Table of Contents | Words: Alphabetical - Frequency - Inverse - Length - Statistics | Help | IntraText Library
Alphabetical    [«  »]
žalmy 2
žár-livost 1
žárem 1
že 89
žen 2
ženicha 1
ženo 1
Frequency    [«  »]
141 s
130 k
106 i
89 že
78 jako
75 ve
71 o
Ioannes Paulus PP. II
Novo Millennio Ineunte

IntraText - Concordances

že

   Chapter,Paragraph
1 Intro,3| je třeba zhodnotit tím, že ji odhodlaně učiníme předsevzetím 2 I,4 | okamžiků tak intenzivních, že jsme se mohli téměř vlastníma 3 I,4 | který se nespokojil s tím, že stvořil svět a člověka, 4 I,4 | díky jubileu jsme zakusili, že ani dva tisíce let nedokázalo 5 I,5 | fantazírování přispělo k tomu, že jsme mohli lépe vnímat Kristovo 6 I,6 | dlouho, neboť jsme si vědomi, že církev ve svém společenství 7 I,12 | Jistě přijmete s pochopením, že o jubileu spontánně hovořím 8 I,12 | Nezapomínám však na to, že bylo mým přáním, aby se 9 I,12 | jubilejní rok. Význačné ale je, že mnohé diecéze byly přítomny 10 I,12 | zdlouhavá, ale živí nás naděje, že nás vede přítomnost Vzkříšeného 11 I,14 | přišli. S radostí konstatuji, že parlamenty mnoha států-věřitelů 12 I,14 | orga-nizacím. Doufejme, že členské státy těchto organizací, 13 I,15 | přechází ve shon s rizikem že budemeněco dělat, jen 14 II,18 | svědectví shůry, s vědomím, že právě on je “milovaným synem” ( 15 II,20 | stejný směr, když podotýká, že k tomuto dialogu mezi Ježíšem 16 II,20 | shodně vedou k poznání, že k plné kontemplaci Pánovy 17 II,22 | svatý Pavel, když říká, že Boží Synpochází jako člověk 18 II,22 | jakékoliv pochybnosti hlásat, že se Slovo skutečněstalo 19 II,23 | otcové: Pouze díky tomu, že se Boží Syn stal vpravdě 20 II,24 | Církev nepochybuje o tom, že shůry inspirovaní evangelisté 21 II,24 | hledali? Nevěděli jste, že musím být v tom, co je 22 II,24 | 49). Neudivuje nás tedy, že v dospělosti jeho slova 23 II,24 | Jakkoliv je oprávněné tvrzení, že Ježíš díky své lidské přirozenosti 24 II,24 | lidství, je také nepochybné, že během své historické 25 II,24 | existence si Ježíš uvědomoval, že je Synem Božím. Jan to silně 26 II,24 | silně podtrhuje a tvrdí, že právě proto byl Ježíš odmítnut 27 II,24 | snažili se ho zabít “nejen, že rušil sobotu, ale také, 28 II,24 | rušil sobotu, ale také, že nazýval Boha svým vlastním 29 II,24 | narušit jeho jasné vědomí, že je Synem nebeského Otce. ~ 30 II,27 | tajemství, ale ujišťuji vás, že z toho něco chápu, protože 31 II,27 | evangelistů, kdy připomínají, že Ježíš, přes svou propastnou 32 II,28 | Kristu svou lásku: “Ty víš, že tě miluji” (Jan 21,15.17). 33 III,29 | cestě. Právě s vědomím, že Vzkříšený je přítomen uprostřed 34 III,29 | samozřejmě naivní představě, že by pro řešení velkých problémů 35 III,29 | prožití jubilea. Děkuji za to, že velké množství věřících 36 III,30 | všech pokřtěných?~Doufám, že mnozí z těch, kdo se zúčastnili 37 III,30 | srov. Iz 6,3). Vyznávat, že je církev svatá, znamená 38 III,31 | to vyjádřit přesvědčení, že je-li křest opravdovou vstupní 39 III,31 | každého člověka. Děkuji Pánu, že mi v posledních letech dopřál 40 III,31 | rodin. Zároveň je evidentní, že cesty svatosti jsou osobní 41 III,32 | modlitby. Dobře však víme, že ani modlitbu není možné 42 III,33 | zeznamení času” fakt, že v dnešním světě najdeme 43 III,33 | mnoho co říct. Ukazuje nám, že modlitba coby skutečný dialog 44 III,34 | 34.   