18nn-nezby | nezdr-spaso | spiri-zivym
bold = Main text
Chapter,Paragraph grey = Comment text
501 IV,17 | spásy. Neboť Duch Kristův se nezdráhá používat jich jako prostředků
502 VI,22 | spasit všechny lidi, nijak nezmenšuje, ale spíše zvětšuje povinnost
503 V,19 | církví a královstvím však neznamená zapomínat na to, že Boží
504 IV,16 | Ježíš, jediný Spasitel, nezřídil pouhé společenství učedníků,
505 V,19 | jeho historické fázi, se neztotožňuje s církví v její viditelné
506 IV,16 | údy živého těla, i když se neztotožňují, od sebe neoddělitelné,
507 II,10 | Kol 1,13-14.19-20).~První nicejský koncil, věrný Písmu svatému,
508 VI,22 | chce spasit všechny lidi, nijak nezmenšuje, ale spíše zvětšuje
509 IV,17 | nemohou myslet, že dnes už nikde Kristova církev neexistuje
510 I,7 | Proto "nesmíme věřit v nikoho jiného než jen v Boha, totiž
511 V,18 | nebo jakkoliv vyprázdnit niterné sepětí mezi Kristem, královstvím
512 I,5 | Křesťanské dílo spásy tedy jako nová a konečná úmluva nikdy nepomine
513 III,13 | svou plnost a svůj střed.~Novozákonní svědectví to jasně dosvědčují: "
514 II,10 | koncil tvrdí, že Kristus "nový Adam obraz neviditelného
515 Uvod,3 | kterými se snažíme vyrovnat novými způsoby hledání, předkládáním
516 VI,20 | že "putující církev je nutná ke spáse. Neboť jedině Kristus
517 VI,20 | 3,5) potvrdil zároveň i nutnost církve, do které lidé vstupují
518 VI,20 | sám výslovným zdůrazněním nutnosti víry a křtu (srov. Mk 16,
519 VI,20 | danou v Kristu všem lidem a nutnou přítomnost církve pro tuto
520 II,12 | tajemství, v němž Kristus již nyní s věřícím vytváří živé společenství
521 VI,20 | nutno mít stále na paměti obě tyto pravdy - skutečnou
522 V,18 | druhé zůstává církev přece s oběma nerozlučně spojena".~
523 II,10 | Syn mě miloval a za mě se obětoval (Gal 2,20)."~K tomu pak
524 Zaver,23| deklarace znovu předkládá a objasňuje některé pravdy víry s úmyslem
525 Uvod,3 | sou-časným kulturním požadavkům.~Objasňující jazyk Deklarace odpovídá
526 V,18 | čistě lidský a ideologický objekt, nebo dojde ke zfalšování
527 Uvod,4 | Slova, zredukované na pouhé objevení se Boha v dějinách; eklekticizmus
528 Uvod,4 | takových předpokladů, jež se objevují s různými odstíny, někdy
529 Uvod,2 | vzá-jemného poznávání a obohacování v poslušnosti pravdě a při
530 II,10 | subjektem, který působí v obou přirozenostech, lidské i
531 VI,22 | naléhavost hlásat spásu a obrácení k Pánu Ježíši Kristu.~~~~
532 I,7 | aby se on dotkl srdce a obrátil je k Bohu, otevřel duchovní
533 III,13 | 3-14), se první křesťané obrátili na Izrael a ukazovali naplnění
534 VI,22 | a Duchem svatým je nutné obrátit se k Ježíši Kristu a křtem
535 II,11 | předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna, aby tak On byl
536 V,18 | tajemstvím, jež nelze zcela obsáhnout lidským pojmem. Na toto
537 V,19 | často i negativní stránku. Obzvlášť Kristovu osobu přecházejí
538 Uvod,1 | křest na odpuštění hříchů. Očeká-vám vzkříšení mrtvých a život
539 I,5 | nikdy nepomine a nemůže očekávat nové veřejné zjevení před
540 II,10 | když někdo zavádí nějaké oddělení Slova a Ježíše Krista. Ježíš
541 IV,16 | nemohou být směšováni, ale ani oddělováni, a tvoří jediného "celého
542 II,10 | rozporu s katolickou vírou oddělovat spásonosnou činnost Logos (
543 IV,16 | zmrtvýchvstání (srov. Jan 21,17) odevzdal Petrovi jako pastýři, jemu
544 I,7 | jíž se člověk svobodně odevzdává Bohu tím, že se “rozumem
545 I,5 | Nejhlubší pravda, která se odhaluje tímto zjevením o Bohu i
546 Zaver,23| potvrdil tuto Deklaraci - odhlasovanou na valném zasedání - v rámci
547 IV,17 | společenstvích". "Proto tyto odloučené církve a společnosti i přes
548 V,18 | 15,27). Právě tak nelze odloučit království od církve. Ovšemže
549 II,10 | koncil, věrný Písmu svatému, odmítl mylné a ome-zující výklady
550 II,10 | každému národu, nemůžeme odmítnou Ježíše Krista, který je
551 VI,21 | Spasitele, je jasné, že by odporovalo katolické víře považovat
552 III,14 | prostřednictví Krista, by odporovaly křesťanské a katolické víře.~
553 III,13 | světlo a sílu, aby mohl odpovědět na své nejvyšší povolání;
554 I,7 | 7. Patřičnou odpovědí na Boží zjevení je "poslušnost
555 Uvod,3 | Objasňující jazyk Deklarace odpovídá jejímu záměru: nechce komplexním
556 Uvod,3 | shodujícím se s vírou a odpovídajícím sou-časným kulturním požadavkům.~
557 VI,22 | Kristově; jestliže jí nebude odpovídat jejich myšlení, slova a
558 III,13 | svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze
559 Uvod,4 | jež se objevují s různými odstíny, někdy jako tvrzení a někdy
560 V,19 | církvi nebezpečí, že bude odsunuta na okraj nebo znehodnocena,
561 V,18 | církve… Jestliže člověk odtrhne království od Ježíšovy osoby,
562 V,18 | ze zjevení: to nemůže být odtrženo ani od Krista ani od církve…
