 | veškerá plnost dokonalosti a že skrze něho usmíří se
140 II,10 | Písmu svatému, odmítl mylné a ome-zující výklady a slavnostně
141 II,10 | mylné a ome-zující výklady a slavnostně definoval svou
142 II,10 | na zemi. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil
143 II,10 | pro naši spásu sestoupil a vtělil se, stal se člověkem,
144 II,10 | stal se člověkem, trpěl a třetího dne vstal z mrtvých,
145 II,10 | mrtvých, vstoupil~na nebesa a přijde soudit živé i mrtvé".
146 II,10 | koncil vyznal "že jediný a týž Syn, náš Pán ježíš Kristus,
147 II,10 | je doko-nalý v božství a dokonalý v lidství, pravý
148 II,10 | dokonalý v lidství, pravý Bůh a pravý člověk soupodstatný
149 II,10 | soupodstatný s Otcem podle božství a soupodstatný s námi podle
150 II,10 | před věky podle božství a v posledních dnech pro nás
151 II,10 | posledních dnech pro nás a pro naši spásu podle lidství
152 II,10 | svobodně prolil svou krev, a tak nám zasloužil život.
153 II,10 | usmířil se sebou i navzájem a vytrhl nás z otroctví ďábla,
154 II,10 | apoštolem: Boží Syn mě miloval a za mě se obětoval (Gal 2,
155 II,10 | zavádí nějaké oddělení Slova a Ježíše Krista. Ježíš je
156 II,10 | je vtělené Slovo, jediná a nerozdělitelná osoba Kristus
157 II,10 | jiný než Ježíš z Nazareta, a tento je Slovo Boží, které
158 II,10 | Přitom když usilujeme poznat a zhodnotit různé dary, zvláště
159 II,10 | Logos (Slova) jako takového a Slova, které se stalo tělem.
160 II,10 | činnost uskutečňovanou "mimo" a "za hranicemi" Kristova
161 II,11 | Bohem. U jejího pramene a jejím středem je tajemství
162 II,11 | spravedlnosti, posvěcení a vykoupení" (1 Kor 1,30).
163 II,11 | abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce" (Ef
164 II,11 | neposkvrnění v lásce" (Ef 1,4). "A skrze něho jsme se stali
165 II,11 | byl první z mnoha bratří. A ty, které předurčil, také
166 II,11 | předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také
167 II,11 | povolal, také ospra-vedlnil, a ty, které ospravedlnil,
168 II,11 | univerzální prostředník a vykupitel: "Boží Slovo totiž,
169 II,11 | člověk - všechny spasilo a celé veškerenstvo znovu
170 II,11 | Otec z mrtvých, vyvýšil a umístil po své pravici,
171 II,11 | oběti Krista, nejvyššího a věčného Velekněze (srov.
172 II,12 | ekonomie vtěleného ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Slova.
173 II,12 | přítomnosti Ducha svatého a principem jeho vylití na
174 II,12 | Ježíše Krista s jeho Duchem a skrze něho sahá za viditelné
175 II,12 | viditelné hranice církve a vztahuje se na celé lidstvo.
176 II,12 | živé společenství v Duchu a dává mu naději vzkříšení,
177 II,12 | totiž zemřel za všechny, a protože poslední povolání
178 II,12 | učitelský úřad církve pevně a jasně připomenul pravdu
179 II,12 | božské ekonomii: "Přítomnost a působení Ducha se dotýká
180 II,12 | jednotlivců, ale také společnosti a dějin, národů, kultur, náboženství…
181 II,12 | svého Ducha v srdcích lidí… A opět: je to Duch, který
182 II,12 | která jsou tu v ritech a kulturách a který je připravuje
183 II,12 | tu v ritech a kulturách a který je připravuje k dozrání
184 II,12 | funkci Ducha v celém stvoření a v celých dějinách lidstva,
185 II,12 | vtělení, v životě, ve smrti a při vzkříšení Ježíše, který
186 II,12 | nevyplňuje mezeru mezi Kristem a Logem, jak se někdy předkládá.~
187 II,12 | dějinách národů, v kulturách a náboženstvích, má za cíl
188 II,12 | hlásání radostné zvěsti a děje se ve vztahu ke Kristu,
189 II,12 | se ve vztahu ke Kristu, a to působením Ducha vtěleného
190 II,12 | do-konalý člověk všechny spasilo a celé veškerenstvo znovu
191 II,12 | tajemství vtělení, smrti a vzkříšení Božího Syna, vykonanou
192 II,12 | spolupůsobením Ducha svatého a vztahující se ve svém spásonosném
193 II,12 | spásonosném dosahu na celé lidstvo a celé stvoření: "Lidé se
194 III | III. JEDINEČNOST A UNIVERZALITA SPÁSONOSNÉHO
