Chapter,Paragraph
1 Intro,1 | Kristus je stejný včera, dnes i navěky!” (Žid 13,8).~Církev
2 Intro,1 | Spasitel světa, volala církev i Duch: “Marana tha – Přijď,
3 Intro,2 | úsilí, s velkodušnou námahou i neodmyslitelnými lidskými
4 I | I. Setkání s Kristem – Dědictví
5 I,5 | vnímaný ve svém božském i lidském tajemství, je základem
6 I,5 | 32).~“Kriste náš, včera i dnes a na věky věků všech”.
7 I,5 | představuje Zjevení: “alfa i omega, první i poslední,
8 I,5 | Zjevení: “alfa i omega, první i poslední, začátek i konec” (
9 I,5 | první i poslední, začátek i konec” (Zj 22,13). Současně
10 I,5 | společně uctívali také Otce i Ducha svatého, jedinou a
11 I,5 | má všechno svůj počátek i své dovršení. ~
12 I,6 | a je tedy “zároveň svatá i stále potřebuje očišťování”.4
13 I,6 | prohloubilo naši pokoru i bdělost při uskutečňování
14 I,8 | nich, protkané radostmi i bolestmi; dějiny, které
15 I,9 | často vystavila civilní i církevní organizátory i
16 I,9 | i církevní organizátory i animátory těžkým zkouškám.
17 I,9 | která k mládí patří, ale i v zamyšlení, s touhou po
18 I,10 | jí přímo účastnili, ale i všem, kdo se o ní dověděli
19 I,10 | postižení; dělníci, zemědělci i sportovci; umělci a univerzitní
20 I,10 | docenti; biskupové, kněží i ti, kdo žijí zasvěceným
21 I,10 | životem; politikové, novináři i vojáci, kteří svým příchodem
22 I,10 | napodobovali sv. Josefa i samotného Ježíše. Jejich
23 I,10 | jsem vyčetl bolest, ale i pokání a naději. Pro ně
24 I,11 | mateřské ochrany život mužů i žen nového tisíciletí. ~
25 I,12 | početné skupiny věřících i zde v Římě. Věčné město
26 I,12 | ekumenismu zůstává samozřejmě i nadále obtížná a možná zdlouhavá,
27 I,13 | zkoušených místech, na něž i nedávno dolehlo násilí,
28 I,13 | současně židům, křesťanům i muslimům. ~
29 II,16 | zaznívala v jubilejním roce i v nás. Současní lidé, stejně
30 II,16 | a dát zazářit jeho tváři i gene-racím nového tisíciletí? ~
31 II,18 | 16). ~Podrobnější zprávy, i když chybí jejich organický
32 II,18 | vzývají jeho uzdravující moc, i těch, kdo s větším či menším
33 II,21 | 27). Stejně jako Tomáš, i církev se klaní před Vzkříšeným,
34 II,22 | V tomto duchu promlouvá i svatý Pavel, když říká,
35 II,22 | sebezřeknutím” Syna Božího i jeho slávy, kterou má od
36 II,22 | plnému oslavení Krista, a to i jeho lidství. “Proto ho
37 II,22 | koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk
38 II,23 | A protože je Kristus Bůh i člověk, zjevuje nám také
39 II,24 | rostl “moudrostí, věkem i oblibou u Boha i u lidí” (
40 II,24 | věkem i oblibou u Boha i u lidí” (Lk 2,49) a podobně
41 II,24 | a podobně se rozvíjelo i lidské vědomí o jeho tajemství,
42 II,26 | Otcových rukou. Jeho oči jsou i nadále upřeny na Otce. Právě
43 II,26 | kterou má jen on, vidí i v tomto temném okamžiku
44 II,26 | zdrojem radosti a blaženosti, i agónii vrcholící ve výkřiku
45 II,27 | ve svatých duších radost i utrpení zároveň. “A duše
46 II,27 | bolest zároveň.” 13 Stejně i Terezie z Lisieux prožívá
47 II,27 | paradox zároveň blaženého i sklíčeného Ježíše: “V Olivové
48 II,28 | Velký pátek a Bílou sobotu i dnes církev kon-templuje
49 II,28 | Krista: On je “stejný včera i dnes i navěky” (Žid 13,8).~~
50 II,28 | je “stejný včera i dnes i navěky” (Žid 13,8).~~
51 III,29 | diecézními společenstvími i se společenstvími všeobecné
52 III,30 | sjednoceného působením jednoty Otce i Syna i Ducha svatého”15
53 III,30 | působením jednoty Otce i Syna i Ducha svatého”15 v sobě
54 III,31 | osobní a skupinové pomoci i s novými formami, které
55 III,32 | časem intenzivní osobní i společné modlitby. Dobře
