Chapter,Paragraph
1 Intro,1 | řehol-nicím, všem věřícím laikům.~Na počátku nového tisíciletí,
2 Intro,1 | rybolovu: “Duc in altum” (Zajeď na hlubinu) (Lk 5,4). Petr
3 Intro,1 | roku dotkly lidských srdcí. Na církev se však bezpochyby
4 Intro,1 | znovu zjevila a darovala. Na závěr tohoto roku můžeme
5 Intro,1 | jeho milosrdenství trvá na věky” (Ž 118[117],1).~
6 Intro,2 | pontifikátu jsem myslel na tento Svatý rok 2000 jako
7 Intro,2 | tento Svatý rok 2000 jako na důležitý mezník. V tomto
8 Intro,3 | měsících jsme se mnohokrát na nastávající tisíciletí podívali
9 I,4 | neutuchající chvalozpěv na Trojici” 2 a zároveň jako
10 I,4 | naděje pro ty, kdo hledí na Krista a na jeho církev”. 3
11 I,4 | ty, kdo hledí na Krista a na jeho církev”. 3 Prožitek
12 I,4 | dokonalý dar” (Jak 1,17).~Mám na mysli především rozměr chvály.
13 I,4 | každá opravdová odpověď víry na Boží zjevení v Kristu. Křesťanství
14 I,4 | jindy plná života. Ježíš na sebe tehdy vztáhl Izaiášovo
15 I,4 | spásonosné “dnes”, které na kříži otevřelo brány Božího
16 I,5 | vnímat Kristovo tajemství na velkém obzoru dějin spásy.
17 I,5 | Kriste náš, včera i dnes a na věky věků všech”. Touto
18 I,6 | požadavkem odpuštění. Odpověděli na něj nejen jednotlivci, kteří
19 I,6 | evangelia. Není možné zapomenout na působivou liturgii 12. března
20 I,6 | Petra, s pohledem upřeným na Ukřižovaného, požádal jménem
21 I,6 | paměti” zpevnilo naše kroky na cestě k budoucnosti a prohloubilo
22 I,7 | Svatost, ať už se vztahuje na dějinně známé papeže nebo
23 I,7 | dějinně známé papeže nebo na prosté laiky či řeholníky
24 I,7 | shromažďování vzácných vzpomínek na svědky víry 20. století.
25 I,8 | nezřídka jsem se zahleděl na dlouhé řady poutníků, kteří
26 I,9 | poděkování. Avšak nezávisle na počtu jsem byl velmi často
27 I,9 | společenství, které se na těchto setkáních projevovalo. ~
28 I,9 | mladé poutníky přivítal na Lateránském a Svato-petrském
29 I,9 | pozorovatele, zapomenout na onen týden, kdy Řím “omládl
30 I,9 | nebude možné zapomenout na slavení eucharistie na Tor
31 I,9 | zapomenout na slavení eucharistie na Tor Vergatě. ~Pro Řím a
32 I,9 | svatého. Když se díváme na mladé s jejich problémy
33 I,10 | postavil doprostřed” dítě, na znamení postoje, který je
34 I,10 | které velmi silně působí na lidskou duši. Lidem, kteří
35 I,12 | stolce. Nezapomínám však na to, že bylo mým přáním,
36 I,12 | zvláště pak odpustky vázané na jubilejní rok. Význačné
37 I,12 | vhodnější příležitost pro posilu na cestě k plnému společenství
38 I,12 | vyznání. Vzpomínám zvláště na nedávnou návštěvu nejvyššího
39 I,13 | opomenout své osobní Jubileum na cestách Svatou zemí? Přál
40 I,13 | jsem tak s radostí stanout na hoře Sinaj, v atmosféře
41 I,13 | později, kdy jsem stanul na hoře Nebo, a následně se
42 I,13 | Nebo, a následně se vydal na místa, která svou přítomností
43 I,13 | rozjímal o tajemství kříže na Golgotě, kde on za nás položil
44 I,13 | nás položil svůj život. Na těchto tolik zkoušených
45 I,13 | tolik zkoušených místech, na něž i nedávno dolehlo násilí,
46 I,13 | jubilea. Když vzpomínám na atmosféru oněch dní, nemohu