195 III,13 | která popírá jedinečnost a spásonosnou univerzalitu
196 III,13 | Kristu, Božím Synu, Pánu a jediném spasiteli, který
197 III,13 | události svého vtělení, smrti a vzkříšení dovršil dějiny
198 III,13 | jež mají v něm svou plnost a svůj střed.~Novozákonní
199 III,13 | soudce nad živými i mrtvými"; a proto "skrze něho dostane
200 III,13 | zemi tak zvaní “bohové” - a skutečně se mluví o mnoha “
201 III,13 | se mluví o mnoha “bozích” a mnoha “pánech” - ale pro
202 III,13 | od něhož pochází všechno a pro něhož jsme tu i my;
203 III,13 | pro něhož jsme tu i my; a máme jednoho Pána: Ježíše
204 III,13 | všichni lidé zachránili a (došli) k poznání pravdy.
205 III,13 | jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš,
206 III,13 | za všechny" (1 Tm 2,4-6).~A s tímto vědomím, že jde
207 III,13 | vědomím, že jde o dar jediné a univerzální spásy, dar Otec
208 III,13 | křesťané obrátili na Izrael a ukazovali naplnění spásy,
209 III,13 | jenž pro všechny zemřel a vstal z mrtvých (srov. 2
210 III,13 | skrze svého Ducha světlo a sílu, aby mohl odpovědět
211 III,13 | Věří též, že klíč, střed a cíl celých lidských dějin
212 III,13 | lidských dějin je v jejím Pánu a Učiteli."~
213 III,14 | Trojjediného Boha je nabídnuta a dovršena jednou pro vždycky
214 III,14 | tajemství vtělení, smrti a zmrtvýchvstání Božího Syna.~
215 III,14 | náboženských zkušeností a nad jejich významem v Božím
216 III,14 | vybízena, aby zkoumala, zda a jak vstupují do Božího plánu
217 III,14 | Božího plánu spásy i postavy a kladné prvky jiných náboženství.
218 III,14 | zprostředkování různého druhu a úrovně, která mají účast
219 III,14 | jenom odvozují svůj význam a sílu od prostřednictví Kristova
220 III,14 | prostřednictví Kristova a nelze je považovat za rovnocenné
221 III,14 | považovat za rovnocenné a dokonalé." Návrhy řešení,
222 III,14 | by odporovaly křesťanské a katolické víře.~
223 III,15 | vzbuzuje dojem, že se význam a hodnota spásonosné události
224 III,15 | člověkem, byl ukřižován a vstal z mrtvých, má skrze
225 III,15 | poslání, jež dostal od Otce, a v síle Ducha svatého za
226 III,15 | darovat zjevení (sr Mt 11,27) a božský život (srov. Jan
227 III,15 | 26; 17,2) celému lidstvu a každému člověku.~V tomto
228 III,15 | člověku.~V tomto smyslu můžeme a musíme říci, že Ježíš Kristus
229 III,15 | Kristus má pro lidský rod a jeho dějiny zvláštní a jedinečný
230 III,15 | rod a jeho dějiny zvláštní a jedinečný význam, hodnotu,
231 III,15 | jemu, výlučnou, všeobecnou a absolutní. Vždyť Ježíš je
232 III,15 | shrnul toto povědomí víry a učí: "Boží Slovo totiž,
233 III,15 | člověk - všechny spasilo a celé veškerenstvo znovu
234 III,15 | němž se sbíhají tužby dějin a civilizace, střed lidského
235 III,15 | pokolení, radost všech srdcí a naplnění všech jejich tužeb.
236 III,15 | Otec z mrtvých, vyvýšil a umístil po své pravici,
237 III,15 | mu propůjčila absolutní a univerzální význam, takže
238 III,15 | jsem alfa i omega, první a poslední, začátek i a konec (
239 III,15 | první a poslední, začátek i a konec (Zj 22,13)."~~
240 IV | IV. JEDINEČNOST A JEDNOTA CÍRKVE~
241 IV,16 | spásy: on sám je v církvi a církev je v něm (srov. Jan
242 IV,16 | Kristus totiž je dále přítomen a pokračuje v díle spásy v
243 IV,16 | pokračuje v díle spásy v církvi a skrze církev (srov. Kol
244 IV,16 | 12,12-13.27; Kol 1,18). A tak jako jsou hlava a údy
245 IV,16 | A tak jako jsou hlava a údy živého těla, i když
246 IV,16 | neoddělitelné, tak Kristus a církev nemohou být směšováni,
247 IV,16 | směšováni, ale ani oddělováni, a tvoří jediného "celého Krista".
248 IV,16 | souvislosti s jedinečností a univerzalitou spásonosného
249 IV,16 | existuje pouze jedno jeho tělo a jedna, jediná jeho Nevěsta: "
250 IV,16 | jedna, jediná, katolická a apoštolská církev". Kromě
251 IV,16 | církev (sr Mt 16,18; 28,20) a že ji povede svým Duchem (
