117-getse | globa-necht | nechy-podst | podsv-samem | sami-uznav | usi-zne
Chapter,Paragraph
2005 Záver,58 | široké srdce, abychom se my sami stali jeho nástroji. Což
2006 II,20 | chvíli, kdy se Ježíš “o samotě modlil a byli s ním jeho
2007 III,38 | Odnepaměti se duchovní život a samotná pastorační činnost potýkají
2008 II,23 | vnitřní rozpory a směřuje k samotnému Bohu, přímo k cíli, jímž
2009 III,32 | 15,4). Tato vzájemnost je samotnou podstatou, duší křesťanského
2010 II,22 | sestoupení Syna Božího však není samoúčelné; směřuje spíše k plnému
2011 III,32 | možné považovat jen za něco samozřejmého. Je nezbytné učit se modlit
2012 II,18 | v jeho městě něčím zcela samozřejmým (srov. Lk 4,16). ~Podrobnější
2013 IV,42 | v sobě obnáší a zjevuje samu podstatu tajemství církve,
2014 IV,54(38) | Filio, qui multis locis in Sanctis Scripturis allegorice sol
2015 III,41 | mučednících símě života. Sanguis martyrum – semen christianorum25 (
2016 I,10 | mravně bezúhonná poselství, schopná vnášet důvěru v život a
2017 I,9 | přesvědčivou odpověď a jsou schopni přijmout jeho poselství,
2018 IV,48 | dějinách nespočívá v našich schopnostech, nýbrž v Kristově modlitbě. ~
2019 IV,46 | společenství je úzce svázán se schopností křesťan-ského společenství
2020 I,12 | síla jeho Ducha, jenž je schopný stále nových překvapení. ~
2021 IV,42 | právě jako odbornici na scientia amoris: “Pochopila jsem,
2022 II,17(8) | Ignoratio enim Scripturarum ignoratio Christi est”:
2023 IV,54(38) | multis locis in Sanctis Scripturis allegorice sol appellatus
2024 Intro,2 | tomto tak intenzivním roce sdělil církvi (srov. Zj 2,7.11.
2025 II,24 | sebeuvědomění. Nechce nám právě toto sdělit Lukáš, když předkládá první
2026 I,10 | dověděli nebo ji sledovali ve sdělovacích prostředcích. Nemůžu však
2027 Intro,2 | nejdražší, abych s vámi sdílel zpěv chvály. Již od začátku
2028 IV,43 | patří”, abychom dokázali sdílet jeho radosti i utrpení,
2029 IV,45 | řeholníky i mezi církevními sdruženími a hnutími. Za tím účelem
2030 I,15 | nemůže opravňovat k pocitu sebeuspokojení, a už vůbec ne k nečin-nosti.
2031 II,22 | tedy skutečnou kenozí, “sebezřeknutím” Syna Božího i jeho slávy,
2032 IV,53 | průběhu jubilejních oslav. Po sečtení výloh, které byly spojeny
2033 IV,54(38) | quod suum lumen non habeat, sed ab Unigenito Dei Filio,
2034 IV,46 | vyvolané konzumismem a sekularismem. Je nezbytné a naléhavé
2035 III,33 | vedle mohutných procesů sekularizace také rozšířenou touhu po
2036 III,41 | života. Sanguis martyrum – semen christianorum25 (Krev mučedníků
2037 IV,49 | rozsévat v dějinách lidstva semena Božího království, která
2038 III,41 | christianorum25 (Krev mučedníků je semenem nových křesťanů): v dějinných
2039 I,5 | vzklíčilo v našich dějinách jako semeno, z něhož vyroste velký strom (
2040 II,18 | kompletním Ježíšovým životopisem, sepsaným podle zásad současných historických
2041 Záver,58 | silou téhož Ducha, který byl seslán o Letnicích a dnes nám dovoluje
2042 IV,53 | se mnoho chudých bratří a sester mohlo účastnit jubilejních
2043 II,22 | 6–8; 1 Petr 3,18).~Toto sestoupení Syna Božího však není samoúčelné;
2044 I,4 | stvořil svět a člověka, ale sestoupil ke svému tvoru, a poté co
2045 IV,48 | ekumenický dialog s bratry a sestrami z anglikánské církve a církevních
2046 III,40 | Božího lidu. Kdo se skutečně setkal s Kristem, nemůže si to
2047 II,17 | srov. Jan 15,27), kteří se setkali s živým Kristem, se Slovem
2048 I,8 | bolestmi; dějiny, které se setkaly s Kristem a v rozhovoru
2049 I,9 | společenství, které se na těchto setkáních projevovalo. ~A jak bych
2050 Záver,58 | vzkříšený Kristus znovu setkává ve večeřadle, kde se “prvního
2051 II,27 | utrpení zároveň. “A duše dál setrvává v blaženosti a v bolesti:
2052 IV,45(31) | Epist. 23, 36 Sulpiciu Severovi: CSEL 29, 193.~
2053 IV,57 | pročítaly, abychom se s nimi seznamovali a přijímali je jako kvalifikované
2054 I,9 | jednotlivých jubilejních setkání se sešly nejrůznější skupiny lidí.
2055 II,22 | historických a kulturních sférách vládla naopak tendence snížit,
2056 IV,51 | nutně vstoupí do služby ve sféře kultury, politiky, ekonomiky
2057 II,20 | 9,18). Oba ukazatele nás shodně vedou k poznání, že k plné
2058 I,5 | času~5. Toto jubileum se shoduje se vstupem do nového tisíciletí,
2059 I,15 | který někdy přechází až ve shon s rizikem že budeme “něco
2060 Intro,3 | církve. V každé z nich, shromážděné kolem svého biskupa, v naslou-chání
2061 III,29 | smyslem kontinentálních shromáždění biskupské synody, které
2062 III,37 | paenitentia, v níž byly shromážděny plody práce biskupského
2063 I,7 | mnoho práce také v oblasti shromažďování vzácných vzpomínek na svědky
2064 IV,52 | křesťanství. Eschatologie nás sice upozorňuje, že tento svět
2065 II,27(13) | Kateřina Sienská, Dialog s Boží Prozřetelností,
