117-getse | globa-necht | nechy-podst | podsv-samem | sami-uznav | usi-zne
Chapter,Paragraph
2506 II,17 | oči, slyšeli ho na vlastní uši a dotýkali se ho svýma rukama (
2507 I,14 | jejichž slovo má větší váhu, najdou nezbytný konsenzus
2508 I,13 | při návštěvě mauzolea Yad Vashem, zdrcujícího památníku obětem
2509 Intro,2 | pětatřicet let po II. vatikán-ském koncilu – vyzvána, aby se
2510 IV,44 | inspirace. ~Počínaje II. vatikánským koncilem se také podařilo
2511 I,12 | milosti, zvláště pak odpustky vázané na jubilejní rok. Význačné
2512 III,31 | dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec” (Mt 5,48). ~
2513 I,14 | rozvoj mnoha zemí, mající vážné důsledky na ekono-mickou
2514 IV,52 | známé; výsledkem je stále včasnější a ucelenější přínos k řešení
2515 II,23 | jímž je “zbožštění” skrze včlenění vykoupeného člověka v Krista,
2516 Záver,58 | svým učedníkům, aby jim “vdechl” oživující dar Ducha svatého
2517 Záver,59 | v Duchu svatém chvála a vděčnost celé církve.~S tímto přáním
2518 IV,46 | že se zabývají časnými věcmi a upravují je podle Boha”32
2519 II,22 | jeho slávy, kterou má od věčnosti (srov. Flp 2,6–8; 1 Petr
2520 II,18 | současných historických věd. Tvář Ježíše Nazaretského
2521 I,6 | potřebuje očišťování”.4 Vědecká sympózia nám pomohla vyjasnit
2522 Intro,1 | se stala putujícím lidem, vedeným “velikým pastýřem ovcí” (
2523 IV,53 | ale významným: Jubileum vedlo lidi, aby se dívali k Římu,
2524 III,37 | které k podobné situaci vedly, dodnes nevymizely. Jubilejní
2525 II,16 | tisíci lety, možná ne vždy vědomě, vyžadují od dnešních věřících,
2526 I,6 | už dlouho, neboť jsme si vědomi, že církev ve svém společenství
2527 III,29 | specifickým pastoračním úsilím vedoucím k plodnému prožití jubilea.
2528 IV,51 | využívají nových možností vědy, především na poli biotechnologií,
2529 II,24 | přirozenosti rostl “moudrostí, věkem i oblibou u Boha i u lidí” (
2530 IV,42 | nám to připomíná ve své velepísni lásky: I kdybychom mluvili
2531 I,10 | slavnostní atmosféru prvního velikého setkání věnovaného dětem.
2532 III,35 | Zj 19,16); právě oslavou Velikonoc, a to nejen jednou za rok,
2533 III,35 | jako opravdové každotýdenní Velikonoce. 20 Už dva tisíce let je
2534 II,16 | přišli do Jeruzaléma na velikonoční pouť, se obrací na Filipa
2535 I,5 | Jeho vtělení, jež vrcholí velikonočním tajemstvím a darováním Ducha
2536 IV,43 | tisíciletí před námi stojí veliký úkol: Chceme-li být věrní
2537 Intro,1 | putujícím lidem, vedeným “velikým pastýřem ovcí” (Žid 13,20).
2538 III,33 | člověka přivést vztah k němu. ~Velká mystická tradice západní
2539 I,5 | vnímat Kristovo tajemství na velkém obzoru dějin spásy. Křesťanství
2540 Intro,2 | tento záměr? Naše úsilí, s velkodušnou námahou i neodmyslitelnými
2541 III,34 | je proto důležité, aby ji velkoryse rozvíjeli. Bylo by však
2542 III,29 | představě, že by pro řešení velkých problémů dnešní doby mohlo
2543 III,38 | pastorační úsilí, jež by věnovalo dostatečný prostor osobní
2544 IV,46 | naléhavé rozvinout pastoraci věnovanou povolání, která by pronikla
2545 III,34 | modlitbě liturgické. Den věnovaný křesťanskému společenství,
2546 II,28 | Dulcis Iesu memoria, dans vera cordis gaudia”: jak sladká
2547 II,17(9) | konstituce o Božím zjevení Dei verbum, 19; Zvon, Praha 1995.~
2548 III,39 | mnoho kroků kupředu. V rámci veřejné modlitby církve se Písmu
2549 II,18 | se pak týkají Ježíšova veřejného života, počínaje okamžikem,
2550 I,9 | slavení eucharistie na Tor Vergatě. ~Pro Řím a pro církev se
2551 IV,45 | věřícímu, neboť z každého věřícího vane Duch svatý.” 31 ~Zatímco
2552 IV,45 | visíme na ústech každému věřícímu, neboť z každého věřícího
2553 IV,48 | jako tajemství jednoty. “Věřím v jednu církev”: to, co
2554 IV,56 | náboženstvím. Je na nás, abychom věrně následovali jeho učení a
2555 III,36 | součást opravdu uvědomělého a věrného křesťanského života. Vstupujeme
2556 IV,43 | veliký úkol: Chceme-li být věrní Božímu plánu a zároveň odpovědět
2557 II,18 | ji představili na základě věrohod-ných svědectví (srov. Lk 1,3)
2558 III,30 | proto objevit pátou kapitolu Věroučné konstituce o církvi Lumen
2559 II,18 | představují, jak prochází městy a vesnicemi v doprovodu dvanácti apoštolů,
2560 I,14 | přípravy jsem vyzýval k většímu a účinnějšímu zaměření pozornosti
2561 I,12 | církvích. Právě tam mohla většina věřících obdržet mimořádné
2562 IV,49 | navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně” (
2563 I,10 | pro mě zůstane setkání s vězni v Regina Caeli. Z jejich
2564 II,25 | žalmu, přestože uchovává veškerou realitu nevýslovné bolesti,
2565 IV,51 | pozvedli svůj hlas – ať už vhod či nevhod – vůči těm, kdo
2566 IV,45 | řešení. ~Za tím účelem je vhodné osvojit si dávnou moudrost,
2567 I,12 | ekumenickému rozměru. Jaká by byla vhodnější příležitost pro posilu na
2568 II,20 | ztišení a modlitby otevírá vhodný horizont, v němž se může
2569 III,29 | hodnocení pracovníků, hledání vhodných prostředků – které umožní,