563 Uvod,4 | pozvednout svůj pohled vzhůru a odvážně sáhnout po pravdě existence" ;
564 V,18 | učitelského úřadu církve nelze odvodit jednoznačný význam výrazů
565 Uvod,4 | teologickém bádání přebírá ideje odvozené z různých filozofických
566 III,14 | vyloučena, ale přece jenom odvozují svůj význam a sílu od prostřednictví
567 II,9 | ke zvláštní historické, ,ohraničené' postavě, jež zjevuje božské
568 Uvod,4 | misionářské hlásání církve je dnes ohrožováno teoriemi relativistického
569 V,19 | nebezpečí, že bude odsunuta na okraj nebo znehodnocena, jako
570 II,10 | svatému, odmítl mylné a ome-zující výklady a slavnostně definoval
571 III,15 | cílem dějin: "Já jsem alfa i omega, první a poslední, začátek
572 I,6 | jako lidské skutečnosti omezené, je božská osoba vtěleného
573 I,6 | 6. Teze o omezeném, neúplném a nedokonalém
574 VI,21 | tajemný vztah k církvi, omezil se 2. vatikánský koncil
575 V,19 | skutečnosti. Vždyť nelze omezovat "působení Krista a Ducha
576 II,9 | univerzality než druhá, která se omezuje pouze na křesťany, i když
577 VI,21 | na pověrách nebo jiných omylech pro spásu spíše překážkou.~
578 I,8 | spolehlivě, věrně a bez omylu pravdu, kterou chtěl mít
579 V,19 | jako je tomu v případě oněch hledisek, "která kladou
580 Uvod,2 | missio ad gentes, kvůli onomu "tajemství jednoty", z něhož "
581 VI,21 | spásonosná účinnost "ex opere operato", jež je vlastní křesťanským
582 VI,21 | spásonosná účinnost "ex opere operato", jež je vlastní
583 IV,16 | postavil jako sloup a pevnou oporu pravdy (srov. 1 Tm 3,15).
584 Zaver,23| Kristovo zjevení bude i nadále opravdovou "vůdčí hvězdou" celého lidstva: "
585 I,8 | jiných náboženství, které opravdu živí a vedou život svých
586 V,19 | pouhém znamení, které není oproštěno od jisté dvojznačnosti".
587 IV,16 | straně druhé, že "mimo její organismus je mnoho prvků posvěcení
588 V,18 | sama není cílem, protože je orientována na Boží království, jehož
589 I,6 | jež sahá od vtělení po oslavení, je skutečným, byť sdíleným
590 Uvod,1 | Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím
591 I,7 | základě důvěry věnované osobě, která ji tvrdí. Proto "
592 II,9 | nýbrž jen doplňujícím jiné osobnosti vyskytující se v dějinách,
593 V,19 | stránku. Obzvlášť Kristovu osobu přecházejí mlčením: království,
594 V,18 | odtrhne království od Ježíšovy osoby, pak již to není království
595 II,11 | ty, které povolal, také ospra-vedlnil, a ty, které ospravedlnil,
596 II,11 | ospra-vedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy." (
597 II,9 | Aby se na jedné straně ospravedlnila univerzalita křesťanské
598 Uvod,4 | druhu, které mají v úmyslu ospravedlnit náboženský pluralismus,
599 III,13 | proslovu před veleradou ospravedlňuje uzdravení člověka chromého
600 VI,22 | svátostmi přilnout k církvi. Ostatně jistota, že Bůh chce spasit
601 III,14 | prostřednictví Kristova: "I když ostatní zprostředkování různého
602 Zaver,23| přistěhovalci, ale spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží
603 IV,16 | Petrovi jako pastýři, jemu a ostatním apoštolům ji svěřil, aby
604 VI,22 | Ježíši Kristu a křtem a ostatními svátostmi přilnout k církvi.
605 V,19 | království znamená pracovat pro osvobození od zla ve všech jeho formách.
606 Uvod,3 | diskutovaných teologických otázek, nýbrž znovu vyložit příslušné
607 Uvod,3 | tradicemi se vynořují nové otázky, se kterými se snažíme vyrovnat
608 II,12 | víry církve. Při výkladu Otcova spásonosného plánu týkajícího
609 I,5 | který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu" (
610 Zaver,23| dát zapravdu její naději.~Otcové 2. vatikánského koncilu,
611 II,10 | živé i mrtvé". Podle učení Otců i chalcedon-ský koncil vyznal "
612 I,7 | srdce a obrátil je k Bohu, otevřel duchovní zrak a dal «všem,
613 VI,21 | podněcováno k tomu, aby se otevřelo Božímu působení". Nemůže
614 Uvod,3 | problémy, které zůstávají otevřené pro další prohlou-bení,
615 Uvod,2 | a nabízejí lidstvu, a s otevřeným a kladným přístupem tvrdí: "
616 II,10 | navzájem a vytrhl nás z otroctví ďábla, takže každý z nás
617 VI,20 | milost přichází od Krista, je ovocem jeho oběti a je darována
618 V,19 | králov-stvím a církví je ovšem nutno vyhnout se jednostranným
619 V,18 | odloučit království od církve. Ovšemže církev sama není cílem,
620 I,8 | Církevní tradice však vyhrazuje označení inspirované texty kanonickým
621 V,19 | důraz na Boží království a označují sebe samy jako "královsko- -
622 II,12 | příchodu do dějin: všechny oživuje Duch Otce, kterého Syn člověka
623 VI,20 | proto "je nutno mít stále na paměti obě tyto pravdy - skutečnou
624 Zaver,23| 2000 na svátek Proměnění Páně.~ ~+ Josef kardinál RATZINGER~
625 III,13 | mnoha “bozích” a mnoha “pánech” - ale pro nás je jeden