2066 II,27 | ukazuje Bůh Otec Kateřině Sienské, jak může být ve svatých
2067 IV,48 | opravdu prorockých a dojemných signálů, ale před námi zůstává ještě
2068 IV,46 | darovaní sebe sama a svých sil ve prospěch Božího království. ~
2069 II,20 | nemůžeme dojít svými vlastními silami, ale musíme se nechat vést
2070 III,33 | milosti, zároveň však vyžaduje silné duchovní nasazení a zná
2071 IV,51 | mysli povinnost nasadit síly v oblasti respektování života
2072 III,41 | nacházela ve svých mučednících símě života. Sanguis martyrum –
2073 I,13 | radostí stanout na hoře Sinaj, v atmosféře obdržení Desatera
2074 IV,48 | rozvíjet. Prosba “ut unum sint” je zároveň příkazem, který
2075 IV,46 | způsobené změnou společenské situace a zvlažněním ve víře, vyvolané
2076 III,29 | hlásání evangelia v různých situacích a kulturních oblastech?
2077 Intro,3 | umožňuje přilnout k jednotlivým situacím a kulturám. ~Toto zakořenění
2078 III,30 | jako “tajemství” nebo lidu “sjednoceného působením jednoty Otce i
2079 III,33 | prožívali jako “snoubenecké sjednocení”. Z celé škály svědectví
2080 II,27 | paradox zároveň blaženého i sklíčeného Ježíše: “V Olivové zahradě
2081 II,25 | kterým se člověk může pouze sklonit k adoraci. ~Pře našima očima
2082 I,5 | což jistě bez jakéhokoliv sklonu k chiliastickému fantazírování
2083 III,40 | tradičně křesťanských zemích už skončilo období “křesťanské společnosti”,
2084 II,17 | proniknuto jeho tajemstvím, skrytě naznačeným ve Starém zákoně
2085 II,28 | zkrvavenou tvář, ve které se skrývá Boží život a která nabízí
2086 III,40 | mládeži, dětem, aniž bychom skrývali nejradikálnější požadavky
2087 II,18 | rostoucího napětí mezi Ježíšem a skupinami stoupenců jednotlivých náboženských
2088 III,31 | tradičními metodami osobní a skupinové pomoci i s novými formami,
2089 II,19 | kdykoliv přemýšleli o jeho skutcích a slovech, přičemž se v
2090 II,22 | Žid 4,15). Vtělení je tedy skutečnou kenozí, “sebezřeknutím”
2091 III,33 | Ukazuje nám, že modlitba coby skutečný dialog lásky může člověku
2092 IV,53 | jubilejních oslav – přidat skutek, který by se v jistém smyslu
2093 IV,49 | To není pouhá pozvánka ke skutkům lásky, ale lekce kristologie,
2094 IV,50 | technologického růstu, který skýtá neomezené možnosti jen několika
2095 II,28 | vera cordis gaudia”: jak sladká je vzpomínka na Ježíše,
2096 II,21 | 21. Slovo a tělo, Boží sláva a její stan mezi lidmi!
2097 I,13 | nádhernou “bohoslužbou slova”, slavenou 23. února v aule Pavla VI.
2098 III,35 | velmi vyrostlo v tom, jak slaví svátosti a v prvé řadě eucharistii.
2099 Intro,1 | Velkého jubilea, v němž jsme slavili dva tisíce let od Ježíšova
2100 I,13 | Nazaretě, když jsem mohl slavit eucharistii ve večeřadle –
2101 Záver,59 | Ve Vatikánu 6. ledna, Slavnost Zjevení Páně, roku 2001,
2102 I,10 | Nemůžu však nevzpomenout slavnostní atmosféru prvního velikého
2103 III,41 | dějinných zkouškách se tento slavný “zákon”, jehož autorem je
2104 II,22 | sebezřeknutím” Syna Božího i jeho slávy, kterou má od věčnosti (
2105 II,18 | jejich organický a přesný sled, se pak týkají Ježíšova
2106 I,10 | se o ní dověděli nebo ji sledovali ve sdělovacích prostředcích.
2107 IV,52 | spirituality, protože ji nelze sloučit s požadavky křesťanské lásky,
2108 IV,53 | štědré příspěvky, které sloužily k zajištění bezproblémového
2109 II,25 | obrací k Otci začátečními slovy 22. žalmu, přestože uchovává
2110 III,29 | aby s pomocí nejrůznějších složek Božího lidu s důvěrou načrtly
2111 IV,50 | někteří lidé nemají kam složit hlavu? ~Chudoba se může
2112 II,17 | evangelia bez ohledu na jejich složitý vznik, a především původně
2113 IV,54 | závislost církve na Kristu – na Slunci, jehož světlo církev odráží. 38
2114 I,10 | představili svou profesi jako službu pro mír. ~Velký ohlas mělo
2115 IV,50 | tak účinnost poskytnutých služeb, jako spíše schopnost přiblížit
2116 IV,46 | zodpovědnost za život církve. Vedle služebného kněžství mohou rozkvétat
2117 IV,43 | křesťané, kde jsou vychováváni služebníci oltáře, zasvěcené osoby
2118 III,40 | Božím slovem, abychom byli “služebníky Slova” v nasa-zení pro evangelizaci:
2119 III,39 | Slyšení Božího slova~39. Primát
2120 II,28 | s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu,
2121 IV,57 | jaké bohatství nám svými směrnicemi dal II. vatikánský koncil!
2122 IV,52 | vtělení, ani s eschatologickým směřováním křesťanství. Eschatologie
2123 II,21(10) | dvou přirozenostech, bez směšování, beze změny, bez rozdělení,
2124 II,21 | přirozenosti jsou bez jakéhokoliv smíšení a bez možnosti jakéhokoliv
2125 I,5 | uprostřed dějin uzavřel Bůh smlouvu s Izraelem, a připravil
2126 I,13 | Desatera a uzavření první smlouvy. V pouti jsem pokračoval
2127 II,18 | ukazuje Ježíše jako vítěze nad smrtí, ukazuje na prázdný hrob
2128 IV,48 | delikátní oblasti ekumenismu? Smutné dědictví minulosti nás bohužel