47 I,13 | dosud otevřených problémů na oněch posvátných místech,
48 I,14 | účinnějšímu zaměření pozornosti na problém chudoby, která dosud
49 I,14 | pro řešení této otázky, na níž závisí rozvoj mnoha
50 I,14 | zemí, mající vážné důsledky na ekono-mickou a existenciální
51 I,15 | jako smysl dějin a světlo na naší cestě. ~Teď je třeba
52 I,15 | slovo: Duc in altum! “zajet na hlubinu”. To, co jsme vykonali
53 I,15 | Žádný, kdo položil ruku na pluh a ohlíží se za sebe,
54 II,16 | kteří přišli do Jeruzaléma na velikonoční pouť, se obrací
55 II,16 | velikonoční pouť, se obrací na Filipa s touto prosbou,
56 II,16 | víc než kdy jindy upřen na Pánovu tvář. ~
57 II,17 | Slovem života, viděli ho na vlastní oči, slyšeli ho
58 II,17 | vlastní oči, slyšeli ho na vlastní uši a dotýkali se
59 II,17 | nám evangelia bez ohledu na jejich složitý vznik, a
60 II,18 | o to, aby ji představili na základě věrohod-ných svědectví (
61 II,18 | ze strany církve. Pouze na základě takto ověřených
62 II,18 | jejím dramatickým epilogem na Golgotě. Po této hodině
63 II,18 | vítěze nad smrtí, ukazuje na prázdný hrob a popisuje
64 II,21 | přijaté od Marie, vydané na smrt a proměněné ve vzkříšení: “
65 II,21 | Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a
66 II,22 | pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí
67 II,22 | pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý
68 II,23 | 10), který volá k účasti na svém božském životě vykoupené
69 II,23 | lidstvo. Antropologie založená na tajemství vtělení překonává
70 II,23 | života Nejsvětější Trojice. Na tomto soteriologickém rozměru
71 II,24 | 5,18). V Getse-manech a na Golgotě je Ježíšovo lidské
72 II,25 | zoufalého Ježíšova výkřiku na kříži: “Eloi, Eloi, lema
73 II,26 | 26. Ježíšovo zvolání na kříži, nejmilejší bratři
74 II,26 | oči jsou i nadále upřeny na Otce. Právě pro své poznání
75 II,27 | podobného tomu, co zakusil Ježíš na kříži, kde se paradoxně
76 II,27 | jednorozeného Syna, který na kříži prožíval blaženost
77 II,27 | agónií Ježíšovou, a tak sama na sobě ověřuje paradox zároveň
78 II,28 | vzkříšeného~28. Stejně jako na Velký pátek a Bílou sobotu
79 II,28 | Vzkříšení bylo Otcovou odpovědí na Ježíšovu poslušnost, jak
80 II,28 | době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým
81 II,28 | poslouchají” (Žid 5,7–9).~Právě na vzkříšeného Krista hledí
82 II,28 | Krista hledí církev. Hledí na něj, když se vydává po Petrových
83 II,28 | zapřením; pak se znovu vrátil na pravou cestu a s pochopitelným
84 II,28 | miluji” (Jan 21,15.17). Hledí na Krista, když se přidává
85 II,28 | Pavlovi, který ho potkal na cestě u Damašku a byl jím
86 II,28 | jak sladká je vzpomínka na Ježíše, pramen opravdové
87 II,28 | církev dnes znovu vydává na cestu, aby na počátku třetího
88 II,28 | znovu vydává na cestu, aby na počátku třetího tisíciletí
89 III,29 | stát dokonce tvůrčí silou na naší cestě. Právě s vědomím,
90 III,29 | se v Jeruzalémě obrátili na Petra ti, kdo slyšeli jeho
91 III,29 | biskupské synody, které na počátku přípravy jubilea
92 III,29 | přípravy jubilea pracovaly na základních bodech současného
93 III,29 | lepší orientaci poukázal na některé pastorační priority,