626 II,10 | spásu podle lidství z Marie, panenské Matky Boží".~Proto 2. vatikánský
627 Uvod,1 | svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl
628 VI,22 | pochopitelné, že církev plněním Pánova příkazu (sr Mt 28,19-20)
629 IV,16 | apoštolská církev". Kromě toho Pánovy přísliby, že nikdy neopustí
630 IV,17 | eucharistie, jsou pravé partikulární církve. Proto i v těchto
631 II,11 | věčného vyvolení v Bohu až po parusii (slavný příchod): "V něm
632 IV,16 | 17) odevzdal Petrovi jako pastýři, jemu a ostatním apoštolům
633 I,7 | 7. Patřičnou odpovědí na Boží zjevení
634 V,18 | dějin.~Z biblických textů a patristických svědectví, jakož i z dokumentů
635 Zaver,23| církev může říkat se svatým Pavlem: "Proto už nejste cizinci
636 IV,16 | srov. Jan 21,17) odevzdal Petrovi jako pastýři, jemu a ostatním
637 IV,16 | ji postavil jako sloup a pevnou oporu pravdy (srov. 1 Tm
638 Uvod,1 | ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího
639 Uvod,4 | konečně sklon číst a vykládat Písmo svaté mimo tradici a učitelský
640 VI,22 | církev věří ve všeobecný plán spásy, musí být misionářská".
641 VI,22 | jedno náboženství má stejnou platnost jako druhé”. Je-li pravda,
642 IV,17 | společenství, která neuchovala platný episkopát a ryzí a úplnou
643 IV,17 | vyznání víry, eucharistie a plného společenství v církvi.~"
644 II,9 | Boha je v ní údajně mnohem plnější.~
645 IV,16 | společenstvích, které ještě nejsou v plném společenství s katolickou
646 IV,17 | je rozdělení překážkou k plnému uskutečnění její univerzality
647 VI,22 | pochopitelné, že církev plněním Pánova příkazu (sr Mt 28,
648 I,5 | prostředníkem a zároveň i plností celého zjevení." A zdůrazňuje: "
649 VI,22 | dnes tak jako vždycky svůj plný význam a naléhavost". Vždyť "
650 II,9 | skutečnost náboženského pluralismu, je kromě toho předkládána
651 Uvod,4 | ospravedlnit náboženský pluralismus, a to nejen de facto nýbrž
652 V,18 | národů. Ona sama je zárodek a počátek tohoto království na zemi".
653 V,18 | je proto jeho zárodkem a počátkem. Vždyť Boží království má
654 VI,21 | poskytují prvky zbožnosti, které pocházejí od Boha, a jsou součástí
655 III,13 | jeden Bůh: Otec, od něhož pochází všechno a pro něhož jsme
656 VI,22 | souzeni přísněji". Pak je tedy pochopitelné, že církev plněním Pánova
657 Uvod,4 | na ně alespoň vrhá stín pochybnosti~a nejistoty.~~
658 I,5 | náručí Otcově, ten o něm podal zprávu" (Jan 1,18). "V Kristu
659 Zaver,23| kterou udělil 16. června 2000 podepsanému kardinálu prefektovi Kongregace
660 VI,21 | ve které je lidské srdce podněcováno k tomu, aby se otevřelo
661 I,5 | a poslední pravdu, která podněcuje člověka, aby se nikdy nezastavil".~
662 II,10 | který Adamovým synům vrátil podobnost s Bohem, prvotním hříchem
663 Uvod,2 | úřad věnoval motivaci a podpoře evangelizačního poslání
664 V,19 | království znamená uznat a podporovat Boží dynamičnost, která
665 VI,20 | Spasitelem a svou hlavou, je mu podřízena a v Božím plánu má nezbytný
666 V,18 | Pán, kterému je všechno podřízeno (srov. 1 Kor 15,27). Právě
667 I,7 | se “rozumem i vůlí plně podřizuje zjevujícímu Bohu” a dobro-volně
668 VI,21 | království mezi lidmi, jež je v podstatě královstvím Krista všeobecného
669 Uvod,4 | Kristova království a církve, podstatná existence jediné Kristovy
670 VI,21 | církev, dokonce by se jí podstatně vyrovnaly, pokud by spolu
671 I,8 | náboženstvích svůj přednostní a podstatný výraz, i když obsahují «
672 IV,17 | episkopát a ryzí a úplnou podstatu eucharistického tajemství,
673 III,13 | Potom šli vstříc tehdejšímu pohanskému světu, který usiloval o
674 Uvod,4 | neschopným "pozvednout svůj pohled vzhůru a odvážně sáhnout
675 Uvod,1 | Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých
676 Zaver,23| 2. vatikánského koncilu, pojednávajíce o tématu pravého náboženství,
677 Uvod,3 | nechce komplexním způsobem pojednávat o problematice týkající
678 V,18 | zcela obsáhnout lidským pojmem. Na toto téma tedy mohou
679 III,13 | spásonosných bohů. Tento poklad víry nedávno znovu předložil
680 Uvod,3 | pravdy, které tvoří součást pokladu víry církve.~
681 I,7 | zkušenosti a myšlení, jež tvoří poklady lidské moudrosti a nábožnosti,
682 II,10 | prolitou na kříži zjedná pokoj" (Kol 1,13-14.19-20).~První
683 III,15 | civilizace, střed lidského pokolení, radost všech srdcí a naplnění
684 II,10 | Bohem, prvotním hříchem pokřivenou. Nevinný Beránek svobodně
685 Uvod,2 | misionářském závazku každého pokřtěného: "Že hlásám evangelium,
686 IV,17 | pravém slova smyslu; nicméně pokřtění v těchto společenstvích
687 Uvod,1 | tvorstvu! Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří,
688 VI,21 | jí podstatně vyrovnaly, pokud by spolu s ní směřovaly