2129 III,38 | jehož vyjádřením je obnovená snaha o modlitbu. ~
2130 I,15 | Musíme odolat tomuto pokušení snahou nejprve “být”, a teprve
2131 II,27 | podněty, které umožňují snazší uchopení poselství víry,
2132 IV,55 | Velkého jubilea se církev snažila, mimo jiné prostřednictvím
2133 I,10 | Mk 10,6–8; Mt 19,4–6), a snažily se je šířit v kultuře, která,
2134 IV,44 | století víc než v minulosti snažit o docenění a rozvoj těch
2135 II,22 | sférách vládla naopak tendence snížit, nebo dokonce popřít historickou
2136 IV,42 | žádném případě není možné snižovat jejich význam. I v novém
2137 III,33 | mystikové prožívali jako “snoubenecké sjednocení”. Z celé škály
2138 IV,43 | Gal 6,2) a budeme čelit sobeckému pokušení, které na nás neustále
2139 IV,52 | tak, abychom v souladu se sociálním učením církve respektovali
2140 I,10 | ekonomické globalizace ke službě solidarity a úcty, kterou si zaslouží
2141 IV,50 | tomu, kdo trpí, být s ním solidární, aby tuto pomoc nevnímal
2142 II,23 | Nejsvětější Trojice. Na tomto soteriologickém rozměru vtělení silně trvali
2143 II,24 | Ježíšova slova, která jako sotva dvaná-ctiletý pronesl v
2144 III,29 | pracovaly na základních bodech současného hlásání evangelia v různých
2145 II,16 | jubilejním roce i v nás. Současní lidé, stejně jako poutníci
2146 IV,47 | jejíž důležitost je zesílená současnou širokou a radikální krizí
2147 II,18 | životopisem, sepsaným podle zásad současných historických věd. Tvář Ježíše
2148 II,22 | 3; srov. 9,5). Jestliže současným problémem je dnes vlivem
2149 III,36 | nýbrž jako nenahraditelnou součást opravdu uvědomělého a věrného
2150 III,37 | němž nám Bůh zjevuje své soucitné srdce a skrze něhož nás
2151 IV,50 | se v moři slov, jemuž nás soudobá „komunikační“ společnost
2152 IV,43 | neustále útočí a vyvolává soupeření, kariérismus, nedůvěru a
2153 III,29 | souladu plány svých diecézí se sousedními diecézními společenstvími
2154 III,39 | pozorného naslouchání a soustavné četby Písma svatého udělalo
2155 I,15 | dělat”. Připomeňme si v této souvislosti Ježíšovu výtku adresovanou
2156 IV,56 | nekonečné bohatství projevů a souvislostí života člověka. Spoléhá
2157 I,12 | jednotlivých národů a kultur, souzní v “katolicitě”, aby tak
2158 I,10 | smysl manželství a rodinného soužití.~Nejsilnějším setkáním pak
2159 III,33 | dostali milost víry v Krista, Spasitele světa, jenž nám zjevuje
2160 Záver,58 | dívat, abychom jeho dílo spatřili, a hlavně mít široké srdce,
2161 Intro,2 | mezník. V tomto slavení jsem spatřoval prozřetelnostní setkání,
2162 III,40 | nebude vyhrazeno několika “specialistům”, ale dotkne se zodpovědnosti
2163 Intro,3 | Božího lidu získává onu specifickou podobu, jež mu umožňuje
2164 IV,52 | samozřejmě nutné uskutečňovat specificky křesťanským způsobem; budou
2165 III,29 | trinitárním obsahem, doprovázenou specifickým pastoračním úsilím vedoucím
2166 IV,53 | jakýchkoliv ekonomických spekulací. Se zbylými penězi budeme
2167 IV,45(31) | omnem fidelem Spiritus Dei spirat”: Epist. 23, 36 Sulpiciu
2168 IV,43 | iniciativy, je třeba rozvinout spiritualitu společenství a dovolit jí,
2169 IV,52 | intimistické a individu-alistické spirituality, protože ji nelze sloučit
2170 IV,45(31) | pendeamus, quia in omnem fidelem Spiritus Dei spirat”: Epist. 23,
2171 IV,42(27) | Ježíše, Autobiografické spisy /Dějiny duše/, Vimperk 1991,
2172 II,25 | níž žalmista v působivé spleti citů spojuje utrpení s důvěrou.
2173 III,36 | charakterizo-vaného hustou spletí kultur a náboženství, i
2174 Intro,2 | evangelizační poslání. ~Splnilo Jubileum tento záměr? Naše
2175 IV,44 | koncilem se také podařilo splnit mnoho úkolů v oblasti reformy
2176 IV,54 | rozechvělí. Tento úkol je však splnitelný, jestliže se vystavíme Kristovu
2177 IV,42 | skrze uskutečnění tohoto spo-lečenství lásky se církev ukazuje
2178 III,33 | svatého a v synovské důvěře spočinul na Otcově srdci. Tehdy lze
2179 II,21 | jednotě těchto dvou pólů spočívá podle klasické formulace
2180 Záver,58 | ale mezi těmi, kdo jsou spojeni v jediném společenství a
2181 IV,53 | sečtení výloh, které byly spojeny s celým jubilejním rokem,
2182 IV,53 | malým potůčkem, který se spojí s velkou řekou křesťanské
2183 IV,49 | Boží Syn “jistým způsobem spojil s každým člověkem”.35 Z
2184 II,27 | kříži, kde se paradoxně spojila blaženost a bolest. V Dialogu
2185 III,31 | osob. Tato pedagogika musí spojit bohatství pozvání, adresované
2186 II,25 | žalmista v působivé spleti citů spojuje utrpení s důvěrou. Žalm
2187 IV,46 | v drama způsobené změnou společenské situace a zvlažněním ve
2188 IV,44 | vyjádřili poslání těchto společenských nástrojů; dnes jsou zvláště
2189 III,34 | kdyby se nejen v řeholních společenstvích, nýbrž i ve farnostech více
2190 Intro,1 | Lk 5,4). Petr a první společníci uvěřili Ježíšovu slovu a
