18nn-nezby | nezdr-spaso | spiri-zivym
bold = Main text
Chapter,Paragraph grey = Comment text
1 IV,16 | šířili a řídili (srov. Mt 28,18nn) a provždy ji postavil jako
2 Zaver,23| 23. Tato deklarace znovu předkládá
3 II,12 | mesiášské době (srov. Sk 2,32-36; Jan 7,36; 20,22; 1 Kor
4 III,13 | kdo v něho věří" (Sk 10,36.42.43).~Pavel píše společenství
5 III,13 | něho věří" (Sk 10,36.42.43).~Pavel píše společenství
6 II,12 | Jan 7,36; 20,22; 1 Kor 15,45), nýbrž i v dobách před
7 Uvod,1 | 18-20;~srov. také Lk 24,46-48; Jan 17,18; 20,21; Sk
8 Uvod,1 | 20;~srov. také Lk 24,46-48; Jan 17,18; 20,21; Sk 1,
9 I,7 | svém vztahu k Božskému a k Absolutnímu. V současných úvahách vždycky
10 II,9 | zjevení a spásu. Neko-nečno, Absolutno, poslední Boží Tajemství
11 III,15 | jedinečnost", "univerzálnost", "absolutnost". Jejich užívání údajně
12 II,10 | tvrdí, že Kristus "nový Adam obraz neviditelného Boha (
13 II,10 | je dokonalý člověk, který Adamovým synům vrátil podobnost s
14 II,10 | Vtělením se všechny spásonosné akce Božího Slova vždycky dějí
15 VI,22 | poslání, je pouze jednou z akcí církve v její misii “ad
16 Uvod,2 | dnes více než kdy jindy aktuální volání apoštola Pavla o
17 Uvod,4 | univerzality nebo se na ně alespoň vrhá stín pochybnosti~a
18 III,15 | i cílem dějin: "Já jsem alfa i omega, první a poslední,
19 II,12 | který působí v církvi. Není alternativou vůči Kristu, nevyplňuje
20 IV,16 | Novém zákoně prostřednictvím analogie církve jako Kristovy Nevěsty (
21 Uvod,4 | náboženských souvislostí, aniž by přihlížel k jejich systematické
22 II,10 | z nás může říci spolu s apoštolem: Boží Syn mě miloval a za
23 I,6 | je Duchem Krista, naučí apoštoly a skrze ně celou církev
24 Zaver,23| BERTONE, S. D. B.~emeritní arcibiskup z Vercelli~sekretář~ ~
25 V,19 | druhé" . Vedle pozitivních aspektů ukazují však tyto názory
26 Zaver,23| valném zasedání - v rámci audience, kterou udělil 16. června
27 Zaver,23| uplatňuje jako všeobecná autorita." Vždyť křesťanské tajemství
28 Zaver,23| věděním a svou apoštolskou autoritou ratifikoval a potvrdil tuto
29 Zaver,23| Tarcisio BERTONE, S. D. B.~emeritní arcibiskup z Vercelli~
30 Uvod,2 | uloženo jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal" (1
31 Uvod,2 | nekřesťanským náboženstvím bere v úvahu hodnoty, které tyto
32 III,14 | Božího Syna.~Dnešní teologie, berouc v úvahu tento fakt víry,
33 Zaver,23| RATZINGER~prefekt~+ Tarcisio BERTONE, S. D. B.~emeritní arcibiskup
34 III,13 | Tento postoj nemá žádný biblický základ. Je třeba pevně věřit,
35 V,18 | či při dovršení dějin.~Z biblických textů a patristických svědectví,
36 IV,17 | nad celou církví římský biskup.~Naproti tomu církevní společenství,
37 Uvod,3 | Deklarace, aby připomněla biskupům, teologům a všem katolickým
38 I,8 | mezery, nedokonalosti a bludy»". Tudíž posvátné knihy
39 I,8 | jednotlivcům, ale též národům v bo-hatství jejich spirituality, která
40 III,15 | Pán je cíl lidských dějin, bod, v němž se sbíhají tužby
41 VI,20 | vyplývají také některé nezbytné body pro směr, kterým se musí
42 III,13 | nebi i na zemi tak zvaní “bohové” - a skutečně se mluví o
43 III,13 | skutečně se mluví o mnoha “bozích” a mnoha “pánech” - ale
44 I,6 | i když hloubka samotného božského tajemství zůstává transcendentní
45 I,7 | uskutečnil ve svém vztahu k Božskému a k Absolutnímu. V současných
46 I,5 | pravdy naplňuje, dovršuje a božským svědectvím potvrzuje zjevení…
47 Uvod,4 | teologické povahy, které brání pochopení a přijetí zjevené
48 VI,20 | lidé vstupují křtem jako branou". Toto učení se nesmí stavět
49 V,19 | církve". Proto je nutno brát v úvahu, že "království
50 II,11 | tak On byl první z mnoha bratří. A ty, které předurčil,
51 V,18 | Boží jím zjevené a posléze buď ztratí smysl království
52 VI,22 | že nebudou spaseni, ale budou souzeni přísněji". Pak je
53 Uvod,1 | vzkříšení mrtvých a život budoucího věku."~
54 II,12 | s tajemstvím Ducha. Celé budování církve v průběhu staletí
55 V,19 | dějinách lidstva a přetváří je. Budovat království znamená pracovat
56 III,13 | žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy" (Sk 4
57 V,18 | skutečností přítomnou v čase, avšak jeho plná realizace
58 III,15 | takže on, který sám je částí dějin, je zároveň středem
59 I,8 | Nového zákona se všemi jejich částmi za posvátné a kanonické,
60 IV,17 | v Kristu prostřednictvím celistvého vyznání víry, eucharistie
61 I,6 | o Bohu v její úplnosti a celistvosti nemůže postihnout a ukázat
62 V,19 | jednotlivce, společnost, celý svět. Pracovat pro Boží
63 V,19 | sebe samy jako "královsko- -centrické". Chtějí předkládat obraz
64 Zaver,23| audience, kterou udělil 16. června 2000 podepsanému kardinálu