56 III,32 | zdrojem života církve, 17 ale i života osobního, je tajemstvím
57 III,33 | dnes tak široce zastoupena i v původně křesťanských zemích,
58 III,33 | mystická tradice západní i východní církve k tomu má
59 III,33 | duchovní nasazení a zná i bolestná očišťování (“temná
60 III,34 | řeholních společenstvích, nýbrž i ve farnostech více dbalo
61 III,34 | eucharistie a například i s modlitbou ranních chval
62 III,35 | třeba klást na tento rozměr i nadále velký důraz, zvláště
63 III,35 | němuž se vztahuje počátek i konečný úděl celého lidstva”.21 ~
64 III,36 | spletí kultur a náboženství, i v zemích křesťanského původu.
65 III,38 | dostatečný prostor osobní i společné modlitbě, znamená
66 III,38 | vložili všechny své rozumové i praktické schopnosti. Ale
67 III,39 | obracejí četní jednotlivci i celá společenství; mnozí
68 III,40 | církev začátku tisíciletí. I v tradičně křesťanských
69 III,40 | života celých společenství i jednotlivých skupin křesťanů.
70 III,40 | tento požadavek inkulturace. I když zůstane samo sebou
71 III,41 | Nebude tomu tak stejně i pro začínající století a
72 IV,42 | úrovni všeobecné církve i jedno-tlivých místních církví.
73 IV,42 | snižovat jejich význam. I v novém století bude církev
74 IV,42 | ve své velepísni lásky: I kdybychom mluvili lidskými
75 IV,42 | kdybychom mluvili lidskými i andělskými jazyky a měli
76 IV,43 | dokázali sdílet jeho radosti i utrpení, vytušit jeho přání,
77 IV,45 | mezi kněžími a řeholníky i mezi církevními sdruženími
78 IV,45 | totiž vede duchovní pastýře i věřící laiky k tomu, aby
79 IV,45 | jednom klášteře, aby se radil i s těmi nejmladšími mnichy: “
80 IV,46 | farností, výchovných center i rodin a vedla k pozornějšímu
81 IV,46 | kontextu nabývá svého významu i každé další povolání, plně
82 IV,46 | Boha”32 a “plnit v církvi i ve světě svůj podíl […]
83 IV,46 | jež ve formách tradičních i nových, jakými jsou církví
84 IV,47 | podlehnout tlakům jakési kultury, i když velmi rozšířené a často
85 IV,48 | minulosti nás bohužel provází i na prahu nového tisíciletí.
86 IV,48 | ve mně, a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás” (Jan
87 IV,48 | viditelné jednoty všech křesťanů i v časných dějinách nespočívá
88 IV,48 | nechť povzbudí východní i západní křesťany, aby v
89 IV,49 | života jednotlivých křesťanů i celé církve a pro pastorační
90 IV,49 | se všemi svými duchovními i hmotnými potřebami. ~
91 IV,50 | uplynulých dvou tisíciletích, i když od nás dnes možná vyžaduje
92 IV,51 | kultury, politiky, ekonomiky i rodinného života, aby byly
93 IV,53 | svůj „haléř“, stejně tak i mnozí představitelé světa
94 IV,53(37)| Římanům, Úvod, vyd. Funk, I, 252.~
95 IV,54 | po svých učednících, aby i oni byli “světlem světa” (
96 IV,55 | zorném úhlu se musíme dívat i na velký úkol dialogu mezi
97 IV,55 | vatikánského koncilu39 pokračovat i v novém století. V letech
98 IV,56 | této misie ad gentes je i nadále zvěst, že pouze v
99 IV,56 | zkoumání křesťanské pravdy, ale i křesťanského dialogu s filosofiemi,
100 IV,56 | znamení doby”. 41 Církev, i když účinně a s bdělostí
101 IV,57 | Doufám, že tomu bylo podobně i ve všech místních církvích.
102 Záver,58 | dvěma tisíci lety, pokračuje i dnes ve svém díle. Musíme
103 Záver,58 | křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého” (
104 Záver,58 | je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého” (Mt 28,19).
105 Záver,58 | Hvězdu nové evangelizace”. I nyní na ni ukazuji jako
106 Záver,59 | jako emauzským učedníkům se i nám dává poznat “při lámání
|