Chapter,Paragraph
1 I,5 | kontemplovali Krista, jak nám ho představuje Zjevení: “alfa
2 I,9 | své pravé podobě, vnímají ho jako přesvědčivou odpověď
3 I,15 | přenechává, bez váhání bych ho charakterizoval jako kontemplaci
4 II,16 | o Kristu, nýbrž aby jim ho v jistém smyslu “ukázali”.
5 II,17 | se Slovem života, viděli ho na vlastní oči, slyšeli
6 II,17 | na vlastní oči, slyšeli ho na vlastní uši a dotýkali
7 II,17 | vlastní uši a dotýkali se ho svýma rukama (srov. 1 Jan
8 II,18 | Zaznamenali Ježíšovu zbožnost, jež ho vedla ke každoroční pouti
9 II,18 | doprovodu zástupů, které ho vyhledávají a následují,
10 II,18 | naplněni nevýslovnou radostí – ho vidí živého a oslaveného.
11 II,19 | jeho tělo a dotknout se ho, mohla pouze víra plně proniknout
12 II,20 | požaduje od nás, chceme-li ho stále přesvědčivěji následovat?
13 II,22 | to i jeho lidství. “Proto ho také Bůh povýšil a dal mu
14 II,24 | Bohem – vztah “syna”. Když ho jeho Matka upozorňuje, s
15 II,24 | upozorňuje, s jakou úzkostí ho s Josefem hledali, odpovídá
16 II,24 | odmítnut a odsouzen: snažili se ho zabít “nejen, že rušil sobotu,
17 II,25 | Ježíš stísněný zkouškou, jež ho očekává, je sám před Bohem,
18 II,25 | je sám před Bohem, vzývá ho svým obvyklým a něžným důvěrným
19 II,25 | oslovením: “Abba, Otče”. Prosí ho, aby od něj – je-li to možné –
20 II,28 | modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl
21 II,28 | spásy pro všechny, kteří ho poslouchají” (Žid 5,7–9).~
22 II,28 | přidává k Pavlovi, který ho potkal na cestě u Damašku
23 III,33| milovat můj Otec a také já ho budu milovat a dám se mu
24 III,34| každý nový den a zaměřit ho k Bohu. Jak by prospělo,
25 IV,43 | především to pozitivní, abychom ho mohli přijmout a ocenit
26 IV,43 | mě”, kromě bratra, který ho přímo dostal. Spiritualita
27 IV,49 | kontemplaci Krista, budeme ho moci rozeznat především
28 IV,56 | nás křesťanů je, abychom ho rozvíjeli a vydávali svědectví
|