2570 IV,57 | výkonnost. Je nezbytné, aby se vhodným způsobem pročítaly, abychom
2571 I,13 | slavenou 23. února v aule Pavla VI. Ihned poté začala skutečná
2572 I,13 | Chaldejském Uru, abych se téměř viditelně vydal po stopách Abraháma, “
2573 IV,48 | Důvěra v dosažení plné a viditelné jednoty všech křesťanů i
2574 IV,42(27) | Autobiografické spisy /Dějiny duše/, Vimperk 1991, 188.~
2575 IV,45 | Paulín Nolánský vybízí: “Kéž visíme na ústech každému věřícímu,
2576 II,18 | nám ukazuje Ježíše jako vítěze nad smrtí, ukazuje na prázdný
2577 Záver,59 | přede mnou. Běžím k cíli za vítěznou nebeskou odměnou, ke které
2578 II,28 | vyznal Kristu svou lásku: “Ty víš, že tě miluji” (Jan 21,15.
2579 III,35 | Největší úsilí je tedy nutno vkládat v liturgii, “vrchol, k němuž
2580 I,8 | trpělivě čekali, až budou moci vkročit svatou branou. Představoval
2581 II,22 | historických a kulturních sférách vládla naopak tendence snížit,
2582 I,14 | se za to, aby příslušné vlády v brzké době tato rozhodnutí
2583 III,29 | tradice. Jeho středem je vlastně sám Kristus, kterého máme
2584 II,24 | také, že nazýval Boha svým vlastním otcem a stavěl se tak Bohu
2585 I,4 | že jsme se mohli téměř vlastníma rukama dotknout milosrdné
2586 II,20 | tváře nemůžeme dojít svými vlastními silami, ale musíme se nechat
2587 IV,52 | úloh, jež odpovídají jejich vlastnímu povolání, bez toho že by
2588 III,34 | se stávali nejen křesťany vlažnými, ale “riskujícími”. Riskovali
2589 II,22 | současným problémem je dnes vlivem racionalismu, který se vloudil
2590 III,38 | abychom otevřeli srdce vlně milostí a dovolili, aby
2591 II,22 | vlivem racionalismu, který se vloudil do velké části současné
2592 III,40 | Mt 25,15), kterou nám Pán vložil do rukou, abychom z ní vyzískali
2593 III,38 | služby pro Boží království vložili všechny své rozumové i praktické
2594 I,10 | bezúhonná poselství, schopná vnášet důvěru v život a lásku k
2595 III,33 | milovaného Božího Syna, vnímal dotyk Ducha svatého a v
2596 I,5 | času” (Gal 4,4). Kristus, vnímaný ve svém božském i lidském
2597 III,38 | Kristu, na vztahu k němu, na vnitřním životě a na svatosti. Nesmíme
2598 IV,51 | zdůrazněno, že se nejedná o vnucování zásad nevěřícím, nýbrž o
2599 IV,45 | nejmladšími mnichy: “Pán často vnukne mladšímu lepší nápad.” 30
2600 IV,46 | nepodceňujte dar promlouvání z vnuknutí, ale všecko zkoumejte, a
2601 IV,45(30) | autem omnes ad consilium vocari diximus, quia saepe iuniori
2602 Intro,1 | srov. Zj 22,1). Je to voda Ducha svatého, jež hasí
2603 Intro,1 | bezpochyby rozlila “řeka vody živé”, která neustále prýští “
2604 I,10 | politikové, novináři i vojáci, kteří svým příchodem představili
2605 III,40 | cítil svatý Pavel, když volal: “Běda, kdybych nehlásal
2606 Intro,1 | a jediný Spasitel světa, volala církev i Duch: “Marana tha –
2607 II,28 | zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby
2608 I,9 | neváhal vyžadovat radikální volbu víry a života; postavil
2609 II,23 | tomu, že se Boží Syn stal vpravdě člověkem, se člověk může
2610 III,32 | budoucnosti, protože se neustále vrací ke svým zdrojům a v nich
2611 II,16 | tedy po skončení jubilea vracíme do normálního života a v
2612 II,27 | prosbou za odpuštění pro své vrahy (srov. Lk 23,34) a vyjadřuje
2613 I,10 | radostí se ještě jednou vrátily při jubileu rodin, při němž
2614 III,35 | nutno vkládat v liturgii, “vrchol, k němuž směřuje činnost
2615 III,32 | především v liturgii, jež je vrcholem a zdrojem života církve, 17
2616 I,5 | 1,15). Jeho vtělení, jež vrcholí velikonočním tajemstvím
2617 II,26 | radosti a blaženosti, i agónii vrcholící ve výkřiku opuštěnosti.
2618 IV,53 | spontánního sdílení majetku, jež vrcholilo společným vlastnictvím k
2619 II,20 | poznání tajemství, jehož vrcholným vyjádřením je zvěst evangelisty
2620 IV,49 | Vsadit na lásku~49. Ze společenství
2621 IV,51 | Křesťanská láska proto nutně vstoupí do služby ve sféře kultury,
2622 I,5 | Toto jubileum se shoduje se vstupem do nového tisíciletí, což
2623 III,31 | že je-li křest opravdovou vstupní branou do Boží svatosti
2624 IV,50 | křesťanské vnímání. Náš svět vstupuje do třetího tisíciletí obtížen
2625 III,36 | věrného křesťanského života. Vstupujeme do tisíciletí, charakterizo-vaného
2626 II,27(14) | Terezie z Lisieux, Vstupuji do života. Poslední rozhovory,
2627 IV,49 | vylučovat, protože “svým vtělením se” Boží Syn “jistým způsobem
2628 Záver,58 | pomocí. Boží Syn, který se vtělil z lásky k člověku před dvěma
2629 I,15 | abychom prožité nadšení vtělily do konkrétních iniciativ.
2630 III,40 | nichž se má křesťanská zvěst vtělit tak, aby specifické hodnoty
2631 III,29 | jediný program evangelia dále vtěloval, jako je tomu odedávna,
2632 IV,45 | neopodstatněným nárokům, vtiskuje spiritualita společenství
2633 Záver,58 | zářící jitřenku a bezpečnou vůdkyni na naší cestě. “Ženo, to
2634 III,30 | život křesťana: “Neboť to je vůle Boží: vaše posvěcení!” (
2635 III,37 | problematikou zabýval. Tehdy jsem vybízel, aby se za každou cenu zamezilo