94 III,30 | Svatost~30. Na prvním místě bez váhání
95 III,30 | obvyklý život, ale poukazovat na svatost zůstává víc než
96 III,30 | Otcové koncilu kladli na tuto tématiku silný důraz
97 III,30 | úsilí se nevztahuje pouze na některé křesťany: “Všichni
98 III,31 | základ pastoračních programů na začátku nového milénia,
99 III,31 | milénia, by se mohlo zdát na první pohled jen málo účinné.
100 III,33 | zemích, nabízejí své odpovědi na tuto potřebu člověka, mnohdy
101 III,33 | synovské důvěře spočinul na Otcově srdci. Tehdy lze
102 III,34 | středeční katecheze zaměřím na úvahu nad žalmy, počínaje
103 III,34 | ve farnostech více dbalo na to, aby bylo jejich klima
104 III,35 | eucharistii. Je třeba klást na tento rozměr i nadále velký
105 III,35 | nadále velký důraz, zvláště na nedělní mši svatou a na
106 III,35 | na nedělní mši svatou a na to, abychom celou neděli
107 III,36 | 36. V návaznosti na Dies Domini bych chtěl znovu
108 III,36 | znovu podtrhnout, že účast na eucharistii je pro každého
109 III,37 | vzpomenete, v roce 1984 jsem na toto téma napsal posynodální
110 III,38 | myslíme, že výsledky závisí na naší schopnosti pracovat
111 III,38 | uvědomujeme, že všechno závisí na Kristu, na vztahu k němu,
112 III,38 | všechno závisí na Kristu, na vztahu k němu, na vnitřním
113 III,38 | Kristu, na vztahu k němu, na vnitřním životě a na svatosti.
114 III,38 | němu, na vnitřním životě a na svatosti. Nesmíme se divit,
115 III,38 | milostí a dovolili, aby se na nás plně projevila moc Kristova
116 III,38 | vyslovil víru právě Petr: “Na tvé slovo spustím sítě” (
117 III,38 | svatého Petra, aby vyzval na začátku tohoto tisíciletí
118 III,39 | je nepochybně možný pouze na základě obnoveného naslouchání
119 III,40 | společnosti”, jež se bez ohledu na celou řadu nedokonalostí,
120 III,40 | lidské, výslovně odvolávala na hodnoty evangelia. Dnes
121 III,40 | abych poukázal v prvé řadě na to, že v našem nitru je
122 III,40 | muset stále lépe odpovídat na tento požadavek inkulturace.
123 III,40 | požadavkům všech s ohledem na citlivost, jazyk, stejně
124 III,40 | píšu, myslím v prvé řadě na pastoraci mládeže. Právě
125 IV,42 | bude nepochybně zakládat na “novém přikázání”, které
126 IV,42 | rozhodné pastorační úsilí na úrovni všeobecné církve
127 IV,42 | lidstva”.26 ~Pánova slova na toto téma jsou natolik přesná,
128 IV,42 | církve právě jako odbornici na scientia amoris: “Pochopila
129 IV,43 | plánu a zároveň odpovědět na hluboké touhy světa, musíme
130 IV,43 | jejíž jas máme zachytit také na tváři bližních, žijících
131 IV,43 | sobeckému pokušení, které na nás neustále útočí a vyvolává
132 IV,44 | 44. Na tomto základě se budeme
133 IV,44 | společenství. Pomysleme především na specifické služby společenství,
134 IV,44 | rychle a účinně reagovat na problémy dnešního rychle
135 IV,45 | a rozšiřovat každý den a na všech úrovních života každé
136 IV,45 | je nutné co nejvíce dbát na orgány účasti, předepsané
137 IV,45 | věřící laiky k tomu, aby byli na základě vzájemné otevřenosti
138 IV,45(29)| otázkách spolupráce laiků na službě kněží Ecclesiae de
139 IV,45 | Nolánský vybízí: “Kéž visíme na ústech každému věřícímu,