65 VI,21 | tvrzení, že ji Bůh dává "cestami, které jsou známy jen jemu".
66 VI,22 | Ducha pravdy, jsou již na cestě ke spáse; avšak církev,
67 II,10 | mrtvé". Podle učení Otců i chalcedon-ský koncil vyznal "že jediný
68 Uvod,2 | poslání církve, znamená chápavý postoj, vztah vzá-jemného
69 I,6 | neúplném a nedokonalém charakteru zjevení Ježíše Krista, jež
70 Uvod,2 | hlásám evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo
71 III,13 | ospravedlňuje uzdravení člověka chromého od narození, k němuž došlo
72 V,19 | královsko- -centrické". Chtějí předkládat obraz církve,
73 II,11 | jedinečnosti spásonosné ekonomie chtěné Trojjediným Bohem. U jejího
74 IV,17 | svěřena katolické církvi."~Chybějící jednota mezi křesťany je
75 IV,17 | a působí v nich, ačkoliv chybí plné společenství s katolickou
76 Uvod,4 | de facto nýbrž i de iure (čili zásadně). V důsledku toho
77 II,12 | lidí povolaných k jedinému cíli, ať už Slovo, které se stalo
78 IV,17 | eucharistického tajemství, nejsou církvemi v pravém slova smyslu; nicméně
79 Uvod,4 | pravdou; a konečně sklon číst a vykládat Písmo svaté mimo
80 V,18 | království a změní se v čistě lidský a ideologický objekt,
81 III,15 | se sbíhají tužby dějin a civilizace, střed lidského pokolení,
82 Zaver,23| Pavlem: "Proto už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané
83 Zaver,23| spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží rodiny" (Ef 2,19).~
84 VI,20 | nejsou formálně a viditelně členy církve "je spása v Kristu
85 I,7 | Boží dar" a "nadpřirozená ctnost", kterou vlévá Bůh", zahrnuje
86 Zaver,23| prefekt~+ Tarcisio BERTONE, S. D. B.~emeritní arcibiskup
87 Uvod,1 | všemu tvorstvu! Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen;
88 II,10 | a vytrhl nás z otroctví ďábla, takže každý z nás může
89 Uvod,3 | teologické reflexi, aby dala uzrát řešením shodujícím
90 IV,16 | Ježíš Kristus totiž je dále přítomen a pokračuje v díle
91 Uvod,3 | které zůstávají otevřené pro další prohlou-bení, a vyvrátit
92 IV,17 | církvi a bez této plnosti v dalších společenstvích". "Proto
93 Uvod,1 | zavržen" (Mk 16,15-16). "Je mi dána veškerá moc na nebi i na
94 IV,17 | hledání." Vždyť "prvky této dané církve existují, jsou spojeny
95 VI,20 | skutečnou možnost spásy danou v Kristu všem lidem a nutnou
96 VI,20 | je ovocem jeho oběti a je darována Duchem svatým". Má vztah
97 III,15 | síle Ducha svatého za cíl darovat zjevení (sr Mt 11,27) a
98 II,10 | poznat a zhodnotit různé dary, zvláště duchovní, které
99 Zaver,23| a přesvědčivě a důrazně dát zapravdu její naději.~Otcové
100 V,19 | jakkoli. Ze stejného důvodu dávají přednost tajemství stvoření,
101 VI,21 | nekřesťanům, milost, která je vždy dávána skrze Krista v Duchu a má
102 VI,22 | všem lidem pravdu, kterou definitivně zjevil Pán, a aby hlásala,
103 Uvod,4 | pochopit a přijmout přítomnost definitivních a eschatologických událostí
104 I,5 | plnost pravdy: "V tomto definitivním Slově svého Zjevení dal
105 II,10 | ome-zující výklady a slavnostně definoval svou víru v "Ježíše Krista,
106 II,12 | hlásání radostné zvěsti a děje se ve vztahu ke Kristu,
107 II,10 | akce Božího Slova vždycky dějí v jednotě s lidskou přirozeností,
108 IV,16 | mají vyznávat, že existuje dějinná kontinuita - zakořeněná
109 Zaver,23| ratifikoval a potvrdil tuto Deklaraci - odhlasovanou na valném
110 Zaver,23| na jednotě rodiny Božích dětí… Ježíš strhává zdi rozdělení
111 V,18 | království má eschatologickou dimensi: je skutečností přítomnou
112 Uvod,3 | předkládat řešení svobodně diskutovaných teologických otázek, nýbrž
113 Uvod,2 | S upřímnou vážností se dívá na jejich způsoby chování
114 II,10 | podle božství a v posledních dnech pro nás a pro naši spásu
115 III,14 | zmrtvýchvstání Božího Syna.~Dnešní teologie, berouc v úvahu
116 Uvod,1 | Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen
117 Uvod,1 | já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa" (Mt 28,
118 II,12 | vtěleného Slova, ,aby jako do-konalý člověk všechny spasilo a
119 I,6 | skrze ně celou církev všech dob této "celé pravdě" (Jan
120 II,12 | 1 Kor 15,45), nýbrž i v dobách před jeho vstupem do dějin (
121 II,12 | lidstvo nejen v mesiášské době (srov. Sk 2,32-36; Jan 7,
122 II,12 | křesťany, ale pro všechny lidi dobré vůle, v jejichž srdci neviditelně
123 I,7 | podřizuje zjevujícímu Bohu” a dobro-volně přijímá zjevení, které dal
124 I,8 | Kristova tajemství ty prvky dobroty a milosti, které jsou v
125 III,13 | 4 12). Týž apoštol ještě dodává, že Ježíš Kristus "je Pánem
126 I,8 | inspirovány Duchem svatým. Dogmatická konstituce o Božím zjevení
127 V,18 | ideologický objekt, nebo dojde ke zfalšování Kristovy identity;
