Chapter,Paragraph
1 Intro,1 | ze Šimonovy loďky hovořil k zástupům, vyzval apoštola
2 Intro,1 | zástupům, vyzval apoštola k rybolovu: “Duc in altum” (
3 Intro,1 | zaznívá pro nás a vyzývá nás k tomu, abychom si s vděčností
4 Intro,1 | branou”, jíž je sám Kristus. K němu, který je cíl dějin
5 Intro,2 | Chci se proto obrátit k vám, nejdražší, abych s
6 Intro,3 | konkrétními postupy jednání. K tomuto úkolu bych chtěl
7 Intro,3 | jež mu umožňuje přilnout k jednotlivým situacím a kulturám. ~
8 Intro,3 | pastorační činnost. Právě k tomuto cíli chci jako nástupce
9 I,4 | vševládný” (Zj 11,17). V Bule k vyhlášení Velkého jubilea
10 I,4 | poslední době promluvil k nám skrze svého Syna” (Žid
11 I,5 | jistě bez jakéhokoliv sklonu k chiliastickému fantazírování
12 I,5 | chiliastickému fantazírování přispělo k tomu, že jsme mohli lépe
13 I,6 | tvář Kristovy snoubenky. ~K tomuto zpytování svědomí
14 I,6 | zpevnilo naše kroky na cestě k budoucnosti a prohloubilo
15 I,7 | obnovit své předsevzetí k jeho následování. ~
16 I,8 | přicházeli sem do Říma k hrobům apoštolů nesčetní
17 I,9 | bych využít tohoto listu k tomu, abych vyjádřil všem
18 I,9 | Věčného města s radostí, která k mládí patří, ale i v zamyšlení,
19 I,9 | společnosti, máme tendenci k pesimismu. Jubileum mládeže
20 I,10 | oslavuje práce. Vyzýval jsem je k tomu, aby prožívali duchovní
21 I,10 | jubileum bylo dále příležitostí k tomu, abych s naléhavostí
22 I,10 | abych s naléhavostí vyzval k ozdravení ekonomických a
23 I,10 | nerovností ve světě práce a k rozhodnému nasměrování procesů
24 I,10 | vnášet důvěru v život a lásku k němu. ~
25 I,12 | příležitost pro posilu na cestě k plnému společenství než
26 I,14 | let přípravy jsem vyzýval k většímu a účinnějšímu zaměření
27 I,15 | roce, nás nemůže opravňovat k pocitu sebeuspokojení, a
28 I,15 | sebeuspokojení, a už vůbec ne k nečin-nosti. Naopak: to,
29 I,15 | novou dynamiku a pobádat nás k tomu, abychom prožité nadšení
30 I,15 | několik operativních linií k zamyšlení, rád bych se s
31 I,15 | podělil o několik podnětů k rozjímání nad Kristovým
32 II,17 | Jejich prostřednictvím k nám přichází vidění víry
33 II,18 | tehdejší společnosti, až k závěrečné krizi, s jejím
34 II,19 | probouzelo mnoho otazníků. K Ježíši totiž není možné
35 II,19 | církev všech časů, jde až k jádru samotných hlubin tajemství
36 II,20 | 20. Jak došel Petr k této víře? A co se požaduje
37 II,20 | směr, když podotýká, že k tomuto dialogu mezi Ježíšem
38 II,20 | ukazatele nás shodně vedou k poznání, že k plné kontemplaci
39 II,20 | shodně vedou k poznání, že k plné kontemplaci Pánovy
40 II,22 | samoúčelné; směřuje spíše k plnému oslavení Krista,
41 II,22 | podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat:
42 II,23 | srov. Kol 3,10), který volá k účasti na svém božském životě
43 II,23 | vnitřní rozpory a směřuje k samotnému Bohu, přímo k
44 II,23 | k samotnému Bohu, přímo k cíli, jímž je “zbožštění”
45 II,23(12)| K tomu srovnej, co říká sv.
46 II,24 | jež nás mohou dovést až k “hranici” tajemství Kristova
47 II,24 | vědomí o jeho tajemství, až k plnému vyjádření oslaveného
48 II,25 | Kristovy tváře nás tak přivádí k nejparadoxnějšímu aspektu
49 II,25 | člověk může pouze sklonit k adoraci. ~Pře našima očima
50 II,25 | kterým se Ježíš obrací k Otci začátečními slovy 22.
51 II,27 | nitra, a pro náklonnost k ní. Tyto duše následují
52 II,28 | se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od
53 II,28 | vyslyšen pro svou úctu (k Bohu). Ačkoliv to byl Syn (
54 II,28 | Krista, když se přidává k Pavlovi, který ho potkal
55 III,29 | pastoračním úsilím vedoucím k plodnému prožití jubilea.
56 III,29 | Kristova zvěst pronikala k lidem, aby vytvářela společenství
57 III,29 | nás všech. Rád bych přesto k všeobecnému povzbuzení a
58 III,30 | věnována “všeo-becnému povolání k svatosti”. Otcové koncilu
59 III,30 | podstatě jako příslušnost k tomu, který je Svatý, “třikrát
60 III,30 | a zařazení jsou povoláni k plnému křesťanskému životu
61 III,30 | plnému křesťanskému životu a k dokonalé lásce”.16 ~
62 III,33 | může člověka přivést vztah k němu. ~Velká mystická tradice
63 III,33 | západní i východní církve k tomu má opravdu mnoho co
64 III,33 | nejrůznějších možných podobách k nevyslovitelné radosti,
65 III,33 | naslouchání, citové vzplanutí, až k opravdové “zamilovanosti”.
66 III,34 | 34. Je jisté, že k modlitbě jsou v první řadě
67 III,34 | byli obdarováni povoláním k životu ve zvláštním zasvěcení;