689 III,14 | teologické bádání široké pole působnosti pod vedením učitelského
690 I,7 | vstoupit do hlubin tajemství a pomáhá, abychom mu přiměřeně porozuměli",
691 I,7 | potřebná předcházející a pomáhající Boží milost a vnitřní pomoc
692 V,18 | Kristovo království, ani jejich poměr k církvi, která je sama
693 III,14 | jež musí vždycky zůstat poměřována principem jediného prostřednictví
694 I,7 | pomáhající Boží milost a vnitřní pomoc Ducha svatého, aby se on
695 Uvod,1 | za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben.
696 III,13 | také objevuje teze, která popírá jedinečnost a spásonosnou
697 V,19 | katolické víře, protože popírají jedinečný vztah Krista a
698 V,18 | vysvětlení nicméně nemůže popřít nebo jakkoliv vyprázdnit
699 VI,22 | který se stal člověkem, v porovnání se zakladateli jiných náboženství.
700 I,7 | pomáhá, abychom mu přiměřeně porozuměli", věroučné názory v jiných
701 VI,21 | tradice zajisté obsahují a poskytují prvky zbožnosti, které pocházejí
702 V,18 | 18. Posláním církve je "hlásat království
703 I,5 | Kristus, vtělené Slovo, poslaný jako “člověk k lidem”, mluví
704 VI,22 | nachází v pravdě. Ti, kteří poslouchají hnutí Ducha pravdy, jsou
705 I,7 | pravdou a věřili v pravdu.»"~Poslouchat ve víře znamená přijmout
706 IV,17 | těsnými pouty, jako apoštolská posloupnost a platná eucharistie, jsou
707 IV,16 | zakořeněná v apoštolské posloupnosti - mezi církví založenou
708 I,7 | odpovědí na Boží zjevení je "poslušnost víry" (srov. Řím 1,5; Řím
709 Uvod,2 | poznávání a obohacování v poslušnosti pravdě a při respekto-vání
710 II,9 | skrze mnoho historických postav: Ježíš z Nazareta by byl
711 II,9 | historické, ,ohraničené' postavě, jež zjevuje božské způsobem
712 VI,22 | církve, "že své vynikající postavení nemají připi-sovat svým
713 IV,16 | Mt 28,18nn) a provždy ji postavil jako sloup a pevnou oporu
714 III,14 | do Božího plánu spásy i postavy a kladné prvky jiných náboženství.
715 I,6 | úplnosti a celistvosti nemůže postihnout a ukázat žádné historické
716 Uvod,3 | vyvrátit určité mylné a dvojaké postoje. Proto se znovu zabývá naukou
717 Uvod,3 | předkládáním návrhů a doporučováním postojů, které vyžadují přesné rozlišování.
718 I,7 | absolutní pravdu a dosud postrádá souhlas s Bohem, který se
719 Uvod,4 | sáhnout po pravdě existence" ; potíž pochopit a přijmout přítomnost
720 III,13 | přesahovala hranice zákona. Potom šli vstříc tehdejšímu pohanskému
721 I,7 | nám dostalo této víry, je potřebná předcházející a pomáhající
722 Zaver,23| teologická reflexe znovu potvrdit víru církve a přesvědčivě
723 I,5 | dovršuje a božským svědectvím potvrzuje zjevení… Křesťanské dílo
724 V,19 | uvažují o církvi jako o pouhém znamení, které není oproštěno
725 Uvod,3 | příslušné učení katolické víry, poukázat zároveň na některé základní
726 IV,17 | ní spojeny velmi těsnými pouty, jako apoštolská posloupnost
727 IV,17 | Duch Kristův se nezdráhá používat jich jako prostředků spásy,
728 Uvod,4 | charakter zjevení Ježíše Krista, povaha křesťanské víry vzhledem
729 I,5 | proč je církev již svou povahou misijní. Nemůže upustit
730 Uvod,4 | filozofické tak teologické povahy, které brání pochopení a
731 Uvod,4 | zásadně). V důsledku toho se považují za překonané takové pravdy
732 IV,16 | Mt 16,18; 28,20) a že ji povede svým Duchem (srov. Jan 16,
733 VI,21 | jsou pro svou závislost na pověrách nebo jiných omylech pro
734 Uvod,1 | před svým nanebevstoupením pověřil své učedníky, aby hlásali
735 VI,22 | ke všem lidem "hlásá a je povinna neustále hlásat Krista,
736 V,18 | nástrojem království: je povolaná ho hlásat a zakládat. Na
737 Zaver,23| tradic jsou všichni v Kristu povoláni, aby měli účast na jednotě
738 II,12 | člověkem - v životě všech lidí povolaných k jedinému cíli, ať už Slovo,
739 I,8 | Protože však Bůh chtěl k sobě povolat všechny národy v Kristu
740 III,13 | Ježíše Krista, skrze něhož povstalo všechno, i my" (1 Kor 8,
741 VI,21 | teologickou práci je třeba povzbuzovat, protože je nepochybně užitečná
742 V,19 | člověk pro druhé" . Vedle pozitivních aspektů ukazují však tyto
743 Zaver,23| Bohu a o jeho církvi, a poznanou pravdu přijmout a zachovávat."~
744 Uvod,2 | postoj, vztah vzá-jemného poznávání a obohacování v poslušnosti
745 Uvod,2 | Tím se vysvětluje zvláštní pozornost, kterou učitelský úřad věnoval
746 Uvod,4 | tím stává se neschopným "pozvednout svůj pohled vzhůru a odvážně
747 VI,22 | sr Mt 28,19-20) a jako požadavek lásky ke všem lidem "hlásá
748 Uvod,3 | odpovídajícím sou-časným kulturním požadavkům.~Objasňující jazyk Deklarace
749 VI,21 | prohloubit. Takovou teologickou práci je třeba povzbuzovat, protože
750 Uvod,3 | 3. Při praktickém uskutečňování a teoretickém
751 II,11 | Trojjediným Bohem. U jejího pramene a jejím středem je tajemství