2191 IV,53 | sdílení majetku, jež vrcholilo společným vlastnictvím k prospěchu
2192 IV,56 | souvislostí života člověka. Spoléhá na pomoc Utěšitele, Ducha
2193 Intro,1 | Spolubratřím v biskupské službě, kněžím
2194 II,26 | ve výkřiku opuštěnosti. Spoluexistence těchto dvou zdánlivě neslučitelných
2195 IV,44 | nástupce svatého Petra a v úzké spolupráci s ním biskupská kolegialita.
2196 III,38 | Jistě, Bůh chce, abychom spolupracovali s jeho milostí, a proto
2197 IV,45 | právnická moudrost stanoví pro spoluúčast přesná pravidla, čímž zjevuje
2198 III,33 | bratrské a uschopňuje ke spoluvytváření dějin podle Božího záměru. 18 ~
2199 I,12 | pochopením, že o jubileu spontánně hovořím především tak, jak
2200 I,10 | každý člověk. ~Děti se svou spontánní radostí se ještě jednou
2201 IV,53 | představilo nevěřícím jímavý obraz spontánního sdílení majetku, jež vrcholilo
2202 IV,45 | podstatné, a aby hledali také ve sporných otázkách soulad a nejlepší
2203 I,10 | postižení; dělníci, zemědělci i sportovci; umělci a univerzitní docenti;
2204 I,15 | tento obraz v nás zanechává spoustu vzpomínek. Pokud bychom
2205 I,13 | vroucí přání urychleného a spravedlivého řešení dosud otevřených
2206 II,25 | abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha” (2 Kor 5,21).~Nikdy
2207 I,14 | celé společenství obnovuje spravedlnost a solidaritu mezi jednotlivými
2208 II,24 | inspirovaní evangelisté správně zachytili ve slovech, která
2209 IV,52 | Zvláště vztah s místní správou bude nutné vytvářet tak,
2210 Intro,1 | uvěřili Ježíšovu slovu a spustili sítě. “Když to udělali,
2211 III,38 | právě Petr: “Na tvé slovo spustím sítě” (Lk 5,5). Dovolte
2212 Intro,1 | průběhu roku dotkly lidských srdcí. Na církev se však bezpochyby
2213 II,23(12) | K tomu srovnej, co říká sv. Atanáš: “Člověk
2214 IV,45(29) | Ecclesiae de mysterio (15. srpna 1997): AAS 89 (1997), 852-
2215 III,36 | jsou nebo brzy budou “malým stádcem” (Lk 12,32). S mnohem větší
2216 I,7 | to, co vykonal v minulých staletích, a především v tom právě
2217 III,41 | minulosti, zvláště prvním staletím křesťanské éry. Jubilejní
2218 Záver,58 | srdce, abychom se my sami stali jeho nástroji. Což jsme
2219 IV,43 | společenství nebyly k ničemu. Staly by se bezduchými strukturami,
2220 II,21 | tělo, Boží sláva a její stan mezi lidmi! V intimní a
2221 I,13 | Mohl jsem tak s radostí stanout na hoře Sinaj, v atmosféře
2222 IV,45 | Zatímco právnická moudrost stanoví pro spoluúčast přesná pravidla,
2223 I,13 | měsíc později, kdy jsem stanul na hoře Nebo, a následně
2224 II,18 | skupiny žen, které se o ně starají (srov. Lk 8,2–3), v doprovodu
2225 II,17 | tajemstvím, skrytě naznačeným ve Starém zákoně a plně zjeveným v
2226 I,10 | nejrůznější skupiny dospělých: staří, nemocní, postižení; dělníci,
2227 II,23 | tvář” (Ž 27[26],8). Tato starodávná žalmistova touha nemohla
2228 I,15 | adresovanou Martě: “Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho
2229 I,14 | konstatuji, že parlamenty mnoha států-věřitelů v nedávné době odsouhlasily
2230 I,14 | orga-nizacím. Doufejme, že členské státy těchto organizací, zvláště
2231 III,34 | svět jejich víru, by se stávali nejen křesťany vlažnými,
2232 IV,55 | Boha se musí stále více stávat tím, čím skutečně je – jménem
2233 II,24 | Boha svým vlastním otcem a stavěl se tak Bohu naroveň” (Jan
2234 IV,49 | nejchudším. Pokud opravdu stavíme na kontemplaci Krista, budeme
2235 Záver,58 | tisíciletí a vybízí nás ke stejnému nadšení, jaké bylo vlastní
2236 III,29 | církev po několik let kráčela stejnou cestou systematické katecheze
2237 Záver,58 | cestách světa zrychlit. Stezky, po nichž putuje každý z
2238 IV,54 | často zachmuřuje a naplňuje stínem, jsme celí rozechvělí. Tento
2239 II,25 | Getsemanské zahrady. Ježíš stísněný zkouškou, jež ho očekává,
2240 III,35 | srov. 1 Kor 15,14), událost stojící ve středu tajemství času,
2241 I,12 | viděl ze svatopetrského stolce. Nezapomínám však na to,
2242 III,41 | slovo, zaseté do dobré půdy, stonásobný užitek (srov. Mt 13,8.23).
2243 II,25 | hořkost tohoto paradoxu stoupá z bolestného, zdánlivě zoufalého
2244 II,18 | mezi Ježíšem a skupinami stoupenců jednotlivých náboženských
2245 Záver,58 | připutovali do Říma ze všech stran světa, svěřil třetí tisíciletí.
2246 IV,56 | Misijní povinnost nám na druhé straně nebrání, abychom k tomuto
2247 IV,49 | Kristovo tajemství. Podle této stránky evangelia – o nic méně než
2248 II,26 | mnohem více než tělesné, je strašnou bolestí duše. Teologická
2249 III,34 | jsem se rozhodl, že své středeční katecheze zaměřím na úvahu
2250 III,29 | Tento program se nemění se střídáním období a kultur, přestože
2251 I,5 | semeno, z něhož vyroste velký strom (srov. Mk 4,30–32).~“Kriste
2252 IV,43 | Staly by se bezduchými strukturami, spíše maskami, které společenství