2636 IV,45 | si dávnou moudrost, která vybízela duchovní pastýře, aniž by
2637 II,18 | dvanácti apoštolů, které si sám vybral (srov. Mk 3,13–19), v doprovodu
2638 IV,51 | a obhajobu hodnot, které vycházejí ze samotné lidské přirozenosti.
2639 IV,49 | svém pozemském putování vycházel vstříc všem, kdo za ním
2640 IV,46 | dobru celého společenství a vycházet vstříc jeho jednotlivým
2641 III,34 | formami pověry. ~Proto se výchova k modlitbě musí stát základním
2642 IV,43 | lidé a křesťané, kde jsou vychováváni služebníci oltáře, zasvěcené
2643 III,34 | projevy modlitby, a především vychovávat k modlitbě liturgické. Den
2644 IV,46 | by pronikla do farností, výchovných center i rodin a vedla k
2645 IV,46 | katechezí, přípravou bohoslužeb, výchovou mládeže nebo nejrůznějšími
2646 IV,47 | stále úplnější evangelijní výchovy pomáhat křesťanským rodinám,
2647 Intro,2 | třeba znovu se zastavit a vyčíst všechno to, co Duch svatý
2648 IV,50 | svou víru v Krista tím, že vyčte výzvu, kterou Kristus vysílá
2649 IV,53(37) | Antiochie, List Římanům, Úvod, vyd. Funk, I, 252.~
2650 III,41 | pronásledování, a často mu vydali nejvyšší svědectví prolitím
2651 II,21 | lidství, přijaté od Marie, vydané na smrt a proměněné ve vzkříšení: “
2652 III,41 | budoucnosti. Naším úkolem je pouze vydat se s Boží pomocí v jejich
2653 IV,56 | abychom ho rozvíjeli a vydávali svědectví plné naděje, která
2654 IV,47 | křesťanským rodinám, aby vydávaly přesvědčivé svědectví o
2655 II,27(14) | července 1897, Kostelní Vydří 1992, 51.~
2656 I,4 | vševládný” (Zj 11,17). V Bule k vyhlášení Velkého jubilea jsem vyslovil
2657 II,18 | doprovodu zástupů, které ho vyhledávají a následují, nemocných,
2658 III,40 | misijní úsilí, které nebude vyhrazeno několika “specialistům”,
2659 IV,47 | povýšeném na svátost, je vyjádřeno “velké tajemství” Kristovy
2660 I,9 | tohoto listu k tomu, abych vyjádřil všem své co nejsrdečnější
2661 I,12 | Římě. Věčné město tak opět vyjádřilo svou nenahraditelnou roli
2662 IV,48 | v jednu církev”: to, co vyjadřujeme ve vyznání víry, má svůj
2663 IV,48 | nadějí na východní církve a vyjadřuji přání, aby se plně obnovila
2664 II,24 | slova naprosto rozhodně vyjadřují hloubku jeho tajemství,
2665 I,6 | Vědecká sympózia nám pomohla vyjasnit aspekty, v nichž se v průběhu
2666 I,13 | násilí, jsem mohl zakusit výjimečné přijetí nejen ze strany
2667 II,19 | jasně vnímají náboženskou výjimečnost tohoto mistra, který hovoří
2668 III,29 | společenství. Jubileum nám dalo výjimečnou příležitost, aby celá církev
2669 IV,48 | všichni Kristovi učedníci bez výjimky budou moci společně zpívat
2670 Záver,58 | dnes nám dovoluje znovu vyjít v síle naděje, “která neklame” (
2671 III,31 | ideál dokonalosti není možné vykládat jako nějakou mimořádnou
2672 I,15 | na hlubinu”. To, co jsme vykonali v tomto roce, nás nemůže
2673 I,7 | příležitosti Svatého roku bylo vykonáno mnoho práce také v oblasti
2674 IV,57 | tyto texty svou hodnotu ani výkonnost. Je nezbytné, aby se vhodným
2675 II,23 | účasti na svém božském životě vykoupené lidstvo. Antropologie založená
2676 II,23 | zbožštění” skrze včlenění vykoupeného člověka v Krista, přijetí
2677 IV,50 | mnoho problémů, které jsou vykřičníkem pro naše křesťanské vnímání.
2678 Záver,59 | Nazareta, Syna Božího a Vyku-pitele člověka. Zatímco toto jubileum
2679 I,13 | přítomností posvětil sám Vykupitel. Jen těžko mohu popsat své
2680 IV,53 | jubilejních oslav. Po sečtení výloh, které byly spojeny s celým
2681 II,21 | identita. Osoba je jedině a výlučně osoba věčného Slova, syna
2682 IV,49 | své lásky nesmíme nikoho vylučovat, protože “svým vtělením
2683 IV,48 | aby se plně obnovila ona výměna darů, která obohatila církev
2684 I,12 | jediná Kristova církev stále výmluvněji projevovala své tajemství
2685 III,29 | jsem s vámi!~Nejde tedy o vymýšlení nějakého “nového programu”.
2686 III,32 | vyžaduje, aby křesťanství vynikalo v prvé řadě uměním modlitby.
2687 I,9 | jejich problémy a křehkostí vyplývající ze současné společnosti,
2688 II,16 | věřících, aby jim nejen “vyprávěli” o Kristu, nýbrž aby jim
2689 II,27 | Kristova vědomí je ostatně vyprávění samotných evangelistů, kdy
2690 II,20 | nebeský Otec” (Mt 16,17). Výraz “tělo a krev” znázorňuje
2691 I,5 | dějinách jako semeno, z něhož vyroste velký strom (srov. Mk 4,
2692 III,35 | společenství křesťanů velmi vyrostlo v tom, jak slaví svátosti
2693 IV,50 | vyčte výzvu, kterou Kristus vysílá ze světa chudoby. Je třeba
2694 III,38 | pokušením: často si myslíme, že výsledky závisí na naší schopnosti
2695 III,29 | společenstvími všeobecné církve. ~Výsledný soulad bude jistě usnadněn
2696 III,40 | doprovázejí všechno lidské, výslovně odvolávala na hodnoty evangelia.
2697 II,28 | smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu (k Bohu).
2698 II,23 | lepšího a překvapivějšího vyslyšení než v kontemplaci Kristovy
2699 III,31 | přesvědčivě předložit tuto “vysokou míru” běžného křesťanského