252 IV,16 | katolické víry jedinečnost a jednota církve, jakož i
253 IV,16 | církví založenou Kristem a katolickou církví: "To je
254 IV,16 | Petrovi jako pastýři, jemu a ostatním apoštolům ji svěřil,
255 IV,16 | ji svěřil, aby ji šířili a řídili (srov. Mt 28,18nn)
256 IV,16 | řídili (srov. Mt 28,18nn) a provždy ji postavil jako
257 IV,16 | provždy ji postavil jako sloup a pevnou oporu pravdy (srov.
258 IV,16 | Tato církev, ustavená a uspořádaná na zemi jako
259 IV,16 | uskutečňuje se) v katolické církvi a je řízena Petrovým nástupcem
260 IV,16 | řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství
261 IV,16 | pouze v katolické církvi - a na straně druhé, že "mimo
262 IV,16 | je mnoho prvků posvěcení a pravdy" tedy v církvích
263 IV,16 | pravdy" tedy v církvích a církevních společenstvích,
264 IV,16 | odvozuje z plnosti milostí a pravdy, která byla svěřena
265 IV,17 | řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství
266 IV,17 | jako apoštolská posloupnost a platná eucharistie, jsou
267 IV,17 | přítomna Kristova církev a působí v nich, ačkoliv chybí
268 IV,17 | Boží vůle objektivně má a uplatňuje nad celou církví
269 IV,17 | neuchovala platný episkopát a ryzí a úplnou podstatu eucharistického
270 IV,17 | platný episkopát a ryzí a úplnou podstatu eucharistického
271 IV,17 | křtu včleněni do Krista, a jsou proto v určitém, i
272 IV,17 | vyznání víry, eucharistie a plného společenství v církvi.~"
273 IV,17 | církev jako souhrn církví a církevních společenství -
274 IV,17 | společenství - rozdílných a současně nějakým způsobem
275 IV,17 | Kristova církev neexistuje a má proto být pro všechny
276 IV,17 | proto být pro všechny církve a společenství pouze předmětem
277 IV,17 | plnosti v katolické církvi a bez této plnosti v dalších
278 IV,17 | Proto tyto odloučené církve a společnosti i přes nedostatky,
279 IV,17 | rozhodně nejsou bez významu a váhy v tajemství spásy.
280 IV,17 | odvozuje z plnosti milosti a pravdy, která byla svěřena
281 V | CÍRKEV, BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ A KRISTOVO KRÁLOVSTVÍ~
282 V,18 | hlásat království Kristovo a Boží a zakládat je u všech
283 V,18 | království Kristovo a Boží a zakládat je u všech národů.
284 V,18 | národů. Ona sama je zárodek a počátek tohoto království
285 V,18 | svátost, neboli znamení a nástroj vnitřního spojení
286 V,18 | vnitřního spojení s Bohem a jednoty celého lidstva" ;
287 V,18 | lidstva" ; je tedy znamením a nástrojem království: je
288 V,18 | království: je povolaná ho hlásat a zakládat. Na straně druhé
289 V,18 | je proto jeho zárodkem a počátkem. Vždyť Boží království
290 V,18 | dějin.~Z biblických textů a patristických svědectví,
291 V,18 | království, Boží království a Kristovo království, ani
292 V,18 | mezi Kristem, královstvím a církví. Vždyť "království
293 V,18 | království Boží jím zjevené a posléze buď ztratí smysl
294 V,18 | ztratí smysl království a změní se v čistě lidský
295 V,18 | změní se v čistě lidský a ideologický objekt, nebo
296 V,18 | jehož je zárodkem, znamením a nástrojem. Ale při všem
297 V,18 | mezi církví na jedné straně a mezi Kristem a Božím královstvím
298 V,18 | jedné straně a mezi Kristem a Božím královstvím na straně
299 V,19 | nerozlučitelný vztah mezi církví a královstvím však neznamená
300 V,19 | církví v její viditelné a společenské skutečnosti.
301 V,19 | omezovat "působení Krista a Ducha jen na rámec viditelných
302 V,19 | království znamená uznat a podporovat Boží dynamičnost,
303 V,19 | přítomná v dějinách lidstva a přetváří je. Budovat království
304 V,19 | království je posléze zjevení a uskutečnění spásonosného
305 V,19 | Kristovým králov-stvím a církví je ovšem nutno vyhnout
306 V,19 | důraz na Boží království a označují sebe samy jako "
307 V,19 | vydávat svědectví o království a sloužit mu. Je "církví pro
308 V,19 | zatímco různé národy, kultury a vyznání se mohou opět najít