128 III,15 | užívání údajně vzbuzuje dojem, že se význam a hodnota
129 III,13 | jméno, v němž bychom mohli dojít spásy" (Sk 4 12). Týž apoštol
130 II,10 | náš Pán ježíš Kristus, je doko-nalý v božství a dokonalý v lidství,
131 III,14 | považovat za rovnocenné a dokonalé." Návrhy řešení, které by
132 IV,17 | Církve, které sice nejsou v dokonalém společenství s církví katolickou,
133 II,10 | usídlila veškerá plnost dokonalosti a že skrze něho usmíří se
134 VI,21 | které by doplňovaly církev, dokonce by se jí podstatně vyrovnaly,
135 Uvod,3 | naukou vyloženou v předešlých dokumentech učitelského úřadu se záměrem
136 V,18 | patristických svědectví, jakož i z dokumentů učitelského úřadu církve
137 V,19 | znehodnocena, jako reakce na domnělý "ekleziocentrismus" v minulosti,
138 VI,22 | relati-vismem, jenž vede k domněnce, že “jedno náboženství má
139 I,8 | 8. Razí si cestu i domněnka, že posvátné texty jiných
140 Uvod,4 | jako tvrzení a někdy jako domněnky, jsou pak vypra-covávány
141 V,19 | vykoupení. Mimoto - jak se oni domnívají - hrozí církvi nebezpečí,
142 VI,21 | jiná náboženství a které by doplňovaly církev, dokonce by se jí
143 II,9 | nikoli výlučným, nýbrž jen doplňujícím jiné osobnosti vyskytující
144 Uvod,3 | hledání, předkládáním návrhů a doporučováním postojů, které vyžadují
145 Uvod,2 | jistě nenahrazuje, nýbrž doprovází missio ad gentes, kvůli
146 I,5 | tělesně. I vy jste v něm dosáhli plnosti" (Kol 2,9-10).~2.
147 II,12 | vztahující se ve svém spásonosném dosahu na celé lidstvo a celé stvoření: "
148 Zaver,23| účast na svém tajemství dosahuje jednoty jedinečným a svrchovaným
149 III,15 | mrtvých, má skrze poslání, jež dostal od Otce, a v síle Ducha
150 I,7 | milosti: "K tomu, aby se nám dostalo této víry, je potřebná předcházející
151 III,13 | mrtvými"; a proto "skrze něho dostane odpuštění hříchů každý,
152 I,8 | život svých přívrženců, dostávají z Kristova tajemství ty
153 VI,22 | jiných náboženství mohou dostávat Boží milost, je také jisté,
154 I,7 | hledá absolutní pravdu a dosud postrádá souhlas s Bohem,
155 I,7 | Ducha svatého, aby se on dotkl srdce a obrátil je k Bohu,
156 II,12 | Přítomnost a působení Ducha se dotýká nejen jednotlivců, ale také
157 I,7 | zjevené pravdy v milosti, jež "dovoluje vstoupit do hlubin tajemství
158 III,14 | Trojjediného Boha je nabídnuta a dovršena jednou pro vždycky v tajemství
159 I,6 | zůstává jedinečná, plná a dovršená, protože ten, kdo mluví
160 I,6 | je v Ježíši Kristu plné a dovršené zjevení spásonosného tajemství
161 V,18 | nastane na konci či při dovršení dějin.~Z biblických textů
162 I,6 | byť sdíleným pramenem a dovršením veškerého spásonosného zjevení
163 III,13 | vtělení, smrti a vzkříšení dovršil dějiny spásy, jež mají v
164 II,12 | a který je připravuje k dozrání v Kristu." I když učitelský
165 III,13 | chromého od narození, k němuž došlo v Ježíšově jménu (srov.
166 II,9 | větší míru univerzality než druhá, která se omezuje pouze
167 Uvod,2 | něm svědectví. Na konci druhého křesťanského tisíciletí
168 V,19 | která kladou jedno-značně důraz na Boží království a označují
169 Zaver,23| víru církve a přesvědčivě a důrazně dát zapravdu její naději.~
170 Uvod,4 | de iure (čili zásadně). V důsledku toho se považují za překonané
171 VI,22 | vztahuje na rovnocennou osobní důstojnost stran, nikoli na doktrinální
172 I,7 | kterou zjevuje, na základě důvěry věnované osobě, která ji
173 IV,16 | vatikánský koncil uvést v soulad dvě doktrinální tvrzení: na
174 Uvod,3 | vyvrátit určité mylné a dvojaké postoje. Proto se znovu
175 I,7 | kterou vlévá Bůh", zahrnuje dvojí přilnutí: k Bohu, kterého
176 V,19 | není oproštěno od jisté dvojznačnosti". Tyto teze odporují katolické
177 V,19 | uznat a podporovat Boží dynamičnost, která je přítomná v dějinách
178 Uvod,4 | objevení se Boha v dějinách; eklekticizmus toho, kdo v teologickém
179 V,19 | jako reakce na domnělý "ekleziocentrismus" v minulosti, neboť uvažují
180 Zaver,23| Tarcisio BERTONE, S. D. B.~emeritní arcibiskup z Vercelli~sekretář~ ~
181 I,5 | Tit 2,13) ."~Právě proto encyklika Redemptoris missio znovu
182 IV,17 | která neuchovala platný episkopát a ryzí a úplnou podstatu
183 VI,21 | by spolu s ní směřovaly k eschatologickému Božímu království.~Různé
184 V,18 | Vždyť Boží království má eschatologickou dimensi: je skutečností
185 Uvod,4 | přítomnost definitivních a eschatologických událostí v dějinách; metafyzické
186 IV,17 | a ryzí a úplnou podstatu eucharistického tajemství, nejsou církvemi
187 VI,21 | náboženství se mohou skutečně stát evangelní přípravou, nakolik jsou
188 VI,21 | původ a spásonosná účinnost "ex opere operato", jež je vlastní
