Chapter,Paragraph
1 Intro,3 | II. vatikánského koncilu do Velkého jubilea, řekl Duch
2 I,5 | jubileum se shoduje se vstupem do nového tisíciletí, což jistě
3 I,8 | svatých, přicházeli sem do Říma k hrobům apoštolů nesčetní
4 I,10 | zaujmout, chceme-li dojít do Božího království (srov.
5 I,11 | biskupů z celého světa svěřil do její mateřské ochrany život
6 I,13 | Pouť do Svaté země~13. Jak bych
7 I,15 | prožité nadšení vtělily do konkrétních iniciativ. Sám
8 I,15 | a proto se musíme pustit do účinného pastoračního programu
9 II,16 | Několik Řeků, kteří přišli do Jeruzaléma na velikonoční
10 II,16 | abychom ji kontemplovali do větší hloubky. Když se tedy
11 II,16 | skončení jubilea vracíme do normálního života a v duši
12 II,17 | Písmo je totiž od začátku až do konce proniknuto jeho tajemstvím,
13 II,18 | tesaře”, pevně začleněného do ostatního příbuzenstva.
14 II,18 | vedla ke každoroční pouti do jeruzalémského chrámu (srov.
15 II,21 | v jistém smyslu nahlédli do hlubin tajemství. Ano: Ježíš
16 II,21 | vztáhni ruku a vlož ji do mého boku” (Jan 20,27).
17 II,22 | racionalismu, který se vloudil do velké části současné kultury,
18 II,23 | člověka v Krista, přijetí do vnitřního života Nejsvětější
19 II,24 | identita vystupuje silně do popředí z evangelií, která
20 II,26 | od Otce, se zcela svěřuje do Otcových rukou. Jeho oči
21 II,26 | plně se z něj raduje, až do dna zakouší, co znamená
22 II,27 | spojení s láskou, již přijala do svého nitra, a pro náklonnost
23 II,27 | synovskou oddanost: “Otče, do tvých rukou poroučím svého
24 II,27(14)| Terezie z Lisieux, Vstupuji do života. Poslední rozhovory,
25 III,29 | s vámi po všechny dny až do konce světa!” (Mt 28,20).
26 III,29 | ním přetvářet dějiny až do jejich dovršení v nebeském
27 III,29 | etapy budoucí cesty, uvedli do souladu plány svých diecézí
28 III,29 | zapomenutí, ale musí být uvedeno do konkrétní praxe. ~Čeká nás
29 III,29 | Velkého jubilea vystoupily do popředí s mimořádnou naléhavostí. ~
30 III,31 | opravdovou vstupní branou do Boží svatosti skrze začlenění
31 III,31 | svatosti skrze začlenění do Krista a přebývání v jeho
32 III,33 | máme povinnost ukázat, do jaké hloubky může člověka
33 III,36 | křesťanského života. Vstupujeme do tisíciletí, charakterizo-vaného
34 III,38 | a proto nás zve, abychom do své služby pro Boží království
35 III,39 | jiné šířením výtisků Bible do rodin. Obzvlášť důležité
36 III,40 | vůči jednotlivým kulturám, do nichž se má křesťanská zvěst
37 III,40 | nýbrž očištěny a přivedeny do plnosti. ~Křesťanství třetího
38 III,40 | kterou nám Pán vložil do rukou, abychom z ní vyzískali
39 III,41 | přineslo Boží slovo, zaseté do dobré půdy, stonásobný užitek (
40 III,41 | ukazuje a připravuje cestu do budoucnosti. Naším úkolem
41 IV,46 | povolání, která by pronikla do farností, výchovných center
42 IV,48 | přichází od Krista-Hlavy do jeho mystického těla. Ježíšova
43 IV,48 | církev tajemně přijímat až do konce času. Tato jednota,
44 IV,50 | vnímání. Náš svět vstupuje do třetího tisíciletí obtížen
45 IV,51 | lidského tvora od početí až do jeho přirozené smrti. Současně
46 IV,51 | láska proto nutně vstoupí do služby ve sféře kultury,
47 IV,52 | především laici, kdo se zapojí do těchto úloh, jež odpovídají
48 IV,56 | 17), který ji může uvést do “plné pravdy” (srov. Jan
49 Záver,58 | Misijní poslání nás uvádí do třetího tisíciletí a vybízí
50 Záver,58 | Ducha svatého a uvedl je do velkého dobrodružství evangelizace. ~
51 Záver,58 | biskupy, kteří připutovali do Říma ze všech stran světa,
52 Záver,59 | radost jubilea, se nevracíme do šedi všedních dnů. Naopak:
53 Záver,59 | kontemplaci, která putovala do svatého města Jeruzaléma
|