752 I,6 | skutečným, byť sdíleným pramenem a dovršením veškerého spásonosného
753 III,15 | před-stavují rozvoj samotných pramenů víry. Vždyť společenství
754 Uvod,2 | je v těchto náboženstvích pravdivé a svaté. S upřímnou vážností
755 IV,17 | tajemství, nejsou církvemi v pravém slova smyslu; nicméně pokřtění
756 Uvod,2 | způsoby chování a života, pravidla a nauky. Ačkoliv se v mnohém
757 I,8 | uvažuje o způsobech chování, o pravidlech a naukách jiných náboženství-
758 Uvod,2 | této linii a dnes využívá i praxe mezináboženského dialogu,
759 Uvod,4 | kdo v teologickém bádání přebírá ideje odvozené z různých
760 V,19 | Obzvlášť Kristovu osobu přecházejí mlčením: království, o kterém
761 III,15 | faktu vzhledem k tomu, že před-stavují rozvoj samotných pramenů
762 I,8 | jako takové byly církvi předány". Takové knihy "učí spolehlivě,
763 I,7 | dostalo této víry, je potřebná předcházející a pomáhající Boží milost
764 I,6 | postoj radikálně protiřečí předcházejícím tvrzením víry, podle nichž
765 Uvod,1 | který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha,
766 II,12 | člověkem, z hlediska dějin předešli nebo žijí po jeho příchodu
767 Uvod,3 | zabývá naukou vyloženou v předešlých dokumentech učitelského
768 II,9 | pluralismu, je kromě toho předkládána ekonomie věčného Slova,
769 Uvod,3 | novými způsoby hledání, předkládáním návrhů a doporučováním postojů,
770 III,13 | poklad víry nedávno znovu předložil učitelský úřad církve: "
771 IV,17 | církve a společenství pouze předmětem hledání." Vždyť "prvky této
772 V,19 | Ze stejného důvodu dávají přednost tajemství stvoření, které
773 I,8 | nalézá v náboženstvích svůj přednostní a podstatný výraz, i když
774 Uvod,4 | třeba hledat v některých předpokladech jak filozofické tak teologické
775 VI,22 | gentes”. Rovnocennost, jež je předpokladem dialogu,~se vztahuje na
776 Uvod,4 | církve.~Na základě takových předpokladů, jež se objevují s různými
777 IV,17 | Věřící si tedy nemohou představovat Kristovu církev jako souhrn
778 VI,21 | spásy vedle cest, které představují jiná náboženství a které
779 Zaver,23| Josef kardinál RATZINGER~prefekt~+ Tarcisio BERTONE, S. D.
780 Zaver,23| 2000 podepsanému kardinálu prefektovi Kongregace pro nauku víry,
781 VI,21 | svátostem. Na druhé straně nelze přehlížet skutečnost, že některé obřady
782 III,15 | vůči jiným náboženstvím přehnaně zdůrazňují. Ve skutečnosti
783 I,8 | 2. vatikánského koncilu přejímá tuto tradici a učí: "Svatá
784 Uvod,4 | důsledku toho se považují za překonané takové pravdy jako například
785 Zaver,23| Vždyť křesťanské tajemství překonává všechny hranice času i prostoru
786 IV,17 | odloučené církve a společnosti i přes nedostatky, které na nich
787 III,13 | ukazovali naplnění spásy, jež přesahovala hranice zákona. Potom šli
788 Uvod,3 | postojů, které vyžadují přesné rozlišování. Do tohoto hledání
789 II,12 | celých dějinách lidstva, přesto zdůrazňuje: "Je to týž Duch,
790 I,6 | historické události Ježíše, přestože jsou jako lidské skutečnosti
791 II,12 | totiž božské, musíme být přesvědčeni, že Duch svatý všem dává
792 I,7 | mezi teologální vírou a přesvědčením v jiných náboženstvích.
793 Zaver,23| znovu potvrdit víru církve a přesvědčivě a důrazně dát zapravdu její
794 V,19 | přítomná v dějinách lidstva a přetváří je. Budovat království znamená
795 II,12 | 12. Někteří přicházejí s hypotézou ekonomie Ducha
796 II,11 | Bohu až po parusii (slavný příchod): "V něm si nás (Otec) vyvolil
797 II,12 | předešli nebo žijí po jeho příchodu do dějin: všechny oživuje
798 II,12 | všem dává možnost, aby se přičlenili k tomuto velikonočnímu tajemství
799 Uvod,4 | náboženských souvislostí, aniž by přihlížel k jejich systematické soudržnosti
800 II,9 | mnoha tváří, které Slovo přijalo během času, aby spásonosně
801 Uvod,4 | které brání pochopení a přijetí zjevené pravdy. Můžeme některé
802 I,7 | zjevujícímu Bohu” a dobro-volně přijímá zjevení, které dal Bůh" .
803 Zaver,23| víry s úmyslem následovat příklad apoštola Pavla, jenž píše
804 VI,21 | působení". Nemůže jim však být přikládán božský původ a spásonosná
805 VI,21 | přípravou, nakolik jsou příležitostí a výchovou, ve které je
806 VI,22 | křtem a ostatními svátostmi přilnout k církvi. Ostatně jistota,
807 IV,17 | nepřijímají katolické učení o primátu, který podle Boží vůle objektivně
808 I,7 | tajemství a pomáhá, abychom mu přiměřeně porozuměli", věroučné názory
809 VI,20 | spojeni - ale přináší jim přiměřeným způsobem vnitřní i vnější
810 Zaver,23| které Pán Ježíš svěřil úkol přinášet je ke všem lidem, když řekl
811 VI,20 | jsou s ní již spojeni - ale přináší jim přiměřeným způsobem
812 VI,22 | jejich touze, aby jim ji přinesla. Právě proto, že církev