309 V,19 | zrcadlí v různosti kultur a náboženských náhledů, neříkají
310 V,19 | popírají jedinečný vztah Krista a církve k Božímu království.~~
311 VI | VI. CÍRKEV A NÁBOŽENSTVÍ VE VZTAHU KE
312 VI,20 | prohloubila vztah církve a náboženství ke spáse.~Především
313 VI,20 | jedině Kristus je prostředník a cesta ke spáse a on se pro
314 VI,20 | prostředník a cesta ke spáse a on se pro nás stává přítomným
315 VI,20 | zdůrazněním nutnosti víry a křtu (srov. Mk 16,16; Jan
316 VI,20 | danou v Kristu všem lidem a nutnou přítomnost církve
317 VI,20 | Ježíšem Kristem, Spasitelem a svou hlavou, je mu podřízena
318 VI,20 | hlavou, je mu podřízena a v Božím plánu má nezbytný
319 VI,20 | ty, kdo nejsou formálně a viditelně členy církve "
320 VI,20 | Krista, je ovocem jeho oběti a je darována Duchem svatým".
321 VI,20 | svůj původ z poslání Syna a z poslání Ducha svatého
322 VI,21 | dávána skrze Krista v Duchu a má tajemný vztah k církvi,
323 VI,21 | spásonosných Božích plánů a cest k jejich uskutečnění.
324 VI,21 | prostřednictví Ježíše Krista a o "zvláštním jedinečném
325 VI,21 | představují jiná náboženství a které by doplňovaly církev,
326 VI,21 | tradice zajisté obsahují a poskytují prvky zbožnosti,
327 VI,21 | které pocházejí od Boha, a jsou součástí toho, co Duch
328 VI,21 | dějinách národů, v kulturách a nábožen-stvích". Vždyť některé
329 VI,21 | Vždyť některé modlitby a některé obřady jiných náboženství
330 VI,21 | nakolik jsou příležitostí a výchovou, ve které je lidské
331 VI,21 | být přikládán božský původ a spásonosná účinnost "ex
332 VI,22 | odpovídat jejich myšlení, slova a jednání, pak nejen že nebudou
333 VI,22 | příkazu (sr Mt 28,19-20) a jako požadavek lásky ke
334 VI,22 | lásky ke všem lidem "hlásá a je povinna neustále hlásat
335 VI,22 | který je “cesta, pravda a život” (Jan 14,6), v němž
336 VI,22 | plnost náboženského života a skrze něhož Bůh všechno
337 VI,22 | vždycky svůj plný význam a naléhavost". Vždyť "Bůh «
338 VI,22 | všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy» (
339 VI,22 | nikoli na doktrinální obsahy, a tím méně na Ježíše Krista,
340 VI,22 | Vždyť církev, vedená láskou a úctou ke svobodě, se musí
341 VI,22 | definitivně zjevil Pán, a aby hlásala, že pro plnou
342 VI,22 | společenství s Bohem Otcem, Synem a Duchem svatým je nutné obrátit
343 VI,22 | obrátit se k Ježíši Kristu a křtem a ostatními svátostmi
344 VI,22 | k Ježíši Kristu a křtem a ostatními svátostmi přilnout
345 VI,22 | spíše zvětšuje povinnost a naléhavost hlásat spásu
346 VI,22 | naléhavost hlásat spásu a obrácení k Pánu Ježíši Kristu.~~~~
347 Zaver,23| deklarace znovu předkládá a objasňuje některé pravdy
348 Zaver,23| znovu potvrdit víru církve a přesvědčivě a důrazně dát
349 Zaver,23| víru církve a přesvědčivě a důrazně dát zapravdu její
350 Zaver,23| Věříme, že toto jediné a pravé náboženství je uskutečněno
351 Zaver,23| uskutečněno v katolické a apoštolské církvi, které
352 Zaver,23| Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno,
353 Zaver,23| pravdu, především o Bohu a o jeho církvi, a poznanou
354 Zaver,23| o Bohu a o jeho církvi, a poznanou pravdu přijmout
355 Zaver,23| poznanou pravdu přijmout a zachovávat."~Kristovo zjevení
356 Zaver,23| hranice času i prostoru a realizuje jednotu lidské
357 Zaver,23| rodiny: "Z různých míst a tradic jsou všichni v Kristu
358 Zaver,23| Ježíš strhává zdi rozdělení a skrze účast na svém tajemství
359 Zaver,23| dosahuje jednoty jedinečným a svrchovaným způsobem. Tato
360 Zaver,23| Proto už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané
361 Zaver,23| spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží rodiny" (Ef
362 Zaver,23| Pavel II. s jistým věděním a svou apoštolskou autoritou
363 Zaver,23| apoštolskou autoritou ratifikoval a potvrdil tuto Deklaraci -
364 Zaver,23| Kongregace pro nauku víry, a nařídil, aby byla zveřejněna.~ ~
|