68 III,34 | pověry. ~Proto se výchova k modlitbě musí stát základním
69 III,34 | každý nový den a zaměřit ho k Bohu. Jak by prospělo, kdyby
70 III,34 | a především vychovávat k modlitbě liturgické. Den
71 III,35 | vkládat v liturgii, “vrchol, k němuž směřuje činnost církve,
72 III,35 | základ dějin, tajemství, k němuž se vztahuje počátek
73 III,37 | svátosti. Důvody, které k podobné situaci vedly, dodnes
74 III,37 | dary – a svátosti patří k těm nejvzácnějším – přicházejí
75 III,38 | dělat nic” (srov. Jan 15,5).~K této pravdě nás skutečně
76 III,38 | závisí na Kristu, na vztahu k němu, na vnitřním životě
77 III,38 | tisíciletí celou církev k tomuto úkonu víry, jehož
78 III,39 | zaslouží. V hojné míře se k němu obracejí četní jednotlivci
79 III,39 | bádání. Díky pozornosti k Božímu slovu se nově probouzí
80 III,40 | letech jsem mnohokrát vyzýval k nové evangelizaci. Dnes
81 III,40 | zachování náležité úcty k cestě, pokaždé různé, jednotlivých
82 IV,42 | učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem” (Jan 13,35).
83 IV,42 | věčného Otce a přichází k nám skrze Ducha, kterého
84 IV,42 | bychom lásku, nebylo by to k ničemu (srov. 1 Kor 13,2).
85 IV,43 | bychom zde ihned přešli k praktickým plánům, dopustili
86 IV,43 | prvé řadě obrátit srdce k tajemství Trojice, která
87 IV,43 | nástroje společenství nebyly k ničemu. Staly by se bezduchými
88 IV,43 | předstírají, než že by byly cestou k jeho vyjádření a růstu. ~
89 IV,45 | duchovní pastýře i věřící laiky k tomu, aby byli na základě
90 IV,45 | zpochybňovala jejich autoritu, k intenzivnějšímu naslouchání
91 IV,45 | institucionálnímu řádu duši a vede jej k důvěře a otevřenosti, která
92 IV,46 | všechny pokřtěné a biřmované k tomu, aby poznávali a přijímali
93 IV,46 | neformální služby, přispívat k dobru celého společenství
94 IV,46 | především vytrvalou modlitbou k Pánu žně (srov. Mt 9,38) –
95 IV,46 | rozvoji povolání ke kněžství a k zasvěcenému životu. Tato
96 IV,46 | výchovných center i rodin a vedla k pozornějšímu zamyšlení nad
97 IV,46 | povolání, zvláště vyzývá-li k úplnému darovaní sebe sama
98 IV,47 | tajemství” Kristovy lásky k jeho církvi (srov. Ef 5,
99 IV,48 | svatého, je nerozdělitelná. K rozdělení dochází v běhu
100 IV,48 | církve je bez přestání vedou k plné jednotě. 34 ~Kristova
101 IV,49 | všeobecné službě a vede nás k činným a konkrétním projevům
102 IV,49 | doufejme, že velmi účinně – k jaké velkorysosti se dokáže
103 IV,49 | vystupňovat křesťanská láska k těm nejchudším. Pokud opravdu
104 IV,50 | být dnes někdo odsouzen k analfabetismu? Jak je možné,
105 IV,50 | donekonečna rozšiřovat, pokud k těmto klasickým projevům
106 IV,51 | mnoho naléhavých problémů, k nimž křesťané nesmí v žádném
107 IV,51 | pochybnou solidaritu, která vede k diskriminaci života jednotlivců
108 IV,52 | včasnější a ucelenější přínos k řešení sociálních otázek,
109 IV,52 | budování světa, ani je nevybízí k zanedbávání blaha bližních,
110 IV,52 | blaha bližních, ale spíše je k tomu zavazuje ještě přísněji”.36 ~
111 IV,53 | požadavkům evangelia, chtěl jsem k množství plodů lásky tohoto
112 IV,53 | příspěvky, které sloužily k zajištění bezproblémového
113 IV,53 | vrcholilo společným vlastnictvím k prospěchu těch nejchudších (
114 IV,53 | vedlo lidi, aby se dívali k Římu, k “církvi, jež předsedá
115 IV,53 | lidi, aby se dívali k Římu, k “církvi, jež předsedá v
116 IV,55 | jménem pokoje a výzvou k němu. ~
117 IV,55(39)| Deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím
118 IV,56 | misijní činnosti obrácené k národům. Prvořadým úkolem
119 IV,56 | jednoduše nahradit zvěst, ale je k této zvěsti zaměřen”.40
120 IV,56 | straně nebrání, abychom k tomuto dialogu přistupovali
121 IV,56 | přistupovali s vnitřní dispozicí k naslou-chání. Víme přece,
122 IV,56 | koncil nabízí také ve vztahu k jiným náboženstvím. Je na
123 Záver,58 | který se vtělil z lásky k člověku před dvěma tisíci
124 Záver,58 | abychom znovu našli přístup k živému prameni naší naděje?
125 Záver,58 | zamilo-vali, nás znovu vyzývá k tomu, abychom se dali na
126 Záver,58 | přivlastňuji si slova, která k ní pronesl sám Ježíš (srov.
127 Záver,59 | autentická, „rozhýbala“ naše nohy k pouti, které je před námi.
128 Záver,59 | apoštola Pavla: “Ženu se k tomu, co je přede mnou.
129 Záver,59 | co je přede mnou. Běžím k cíli za vítěznou nebeskou
130 Záver,59 | budoucnosti naděje, kéž vystoupí k Otci skrze Krista v Duchu
|