36. V návaznosti na Dies
Domini bych chtěl znovu podtrhnout, že účast na
eucharistii je pro každého pokřtěného
opravdovým jádrem neděle: nezvratný
závazek, který není možné prožívat
jen jako plnění povinnosti, nýbrž jako nenahraditelnou
součást opravdu uvědomělého
a věrného křesťanského života.
Vstupujeme do tisíciletí, charakterizo-vaného hustou
spletí kultur a náboženství, i v zemích
křesťanského původu. V mnohých částech
světa křesťané buď jsou nebo brzy budou
“malým stádcem” (Lk 12,32). S mnohem větší
intenzitou a často v podmínkách osamělosti a s
různými obtížemi proto musí
dosvědčovat specifické prvky své vlastní
identity. Jedním z nich je právě povinnost
účastnit se každou neděli mše svaté.
Nedělní eucharistie shromažďuje každý
týden křesťany jako Boží rodinu kolem stolu Slova
a Chleba života, čímž se také stává
nejpřirozenější obranou proti rozptýlenosti.
Eucharistie je přednostním místem, kde se zvěstuje a
rozvíjí společenství. Právě
prostřednictvím slavení eucharistie se den
Páně stává zároveň dnem
církve, 22 která pak může
účinně působit jako svátost jednoty.
|