Chapter,Paragraph

 1 Intro,1 |           slovu a spustili sítě. “Když to udělali, zahrnuli veliké
 2 Intro,1 |         Beránkova” (srov. Zj 22,1). Je to voda Ducha svatého, jež
 3 Intro,1 |          obnovuje (srov. Jan 4,14). Je to Otcova milosrdná láska,
 4 Intro,2 |              zastavit a vyčíst všechno to, co Duch svatý v tomto tak
 5 Intro,3 |       apoštolská církev Kristova”.1 Je to především konkrétní život
 6  I,4    |                dnes narodil Spasitel – to je Kristus Pán” (Lk 2,11).
 7  I,7    |               abychom chválili Pána za to, co vykonal v minulých staletích,
 8  I,9    |             nejživěji v paměti, pak je to zajisté nekonečný zástup
 9  I,10   |             mně” (Mk 10,14). Znamenalo to možná ještě více zopakovat
10  I,12   |            stolce. Nezapomínám však na to, že bylo mým přáním, aby
11  I,14   | nejzadluženější země. Přimlouvám se za to, aby příslušné vlády v brzké
12  I,15   |             altum! “zajet na hlubinu”. To, co jsme vykonali v tomto
13  I,15   |              ne k nečin-nosti. Naopak: to, co jsme prožili, v nás
14 II,17   |             historickým svědectvím. Je to svědectví pravdivé, které
15 II,18   |           neboť evangelisté se snaží o to, aby ji představili na základě
16 II,19   |       proniknout tajemství této tváře. To byla zkušenost, kterou apoštolové
17 II,19   |                proroků” (Mt 16,14). Je to jistě odpověď vznešená,
18 II,20   |         Petrovo vyznání: “Nezjevilo ti to tělo a krev, ale můj nebeský
19 II,22   |              plnému oslavení Krista, a to i jeho lidství. “Proto ho
20 II,24   |            hloubku jeho tajemství, jak to dostatečně zdůrazňují synoptická
21 II,24   |                 že je Synem Božím. Jan to silně podtrhuje a tvrdí,
22 II,25   |           poslední, v hodině kříže. Je to tajemství uvnitř tajemství,
23 II,25   |           Prosí ho, aby od něj – je-li to možné – odňal kalich utrpení (
24 II,27   |             uchopení poselství víry, a to pro zvláštní osvícení, které
25 II,27   |             proto přece méně krutá. Je to tajemství, ale ujišťuji
26 II,27   |               toho něco chápu, protože to sama zakouším.” 14 Je to
27 II,27   |               to sama zakouším.” 14 Je to svědectví přinášející světlo!
28 II,28   |            svou úctu (k Bohu). Ačkoliv to byl Syn (Boží), naučil se
29 III,29  |             prožití jubilea. Děkuji za to, že velké množství věřících
30 III,30  |            celý život křesťana: “Neboť to je vůle Boží: vaše posvěcení!” (
31 III,31  |              závažné důsledky. Znamená to vyjádřit přesvědčení, že
32 III,31  |               se stát svatým?” Znamená to dodat jeho cestě radikálnosti
33 III,32  |           božského Mistra, stejně jako to dělali první učedníci: “
34 III,33  |          opravdové “zamilovanosti”. Je to intenzivní modlitba, která
35 III,34  |                ve zvláštním zasvěcení; to je samo o sobě činí připravenější
36 III,34  |               farnostech více dbalo na to, aby bylo jejich klima prostoupeno
37 III,34  |              obvykle myslíme. Dokazuje to zkušenost mnoha aktivních
38 III,35  |                nedělní mši svatou a na to, abychom celou neděli vnímali
39 III,35  |             právě oslavou Velikonoc, a to nejen jednou za rok, ale
40 III,35  |             budoucí generaci ukazovat “to, co tvoří základ dějin,
41 III,38  |               takové situaci prožíváme to, co prožili učedníci v úryvku
42 III,38  |              jsme nechytili” (Lk 5,5). To je okamžik víry, modlitby
43 III,40  |            nasa-zení pro evangelizaci: to je bezesporu přednostní
44 III,40  |                poukázal v prvé řadě na to, že v našem nitru je třeba
45 III,40  |         Letnicích. Musíme znovu prožít to, co cítil svatý Pavel, když
46 III,40  |            setkal s Kristem, nemůže si to nechat pro sebe, ale musí
47 III,40  |          jednotlivých skupin křesťanů. To se však naplní při zachování
48 III,40  |       obdivovali v jubilejním roce. Je to možná jen začátek, jakýsi
49 III,40  |          citlivost, jazyk, stejně jako to dělal svatý Pavel, který
50 IV,42   |            zbytečné. Apoštol Pavel nám to připomíná ve své velepísni
51 IV,42   |                bychom lásku, nebylo by to k ničemu (srov. 1 Kor 13,
52 IV,42   |           opravdu “srdcem” církve, jak to vytušila svatá Terezie z
53 IV,43   |               školou společenství. ~Co to znamená konkrétně? Pokud
54 IV,43   |               vidět v druhém především to pozitivní, abychom ho mohli
55 IV,45   |           nikoliv rozhodující hlas; 29 to však neznamená, že by neměly
56 IV,46   |               oprávně-ných rozdílů. Je to spojení různých údů v jediném
57 IV,48   |                 Věřím v jednu církev”: to, co vyjadřujeme ve vyznání
58 IV,48   |            silný ekumenismus svatosti, to vše s Boží pomocí jistě
59 IV,49   |            jste ke mně” (Mt 25,35–36). To není pouhá pozvánka ke skutkům
60 IV,50   |        základní lékařské ošetření? Jak to, že někteří lidé nemají
61 IV,51   |             církve činit nepopulárním; to však neznamená, že by tyto
62 IV,52   |                                  52.   To vše bude samozřejmě nutné
63 IV,52   |            křesťanským způsobem; budou to především laici, kdo se
64 IV,53   |        životních podmínek člověka, jak to odpovídá nejhlubším požadavkům
65 IV,54   |                být jeho “odleskem”. Je to mysterium lunae (tajemství
66 IV,54   |           světlo církev odráží. 38 Byl to jeden ze způsobů vyjádření
67 Záver,58|          vůdkyni na naší cestě. “Ženo, to jsou tvé děti,” přivlastňuji