2253 IV,45 | čímž zjevuje hierarchickou strukturu církve a zamezuje pokušení
2254 IV,45 | rady. Jak je známo, tyto struktury se neřídí pravidly parlamentární
2255 III,39 | mnozí laici využívají při studiu Písma svatého také vzácné
2256 I,5 | obrazem – “bylo všechno stvořeno” (Jan 1,3; srov. Kol 1,15).
2257 I,4 | se nespokojil s tím, že stvořil svět a člověka, ale sestoupil
2258 III,40 | které bude každodenním stylem života celých společenství
2259 III,31 | přizpůsobit se životnímu stylu jednotlivých osob. Tato
2260 I,7 | společenství 7. května 2000 v sugestivních prostorách Kolosea – symbolu
2261 IV,45(31) | Dei spirat”: Epist. 23, 36 Sulpiciu Severovi: CSEL 29, 193.~
2262 IV,54(38) | intellegitur Ecclesia, quod suum lumen non habeat, sed ab
2263 I,14 | problém chudoby, která dosud sužuje svět. Mimořádnou důležitost
2264 III,39 | modlitby církve se Písmu svatému dostalo takové úcty, jakou
2265 I,9 | přivítal na Lateránském a Svato-petrském náměstí. Viděl jsem je pak,
2266 I,8 | liturgických oslav zaplňovaly Svatopetrské náměstí; nezřídka jsem se
2267 I,12 | tak, jak jsem je viděl ze svatopetrského stolce. Nezapomínám však
2268 I,7 | rok rokem blahořečení nebo svatořečení. Svatost, ať už se vztahuje
2269 IV,46 | rozměr společenství je úzce svázán se schopností křesťan-ského
2270 IV,49 | Skrze tuto prioritu lze svědčit o Boží lásce, prozřetelnosti
2271 I,7 | shromažďování vzácných vzpomínek na svědky víry 20. století. Připomněli
2272 I,6 | snoubenky. ~K tomuto zpytování svědomí jsme byli odhodláni už dlouho,
2273 II,26 | opuštěný od Otce, se zcela svěřuje do Otcových rukou. Jeho
2274 II,27 | označuje jako “temnou noc”. Světci nezřídka prožívali něco
2275 II,27 | dědictví ”prožité teologie” světců. Nabízejí nám vzácné podněty,
2276 I,10 | posledních dnech roku setkání se světem divadla, které velmi silně
2277 IV,54 | učednících, aby i oni byli “světlem světa” (Mt 5,14).~Když se
2278 IV,54 | jestliže se vystavíme Kristovu světlu a otevřeme se jeho milosti,
2279 IV,45 | církve a zamezuje pokušení ke svévoli a neopodstatněným nárokům,
2280 I,4 | tisíce let nedokázalo utlumit svěžest onoho “dnes”, jímž andělé
2281 IV,56 | s tou nejvyšší úctou ke svobodě každého člověka: dar zjevení
2282 I,9 | Kristus tajemstvím opravdové svobody a hluboké radosti v srdci?
2283 II,17 | vlastní uši a dotýkali se ho svýma rukama (srov. 1 Jan 1,1).~
2284 IV,55 | velmi hodnotných setkání se symbolickým poselstvím, nastolit vztah
2285 I,7 | sugestivních prostorách Kolosea – symbolu dávného pronásledování křesťanů.
2286 I,9 | privilegovaný dialog ve vzájemné sympatii a hlubokém pochopení. Bylo
2287 I,6 | potřebuje očišťování”.4 Vědecká sympózia nám pomohla vyjasnit aspekty,
2288 I,11 | prostřednictvím účelných a odborných sympózií, ale především skrze velký
2289 IV,57 | Odpovědí na tuto výzvu bylo sympózium zde ve Vatikánu, které se
2290 II,18 | se pro něj stala návštěva synagógy v jeho městě něčím zcela
2291 I,4 | oznámil Ježíš v Nazaretské synagóze ohromeným rodákům své poslání,
2292 III,29 | kontinentálních shromáždění biskupské synody, které na počátku přípravy
2293 II,24 | to dostatečně zdůrazňují synoptická evangelia (srov. Mt 11,27;
2294 II,24 | Synova tvář~24. Tato božsko-lidská
2295 I,8 | hrobům apoštolů nesčetní synové a dcery církve v touze vyznat
2296 III,33 | dotyk Ducha svatého a v synovské důvěře spočinul na Otcově
2297 I,13 | přijetí nejen ze strany synů církve, ale též od izraelského
2298 III,29 | let kráčela stejnou cestou systematické katecheze s trinitárním
2299 Záver,58 | doprovází Nejsvětější Panna, ta, které jsem před nedávnem
2300 I,13 | nacistických koncentračních táborů. Tato pouť byla okamžikem
2301 IV,48 | které v něm bude církev tajemně přijímat až do konce času.
2302 IV,43 | v rámci hluboké jednoty tajemného těla církve každého bratra
2303 I,8 | oddat s pokornou důvěrou tajemnému Božímu působení a bez konce
2304 I,5 | pulzujícím srdcem celých dějin, tajemnou hodinou, kdy se přiblížilo
2305 II,18 | církve. Pouze na základě takto ověřených prvotních informací
2306 III,30 | Ef 5,25–26). Tento dar takzvané objektivní svatosti se nabízí
2307 II,19 | kontemplovali po vzkříšení, byla tatáž jako tvář Ježíše, s nímž
2308 II,28 | svou lásku: “Ty víš, že tě miluji” (Jan 21,15.17).
2309 II,25 | Žalm pak dále pokračuje: “V tebe doufali naši otcové, doufali
2310 IV,50 | ekonomického, kulturního a technologického růstu, který skýtá neomezené
2311 II,18 | jednotlivých náboženských směrů tehdejší společnosti, až k závěrečné
2312 III,38 | slova: Duc in altum! Při tehdejším rybolovu vyslovil víru právě
2313 II,26 | utrpení, mnohem více než tělesné, je strašnou bolestí duše.
2314 III,30 | Otcové koncilu kladli na tuto tématiku silný důraz ne proto, aby
2315 III,33 | i bolestná očišťování (“temná noc”), vede ale v nejrůznějších