813 V,19 | zdůrazňo-váním, jako je tomu v případě oněch hledisek, "která kladou
814 VI,22 | vynikající postavení nemají připi-sovat svým zásluhám, nýbrž zvláštní
815 II,10 | slučitelná teorie, která připisuje spásonosnou činnost "Logos" (
816 VI,22 | prostředků. Nicméně je třeba připo-menout všem synům církve, "že své
817 II,12 | úřad církve pevně a jasně připomenul pravdu o jediné božské ekonomii: "
818 II,12 | 12).~2. vatikánský koncil připomněl tuto základní pravdu povědomí
819 Uvod,3 | zasahuje Deklarace, aby připomněla biskupům, teologům a všem
820 VI,21 | skutečně stát evangelní přípravou, nakolik jsou příležitostí
821 II,12 | náboženstvích, má za cíl přípravu k hlásání radostné zvěsti
822 II,12 | ritech a kulturách a který je připravuje k dozrání v Kristu." I když
823 II,10 | subjektem, který působí v obou přirozenostech, lidské i božské, je jediná
824 II,10 | dějí v jednotě s lidskou přirozeností, kterou na sebe vzalo pro
825 IV,16 | církev". Kromě toho Pánovy přísliby, že nikdy neopustí svou
826 Uvod,3 | otázek, nýbrž znovu vyložit příslušné učení katolické víry, poukázat
827 VI,22 | spaseni, ale budou souzeni přísněji". Pak je tedy pochopitelné,
828 Zaver,23| Proto už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané ostatních
829 II,9 | reflexi se často objevuje přístup k Ježíši z Nazareta jako
830 Uvod,2 | a s otevřeným a kladným přístupem tvrdí: "Katolická církev
831 IV,16 | Ježíš Kristus totiž je dále přítomen a pokračuje v díle spásy
832 IV,17 | Proto i v těchto církvích je přítomna Kristova církev a působí
833 V,19 | Boží dynamičnost, která je přítomná v dějinách lidstva a přetváří
834 II,12 | je v Novém zákoně místem přítomnosti Ducha svatého a principem
835 V,18 | dimensi: je skutečností přítomnou v čase, avšak jeho plná
836 I,8 | živí a vedou život svých přívrženců, dostávají z Kristova tajemství
837 III,15 | věřících již od počátku přiznávalo Ježíšovi takový význam pro
838 Uvod,3 | komplexním způsobem pojednávat o problematice týkající se jedineč-nosti
839 Zaver,23| Tváří v tvář některým problematickým nebo i mylným návrhům má
840 Uvod,3 | zároveň na některé základní problémy, které zůstávají otevřené
841 I,5 | Boží je nejhlubší důvod, proč je církev již svou povahou
842 Uvod,3 | zůstávají otevřené pro další prohlou-bení, a vyvrátit určité mylné
843 VI,20 | teologická reflexe, aby prohloubila vztah církve a náboženství
844 Uvod,3 | uskutečňování a teoretickém prohlubování dialogu mezi křesťanskou
845 I,5 | přítomností a tím, jak se projevoval slovy a skutky, znameními,
846 II,10 | Nevinný Beránek svobodně prolil svou krev, a tak nám zasloužil
847 II,10 | na zemi tím, že jeho krví prolitou na kříži zjedná pokoj" (
848 Zaver,23| 6. srpna 2000 na svátek Proměnění Páně.~ ~+ Josef kardinál
849 VI,22 | indiferentistické smýšlení proniknuté "náboženským relati-vismem,
850 III,15 | jedinečnost Kristova mu propůjčila absolutní a univerzální
851 Uvod,1 | oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu, svatou,
852 III,13 | Jan 1,29). Petr ve svém proslovu před veleradou ospravedlňuje
853 Zaver,23| překonává všechny hranice času i prostoru a realizuje jednotu lidské
854 I,5 | nám září v Kristu, jenž je prostředníkem a zároveň i plností celého
855 VI,20 | učení se nesmí stavět do protikladu s univerzální spásonosnou
856 I,6 | Tento postoj radikálně protiřečí předcházejícím tvrzením
857 IV,16 | řídili (srov. Mt 28,18nn) a provždy ji postavil jako sloup a
858 II,12 | Celé budování církve v průběhu staletí Ježíšem Kristem
859 IV,16 | její organismus je mnoho prvků posvěcení a pravdy" tedy
860 VI,22 | úctou ke svobodě, se musí na prvním místě zasazovat o to, aby
861 II,10 | vrátil podobnost s Bohem, prvotním hříchem pokřivenou. Nevinný
862 Uvod,4 | některé pravda, pro jiné prý není; radikální rozpor mezi
863 II,12 | dějin (srov. 1 Kor 10,4; 1 Pt 1,10-12).~2. vatikánský
864 II,12 | předkládá.~Co Duch vždy působil v srdcích lidí, v dějinách
865 III,14 | teologické bádání široké pole působnosti pod vedením učitelského
866 VI,20 | je nutno pevně věřit, že "putující církev je nutná ke spáse.
867 I,8 | kanonické, protože jejich původcem je Bůh, neboť byly sepsány
868 Uvod,4 | pravda, pro jiné prý není; radikální rozpor mezi logickou mentalitou
869 III,15 | střed lidského pokolení, radost všech srdcí a naplnění všech
870 I,7 | zrak a dal «všem, aby s radostí souhlasili s pravdou a věřili
871 II,12 | za cíl přípravu k hlásání radostné zvěsti a děje se ve vztahu
872 Zaver,23| odhlasovanou na valném zasedání - v rámci audience, kterou udělil
873 V,19 | působení Krista a Ducha jen na rámec viditelných hranic církve".
874 IV,17 | jednota mezi křesťany je jistě ranou pro církev; ne ve smyslu,
875 Zaver,23| svou apoštolskou autoritou ratifikoval a potvrdil tuto Deklaraci -