Je jisté, že k modlitbě jsou v první 45 III,34 | však mylné domnívat se, že obyčejní křesťané se mohou 46 III,34 | riskujícími”. Riskovali by, že se jejich víra postupně 47 III,34 | sám jsem se rozhodl, že své středeční katecheze 48 III,35 | tisíciletí, máme však jistotu, že pevně zůstane v rukou Krista, “ 49 III,36 | chtěl znovu podtrhnout, že účast na eucharistii je 50 III,38 | pokušením: často si myslíme, že výsledky závisí na naší 51 III,38 | Ale běda když zapomeneme, žebez Krista nemůžeme dělat 52 III,38 | si neustále uvědomujeme, že všechno závisí na Kristu, 53 III,38 | svatosti. Nesmíme se divit, že kdykoliv se tento princip 54 III,40 | poukázal v prvé řadě na to, že v našem nitru je třeba znovu 55 IV,42 | Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li 56 IV,42 | téma jsou natolik přesná, že v žádném případě není možné 57 IV,42 | amoris: “Pochopila jsem, že církev srdce a že toto 58 IV,42 | jsem, že církev srdce a že toto srdce hoří láskou. 59 IV,42 | láskou. Pochopila jsem, že jenom láska udržuje údy 60 IV,42 | činnosti […] Pochopila jsem, že láska v sobě obsahuje všechna 61 IV,42 | obsahuje všechna povolání, že láska je všechno.” 27~  ~ 62 IV,43 | vytvořit prostor” bratru tím, že poneseme břemena jeden druhého ( 63 IV,43 | společenství jen předstírají, než že by byly cestou k jeho vyjádření 64 IV,45 | hlas; 29 to však neznamená, že by neměly žádný význam a 65 IV,46 | hledat Boží království tím, že se zabývají časnými věcmi 66 IV,47 | jeho původní kráse tím, že nám zjevil, jaký plán měl 67 IV,47 | přesvědčivé svědectví o tom, že je možné žít manželství 68 IV,47 | musí stále více uvědomovat, že svým dětem mají věnovat 69 IV,48 | ještě daleká cesta. ~Tím, že Velké jubileum zaměřilo 70 IV,48 | modlitba nám připomíná, že tento dar je třeba stále 71 IV,49 | teprve projeví – a doufejme, že velmi účinněk jaké velkorysosti 72 IV,49 | Nesmíme zajisté zapomenout, že ze své lásky nesmíme nikoho 73 IV,49 | jednoznačných slov evangelia víme, že v chudých je Kristus přítomen 74 IV,50 | analfabetismu? Jak je možné, že dnes chybí lidem základní 75 IV,50 | lékařské ošetření? Jak to, že někteří lidé nemají kam 76 IV,50 | svou víru v Krista tím, že vyčte výzvu, kterou Kristus 77 IV,50 | chudoby bychom riskovali, že bude hlásání evangelia, 78 IV,51 | nepopulárním; to však neznamená, že by tyto požadavky neměly 79 IV,51 | bylo především zdůrazněno, že se nejedná o vnucování zásad 80 IV,52 | vlastnímu povolání, bez toho že by podlehli pokušení zredukovat 81 IV,52 | Eschatologie nás sice upozorňuje, že tento svět pomíjí, což však 82 IV,52 | pomíjí, což však neznamená, že jej nemáme budovat. V tomto 83 IV,54 | Ježíšových slov, když říká, že jesvětlo světa” (Jan 8, 84 IV,56 | Pt 3,15). Nesmíme se bát, že by se radostná zvěst o daru 85 IV,56 | kterýtak miloval svět, že dal svého jednorozeného 86 IV,56 | gentes je i nadále zvěst, že pouze v Kristu, jenž je “ 87 IV,56 | naslou-chání. Víme přece, že sama církev nikdy nemůže 88 IV,56 | Božího záměru”,42 uznává, že nejen dala, ale taképřijala 89 IV,57 | problematikou zabývalo. Doufám, že tomu bylo podobně i ve všech


Best viewed with any browser at 800x600 or 768x1024 on Tablet PC
IntraText® (V89) - Some rights reserved by EuloTech SRL - 1996-2007. Content in this page is licensed under a Creative Commons License