2316 II,26 | má jen on, vidí i v tomto temném okamžiku zcela jasně tíhu
2317 II,18 | Golgotě. Po této hodině temnot pak přichází nové, jisté
2318 II,25 | větší utrpení a bezútěšnější temnotu? Ve skutečnosti ono úzkostí
2319 II,27 | mystická tradice označuje jako “temnou noc”. Světci nezřídka prožívali
2320 IV,50 | donekonečna rozšiřovat, pokud k těmto klasickým projevům přidáme
2321 II,24 | už tam se projevuje jako ten, kdo si plně uvědomuje svůj
2322 II,22 | kulturních sférách vládla naopak tendence snížit, nebo dokonce popřít
2323 I,9 | současné společnosti, máme tendenci k pesimismu. Jubileum mládeže
2324 II,18 | tesařova” (Mt 13,55) a “tesaře”, pevně začleněného do ostatního
2325 II,18 | evangelisté události mládí “syna tesařova” (Mt 13,55) a “tesaře”,
2326 III,39 | pomocí můžeme vnímat biblický text jako živé slovo, které oslovuje,
2327 II,17 | jenž je původcem oněch textů – a svědectví apoštolů (
2328 II,27 | Olivové zahradě se náš Pán těšil ze všech rozkoší svaté Trojice
2329 I,13 | posvětil sám Vykupitel. Jen těžko mohu popsat své dojetí,
2330 III,37 | dosahuje odpuštění a prominutí těžkých hříchů, jichž se dopustil
2331 I,9 | organizátory i animátory těžkým zkouškám. Chtěl bych využít
2332 Intro,1 | volala církev i Duch: “Marana tha – Přijď, Pane Ježíši” (srov.
2333 I,8 | těchto lidí? Je třeba se v tiché adoraci oddat s pokornou
2334 II,26 | temném okamžiku zcela jasně tíhu hříchu a trpí tím. Jen on,
2335 II,28 | prožívá tyto události po dvou tisících letech, jako by se odehrály
2336 IV,50 | projevila v uplynulých dvou tisíciletích, i když od nás dnes možná
2337 I,5 | věky věků všech”. Touto tisíckrát opakovanou písní jsme letos
2338 II,25 | se ode mě, neboť jsem v tísni, buď blízko, vždyť nemám
2339 IV,47 | tomto bodě nemůže podlehnout tlakům jakési kultury, i když velmi
2340 IV,48 | ty, Otče, ve mně, a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás” (
2341 III,41 | otevřela překvapivou škálu tolika svědků víry, kteří dokázali
2342 II,21 | člověk! Stejně jako apoštola Tomáše, zve Ježíš neustále celou
2343 I,9 | na slavení eucharistie na Tor Vergatě. ~Pro Řím a pro
2344 IV,56 | všem, lze ji předkládat s tou nejvyšší úctou ke svobodě
2345 IV,43 | zároveň odpovědět na hluboké touhy světa, musíme učinit církev
2346 I,8 | synové a dcery církve v touze vyznat svou víru, vyznat
2347 IV,46 | sdružení, jež ve formách tradičních i nových, jakými jsou církví
2348 III,31 | adresované všem pokřtěným, s tradičními metodami osobní a skupinové
2349 I,13 | skutečná pouť, jejíž vytýčenou trasou byly dějiny spásy. Mohl
2350 II,19 | tvář Ježíše, s nímž prožili tři roky. On je nyní přesvědčuje
2351 II,18 | Ježíše v průběhu těchto třiceti let dobře znal, přijali
2352 III,30 | k tomu, který je Svatý, “třikrát Svatý” (srov. Iz 6,3). Vyznávat,
2353 III,29 | systematické katecheze s trinitárním obsahem, doprovázenou specifickým
2354 I,8 | dlouhé řady poutníků, kteří trpělivě čekali, až budou moci vkročit
2355 II,25 | Trpící tvář~25. Kontemplace Kristovy
2356 Intro,1 | která neustále prýští “zpod trůnu Božího a Beránkova” (srov.
2357 Intro,1 | dobrý, jeho milosrdenství trvá na věky” (Ž 118[117],1).~
2358 II,23 | soteriologickém rozměru vtělení silně trvali církevní otcové: Pouze díky
2359 III,29 | nového programu”. Program už tu je; stále týž, odvozený
2360 IV,46 | srov. 1 Kor 12,12). Je tudíž nezbytné, aby církev třetího
2361 III,29 | uprostřed nás, si dnes pokládáme tutéž otázku, kterou se v Jeruzalémě
2362 IV,49 | moci rozeznat především ve tvářích těch, s nimiž se on sám
2363 II,23(12) | svému spojení s nějakým tvorem, pokud by Syn nebyl pravý
2364 III,35 | generaci ukazovat “to, co tvoří základ dějin, tajemství,
2365 III,41 | důvěryplné, iniciativní a tvořivé misijní práci ať nás podporuje
2366 III,37 | vyzbrojili větší důvěrou, tvořivostí a vytrvalostí, s jakou tuto
2367 II,23 | 23. “Hospodine, hledám tvou tvář” (Ž 27[26],8). Tato
2368 II,24 | Jan to silně podtrhuje a tvrdí, že právě proto byl Ježíš
2369 IV,47 | byl v běhu dějin zamlžen “tvrdostí srdce”. Kristus jej však
2370 II,24 | Jakkoliv je oprávněné tvrzení, že Ježíš díky své lidské
2371 III,29 | ona se má stát dokonce tvůrčí silou na naší cestě. Právě
2372 II,27 | synovskou oddanost: “Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha” (
2373 III,29 | obnovy pastorační činnosti. Týká se nás všech. Rád bych přesto
2374 II,18 | organický a přesný sled, se pak týkají Ježíšova veřejného života,
2375 I,12 | společně otevřeli svatou bránu. Týmž směrem se ubírala také některá
2376 I,12 | svatou bránu. Týmž směrem se ubírala také některá důležitá setkání
2377 III,30 | perspektivu, kterou by se měla ubírat veškerá pastorační činnost:
2378 II,16 | by však bylo nesnesitelně ubohé, pokud bychom nebyli my
2379 IV,54 | Když se podíváme na svou ubohost, která nás často zachmuřuje