2700 IV,50 | potenciálem, kteří jsou ale vystaveni zoufalství nihilismu, pokušení
2701 I,9 | opravdu pozoruhodná a často vystavila civilní i církevní organizátory
2702 IV,54 | splnitelný, jestliže se vystavíme Kristovu světlu a otevřeme
2703 Záver,59 | budoucnosti naděje, kéž vystoupí k Otci skrze Krista v Duchu
2704 III,29 | v rámci Velkého jubilea vystoupily do popředí s mimořádnou
2705 IV,49 | jaké velkorysosti se dokáže vystupňovat křesťanská láska k těm nejchudším.
2706 II,24 | Tato božsko-lidská identita vystupuje silně do popředí z evangelií,
2707 IV,51 | církevních postojů vhodně vysvětleny a bylo především zdůrazněno,
2708 III,31 | Otec” (Mt 5,48). ~Jak už vysvětlil samotný koncil, tento ideál
2709 II,28 | který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou
2710 III,39 | prohloubili, mimo jiné šířením výtisků Bible do rodin. Obzvlášť
2711 IV,48 | která povzbuzuje, zdravou výtkou pro naši lenost a pro příliš
2712 I,15 | této souvislosti Ježíšovu výtku adresovanou Martě: “Děláš
2713 III,37 | větší důvěrou, tvořivostí a vytrvalostí, s jakou tuto svátost prezentují
2714 IV,46 | třeba věnovat – především vytrvalou modlitbou k Pánu žně (srov.
2715 IV,42 | srdcem” církve, jak to vytušila svatá Terezie z Lisieux,
2716 IV,43 | jeho radosti i utrpení, vytušit jeho přání, postarat se
2717 III,29 | zvěst pronikala k lidem, aby vytvářela společenství a svědectvím
2718 IV,48 | Kristovo tělo, jehož jednotu vytváří dar Ducha svatého, je nerozdělitelná.
2719 IV,42 | Řím 5,5), aby z nás všech vytvořil “jedno srdce a jednu duši” (
2720 I,13 | začala skutečná pouť, jejíž vytýčenou trasou byly dějiny spásy.
2721 I,9 | těžkým zkouškám. Chtěl bych využít tohoto listu k tomu, abych
2722 II,21 | doktrinální obsah je pozorně vyvážen a umožňuje, abychom v jistém
2723 I,9 | Jubileum mládeže nás ale přímo „vyvedlo z míry“ svým poselstvím,
2724 III,35 | a zároveň zdroj, z něhož vyvěrá veškerá její síla”.19 Ve
2725 IV,51 | oblastech – je důležité vyvíjet velké úsilí, aby byly důvody
2726 IV,52 | které zvláště ve 20. století vyvinul učitelský úřad církve při
2727 IV,56 | přijala mnoho z dějin a vývoje lidstva”.43 Tento postoj
2728 III,40 | 9,16).~Tato touha jistě vyvolá v církvi nové misijní úsilí,
2729 IV,46 | situace a zvlažněním ve víře, vyvolané konzumismem a sekularismem.
2730 I,15 | co jsme prožili, v nás má vyvolat novou dynamiku a pobádat
2731 IV,43 | na nás neustále útočí a vyvolává soupeření, kariérismus,
2732 IV,45 | církve. Společenství musí vyzařovat ze vztahů mezi biskupy,
2733 III,37 | aby se duchovní pastýři vyzbrojili větší důvěrou, tvořivostí
2734 III,40 | vložil do rukou, abychom z ní vyzískali užitek. ~
2735 I,12 | vázané na jubilejní rok. Význačné ale je, že mnohé diecéze
2736 IV,55 | náboženského pluralismu, jímž se vyznačuje společnost nového tisíciletí,
2737 IV,53 | Je důležité, aby tolik významná náboženská událost byla
2738 IV,53 | procházející dějinami. Malým, ale významným: Jubileum vedlo lidi, aby
2739 IV,46 | tomto kontextu nabývá svého významu i každé další povolání,
2740 I,15 | přítomnosti v církvi a ve světě, vyznávaného jako smysl dějin a světlo
2741 Intro,2 | vatikán-ském koncilu – vyzvána, aby se podívala, jak naplňuje
2742 Intro,3 | tomuto úkolu bych chtěl vyzvat všechny místní církve. V
2743 IV,55 | skutečně je – jménem pokoje a výzvou k němu. ~
2744 IV,46 | na Boží povolání, zvláště vyzývá-li k úplnému darovaní sebe
2745 III,29 | ovlivňovala společnost a kulturu. ~Vyzývám proto naléhavě pastýře místních
2746 II,19 | nedokáží jej však zařadit výše než Boží muže, kteří poznamenali
2747 I,9 | jejich nadšením, neváhal vyžadovat radikální volbu víry a života;
2748 Intro,3 | zamyslela nad tím, co v tomto vzácném roce milosti, a vůbec během
2749 I,7 | v oblasti shromažďování vzácných vzpomínek na svědky víry
2750 IV,48 | rozdílů společně kráčeli a vzájemně si pomáhali jako údy jediného
2751 III,32 | ve vás” (Jan 15,4). Tato vzájemnost je samotnou podstatou, duší
2752 IV,47 | mužem a ženou, který je vzájemný a úplný, jedinečný a nerozlučitelný,
2753 II,19 | odpověď vznešená, ale dosud vzdálená – a jak! – od pravdy. Lidé
2754 III,41 | představovat mučedníky jako něco vzdáleného, téměř jako by se jednalo
2755 Záver,58 | života, neexistují žádné vzdálenosti. Každou neděli se s námi
2756 III,37 | kněžské službě, nesmíme se vzdát tváří v tvář současné krizi!
2757 I,5 | království (srov. Mk 1,15) a vzklíčilo v našich dějinách jako semeno,
2758 II,28 | obrazu Ukřižovaného. On byl vzkříšen! Pokud by tomu tak nebylo,
2759 II,21 | i církev se klaní před Vzkříšeným, který se jí představuje
2760 II,19 | 14). Je to jistě odpověď vznešená, ale dosud vzdálená – a
2761 II,17 | ohledu na jejich složitý vznik, a především původně katechetický
2762 II,21(10) | Podle vzoru svatých Otců jednomyslně
2763 III,33 | kontemplace, naslouchání, citové vzplanutí, až k opravdové “zamilovanosti”.
2764 III,37 | svátost smíření. Jak si jistě vzpomenete, v roce 1984 jsem na toto