189 V,18 | Na toto téma tedy mohou existovat různá teologická vysvětlení.
190 IV,17 | prvky této dané církve existují, jsou spojeny v plnosti
191 Uvod,4 | pluralismus, a to nejen de facto nýbrž i de iure (čili zásadně).
192 V,19 | uvažováno v jeho historické fázi, se neztotožňuje s církví
193 Uvod,4 | některých předpokladech jak filozofické tak teologické povahy, které
194 Uvod,4 | ideje odvozené z různých filozofických a náboženských souvislostí,
195 V,19 | osvobození od zla ve všech jeho formách. Boží království je posléze
196 II,12 | uznává historicko-spásonosnou funkci Ducha v celém stvoření a
197 Uvod,4 | metafyzické vyprázdnění události historického vtělení věčného Slova, zredukované
198 II,12 | když učitelský úřad uznává historicko-spásonosnou funkci Ducha v celém stvoření
199 II,9 | mnoha způsoby a skrze mnoho historických postav: Ježíš z Nazareta
200 Uvod,1 | pověřil své učedníky, aby hlásali evangelium celému světu
201 Uvod,2 | každého pokřtěného: "Že hlásám evangelium, tím se chlubit
202 Uvod,1 | naplňuje se během staletí hlásáním tajemství Boha Otce, Syna
203 Uvod,1 | Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu!
204 IV,16 | Kol 1,18). A tak jako jsou hlava a údy živého těla, i když
205 I,7 | náboženskou zkušeností, jež teprve hledá absolutní pravdu a dosud
206 V,19 | je tomu v případě oněch hledisek, "která kladou jedno-značně
207 II,12 | které se stalo člověkem, z hlediska dějin předešli nebo žijí
208 I,6 | spásonosných cest, i když hloubka samotného božského tajemství
209 I,7 | jež "dovoluje vstoupit do hlubin tajemství a pomáhá, abychom
210 II,10 | 10. Tyto teze hluboce odporují křesťanské víře.
211 Zaver,23| způsobem. Tato jednota je tak hluboká, že církev může říkat se
212 VI,22 | pravdě. Ti, kteří poslouchají hnutí Ducha pravdy, jsou již na
213 Uvod,2 | náboženstvím bere v úvahu hodnoty, které tyto náboženské tradice
214 V,19 | jen na rámec viditelných hranic církve". Proto je nutno
215 II,10 | uskutečňovanou "mimo" a "za hranicemi" Kristova lidství, i po
216 II,10 | podobnost s Bohem, prvotním hříchem pokřivenou. Nevinný Beránek
217 III,13 | Beránek Boží, který snímá hříchy světa" (Jan 1,29). Petr
218 V,19 | jak se oni domnívají - hrozí církvi nebezpečí, že bude
219 Zaver,23| nadále opravdovou "vůdčí hvězdou" celého lidstva: "Pravda,
220 II,12 | 12. Někteří přicházejí s hypotézou ekonomie Ducha svatého,
221 Uvod,4 | teologickém bádání přebírá ideje odvozené z různých filozofických
222 V,18 | dojde ke zfalšování Kristovy identity; ten se pak nejeví už jako
223 V,18 | změní se v čistě lidský a ideologický objekt, nebo dojde ke zfalšování
224 III | III. JEDINEČNOST A UNIVERZALITA
225 VI,22 | však radikálně vylučuje indiferentistické smýšlení proniknuté "náboženským
226 I,8 | však vyhrazuje označení inspirované texty kanonickým knihám
227 I,8 | jiných náboženství mají inspirovanou hodnotu. Jistě, je třeba
228 Uvod,4 | přesvědčení jiných náboženství, inspirovaný charakter knih Písma svatého,
229 I,8 | Nového zákona, protože jsou inspirovány Duchem svatým. Dogmatická
230 IV,16 | všechno, co patří k její integritě, nebude nikdy zničeno.~Věřící
231 Uvod,4 | nejen de facto nýbrž i de iure (čili zásadně). V důsledku
232 IV | IV. JEDINEČNOST A JEDNOTA CÍRKVE~
233 III,13 | první křesťané obrátili na Izrael a ukazovali naplnění spásy,
234 V,19 | oni mluví, je založeno na jakémsi "teocentrismu", protože -
235 V,19 | ať už je tato nazývána jakkoli. Ze stejného důvodu dávají
236 V,18 | nicméně nemůže popřít nebo jakkoliv vyprázdnit niterné sepětí
237 IV,16 | prostřednictví Ježíše Krista je nutno jakožto v pravdu katolické církve
238 VI,21 | zvláštním jedinečném vztahu", jaký má církev k Božímu království
239 VI,21 | 21. Co se týče způsobu, jakým spásonosná Boží milost přichází
240 V,18 | nástrojem. Ale při všem jasném rozlišování mezi církví
241 Uvod,3 | požadavkům.~Objasňující jazyk Deklarace odpovídá jejímu
242 I,6 | že je vyjádřena lidským jazykem. Naopak zůstává jedinečná,
243 VI,20 | je nutná ke spáse. Neboť jedině Kristus je prostředník a
244 Uvod,3 | problematice týkající se jedineč-nosti a spásonosné univerzality
245 I,6 | jazykem. Naopak zůstává jedinečná, plná a dovršená, protože
246 VI,21 | Ježíše Krista a o "zvláštním jedinečném vztahu", jaký má církev
247 II,11 | pevně věřit učení víry o jedinečnosti spásonosné ekonomie chtěné
248 IV,16 | Proto v souvislosti s jedinečností a univerzalitou spásonosného
249 Zaver,23| tajemství dosahuje jednoty jedinečným a svrchovaným způsobem.
250 II,12 | všech lidí povolaných k jedinému cíli, ať už Slovo, které
251 II,12 | nebo vedle ní. Jde o jednu jedinou spásonosnou ekonomii Trojjediného
252 VI,22 | jejich myšlení, slova a jednání, pak nejen že nebudou spaseni,