2380 I,10 | poselství těm, kdo se jí přímo účastnili, ale i všem, kdo se o ní
2381 IV,54 | Jan 8,12), a žádá po svých učednících, aby i oni byli “světlem
2382 IV,52 | výsledkem je stále včasnější a ucelenější přínos k řešení sociálních
2383 I,11 | jubilea nejen prostřednictvím účelných a odborných sympózií, ale
2384 IV,53 | peníze určeny na charitativní účely. Je důležité, aby tolik
2385 IV,52 | abychom v souladu se sociálním učením církve respektovali její
2386 II,27 | podněty, které umožňují snazší uchopení poselství víry, a to pro
2387 I,13 | a pokoje, které si chci uchovat jako jeden z nejkrásnějších
2388 IV,53 | náboženská událost byla uchráněna jakýchkoliv ekonomických
2389 II,19 | tohoto mistra, který hovoří úchvatně, nedokáží jej však zařadit
2390 II,21(10) | svatých Otců jednomyslně učíme vyznávat jediného a téhož
2391 Intro,3 | zhodnotit tím, že ji odhodlaně učiníme předsevzetím a konkrétními
2392 IV,43 | hluboké touhy světa, musíme učinit církev domovem a školou
2393 I,15 | proto se musíme pustit do účinného pastoračního programu v
2394 I,14 | jsem vyzýval k většímu a účinnějšímu zaměření pozornosti na problém
2395 III,29 | vede s nimi opravdový a účinný dialog. Tento odvěký program
2396 III,32 | samozřejmého. Je nezbytné učit se modlit a stále nově odpozorovávat
2397 IV,42 | kterou jsem prohlásil za učitelku církve právě jako odbornici
2398 IV,57 | kvalifikované a normativní texty učitelského úřadu v rámci tradice církve.
2399 IV,52 | zvláště ve 20. století vyvinul učitelský úřad církve při zkoumání
2400 I,13 | své dojetí, když jsem mohl uctít místa Kristova narození
2401 I,5 | s Kristem jsme společně uctívali také Otce i Ducha svatého,
2402 IV,56 | předkládat s tou nejvyšší úctou ke svobodě každého člověka:
2403 Intro,1 | spustili sítě. “Když to udělali, zahrnuli veliké množství
2404 III,39 | soustavné četby Písma svatého udělalo jistě mnoho kroků kupředu.
2405 Záver,59 | celé církve.~S tímto přáním uděluji všem z celého srdce své
2406 IV,42 | Pochopila jsem, že jenom láska udržuje údy církve v činnosti […]
2407 IV,46 | rozdílů. Je to spojení různých údů v jediném těle, v jediném
2408 IV,55 | 55. V tomto zorném úhlu se musíme dívat i na velký
2409 IV,49 | napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě, byl jsem nahý,
2410 II,27 | krutá. Je to tajemství, ale ujišťuji vás, že z toho něco chápu,
2411 II,16 | jim ho v jistém smyslu “ukázali”. Není snad úkolem církve
2412 III,33 | zjevuje Otce, máme povinnost ukázat, do jaké hloubky může člověka
2413 II,20 | učedníci” (Lk 9,18). Oba ukazatele nás shodně vedou k poznání,
2414 III,35 | církev každé budoucí generaci ukazovat “to, co tvoří základ dějin,
2415 Záver,58 | evangelizace”. I nyní na ni ukazuji jako na zářící jitřenku
2416 I,11 | ale především skrze velký úkon odevzdání, jímž jsem za
2417 III,38 | tisíciletí celou církev k tomuto úkonu víry, jehož vyjádřením je
2418 I,9 | jsem je pak, jak proudí ulicemi Věčného města s radostí,
2419 IV,52 | kdo se zapojí do těchto úloh, jež odpovídají jejich vlastnímu
2420 I,10 | zemědělci i sportovci; umělci a univerzitní docenti; biskupové,
2421 III,32 | křesťanství vynikalo v prvé řadě uměním modlitby. Jubilejní rok
2422 III,40 | velkorysé připravenosti. Musíme umět zhodnotit tuto utěšující
2423 II,27 | svou propastnou bolest, umírá s prosbou za odpuštění pro
2424 IV,50 | v dnešní době ještě lidé umírali hladem? Může být dnes někdo
2425 III,29 | vhodných prostředků – které umožní, aby Kristova zvěst pronikala
2426 IV,48 | Krista, nám ve skutečnosti umožnilo, abychom si živěji uvědomili
2427 II,27 | nám vzácné podněty, které umožňují snazší uchopení poselství
2428 IV,46 | Jednota církve neznamená uniformitu, ale organickou integraci
2429 IV,54(38) | lumen non habeat, sed ab Unigenito Dei Filio, qui multis locis
2430 I,10 | zemědělci i sportovci; umělci a univerzitní docenti; biskupové, kněží
2431 I,13 | bohoslužbou slova”, slavenou 23. února v aule Pavla VI. Ihned poté
2432 IV,48 | přijímat a rozvíjet. Prosba “ut unum sint” je zároveň příkazem,
2433 III,29 | bohatství podnětů nesmí upadnout v zapomenutí, ale musí být
2434 III,39 | abychom se v tomto směru dále upevnili a prohloubili, mimo jiné
2435 IV,51 | lidem, a především dětem, upírána základní lidská práva? Je
2436 IV,50 | pokročilém věku nebo v nemoci, upírání práv nebo sociální nespra-vedlnosti.
2437 III,29 | dnes již obvyklou metodu uplatňují biskupové při práci biskupských
2438 IV,47 | nutné prostřednictvím stále úplnější evangelijní výchovy pomáhat
2439 IV,46 | povolání, zvláště vyzývá-li k úplnému darovaní sebe sama a svých
2440 IV,47 | ženou, který je vzájemný a úplný, jedinečný a nerozlučitelný,
2441 IV,46 | zabývají časnými věcmi a upravují je podle Boha”32 a “plnit
2442 II,16 | musí být víc než kdy jindy upřen na Pánovu tvář. ~