2765 I,4 | života. Ježíš na sebe tehdy vztáhl Izaiášovo proroctví: “Dnes
2766 II,21 | a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku” (
2767 IV,48 | dochází v běhu dějin, ve vztazích mezi dětmi církve jakožto
2768 II,25 | očekává, je sám před Bohem, vzývá ho svým obvyklým a něžným
2769 II,18 | následují, nemocných, kteří vzývají jeho uzdravující moc, i
2770 Záver,58 | jsem o ni často mluvil a vzýval ji jako “Hvězdu nové evangelizace”.
2771 IV,42 | že láska v sobě obsahuje všechna povolání, že láska je všechno.” 27~ ~
2772 IV,46 | promlouvání z vnuknutí, ale všecko zkoumejte, a co je dobré,
2773 Záver,59 | jubilea, se nevracíme do šedi všedních dnů. Naopak: Byla-li naše
2774 III,31 | nejobyčejnějších okolnostech všedního života. Nastal čas, kdy
2775 Intro,2 | milostech) (Ž 89[88],2).~U všeho, co se odehrálo před našima
2776 IV,49 | kdo za ním přicházeli se všemi svými duchovními i hmotnými
2777 III,30 | programové hodnotě. Je věnována “všeo-becnému povolání k svatosti”. Otcové
2778 III,29 | všech. Rád bych přesto k všeobecnému povzbuzení a pro lepší orientaci
2779 III,29 | řádné pastorace. V rámci všeobecných a nutných směrnic je nezbytné,
2780 I,4 | Děkujeme ti, Pane, Bože vševládný” (Zj 11,17). V Bule k vyhlášení
2781 III,40 | Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil
2782 I,8(5) | Sv. Augustin, De civ. Dei XVIII, 51,2: PL 41,614; srov.
2783 I,13 | a při návštěvě mauzolea Yad Vashem, zdrcujícího památníku
2784 I,10 | přinášet skrze radostnou zábavu pozitivní, mravně bezúhonná
2785 II,24 | odsouzen: snažili se ho zabít “nejen, že rušil sobotu,
2786 IV,46 | Boží království tím, že se zabývají časnými věcmi a upravují
2787 IV,57 | které se touto problematikou zabývalo. Doufám, že tomu bylo podobně
2788 I,13 | aule Pavla VI. Ihned poté začala skutečná pouť, jejíž vytýčenou
2789 II,25 | kterým se Ježíš obrací k Otci začátečními slovy 22. žalmu, přestože
2790 IV,54 | ubohost, která nás často zachmuřuje a naplňuje stínem, jsme
2791 III,40 | křesťanů. To se však naplní při zachování náležité úcty k cestě, pokaždé
2792 IV,51 | rodinného života, aby byly všude zachovávány základní principy, na nichž
2793 III,40 | vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé” (1 Kor 9,
2794 II,25 | doufali naši otcové, doufali a zachránils je […] Nevzdaluj se ode
2795 II,24 | inspirovaní evangelisté správně zachytili ve slovech, která Ježíš
2796 IV,43 | přebývá a jejíž jas máme zachytit také na tváři bližních,
2797 III,41 | Nebude tomu tak stejně i pro začínající století a tisíciletí? Byli
2798 II,18 | 13,55) a “tesaře”, pevně začleněného do ostatního příbuzenstva.
2799 III,31 | branou do Boží svatosti skrze začlenění do Krista a přebývání v
2800 IV,43 | bychom se omylu. Dříve než začneme plánovat konkrétní iniciativy,
2801 I,13 | Svatou zemí? Přál jsem si zahájit tuto pouť v Chaldejském
2802 I,8 | náměstí; nezřídka jsem se zahleděl na dlouhé řady poutníků,
2803 II,27 | sklíčeného Ježíše: “V Olivové zahradě se náš Pán těšil ze všech
2804 II,25 | závažnosti událost Getsemanské zahrady. Ježíš stísněný zkouškou,
2805 IV,56 | proniknout tajemství milosti, jež zahrnuje nekonečné bohatství projevů
2806 Intro,1 | sítě. “Když to udělali, zahrnuli veliké množství ryb” (Lk
2807 Intro,1 | rybolovu: “Duc in altum” (Zajeď na hlubinu) (Lk 5,4). Petr
2808 I,15 | Kristovo slovo: Duc in altum! “zajet na hlubinu”. To, co jsme
2809 IV,44 | neustálé ověřování, aby byla zajištěna autenticita jejich evangelijní
2810 IV,53 | příspěvky, které sloužily k zajištění bezproblémového průběhu
2811 IV,50 | Láska projevená v činech zajišťuje účinnost lásky zvěstované
2812 IV,44 | II. vatikánského koncilu zajišťují a garantují společenství.
2813 IV,42 | plán se bude nepochybně zakládat na “novém přikázání”, které
2814 IV,46 | pozornějšímu zamyšlení nad základními životními hodnotami; jejím
2815 IV,55 | abychom položili pevné základy míru a zažehnali neblahý
2816 III,41 | zkouškách se tento slavný “zákon”, jehož autorem je Tertulián,
2817 Intro,1 | počátku nového tisíciletí, při zakončení Velkého jubilea, v němž
2818 II,22 | Jan, proniká celým Novým zákonem. V tomto duchu promlouvá
2819 Intro,3 | situacím a kulturám. ~Toto zakořenění církve v čase a prostoru
2820 I,15 | s pomocí Boží, hluboce zakořenili v kontemplaci a modlitbě.
2821 II,26 | dimenzí je ve skutečnosti zakotvena přímo v nevyzpytatelné hlubině
2822 II,17 | Krista.” 8 Zůstaňme pevně zakotveni v Písmu svatém a otevřme
2823 II,26 | z něj raduje, až do dna zakouší, co znamená odolávat hříchem
2824 II,27 | něco chápu, protože to sama zakouším.” 14 Je to svědectví přinášející
2825 IV,51 | chápany, a mohou tak příslušný zákrok církve činit nepopulárním;
2826 II,27 | něco podobného tomu, co zakusil Ježíš na kříži, kde se paradoxně
2827 IV,56 | Tento dialog však nesmí být založen na náboženské lhostejnosti
2828 II,23 | vykoupené lidstvo. Antropologie založená na tajemství vtělení překonává
2829 IV,50 | světu? Bez této evangelizace založené na lásce a svědectví křesťanské