253 V,19 | hledisek, "která kladou jedno-značně důraz na Boží království
254 III,15 | skutečnosti zmíněné výrazy jednoduše vyjadřují věrnost zjevenému
255 V,19 | je ovšem nutno vyhnout se jednostranným zdůrazňo-váním, jako je
256 V,19 | zahrnuje v sobě všechny: jednotlivce, společnost, celý svět.
257 II,12 | působení Ducha se dotýká nejen jednotlivců, ale také společnosti a
258 I,8 | způsoby zpřítomňovat "ne pouze jednotlivcům, ale též národům v bo-hatství
259 VI,21 | spásonosná Boží milost přichází k jednotlivým nekřesťanům, milost, která
260 V,18 | úřadu církve nelze odvodit jednoznačný význam výrazů nebeské království,
261 II,11 | chtěné Trojjediným Bohem. U jejího pramene a jejím středem
262 Uvod,3 | jazyk Deklarace odpovídá jejímu záměru: nechce komplexním
263 III,13 | narození, k němuž došlo v Ježíšově jménu (srov. Sk 3,1-8),
264 III,15 | již od počátku přiznávalo Ježíšovi takový význam pro spásu,
265 Uvod,2 | během staletí věrně hlásala Ježíšovo evangelium a vydávala o
266 V,18 | člověk odtrhne království od Ježíšovy osoby, pak již to není království
267 IV,17 | Kristův se nezdráhá používat jich jako prostředků spásy, jejichž
268 V,18 | to není království Boží jím zjevené a posléze buď ztratí
269 VI,21 | cest, které představují jiná náboženství a které by doplňovaly
270 II,12 | tedy nemohou spojit s Bohem jinak než prostřednictvím Ježíše
271 Uvod,2 | Proto je dnes více než kdy jindy aktuální volání apoštola
272 I,7 | nesmíme věřit v nikoho jiného než jen v Boha, totiž Otce,
273 II,10 | osoba Kristus není nikdo jiný než Ježíš z Nazareta, a
274 III,15 | události Ježíše Krista vůči jiným náboženstvím přehnaně zdůrazňují.
275 VI,22 | přilnout k církvi. Ostatně jistota, že Bůh chce spasit všechny
276 Zaver,23| Svatý Otec Jan Pavel II. s jistým věděním a svou apoštolskou
277 VI,22 | svěřena tato pravda, musí jít vstříc jejich touze, aby
278 I,7 | Řím 16.26; 2 Kor 10,5-6), jíž se člověk svobodně odevzdává
279 Uvod,4 | zjevené pravdy. Můžeme některé jmenovat: přesvědčení, že božská
280 Zaver,23| svátek Proměnění Páně.~ ~+ Josef kardinál RATZINGER~prefekt~+
281 I,5 | plnost božství tělesně. I vy jste v něm dosáhli plnosti" (
282 I,8 | jejich částmi za posvátné a kanonické, protože jejich původcem
283 I,8 | označení inspirované texty kanonickým knihám Starého a Nového
284 Zaver,23| Proměnění Páně.~ ~+ Josef kardinál RATZINGER~prefekt~+ Tarcisio
285 Zaver,23| června 2000 podepsanému kardinálu prefektovi Kongregace pro
286 Uvod,3 | biskupům, teologům a všem katolickým věřícím některé neopomi-nutelné
287 Uvod,2 | Proto je dnes více než kdy jindy aktuální volání apoštola
288 Uvod,2 | jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal" (1 Kor 9,16).
289 III,14 | plánu spásy i postavy a kladné prvky jiných náboženství.
290 Uvod,2 | lidstvu, a s otevřeným a kladným přístupem tvrdí: "Katolická
291 V,19 | případě oněch hledisek, "která kladou jedno-značně důraz na Boží
292 III,13 | Sk 4,12). Věří též, že klíč, střed a cíl celých lidských
293 Uvod,4 | náboženství, inspirovaný charakter knih Písma svatého, osobní jednota
294 I,8 | inspirované texty kanonickým knihám Starého a Nového zákona,
295 I,6 | Ježíše Krista, jež by bylo v komplementárním vztahu se zjevením přítomným
296 Uvod,3 | odpovídá jejímu záměru: nechce komplexním způsobem pojednávat o problematice
297 I,5 | nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit" (Mt
298 II,9 | během času, aby spásonosně komunikovalo s lidstvem.~Aby se na jedné
299 Uvod,2 | náboženským tradicím ve světě.~Koncilní deklarace o vztahu církve
300 III,15 | a poslední, začátek i a konec (Zj 22,13)."~~
301 I,5 | dílo spásy tedy jako nová a konečná úmluva nikdy nepomine a
302 Uvod,4 | s křesťanskou pravdou; a konečně sklon číst a vykládat Písmo
303 II,9 | Nazareta by byl jednou z nich. Konkrétněji řečeno, byl by pro někoho
304 I,8 | Duchem svatým. Dogmatická konstituce o Božím zjevení 2. vatikánského
305 IV,16 | vyznávat, že existuje dějinná kontinuita - zakořeněná v apoštolské
306 Uvod,4 | církve v církvi katolické.~Kořeny těchto tvrzení je třeba
307 Zaver,23| Pavla, jenž píše věřícím v Korintě: "Vyučil jsem vás především
308 III,13 | Pavel píše společenství v Korintu: "I když jsou na nebi i
309 V,19 | Božím královstvím, Kristovým králov-stvím a církví je ovšem nutno
310 V,19 | označují sebe samy jako "královsko- -centrické". Chtějí předkládat
311 III,13 | sr Ef 1,3-14), se první křesťané obrátili na Izrael a ukazovali
312 VI,21 | operato", jež je vlastní křesťanským svátostem. Na druhé straně
313 I,6 | náboženství, a tedy ani křesťanství, ba ani Ježíš Kristus.~Tento
314 I,7 | i smazávání rozdílů mezi křesťanstvím a jinými náboženstvími.~
