50. V době, ve
které žijeme, je opravdu mnoho problémů, které
jsou vykřičníkem pro naše křesťanské
vnímání. Náš svět vstupuje do třetího
tisíciletí obtížen protiklady ekonomického,
kulturního a technologického růstu, který
skýtá neomezené možnosti jen několika
šťastlivcům, zatímco milióny a milióny
lidí žijí nikoliv na okraji rozvoje, ale přímo
pod hranicí minima, nezbytného pro důstojný
lidský život. Je vůbec možné, aby v
dnešní době ještě lidé umírali hladem?
Může být dnes někdo odsouzen k analfabetismu? Jak je
možné, že dnes chybí lidem základní
lékařské ošetření? Jak to, že
někteří lidé nemají kam složit hlavu?
Chudoba se může ještě
donekonečna rozšiřovat, pokud k těmto klasickým
projevům přidáme nové projevy chudoby, jež
často zasahují oblasti a kategorie lidí s
dostatečným ekonomickým potenciálem,
kteří jsou ale vystaveni zoufalství nihilismu,
pokušení drogy, opuštěnosti v pokročilém
věku nebo v nemoci, upírání práv nebo
sociální nespra-vedlnosti. Když křesťan pozoruje
tuto situaci, musí se naučit vyznat svou víru v Krista
tím, že vyčte výzvu, kterou Kristus
vysílá ze světa chudoby. Je třeba navázat na
tradici křesťanské lásky, která se
tolikrát projevila v uplynulých dvou tisíciletích,
i když od nás dnes možná vyžaduje ještě větší
nápaditost. Nadešel čas nové “fantazie lásky”,
jejíž měrou nebude ani tak účinnost
poskytnutých služeb, jako spíše schopnost
přiblížit se tomu, kdo trpí, být s ním
solidární, aby tuto pomoc nevnímal jako
ponižující milodar, nýbrž jako bratrské
sdílení.
Musíme proto jednat tak, aby se chudí
cítili v každém křesťanském
společenství “jako doma”. Nebyl by právě tento
způsob nejlepším a nejúčinnějším
představením radostné zvěsti Božího
království světu? Bez této evangelizace
založené na lásce a svědectví křesťanské
chudoby bychom riskovali, že bude hlásání evangelia,
jež je také v první řadě láskou,
nepochopeno a utopí se v moři slov, jemuž nás soudobá
„komunikační“ společnost každodenně vystavuje.
Láska projevená v činech zajišťuje
účinnost lásky zvěstované slovem.
|