2830 IV,47 | v plném souladu s Božím záměrem a s opravdovými požadavky
2831 IV,56 | zvěst, ale je k této zvěsti zaměřen”.40 Misijní povinnost nám
2832 I,14 | k většímu a účinnějšímu zaměření pozornosti na problém chudoby,
2833 IV,48 | Tím, že Velké jubileum zaměřilo náš pohled na Krista, nám
2834 III,34 | své středeční katecheze zaměřím na úvahu nad žalmy, počínaje
2835 III,37 | vybízel, aby se za každou cenu zamezilo krizi “smyslu pro hřích”,
2836 IV,45 | hierarchickou strukturu církve a zamezuje pokušení ke svévoli a neopodstatněným
2837 Záver,58 | kontemplovali a kterého jsme si zamilo-vali, nás znovu vyzývá k tomu,
2838 III,33 | vzplanutí, až k opravdové “zamilovanosti”. Je to intenzivní modlitba,
2839 IV,47 | plánu, jenž byl v běhu dějin zamlžen “tvrdostí srdce”. Kristus
2840 Intro,3 | aby se každá místní církev zamyslela nad tím, co v tomto vzácném
2841 I,10 | Každá měla svůj charakter a zanechala své poselství těm, kdo se
2842 I,15 | jubilea; tento obraz v nás zanechává spoustu vzpomínek. Pokud
2843 III,38 | pastorační projekty úspěch a zanechávají v srdci člověka pouze pocit
2844 IV,52 | světa, ani je nevybízí k zanedbávání blaha bližních, ale spíše
2845 II,28 | Petrových stopách, který zaplakal nad svým zapřením; pak se
2846 I,8 | různých liturgických oslav zaplňovaly Svatopetrské náměstí; nezřídka
2847 IV,52 | především laici, kdo se zapojí do těchto úloh, jež odpovídají
2848 III,38 | schopnosti. Ale běda když zapomeneme, že “bez Krista nemůžeme
2849 III,29 | podnětů nesmí upadnout v zapomenutí, ale musí být uvedeno do
2850 II,28 | který zaplakal nad svým zapřením; pak se znovu vrátil na
2851 II,19 | úchvatně, nedokáží jej však zařadit výše než Boží muže, kteří
2852 II,19 | Když učedníci viděli Pána, zaradovali se” (Jan 20,20). Tvář, kterou
2853 III,30 | křesťané jakéhokoliv stavu a zařazení jsou povoláni k plnému křesťanskému
2854 Záver,58 | nyní na ni ukazuji jako na zářící jitřenku a bezpečnou vůdkyni
2855 Intro,3 | listem, aby církev stále více zářila rozličností svých darů a
2856 III,41 | podporuje a ukazuje nám směr zářivý příklad mnohých svědků víry,
2857 I,12 | podpořen velkým úsilím; zářivým okamžikem zůstává ekumenické
2858 IV,50 | projevy chudoby, jež často zasahují oblasti a kategorie lidí
2859 III,30 | pokřtěnému. ~Dar se ale zase proměňuje v úkol, jímž se
2860 III,41 | nich přineslo Boží slovo, zaseté do dobré půdy, stonásobný
2861 II,18 | jeho učedníci – nejprve zaskočení a ohromení, pak naplněni
2862 Záver,59 | chleba” (Lk 24,35), ať nás zastihne bdělé a připravené, abychom
2863 I,6 | z jejich dětí v dějinách zastínily tvář Kristovy snoubenky. ~
2864 III,33 | náboženství, dnes tak široce zastoupena i v původně křesťanských
2865 III,34 | v nichž jsou často silně zastoupeni laici. ~
2866 I,7 | Připomněli jsme si je spolu se zástupci jiných církví a křesťanských
2867 II,18 | Lk 8,2–3), v doprovodu zástupů, které ho vyhledávají a
2868 Intro,1 | Šimonovy loďky hovořil k zástupům, vyzval apoštola k rybolovu: “
2869 I,8 | tomto roce osloven nejen zástupy, které během různých liturgických
2870 IV,43 | vychováváni služebníci oltáře, zasvěcené osoby a pastorační pracovníci,
2871 IV,46 | povolání ke kněžství a k zasvěcenému životu. Tato otázka má zásadní
2872 III,34 | povoláním k životu ve zvláštním zasvěcení; to je samo o sobě činí
2873 I,10 | biskupové, kněží i ti, kdo žijí zasvěceným životem; politikové, novináři
2874 I,14 | odpuštění bilaterálních dluhů, zatěžujících nejchudší a nejzadluženější
2875 IV,48 | v budoucnosti své plody. Zatím s důvěrou pokračujme ve
2876 I,10 | postoje, který je třeba zaujmout, chceme-li dojít do Božího
2877 III,36 | jádrem neděle: nezvratný závazek, který není možné prožívat
2878 III,31 | znamení svatosti přináší velmi závažné důsledky. Znamená to vyjádřit
2879 II,25 | očima probíhá v celé své závažnosti událost Getsemanské zahrady.
2880 IV,52 | nichž se během doby stal závažný problém celoplanetárního
2881 II,18 | tehdejší společnosti, až k závěrečné krizi, s jejím dramatickým
2882 Záver,59 | Nejdražší bratři a sestry! Zavírá se za námi znamení Svaté
2883 IV,54 | tomto obrazu kontemplovali závislost církve na Kristu – na Slunci,
2884 I,9 | auten-tických hodnotách, jejichž završením je Kristus. Není snad právě
2885 II,18 | ostatního příbuzenstva. Zaznamenali Ježíšovu zbožnost, jež ho
2886 Intro,1 | in altum! Toto slovo dnes zaznívá pro nás a vyzývá nás k tomu,
2887 II,16 | prosbou, která duchovně zaznívala v jubilejním roce i v nás.
2888 III,38 | učedníci v úryvku evangelia o zázračném rybolovu: “Celou noc jsme
2889 II,19 | uvěřil až poté, co viděl zázrak (srov. Jan 20,24–29). Nakolik
2890 I,8 | nás by však mohl vyčíslit zázraky Boží milosti v srdcích těchto
2891 IV,55 | položili pevné základy míru a zažehnali neblahý přízrak náboženských
2892 II,18 | příbuzenstva. Zaznamenali Ježíšovu zbožnost, jež ho vedla ke každoroční
2893 III,31 | minimalistické etiky a povrchní zbožnosti. Ptát se katechumena “Chceš
