Chapter,Paragraph
1 Intro,1 | Boží lid zde v Římě, stejně jako v Jeruzalémě a v jednotlivých
2 Intro,2 | na tento Svatý rok 2000 jako na důležitý mezník. V tomto
3 Intro,3 | prožívání Jubilea nejen jako obrazu minulosti, ale též
4 Intro,3 | obrazu minulosti, ale též jako proroctví budoucnosti. Přijatou
5 Intro,3 | Právě k tomuto cíli chci jako nástupce svatého Petra přispět
6 I,4 | tajemství vtělení byla prožívána jako “neutuchající chvalozpěv
7 I,4 | na Trojici” 2 a zároveň jako cesta “smíření a jako znamení
8 I,4 | zároveň jako cesta “smíření a jako znamení opravdové naděje
9 I,5 | vzklíčilo v našich dějinách jako semeno, z něhož vyroste
10 I,7 | ukázala víc než kdy jindy jako dimenze, která nejlépe vyjadřuje
11 I,8 | Putující církev~8. Téměř jako by kráčeli ve stopách svatých,
12 I,9 | se mládež znovu ukázala jako zvláštní dar Ducha svatého.
13 I,9 | pravé podobě, vnímají ho jako přesvědčivou odpověď a jsou
14 I,10 | představili svou profesi jako službu pro mír. ~Velký ohlas
15 I,10 | němž byly představeny světu jako “jaro rodiny a společnosti”.
16 I,11 | Jubileum proto bylo koncipováno jako “hluboce eucharistický” 6
17 I,13 | pokoje, které si chci uchovat jako jeden z nejkrásnějších darů
18 I,15 | bych ho charakterizoval jako kontemplaci Kristovy tváře:
19 I,15 | a ve světě, vyznávaného jako smysl dějin a světlo na
20 II,16 | nás. Současní lidé, stejně jako poutníci před dvěma tisíci
21 II,18 | evangelií nám ukazuje Ježíše jako vítěze nad smrtí, ukazuje
22 II,19 | po vzkříšení, byla tatáž jako tvář Ježíše, s nímž prožili
23 II,19 | srov. Mt 16,13–20). Ježíš jako by poprvé hodnotil své poslání
24 II,21 | Bůh a pravý člověk! Stejně jako apoštola Tomáše, zve Ježíš
25 II,21 | boku” (Jan 20,27). Stejně jako Tomáš, i církev se klaní
26 II,22 | říká, že Boží Syn “pochází jako člověk z rodu Davidova” (
27 II,24 | první Ježíšova slova, která jako sotva dvaná-ctiletý pronesl
28 II,24 | Vždyť už tam se projevuje jako ten, kdo si plně uvědomuje
29 II,25 | srov. Mk 14,36). Ale Otec jako by hlas svého Syna neslyšel.
30 II,25 | jednal (Bůh) kvůli nám jako s největším hříšníkem (doslova
31 II,25 | největším hříšníkem (doslova jako s hříchem pozn. překl.),
32 II,27 | mystická tradice označuje jako “temnou noc”. Světci nezřídka
33 II,28 | vzkříšeného~28. Stejně jako na Velký pátek a Bílou sobotu
34 II,28 | list Židům: “V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl
35 II,28 | po dvou tisících letech, jako by se odehrály dnes. Coby
36 III,29 | evangelia dále vtěloval, jako je tomu odedávna, v dějinách
37 III,30 | dynamiku. Znovuobjevení církve jako “tajemství” nebo lidu “sjednoceného
38 III,30 | svatosti”, chápané v podstatě jako příslušnost k tomu, který
39 III,31 | kázání: “Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský
40 III,31 | dokonalosti není možné vykládat jako nějakou mimořádnou cestu
41 III,32 | božského Mistra, stejně jako to dělali první učedníci: “
42 III,33 | kterou mystikové prožívali jako “snoubenecké sjednocení”.
43 III,33 | Kristem nevyjadřuje pouze jako prosba o pomoc, ale též
44 III,33 | prosba o pomoc, ale též jako díkůvzdání, chvála, klanění,
45 III,35 | abychom celou neděli vnímali jako zvláštní den víry, den vzkříšeného
46 III,35 | seslání Ducha svatého – jako opravdové každotýdenní Velikonoce. 20
47 III,36 | není možné prožívat jen jako plnění povinnosti, nýbrž
48 III,36 | plnění povinnosti, nýbrž jako nenahraditelnou součást
49 III,36 | shromažďuje každý týden křesťany jako Boží rodinu kolem stolu
50 III,36 | pak může účinně působit jako svátost jednoty. ~
51 III,37 | aby znovu objevili Krista jako mysterium pietatis – jako
52 III,37 | jako mysterium pietatis – jako toho, v němž nám Bůh zjevuje
53 III,39 | můžeme vnímat biblický text jako živé slovo, které oslovuje,
54 III,40 | citlivost, jazyk, stejně jako to dělal svatý Pavel, který
55 III,40 | odpověď a nadšení mládeže jako novou “hřivnu” (srov. Mt
56 III,41 | si představovat mučedníky jako něco vzdáleného, téměř jako
57 III,41 | jako něco vzdáleného, téměř jako by se jednalo o něco, co
58 IV,42 | lásky se církev ukazuje jako “svátost neboli znamení
59 IV,42 | za učitelku církve právě jako odbornici na scientia amoris: “
60 IV,43 | církve každého bratra ve víře jako někoho, kdo “mi patří”,
61 IV,43 | mohli přijmout a ocenit jako Boží dar: “dar pro mě”,
62 IV,45 | předepsané kanonickým právem, jako jsou kněžské a pastorační
63 IV,48 | živěji uvědomili církev jako tajemství jednoty. “Věřím
64 IV,48 | modlitba ve večeřadle – “Jako ty, Otče, ve mně, a já v
65 IV,48 | nám jednotu Krista s Otcem jako zdroj jednoty církve a neustálé
66 IV,48 | kráčeli a vzájemně si pomáhali jako údy jediného Kristova těla. ~
67 IV,49 | měří církev svou věrnost jako Kristovy Snoubenky. ~Nesmíme
68 IV,50 | účinnost poskytnutých služeb, jako spíše schopnost přiblížit
69 IV,50 | aby tuto pomoc nevnímal jako ponižující milodar, nýbrž
70 IV,50 | ponižující milodar, nýbrž jako bratrské sdílení. ~Musíme
71 IV,50 | křesťanském společenství “jako doma”. Nebyl by právě tento
72 IV,56 | obsah předmětem disputací, jako by se jednalo o naše pouhé
73 IV,57 | seznamovali a přijímali je jako kvalifikované a normativní
74 IV,57 | povinnost poukázat na koncil jako na velkou milost, kterou
75 Záver,58| otevírá nové tisíciletí jako široký oceán: čekají nás
76 Záver,58| často mluvil a vzýval ji jako “Hvězdu nové evangelizace”.
77 Záver,58| evangelizace”. I nyní na ni ukazuji jako na zářící jitřenku a bezpečnou
78 Záver,59| doprovází na našich cestách a jako emauzským učedníkům se i
|