140 IV,46 | otázka má zásadní dopad na život církve po celém světě,
141 IV,46 | kterou má každý reagovat na Boží povolání, zvláště vyzývá-li
142 IV,46 | význam pro společenství má na této rovině také povinnost
143 IV,46 | aby sdružení a hnutí – jak na úrovni všeobecné církve,
144 IV,47 | instituce. V křesťanském pohledu na manželství odpovídá vztah
145 IV,47 | V manželství, povýšeném na svátost, je vyjádřeno “velké
146 IV,48 | minulosti nás bohužel provází i na prahu nového tisíciletí.
147 IV,48 | jubileum zaměřilo náš pohled na Krista, nám ve skutečnosti
148 IV,48 | se dívám s velkou nadějí na východní církve a vyjadřuji
149 IV,48 | prvním tisíciletí. Vzpomínka na doby, kdy církev dýchala “
150 IV,49 | Vsadit na lásku~49. Ze společenství
151 IV,49 | nejchudším. Pokud opravdu stavíme na kontemplaci Krista, budeme
152 IV,49 | jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě,
153 IV,49 | zaměřit přednostně právě na ně. Skrze tuto prioritu
154 IV,50 | milióny lidí žijí nikoliv na okraji rozvoje, ale přímo
155 IV,50 | chudoby. Je třeba navázat na tradici křesťanské lásky,
156 IV,50 | této evangelizace založené na lásce a svědectví křesťanské
157 IV,51 | plánu služby lásky. Mám na mysli povinnost nasadit
158 IV,51 | možností vědy, především na poli biotechnologií, protože
159 IV,51 | etické normy a odvolávat se na jakousi pochybnou solidaritu,
160 IV,51 | zachovávány základní principy, na nichž závisí lidský osud
161 IV,52 | křesťanská společenství na sociální úřady. Zvláště
162 IV,53 | lásky tohoto jubilea – mám na mysli především pomoc, díky
163 IV,53 | budou zbylé peníze určeny na charitativní účely. Je důležité,
164 IV,54 | kontemplovali závislost církve na Kristu – na Slunci, jehož
165 IV,54 | závislost církve na Kristu – na Slunci, jehož světlo církev
166 IV,54 | 5,14).~Když se podíváme na svou ubohost, která nás
167 IV,55 | zorném úhlu se musíme dívat i na velký úkol dialogu mezi
168 IV,56 | dialog však nesmí být založen na náboženské lhostejnosti
169 IV,56 | Misijní povinnost nám na druhé straně nebrání, abychom
170 IV,56 | života člověka. Spoléhá na pomoc Utěšitele, Ducha pravdy (
171 IV,56 | k jiným náboženstvím. Je na nás, abychom věrně následovali
172 IV,57 | Proto jsem v rámci přípravy na Velké jubileum požadoval,
173 IV,57 | aby se církev dotazovala na přijetí koncilu. 44 Bylo
174 IV,57 | Bylo tomu tak? Odpovědí na tuto výzvu bylo sympózium
175 IV,57 | minulosti povinnost poukázat na koncil jako na velkou milost,
176 IV,57 | poukázat na koncil jako na velkou milost, kterou církev
177 Záver,58 | k tomu, abychom se dali na cestu: “Jděte tedy, získejte
178 Záver,58 | která neklame” (Řím 5,5).~Na začátku tohoto nového století
179 Záver,58 | století se musí náš krok na cestách světa zrychlit.
180 Záver,58 | dobrodružství evangelizace. ~Na této cestě nás doprovází
181 Záver,58 | nové evangelizace”. I nyní na ni ukazuji jako na zářící
182 Záver,58 | nyní na ni ukazuji jako na zářící jitřenku a bezpečnou
183 Záver,58 | jitřenku a bezpečnou vůdkyni na naší cestě. “Ženo, to jsou
184 Záver,59 | Ježíš, který nás doprovází na našich cestách a jako emauzským
|