315 II,10 | Beránek svobodně prolil svou krev, a tak nám zasloužil život.
316 VI,22 | nýbrž zvláštní milosti Kristově; jestliže jí nebude odpovídat
317 V,19 | mezi Božím královstvím, Kristovým králov-stvím a církví je
318 IV,17 | tajemství spásy. Neboť Duch Kristův se nezdráhá používat jich
319 II,10 | že jeho krví prolitou na kříži zjedná pokoj" (Kol 1,13-
320 Uvod,1 | evangelium celému světu a křtili všechny národy: "Jděte do
321 II,10 | tak i na zemi tím, že jeho krví prolitou na kříži zjedná
322 V,19 | přecházejí mlčením: království, o kterém oni mluví, je založeno na
323 V,18 | pak nejeví už jako Pán, kterému je všechno podřízeno (srov.
324 VI,20 | nezbytné body pro směr, kterým se musí vydat teologická
325 Uvod,3 | vynořují nové otázky, se kterými se snažíme vyrovnat novými
326 Uvod,3 | odpovídajícím sou-časným kulturním požadavkům.~Objasňující
327 V,19 | víru, zatímco různé národy, kultury a vyznání se mohou opět
328 Uvod,2 | doprovází missio ad gentes, kvůli onomu "tajemství jednoty",
329 II,11 | ním svatí a neposkvrnění v lásce" (Ef 1,4). "A skrze něho
330 VI,22 | náboženství. Vždyť církev, vedená láskou a úctou ke svobodě, se musí
331 V,18 | straně druhé je církev "lid sjednocený působením jednoty
332 III,15 | dějin a civilizace, střed lidského pokolení, radost všech srdcí
333 II,10 | vždycky dějí v jednotě s lidskou přirozeností, kterou na
334 II,9 | spásonosně komunikovalo s lidstvem.~Aby se na jedné straně
335 Uvod,2 | Jan 14,6) pokračuje v této linii a dnes využívá i praxe mezináboženského
336 Uvod,1 | Mt 28,18-20;~srov. také Lk 24,46-48; Jan 17,18; 20,
337 II,12 | nevyplňuje mezeru mezi Kristem a Logem, jak se někdy předkládá.~
338 Uvod,4 | není; radikální rozpor mezi logickou mentalitou západní a symbolickou
339 IV,17 | podle našeho přesvědčení lpí, rozhodně nejsou bez významu
340 II,11 | něho jsme se stali Božím majetkem, jak jsme k tomu byli určeni
341 II,10 | hlásá, že Ježíš z Nazareta, Mariin syn, a jen on, je Synem
342 I,8 | tuto tradici a učí: "Svatá matka církev totiž považuje podle
343 II,10 | lidství z Marie, panenské Matky Boží".~Proto 2. vatikánský
344 III,13 | věří, nezahynul, ale aby měl život věčný. Bůh přece neposlal
345 II,9 | vtěleného Slova. První by měla větší míru univerzality
346 Zaver,23| všichni v Kristu povoláni, aby měli účast na jednotě rodiny
347 VI,22 | doktrinální obsahy, a tím méně na Ježíše Krista, Boha,
348 I,5 | napravení této relativistické mentality, která se stále více rozšiřuje,
349 II,12 | vylití na lidstvo nejen v mesiášské době (srov. Sk 2,32-36;
350 Uvod,4 | eschatologických událostí v dějinách; metafyzické vyprázdnění události historického
351 II,12 | vůči Kristu, nevyplňuje mezeru mezi Kristem a Logem, jak
352 I,8 | výraz, i když obsahují «mezery, nedokonalosti a bludy»".
353 Uvod,2 | linii a dnes využívá i praxe mezináboženského dialogu, který jistě nenahrazuje,
354 VI,22 | činnost ad gentes si i v mezináboženském dialogu "uchovává dnes tak
355 IV,16 | hodnota "se odvozuje z plnosti milostí a pravdy, která byla svěřena
356 II,10 | Otce" (Jan 1,18), jeho "milovaný Syn, v němž máme vykoupení
357 V,19 | nic o tajemství vykoupení. Mimoto - jak se oni domnívají -
358 V,19 | domnělý "ekleziocentrismus" v minulosti, neboť uvažují o církvi
359 II,12 | kterého Syn člověka dává v míře neomezené (srov. Jan 3,34).~
360 II,9 | Slova. První by měla větší míru univerzality než druhá,
361 VI,22 | jednou z akcí církve v její misii “ad gentes”. Rovnocennost,
362 VI,22 | všeobecný plán spásy, musí být misionářská". Proto dialog, i když je
363 Uvod,4 | 4. Neustálé misionářské hlásání církve je dnes ohrožováno
364 Uvod,2 | volání apoštola Pavla o misionářském závazku každého pokřtěného: "
365 Zaver,23| lidské rodiny: "Z různých míst a tradic jsou všichni v
366 VI,22 | svobodě, se musí na prvním místě zasazovat o to, aby hlásala
367 II,12 | Slova, je v Novém zákoně místem přítomnosti Ducha svatého
368 V,19 | Kristovu osobu přecházejí mlčením: království, o kterém oni
369 Uvod,1 | zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu,
370 I,8 | jejichž prostřednictvím mnozí lidé během staletí mohli
371 III,13 | o spásu prostřednictvím množství spásonosných bohů. Tento
372 Uvod,1 | 16). "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte
373 VI,21 | nábožen-stvích". Vždyť některé modlitby a některé obřady jiných
374 III,13 | Ducha světlo a sílu, aby mohl odpovědět na své nejvyšší
375 Uvod,2 | kterou učitelský úřad věnoval motivaci a podpoře evangelizačního
376 V,18 | vysvětlení. Žádné z těchto možných vysvětlení nicméně nemůže
377 III,13 | ustanovený soudce nad živými i mrtvými"; a proto "skrze něho dostane