2894 II,23(12) | Atanáš: “Člověk by nemohl být zbožštěn pouze díky svému spojení
2895 II,23 | přímo k cíli, jímž je “zbožštění” skrze včlenění vykoupeného
2896 IV,53 | jubilejním rokem, budou zbylé peníze určeny na charitativní
2897 IV,53 | ekonomických spekulací. Se zbylými penězi budeme moci znovu
2898 IV,42 | agapé), vše ostatní bude zbytečné. Apoštol Pavel nám to připomíná
2899 III,31 | nového milénia, by se mohlo zdát na první pohled jen málo
2900 I,13 | prožíval také při modlitbě u Zdi nářků a při návštěvě mauzolea
2901 I,12 | i nadále obtížná a možná zdlouhavá, ale živí nás naděje, že
2902 IV,48 | silou, která povzbuzuje, zdravou výtkou pro naši lenost a
2903 I,13 | návštěvě mauzolea Yad Vashem, zdrcujícího památníku obětem nacistických
2904 III,32 | se neustále vrací ke svým zdrojům a v nich se obnovuje. ~
2905 IV,51 | vysvětleny a bylo především zdůrazněno, že se nejedná o vnucování
2906 III,39 | kdy II. vatikánský koncil zdůraznil zásadní význam Božího slova
2907 II,24 | tajemství, jak to dostatečně zdůrazňují synoptická evangelia (srov.
2908 I,10 | nemocní, postižení; dělníci, zemědělci i sportovci; umělci a univerzitní
2909 IV,47 | života, jejíž důležitost je zesílená současnou širokou a radikální
2910 Intro,3 | opravdovost svého úsilí a znovu získá nový elán pro svou duchovní
2911 Záver,58 | dali na cestu: “Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy,
2912 II,28 | život je Kristus a smrt ziskem” (Flp 1,21).~Církev znovu
2913 III,33 | potřebu člověka, mnohdy zištným způsobem. My, kdo jsme dostali
2914 IV,48 | v nás” (Jan 17,21) – je zjevením a prosbou současně. Zjevuje
2915 II,17 | ve Starém zákoně a plně zjeveným v Novém zákoně, takže svatý
2916 IV,47 | původní kráse tím, že nám zjevil, jaký plán měl Bůh “od počátku” (
2917 Intro,1 | která se nám v Kristu znovu zjevila a darovala. Na závěr tohoto
2918 I,6 | nejen jednotlivci, kteří zkoumali svůj vlastní život, aby
2919 IV,46 | promlouvání z vnuknutí, ale všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se
2920 II,24 | vědomí podrobeno té nejtvrdší zkoušce. Avšak ani drama utrpení
2921 I,13 | svůj život. Na těchto tolik zkoušených místech, na něž i nedávno
2922 III,41 | nových křesťanů): v dějinných zkouškách se tento slavný “zákon”,
2923 II,25 | zahrady. Ježíš stísněný zkouškou, jež ho očekává, je sám
2924 II,27 | prožitek hrozných stavů zkoušky, které mystická tradice
2925 II,28 | církev kon-templuje tuto zkrvavenou tvář, ve které se skrývá
2926 IV,53 | křesťanské lásky a snahy o zlepšení životních podmínek člověka,
2927 IV,46 | přerostla v drama způsobené změnou společenské situace a zvlažněním
2928 II,21(10) | přirozenostech, bez směšování, beze změny, bez rozdělení, bez odloučení […]
2929 III,37 | dopustil po křtu”.24 Když se zmíněný synod zabýval tímto problémem,
2930 II,27 | bádání pro nás může být značnou pomocí veliké dědictví ”
2931 I,14 | podstaty jubilea vychází znak velkorysosti, kdy podle
2932 II,18 | těchto třiceti let dobře znal, přijali evangelisté události
2933 III,31 | Co může slovo “svatost” znamenat v rámci pastoračního plánu? ~
2934 IV,56 | bdělostí rozlišuje “pravé známky Boží přítomnosti nebo Božího
2935 IV,45 | pastorační rady. Jak je známo, tyto struktury se neřídí
2936 II,20 | 17). Výraz “tělo a krev” znázorňuje člověka a jeho obvyklé způsoby
2937 Intro,1 | církev začíná nová etapa, znějí v našem srdci Ježíšova slova,
2938 I,10 | v kultuře, která, jak se znepokojením pozorujeme, stále více ztrácí
2939 I,15 | Martě: “Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano,
2940 IV,55 | 55. V tomto zorném úhlu se musíme dívat i na
2941 II,26 | sestry, neprozrazuje úzkost zoufalce, nýbrž modlitbu Syna, který
2942 II,25 | stoupá z bolestného, zdánlivě zoufalého Ježíšova výkřiku na kříži: “
2943 IV,50 | kteří jsou ale vystaveni zoufalství nihilismu, pokušení drogy,
2944 Intro,2 | nejdražší, abych s vámi sdílel zpěv chvály. Již od začátku svého
2945 I,6 | Toto “očištění paměti” zpevnilo naše kroky na cestě k budoucnosti
2946 IV,45 | pastýře, aniž by jakkoliv zpochybňovala jejich autoritu, k intenzivnějšímu
2947 Intro,1 | která neustále prýští “zpod trůnu Božího a Beránkova” (
2948 II,18 | Lk 4,16). ~Podrobnější zprávy, i když chybí jejich organický
2949 I,7 | nepotřebuje slov, protože je živým zpřítomněním Kristovy tváře. ~U příležitosti
2950 I,11 | eucharistie obětí Krista, který se zpřítomňuje v našem středu, nemůže jeho
2951 IV,46 | zemích přerostla v drama způsobené změnou společenské situace
2952 I,15 | ohlíží se za sebe, není způsobilý pro Boží království” (Lk
2953 I,6 | Kristovy snoubenky. ~K tomuto zpytování svědomí jsme byli odhodláni
2954 I,6 | Očištění paměti~6. Aby se náš zrak očistil a mohl kontemplovat
2955 IV,47 | manželů a především tak zranitelného života dětí. Samotné rodiny
2956 IV,52 | že by podlehli pokušení zredukovat křesťanská společenství
2957 I,8 | poutníků, objevil jsem v něm zřetelný obraz putující církve, která
