Chapter,Paragraph
1 Intro,1 | Velkého jubilea, v němž jsme slavili dva tisíce let od
2 Intro,3 | čeká. V uplynulých měsících jsme se mnohokrát na nastávající
3 I,4 | okamžiků tak intenzivních, že jsme se mohli téměř vlastníma
4 I,4 | době! Ano, díky jubileu jsme zakusili, že ani dva tisíce
5 I,5 | fantazírování přispělo k tomu, že jsme mohli lépe vnímat Kristovo
6 I,5 | tisíckrát opakovanou písní jsme letos kontemplovali Krista,
7 I,5 | 13). Současně s Kristem jsme společně uctívali také Otce
8 I,6 | tomuto zpytování svědomí jsme byli odhodláni už dlouho,
9 I,6 | odhodláni už dlouho, neboť jsme si vědomi, že církev ve
10 I,7 | 20. století. Připomněli jsme si je spolu se zástupci
11 I,8 | útěchami od Boha”.5 Mohli jsme pozorovat pouze vnější část
12 I,11 | eucharistický” 6 rok, a tak jsme se je také snažili prožít.
13 I,15 | zajet na hlubinu”. To, co jsme vykonali v tomto roce, nás
14 I,15 | nečin-nosti. Naopak: to, co jsme prožili, v nás má vyvolat
15 II,20 | přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou
16 III,33 | zištným způsobem. My, kdo jsme dostali milost víry v Krista,
17 III,38 | zázračném rybolovu: “Celou noc jsme se lopotili, a nic jsme
18 III,38 | jsme se lopotili, a nic jsme nechytili” (Lk 5,5). To
19 III,40 | mnohotvaré podoby církve jsme zvlášť obdivovali v jubilejním
20 III,41 | století a tisíciletí? Byli jsme možná až příliš zvyklí si
21 IV,42 | navzájem” (Jan 13,35). Pokud jsme skutečně kontem-plovali
22 IV,54 | zachmuřuje a naplňuje stínem, jsme celí rozechvělí. Tento úkol
23 IV,56 | radostí, a zvěstí, kterou jsme povinni hlásat. ~Církev
24 Záver,58| stali jeho nástroji. Což jsme neslavili jubilejní rok
25 Záver,58| naděje? Kristus, kterého jsme kontemplovali a kterého
26 Záver,58| kontemplovali a kterého jsme si zamilo-vali, nás znovu
27 Záver,59| živá, Kristus. Poté, co jsme prožili radost jubilea,
28 Záver,59| s velkou zvěstí: “Viděli jsme Pána!” (Jan 20,25).~Hle,
|