378 Zaver,23| některým problematickým nebo i mylným návrhům má teologická reflexe
379 IV,17 | sjednocených - ani si nemohou myslet, že dnes už nikde Kristova
380 III,14 | vůle Trojjediného Boha je nabídnuta a dovršena jednou pro vždycky
381 Uvod,2 | náboženské tradice dosvědčují a nabízejí lidstvu, a s otevřeným a
382 VI,21 | dějinách národů, v kulturách a nábožen-stvích". Vždyť některé modlitby
383 I,7 | náboženství, které jsou náboženskou zkušeností, jež teprve hledá
384 Uvod,3 | křesťanskou vírou a jinými náboženskými tradicemi se vynořují nové
385 I,8 | pravidlech a naukách jiných náboženství- jak bylo shora uvedeno -
386 I,7 | mezi křesťanstvím a jinými náboženstvími.~
387 I,7 | poklady lidské moudrosti a nábožnosti, které člověk při svém hledání
388 VI,22 | jisté, že objektivně se nacházejí v situaci závažného nedostatku
389 VI,22 | poznání pravdy. Spása se nachází v pravdě. Ti, kteří poslouchají
390 III,13 | Ježíš Kristus "je Pánem nade všemi"; "Bohem ustanovený
391 I,7 | Víra je tedy "Boží dar" a "nadpřirozená ctnost", kterou vlévá Bůh",
392 V,19 | různosti kultur a náboženských náhledů, neříkají však nic o tajemství
393 V,19 | a vyznání se mohou opět najít v jedné jediné božské skutečnosti,
394 I,5 | slavným zmrtvýchvstáním a nakonec sesláním Ducha pravdy naplňuje,
395 I,8 | jejich spirituality, která nalézá v náboženstvích svůj přednostní
396 VI,22 | Jan 14,6), v němž lidé nalézají plnost náboženského života
397 II,10 | božství a soupodstatný s námi podle lidství zplozen Otcem
398 Uvod,1 | 1. Pán Ježíš před svým nanebevstoupením pověřil své učedníky, aby
399 Uvod,3 | doktrinální obsahy, které mohou napomoci teologické reflexi, aby
400 I,5 | 5. Pro napravení této relativistické mentality,
401 II,11 | Neboť ty, které si (Otec) napřed vyhlédl, ty také předurčil,
402 Uvod,4 | překonané takové pravdy jako například definitivní a úplný charakter
403 IV,17 | celou církví římský biskup.~Naproti tomu církevní společenství,
404 Zaver,23| Kongregace pro nauku víry, a nařídil, aby byla zveřejněna.~ ~
405 I,8 | pouze jednotlivcům, ale též národům v bo-hatství jejich spirituality,
406 III,13 | uzdravení člověka chromého od narození, k němuž došlo v Ježíšově
407 Zaver,23| některé pravdy víry s úmyslem následovat příklad apoštola Pavla,
408 V,18 | avšak jeho plná realizace nastane na konci či při dovršení
409 V,18 | svátost, neboli znamení a nástroj vnitřního spojení s Bohem
410 I,8 | nich jsou ve skutečnosti nástroji, jejichž prostřednictvím
411 I,6 | který je Duchem Krista, naučí apoštoly a skrze ně celou
412 I,8 | chování, o pravidlech a naukách jiných náboženství- jak
413 Uvod,3 | postoje. Proto se znovu zabývá naukou vyloženou v předešlých dokumentech
414 Uvod,2 | chování a života, pravidla a nauky. Ačkoliv se v mnohém rozcházejí
415 Uvod,3 | způsoby hledání, předkládáním návrhů a doporučováním postojů,
416 III,15 | Nezřídka se v teologii navrhuje neužívat výrazů jako "jedinečnost", "
417 Zaver,23| problematickým nebo i mylným návrhům má teologická reflexe znovu
418 II,10 | nás Bůh usmířil se sebou i navzájem a vytrhl nás z otroctví
419 IV,16 | jedné, že Kristova církev navzdory rozdělení křesťanů nadále
420 III,14 | Návrhy řešení, které by nazna-čovaly, že Bůh jedná spásonosně
421 V,19 | skutečnosti, ať už je tato nazývána jakkoli. Ze stejného důvodu
422 I,5 | Ježíše Krista "vnáší do našich dějin univerzální a poslední
423 II,10 | vstal z mrtvých, vstoupil~na nebesa a přijde soudit živé i mrtvé".
424 V,18 | jednoznačný význam výrazů nebeské království, Boží království
425 V,19 | domnívají - hrozí církvi nebezpečí, že bude odsunuta na okraj
426 V,18 | straně je církev "svátost, neboli znamení a nástroj vnitřního
427 III,13 | povolání; věří, že lidem nebylo dáno pod nebem jiné jméno,
428 I,7 | současných úvahách vždycky nedochází k takovémuto rozlišení,
429 I,8 | i když obsahují «mezery, nedokonalosti a bludy»". Tudíž posvátné
430 VI,22 | nacházejí v situaci závažného nedostatku ve srovnání se situací těch,
431 IV,17 | církve a společnosti i přes nedostatky, které na nich podle našeho
432 IV,17 | už nikde Kristova církev neexistuje a má proto být pro všechny
433 V,19 | však tyto názory často i negativní stránku. Obzvlášť Kristovu
434 Uvod,2 | povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal" (1 Kor 9,16). Tím se vysvětluje
435 II,10 | víře, když někdo zavádí nějaké oddělení Slova a Ježíše
436 IV,17 | rozdílných a současně nějakým způsobem sjednocených -
437 I,5 | dal se Bůh poznat světu nejdokonalejším způsobem: sdělil lidstvu,
438 V,18 | Kristovy identity; ten se pak nejeví už jako Pán, kterému je
439 Uvod,4 | vrhá stín pochybnosti~a nejistoty.~~