2443 II,26 | Jeho oči jsou i nadále upřeny na Otce. Právě pro své poznání
2444 I,6 | svatého Petra, s pohledem upřeným na Ukřižovaného, požádal
2445 I,9 | jsem byl velmi často dojat upřímným úsilím o modlitbu, rozjímání,
2446 IV,52 | století vyvinul učitelský úřad církve při zkoumání sociální
2447 IV,57 | normativní texty učitelského úřadu v rámci tradice církve.
2448 IV,52 | společenství na sociální úřady. Zvláště vztah s místní
2449 IV,56 | zvěst o daru mohla stát urážkou identity ostatních. Tato
2450 IV,53 | rokem, budou zbylé peníze určeny na charitativní účely. Je
2451 IV,53 | srdci katolické církve, určitým způsobem směřuje ke světu
2452 III,30 | vyjádřili její vnitřní a určující dynamiku. Znovuobjevení
2453 IV,45 | rozšiřovat každý den a na všech úrovních života každé místní církve.
2454 I,13 | tuto pouť v Chaldejském Uru, abych se téměř viditelně
2455 I,13 | nevyjádřit vroucí přání urychleného a spravedlivého řešení dosud
2456 III,38 | to, co prožili učedníci v úryvku evangelia o zázračném rybolovu: “
2457 IV,42 | Sk 4,32). Právě skrze uskutečnění tohoto spo-lečenství lásky
2458 I,10 | setkání dělníků, které se uskutečnilo 1. května, kdy se už tradičně
2459 III,34 | chval a nešpor, je mnohem “uskutečnitelnější”, než si obvykle myslíme.
2460 III,31 | nějakou mimořádnou cestu uskutečnitelnou pro několik “géniů” svatosti.
2461 I,6 | naši pokoru i bdělost při uskutečňování evangelia. ~
2462 IV,52 | vše bude samozřejmě nutné uskutečňovat specificky křesťanským způsobem;
2463 IV,48 | lidskou omezenost konkrétně uskutečňuje v katolické církvi, působí
2464 III,37 | něhož nás se sebou plně usmiřuje. Právě tuto Kristovu tvář
2465 III,29 | Výsledný soulad bude jistě usnadněn díky kolegiálnímu způsobu
2466 III,38 | nemají pastorační projekty úspěch a zanechávají v srdci člověka
2467 I,13 | večeřadle – místě, kde byla ustanovena, když jsem rozjímal o tajemství
2468 IV,46 | rozkvétat další oficiálně ustanovené nebo neformální služby,
2469 IV,45 | Nolánský vybízí: “Kéž visíme na ústech každému věřícímu, neboť
2470 IV,48 | přijímat a rozvíjet. Prosba “ut unum sint” je zároveň příkazem,
2471 I,8 | pronásledováními ze strany světa a útěchami od Boha”.5 Mohli jsme pozorovat
2472 I,4 | Uplynuly dva tisíce let, ale útěchou hříšníkům, kteří potřebují
2473 IV,56 | člověka. Spoléhá na pomoc Utěšitele, Ducha pravdy (srov. Jan
2474 III,40 | Musíme umět zhodnotit tuto utěšující odpověď a nadšení mládeže
2475 I,4 | dva tisíce let nedokázalo utlumit svěžest onoho “dnes”, jímž
2476 IV,43 | pokušení, které na nás neustále útočí a vyvolává soupeření, kariérismus,
2477 IV,47 | velmi rozšířené a často útočné. Je spíše nutné prostřednictvím
2478 IV,50 | řadě láskou, nepochopeno a utopí se v moři slov, jemuž nás
2479 II,28 | Syn (Boží), naučil se svým utrpením poslušnosti. Když tak dokonal (
2480 I,4 | Prožitek jubilejního roku se utvářel právě podle těchto životních
2481 I,9 | přítelem a zároveň tím, kdo utváří každé opravdové přátelství?
2482 Záver,58 | 19). Misijní poslání nás uvádí do třetího tisíciletí a
2483 III,34 | středeční katecheze zaměřím na úvahu nad žalmy, počínaje žalmy
2484 III,29 | zapomenutí, ale musí být uvedeno do konkrétní praxe. ~Čeká
2485 Záver,58 | oživující dar Ducha svatého a uvedl je do velkého dobrodružství
2486 III,29 | načrtly etapy budoucí cesty, uvedli do souladu plány svých diecézí
2487 III,36 | nenahraditelnou součást opravdu uvědomělého a věrného křesťanského života.
2488 IV,48 | umožnilo, abychom si živěji uvědomili církev jako tajemství jednoty. “
2489 II,24 | historické existence si Ježíš uvědomoval, že je Synem Božím. Jan
2490 IV,47 | rodiny si musí stále více uvědomovat, že svým dětem mají věnovat
2491 II,24 | projevuje jako ten, kdo si plně uvědomuje svůj jedinečný vztah s Bohem –
2492 II,19 | 24,13–35). Apoštol Tomáš uvěřil až poté, co viděl zázrak (
2493 II,19 | ruce a bok” (Jan 20,20). Uvěřit jistě nebylo snadné. Emauzští
2494 IV,56 | Jan 14,17), který ji může uvést do “plné pravdy” (srov.
2495 IV,53(37) | Antiochie, List Římanům, Úvod, vyd. Funk, I, 252.~
2496 I,5 | Vždyť přímo uprostřed dějin uzavřel Bůh smlouvu s Izraelem,
2497 IV,48 | naši lenost a pro příliš uzavřené srdce. Důvěra v dosažení
2498 I,13 | atmosféře obdržení Desatera a uzavření první smlouvy. V pouti jsem
2499 IV,46 | Tento rozměr společenství je úzce svázán se schopností křesťan-ského
2500 II,18 | nemocných, kteří vzývají jeho uzdravující moc, i těch, kdo s větším
2501 IV,51 | v neútulná a nepřátelská území. Jak bychom mohli zůstat
2502 IV,44 | nástupce svatého Petra a v úzké spolupráci s ním biskupská
2503 II,26 | bratři a sestry, neprozrazuje úzkost zoufalce, nýbrž modlitbu
2504 IV,56 | přítomnosti nebo Božího záměru”,42 uznává, že nejen dala, ale také “
2505 II,21(10) | jednorozeného Syna, jehož musíme uznávat ve dvou přirozenostech,
|