876 Zaver,23| Páně.~ ~+ Josef kardinál RATZINGER~prefekt~+ Tarcisio BERTONE,
877 I,8 | 8. Razí si cestu i domněnka, že
878 V,19 | nebo znehodnocena, jako reakce na domnělý "ekleziocentrismus"
879 V,18 | v čase, avšak jeho plná realizace nastane na konci či při
880 Zaver,23| hranice času i prostoru a realizuje jednotu lidské rodiny: "
881 II,9 | jednou z nich. Konkrétněji řečeno, byl by pro někoho jednou
882 I,5 | Právě proto encyklika Redemptoris missio znovu předkládá církvi
883 Zaver,23| přinášet je ke všem lidem, když řekl apoštolům: “Jděte tedy,
884 VI,22 | proniknuté "náboženským relati-vismem, jenž vede k domněnce, že “
885 I,5 | 5. Pro napravení této relativistické mentality, která se stále
886 Uvod,4 | dnes ohrožováno teoriemi relativistického druhu, které mají v úmyslu
887 Uvod,4 | strany křesťanského zjevení; relativistický postoj vůči pravdě, podle
888 Uvod,2 | poslušnosti pravdě a při respekto-vání svobody.~
889 Uvod,3 | reflexi, aby dala uzrát řešením shodujícím se s vírou a
890 IV,16 | svěřil, aby ji šířili a řídili (srov. Mt 28,18nn) a provždy
891 V,19 | teocentrismu", protože - jak říkají - Krista nemohou pochopit
892 Zaver,23| hluboká, že církev může říkat se svatým Pavlem: "Proto
893 Zaver,23| byla zveřejněna.~ ~Dáno v Římě, v sídle Kongregace pro
894 IV,17 | uplatňuje nad celou církví římský biskup.~Naproti tomu církevní
895 II,12 | Slova”, která jsou tu v ritech a kulturách a který je připravuje
896 III,15 | Ježíš Kristus má pro lidský rod a jeho dějiny zvláštní a
897 II,11 | zprostředkovává Boží milost na rovině stvoření i vykoupení (srov.
898 III,14 | a nelze je považovat za rovnocenné a dokonalé." Návrhy řešení,
899 VI,22 | její misii “ad gentes”. Rovnocennost, jež je předpokladem dialogu,~
900 VI,22 | dialogu,~se vztahuje na rovnocennou osobní důstojnost stran,
901 IV,17 | církevních společenství - rozdílných a současně nějakým způsobem
902 Uvod,2 | jsou spaseni, mají, byť rozdílným způsobem, účast na témž
903 I,7 | zmenšování, ba někdy i smazávání rozdílů mezi křesťanstvím a jinými
904 II,10 | odpuštění hříchů… Bůh totiž rozhodl, aby se v něm usídlila veškerá
905 IV,17 | našeho přesvědčení lpí, rozhodně nejsou bez významu a váhy
906 II,11 | který vše působí podle rozhodnutí své vůle"~(Ef 1,11). "Neboť
907 III,14 | nevylučuje, nýbrž vyvolává rozličnou spolupráci tvorů, vyplývající
908 Uvod,4 | církve, neoddělitelnost byť s rozlišením Božího království, Kristova
909 Uvod,4 | jiné prý není; radikální rozpor mezi logickou mentalitou
910 II,10 | spásy."~Stejně tak je v rozporu s katolickou vírou oddělovat
911 II,12 | opět: je to Duch, který rozsévá “semena Slova”, která jsou
912 Uvod,4 | subjektivismu toho, kdo považuje rozum za jediný zdroj poznání,
913 I,7 | odevzdává Bohu tím, že se “rozumem i vůlí plně podřizuje zjevujícímu
914 III,15 | k tomu, že před-stavují rozvoj samotných pramenů víry.
915 IV,17 | o sobě směřuje k úplnému rozvoji života v Kristu prostřednictvím
916 I,5 | mentality, která se stále více rozšiřuje, je třeba především zdůraznit
917 VI,21 | nepochybně užitečná pro růst pochopení spásonosných Božích
918 V,18 | téma tedy mohou existovat různá teologická vysvětlení. Žádné
919 III,14 | ostatní zprostředkování různého druhu a úrovně, která mají
920 V,19 | stvoření, které se zrcadlí v různosti kultur a náboženských náhledů,
921 Uvod,4 | předpokladů, jež se objevují s různými odstíny, někdy jako tvrzení
922 IV,17 | neuchovala platný episkopát a ryzí a úplnou podstatu eucharistického
923 Uvod,4 | pohled vzhůru a odvážně sáhnout po pravdě existence" ; potíž
924 I,6 | spásonosných cest, i když hloubka samotného božského tajemství zůstává
925 III,15 | že před-stavují rozvoj samotných pramenů víry. Vždyť společenství
926 V,19 | království a označují sebe samy jako "královsko- -centrické".
927 III,15 | lidských dějin, bod, v němž se sbíhají tužby dějin a civilizace,
928 I,5 | nejdokonalejším způsobem: sdělil lidstvu, kdo je. A toto
929 I,8 | národy v Kristu a chtěl jim sdělit plnost svého zjevení a své
930 I,6 | oslavení, je skutečným, byť sdíleným pramenem a dovršením veškerého
931 I,5 | kdo je. A toto definitivní sebezjevení Boží je nejhlubší důvod,
932 Uvod,1 | Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu
933 Zaver,23| emeritní arcibiskup z Vercelli~sekretář~ ~
934 II,12 | to Duch, který rozsévá “semena Slova”, která jsou tu v
935 V,18 | jakkoliv vyprázdnit niterné sepětí mezi Kristem, královstvím
936 I,8 | původcem je Bůh, neboť byly sepsány z vnuknutí Ducha svatého (
937 I,5 | zmrtvýchvstáním a nakonec sesláním Ducha pravdy naplňuje, dovršuje
938 II,11 | také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna, aby
939 Uvod,3 | aby dala uzrát řešením shodujícím se s vírou a odpovídajícím