440 Zaver,23| svatým Pavlem: "Proto už nejste cizinci a přistěhovalci,
441 III,13 | aby mohl odpovědět na své nejvyšší povolání; věří, že lidem
442 II,11 | jedinečnost výkupné oběti Krista, nejvyššího a věčného Velekněze (srov.
443 II,10 | Odporuje křesťanské víře, když někdo zavádí nějaké oddělení Slova
444 II,9 | zprostředkovávaly zjevení a spásu. Neko-nečno, Absolutno, poslední Boží
445 II,9 | Konkrétněji řečeno, byl by pro někoho jednou z mnoha tváří, které
446 Uvod,2 | deklarace o vztahu církve k nekřesťanským náboženstvím bere v úvahu
447 VI,21 | milost přichází k jednotlivým nekřesťanům, milost, která je vždy dávána
448 II,12 | 12. Někteří přicházejí s hypotézou ekonomie
449 Uvod,4 | tvrzení je třeba hledat v některých předpokladech jak filozofické
450 Zaver,23| Kor 15,3). Tváří v tvář některým problematickým nebo i mylným
451 III,13 | Ježíše Krista. Tento postoj nemá žádný biblický základ. Je
452 Uvod,2 | evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost,
453 III,13 | chromého od narození, k němuž došlo v Ježíšově jménu (
454 II,10 | dal Bůh každému národu, nemůžeme odmítnou Ježíše Krista,
455 V,19 | předkládat obraz církve, která nemyslí na sebe, která se mnohem
456 Uvod,2 | mezináboženského dialogu, který jistě nenahrazuje, nýbrž doprovází missio
457 IV,16 | se neztotožňují, od sebe neoddělitelné, tak Kristus a církev nemohou
458 I,7 | člověka k Bohu; a zároveň neodlučně je svobodným souhlasem s
459 Uvod,2 | tvrdí: "Katolická církev neodmítá nic, co je v těchto náboženstvích
460 II,12 | Syn člověka dává v míře neomezené (srov. Jan 3,34).~Proto
461 Uvod,3 | katolickým věřícím některé neopomi-nutelné doktrinální obsahy, které
462 IV,16 | Pánovy přísliby, že nikdy neopustí svou církev (sr Mt 16,18;
463 II,12 | naději vzkříšení, říká: "To neplatí jen pro křesťany, ale pro
464 VI,21 | povzbuzovat, protože je nepochybně užitečná pro růst pochopení
465 I,5 | nová a konečná úmluva nikdy nepomine a nemůže očekávat nové veřejné
466 II,11 | abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce" (Ef 1,4). "A skrze
467 III,13 | měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby
468 Uvod,4 | přesvědčení, že božská pravda je nepostižitelná a nelze ji vyjádřit, ani
469 I,8 | svého zjevení a své lásky, nepřestává se tolika způsoby zpřítomňovat "
470 IV,17 | katolickou církví, nakolik nepřijímají katolické učení o primátu,
471 V,19 | a náboženských náhledů, neříkají však nic o tajemství vykoupení.
472 II,10 | vtělené Slovo, jediná a nerozdělitelná osoba Kristus není nikdo
473 V,19 | 19. Zastávat nerozlučitelný vztah mezi církví a královstvím
474 Uvod,4 | poznání, a tím stává se neschopným "pozvednout svůj pohled
475 VI,20 | jako branou". Toto učení se nesmí stavět do protikladu s univerzální
476 I,7 | která ji tvrdí. Proto "nesmíme věřit v nikoho jiného než
477 I,6 | pravého člověka, takže v sobě nesou definitivnost a úplnost
478 II,12 | spojilo'.~Činnost Ducha tedy nestojí mimo činnost Kristovu nebo
479 VI,22 | 31). Tato pravda víry nic neubírá na skutečnosti, že církev
480 IV,17 | církevní společenství, která neuchovala platný episkopát a ryzí
481 I,6 | 6. Teze o omezeném, neúplném a nedokonalém charakteru
482 VI,22 | lidem "hlásá a je povinna neustále hlásat Krista, který je “
483 Uvod,4 | 4. Neustálé misionářské hlásání církve
484 Uvod,1 | pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří, bude zavržen" (Mk 16,15-
485 III,15 | Nezřídka se v teologii navrhuje neužívat výrazů jako "jedinečnost", "
486 IV,16 | tělo a jedna, jediná jeho Nevěsta: "jedna, jediná, katolická
487 IV,16 | analogie církve jako Kristovy Nevěsty (srov. 2 Kor 11,2; Ef 5,
488 Uvod,1 | země, všeho viditelného i nevi-ditelného. Věřím v jednoho Pána Ježíše
489 I,5 | 11,27). "Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Bůh, který
490 II,12 | dobré vůle, v jejichž srdci neviditelně působí milost. Kristus totiž
491 II,10 | Kristus "nový Adam obraz neviditelného Boha (Kol 1,15) "je dokonalý
492 II,10 | prvotním hříchem pokřivenou. Nevinný Beránek svobodně prolil
493 I,6 | zůstává transcendentní a nevy-čerpatelná. Pravda o Bohu není zrušena
494 III,14 | prostřednictví Vykupitele nevylučuje, nýbrž vyvolává rozličnou
495 II,12 | alternativou vůči Kristu, nevyplňuje mezeru mezi Kristem a Logem,
496 VI,20 | která je sice formálně nezačleňuje do církve - i když tajemným
497 III,13 | žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale aby měl život věčný.
498 I,5 | podněcuje člověka, aby se nikdy nezastavil".~
499 VI,20 | vyplývají také některé nezbytné body pro směr, kterým se
500 VI,20 | podřízena a v Božím plánu má nezbytný vztah ke spáse každého člověka.
|