Chapter,Paragraph
1 Intro,1 | Ženicha a Pána. Víc než kdy jindy se stala putujícím
2 Intro,2 | prozřetelnostní setkání, kdy bude církev – pětatřicet
3 I,4 | poslání, zůstává víc než kdy jindy plná života. Ježíš
4 I,5 | dějin, tajemnou hodinou, kdy se přiblížilo Boží království (
5 I,7 | především v tom právě končícím, kdy své církvi daroval velký
6 I,7 | světa, se ukázala víc než kdy jindy jako dimenze, která
7 I,9 | tomu tak už od okamžiku, kdy jsem mladé poutníky přivítal
8 I,9 | zapomenout na onen týden, kdy Řím “omládl s mladými”,
9 I,10 | zopakovat Ježíšovo gesto, kdy “postavil doprostřed” dítě,
10 I,10 | se uskutečnilo 1. května, kdy se už tradičně oslavuje
11 I,12 | sv. Pavla 18. ledna 2000, kdy poprvé v historii, za přítomnosti
12 I,13 | pokračoval o měsíc později, kdy jsem stanul na hoře Nebo,
13 I,14 | vychází znak velkorysosti, kdy podle biblického pojetí
14 II,16 | pohled musí být víc než kdy jindy upřen na Pánovu tvář. ~
15 II,18 | života, počínaje okamžikem, kdy se mladý Ježíš z Galileje
16 II,20 | učedníky došlo ve chvíli, kdy se Ježíš “o samotě modlil
17 II,27 | vyprávění samotných evangelistů, kdy připomínají, že Ježíš, přes
18 II,28 | připomíná list Židům: “V době, kdy jako člověk žil na zemi,
19 III,30 | svatost zůstává víc než kdy jindy pastoračně nezbytné. ~
20 III,31 | všedního života. Nastal čas, kdy je třeba všem pokřtěným
21 III,35 | 2.9; Lk 24,1; Jan 20,1), kdy vzkříšený Kristus přinesl
22 III,35 | předzvěst posledního dne, kdy Kristus znovu přijde ve
23 III,39 | naslouchání Božímu slovu. Od doby, kdy II. vatikánský koncil zdůraznil
24 IV,48 | tisíciletí. Vzpomínka na doby, kdy církev dýchala “oběma plícemi”,
25 IV,48 | společné cestě s touhou po dni, kdy všichni Kristovi učedníci
26 IV,53 | zakusili, počínaje okamžikem, kdy společenství křesťanů v
27 IV,57 | závěru jubilea cítím víc než kdy v minulosti povinnost poukázat
28 Záver,59| Svaté brány, aby se víc než kdy jindy rozevřela brána živá,
|