Chapter,Paragraph

 1 Intro,1 |      vyzývá nás k tomu, abychom si s vděčností připomínali
 2  I,6    | odhodláni už dlouho, neboť jsme si vědomi, že církev ve svém
 3  I,7    |        století. Připomněli jsme si je spolu se zástupci jiných
 4  I,8    |       branou. Představoval jsem si životní dějiny každého z 
 5  I,10   |       solidarity a úcty, kterou si zaslouží každý člověk. ~
 6  I,13   |  cestách Svatou zemí? Přál jsem si zahájit tuto pouť v Chaldejském
 7  I,13   |       bratrství a pokoje, které si chci uchovat jako jeden
 8  I,15   |       potom “dělat”. Připomeňme si v této souvislosti Ježíšovu
 9  I,15   |       adresovanou Martě: “Děláš si starosti a znepokojuješ
10 II,16   |      normálního života a v duši si neseme bohatství prožitých
11 II,18   |        dvanácti apoštolů, které si sám vybral (srov. Mk 3,13–
12 II,21   |        a lidská. 10~Uvědomujeme si omezenost našich pojmů a
13 II,24   |         projevuje jako ten, kdo si plně uvědomuje svůj jedinečný
14 II,24   |        své historické existence si Ježíš uvědomoval, že je
15 II,25   |  opustil?” (Mk 15,24). Je možné si snad představit větší utrpení
16 II,26   |        duše. Teologická tradice si nemohla nepoložit otázku,
17 III,29  |         přítomen uprostřed nás, si dnes pokládáme tutéž otázku,
18 III,32  |         tvář Boha Otce. Osvojit si tuto trinitární logiku křesťanské
19 III,34  |         uskutečnitelnější”, než si obvykle myslíme. Dokazuje
20 III,37  |    věřícím svátost smíření. Jak si jistě vzpomenete, v roce
21 III,38  |         velkým pokušením: často si myslíme, že výsledky závisí
22 III,38  |    skutečně vede modlitba. V ní si neustále uvědomujeme, že
23 III,39  |      dostalo takové úcty, jakou si zaslouží. V hojné míře se
24 III,40  |        setkal s Kristem, nemůže si to nechat pro sebe, ale
25 III,41  |     jsme možná až příliš zvyklí si představovat mučedníky jako
26 IV,43   |         a žár-livost. Nedělejme si iluze: bez této duchovní
27 IV,45   |        účelem je vhodné osvojit si dávnou moudrost, která vybízela
28 IV,47   |     života dětí. Samotné rodiny si musí stále více uvědomovat,
29 IV,48   |   skutečnosti umožnilo, abychom si živěji uvědomili církev
30 IV,48   |     společně kráčeli a vzájemně si pomáhali jako údy jediného
31 IV,52   |   nemáme budovat. V tomto směru si uchovává plnou platnost
32 Záver,58|    kontemplovali a kterého jsme si zamilo-vali, nás znovu vyzývá
33 Záver,58|         tvé děti,” přivlastňuji si slova, která k ní pronesl