940 III,15 | všech. 2. vatikánský koncil shrnul toto povědomí víry a učí: "
941 Zaver,23| zveřejněna.~ ~Dáno v Římě, v sídle Kongregace pro nauku víry,
942 III,15 | jež dostal od Otce, a v síle Ducha svatého za cíl darovat
943 II,12 | Zmrtvýchvstalý Kristus působí silou svého Ducha v srdcích lidí…
944 VI,22 | objektivně se nacházejí v situaci závažného nedostatku ve
945 VI,22 | nedostatku ve srovnání se situací těch, kteří mají v církvi
946 V,18 | straně druhé je církev "lid sjednocený působením jednoty Otce i
947 IV,17 | současně nějakým způsobem sjednocených - ani si nemohou myslet,
948 II,11 | vykoupení (srov. Kol 1,15-20), sjednocuje vše (srov. Ef 1,10). Bůh
949 Uvod,4 | křesťanskou pravdou; a konečně sklon číst a vykládat Písmo svaté
950 V,18 | eschatologickou dimensi: je skutečností přítomnou v čase, avšak
951 VI,20 | paměti obě tyto pravdy - skutečnou možnost spásy danou v Kristu
952 I,6 | vtělení po oslavení, je skutečným, byť sdíleným pramenem a
953 I,6 | Boha. Proto subjektem slov, skutků a celé historické události
954 I,5 | jak se projevoval slovy a skutky, znameními, zázraky, především
955 Uvod,1 | Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho
956 II,10 | mylné a ome-zující výklady a slavnostně definoval svou víru v "Ježíše
957 II,11 | vyvolení v Bohu až po parusii (slavný příchod): "V něm si nás (
958 II,11 | ospravedlnil, také uvedl do slávy." ( Řím, 8,29-30)~Učitelský
959 IV,16 | provždy ji postavil jako sloup a pevnou oporu pravdy (srov.
960 V,19 | svědectví o království a sloužit mu. Je "církví pro druhé",
961 I,6 | tajemství Boha. Proto subjektem slov, skutků a celé historické
962 I,5 | pravdy: "V tomto definitivním Slově svého Zjevení dal se Bůh
963 II,10 | Proto s učením církve není slučitelná teorie, která připisuje
964 Uvod,4 | spoji-tosti či k jejich slučitelnosti s křesťanskou pravdou; a
965 I,7 | ke zmenšování, ba někdy i smazávání rozdílů mezi křesťanstvím
966 VI,20 | některé nezbytné body pro směr, kterým se musí vydat teologická
967 VI,21 | vyrovnaly, pokud by spolu s ní směřovaly k eschatologickému Božímu
968 IV,17 | Křest totiž sám o sobě směřuje k úplnému rozvoji života
969 IV,16 | Kristus a církev nemohou být směšováni, ale ani oddělováni, a tvoří
970 VI,22 | skrze něhož Bůh všechno smířil se sebou".~Misijní činnost
971 I,5 | zázraky, především ale svou smrtí a svým slavným zmrtvýchvstáním
972 V,18 | zjevené a posléze buď ztratí smysl království a změní se v
973 VI,22 | vylučuje indiferentistické smýšlení proniknuté "náboženským
974 III,14 | jiných náboženství. V této snaze o reflexi má teologické
975 VI,21 | známy jen jemu". Teologie se snaží toto téma prohloubit. Takovou
976 Uvod,3 | nové otázky, se kterými se snažíme vyrovnat novými způsoby
977 III,13 | Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa" (Jan 1,29).
978 Uvod,3 | s vírou a odpovídajícím sou-časným kulturním požadavkům.~Objasňující
979 IV,17 | společenství - rozdílných a současně nějakým způsobem sjednocených -
980 I,7 | Božskému a k Absolutnímu. V současných úvahách vždycky nedochází
981 Uvod,3 | zdůraznit pravdy, které tvoří součást pokladu víry církve.~
982 VI,22 | Proto dialog, i když je součásti evangelizačního poslání,
983 III,13 | všemi"; "Bohem ustanovený soudce nad živými i mrtvými"; a
984 II,9 | 9. V soudobé teologické reflexi se často
985 Uvod,4 | přihlížel k jejich systematické soudržnosti a spoji-tosti či k jejich
986 I,7 | pravdu a dosud postrádá souhlas s Bohem, který se zjevuje.
987 I,7 | zároveň neodlučně je svobodným souhlasem s celou pravdou, kterou
988 I,7 | dal «všem, aby s radostí souhlasili s pravdou a věřili v pravdu.»"~
989 IV,17 | představovat Kristovu církev jako souhrn církví a církevních společenství -
990 I,7 | jiných náboženstvích jsou souhrnem zkušenosti a myšlení, jež
991 IV,16 | vatikánský koncil uvést v soulad dvě doktrinální tvrzení:
992 IV,16 | 29; Zj 21,2.9).~Proto v souvislosti s jedinečností a univerzalitou
993 Uvod,4 | filozofických a náboženských souvislostí, aniž by přihlížel k jejich
994 VI,22 | nebudou spaseni, ale budou souzeni přísněji". Pak je tedy pochopitelné,
995 II,11 | živých i mrtvých." Toto spá-sonosné prostřednictví zahrnuje
996 VI,22 | Ostatně jistota, že Bůh chce spasit všechny lidi, nijak nezmenšuje,
997 VI,20 | spojena s Ježíšem Kristem, Spasitelem a svou hlavou, je mu podřízena
998 III,13 | Božím Synu, Pánu a jediném spasiteli, který v události svého
999 Uvod,4 | charakter absolutní pravdy a spáso-nosné univerzality nebo se na
1000 II,12 | a vztahující se ve svém spásonosném dosahu na celé lidstvo a
1001 II,12 | Ducha. Duch uskutečňuje spásonosný vliv Syna - jenž se stal
1002 II,12 | vtěleného Slova je spojeno se spásonosným tajemstvím Ducha. Duch uskutečňuje
|