2958 IV,56 | hlásat. ~Církev se nesmí zříci misijní činnosti obrácené
2959 IV,48 | církevních společenství zrozených z reformace. Teologická
2960 Záver,58 | náš krok na cestách světa zrychlit. Stezky, po nichž putuje
2961 II,20 | milostí. Pouze zkušenost ztišení a modlitby otevírá vhodný
2962 IV,49 | těch, s nimiž se on sám ztotožnil: “Měl jsem hlad, a dali
2963 II,26 | spásu všech lidí. Zatímco se ztotožňuje s naším hříchem, opuštěný
2964 I,10 | znepokojením pozorujeme, stále více ztrácí samotný smysl manželství
2965 III,30 | že mnozí z těch, kdo se zúčastnili jubilea, se mohli radovat
2966 I,12 | církevních společenství zúčastnilo jubilejních setkání pro
2967 III,34 | modlitbou. Bylo by třeba zúročit – s nezbytným rozlišením –
2968 II,17 | je neznalost Krista.” 8 Zůstaňme pevně zakotveni v Písmu
2969 III,32 | jeho nejbližšími přáteli: “Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve
2970 III,32 | Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás” (Jan 15,4). Tato
2971 III,37 | větším důrazem jsem však zval věřící, aby znovu objevili
2972 III,34 | modlitbě jsou v první řadě zváni ti věřící, kteří byli obdarováni
2973 II,28 | počátku třetího tisíciletí zvěstovala světu Krista: On je “stejný
2974 I,4 | onoho “dnes”, jímž andělé zvěstovali pastýřům onu divuplnou událost
2975 IV,50 | zajišťuje účinnost lásky zvěstované slovem. ~
2976 III,36 | přednostním místem, kde se zvěstuje a rozvíjí společenství.
2977 IV,46 | změnou společenské situace a zvlažněním ve víře, vyvolané konzumismem
2978 II,26 | 26. Ježíšovo zvolání na kříži, nejmilejší bratři
2979 III,41 | Byli jsme možná až příliš zvyklí si představovat mučedníky
2980 Záver,59 | jubilea, se nevracíme do šedi všedních dnů. Naopak: Byla-li
2981 Intro,1 | slova, kterými poté, co ze Šimonovy loďky hovořil k zástupům,
2982 III,39 | a prohloubili, mimo jiné šířením výtisků Bible do rodin.
2983 I,10 | 19,4–6), a snažily se je šířit v kultuře, která, jak se
2984 III,33 | ostatní náboženství, dnes tak široce zastoupena i v původně křesťanských
2985 Záver,58 | dílo spatřili, a hlavně mít široké srdce, abychom se my sami
2986 IV,47 | důležitost je zesílená současnou širokou a radikální krizí této základní
2987 Záver,58 | otevírá nové tisíciletí jako široký oceán: čekají nás v něm
2988 III,41 | nám otevřela překvapivou škálu tolika svědků víry, kteří
2989 III,33 | snoubenecké sjednocení”. Z celé škály svědectví plných světla
2990 III,33 | musí stát autentickými “školami” modlitby, v nichž se setkání
2991 IV,43 | učinit církev domovem a školou společenství. ~Co to znamená
2992 IV,51 | diskriminaci života jednotlivců a šlape po důstojnosti každého lidského
2993 IV,50 | neomezené možnosti jen několika šťastlivcům, zatímco milióny a milióny
2994 IV,53 | světa ekonomiky věnovali štědré příspěvky, které sloužily
2995 IV,54 | světlo světa” (Jan 8,12), a žádá po svých učednících, aby
2996 I,12 | tajemství svátosti jednoty. 7~Žádal jsem také, aby se v programu
2997 III,37 | Svátost smíření~37. Žádám pak novou pastorační odvahu,
2998 Záver,59 | Jan 20,25).~Hle, tolik žádaný plod Jubilea roku 2000,
2999 II,25 | spojuje utrpení s důvěrou. Žalm pak dále pokračuje: “V tebe
3000 II,25 | smyslem celé modlitby, v níž žalmista v působivé spleti citů spojuje
3001 II,23 | 26],8). Tato starodávná žalmistova touha nemohla dojít lepšího
3002 II,25 | Otci začátečními slovy 22. žalmu, přestože uchovává veškerou
3003 IV,43 | kariérismus, nedůvěru a žár-livost. Nedělejme si iluze: bez
3004 III,40 | nadšení a nechat se oslovit žárem kázání apoštolů po Letnicích.
3005 Intro,1 | kontem-placi tváře svého Ženicha a Pána. Víc než kdy jindy
3006 Záver,58 | vůdkyni na naší cestě. “Ženo, to jsou tvé děti,” přivlastňuji
3007 IV,47 | odpovídá vztah mezi mužem a ženou, který je vzájemný a úplný,
3008 Záver,59 | napodobovat elán apoštola Pavla: “Ženu se k tomu, co je přede mnou.
3009 IV,50 | 50. V době, ve které žijeme, je opravdu mnoho problémů,
3010 IV,43 | také na tváři bližních, žijících kolem nás. Spiritualita
3011 II,28 | V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým
3012 Intro,1 | připomínali minulost, odhodlaně žili přítomnost a s důvěrou se
3013 III,32 | osobního, je tajemstvím opravdu žitého křesťanství, které se nemusí
3014 Záver,59 | kdy jindy rozevřela brána živá, Kristus. Poté, co jsme
3015 IV,48 | skutečnosti umožnilo, abychom si živěji uvědomili církev jako tajemství
3016 Záver,58 | abychom znovu našli přístup k živému prameni naší naděje? Kristus,
3017 III,40 | Zvěstování Božího slova~40. Živit se Božím slovem, abychom
3018 IV,46 | uznaná hnutí, dodávají církvi životaschopnost, která je Božím darem a
3019 IV,46 | zamyšlení nad základními životními hodnotami; jejím výsledkem
3020 III,31 | schopnou přizpůsobit se životnímu stylu jednotlivých osob.
3021 II,18 | být kompletním Ježíšovým životopisem, sepsaným podle zásad současných
3022 IV,46 | vytrvalou modlitbou k Pánu žně (srov. Mt 9,38) – rozvoji
|