|
5. Toto jubileum se
shoduje se vstupem do nového tisíciletí, což
jistě bez jakéhokoliv sklonu k chiliastickému
fantazírování přispělo k tomu, že jsme
mohli lépe vnímat Kristovo tajemství na velkém
obzoru dějin spásy. Křesťanství je
náboženství zakotvené v dějinách!
Vždyť přímo uprostřed dějin uzavřel
Bůh smlouvu s Izraelem, a připravil tak narození Syna z
lůna Panny Marie “v plnosti času” (Gal 4,4). Kristus,
vnímaný ve svém božském i lidském
tajemství, je základem a středem dějin, jejich smyslem
a konečným cílem. Skrze něj – který je
Otcovým Slovem a jeho obrazem – “bylo všechno stvořeno”
(Jan 1,3; srov. Kol 1,15). Jeho vtělení, jež vrcholí
velikonočním tajemstvím a darováním Ducha
svatého, je pulzujícím srdcem celých dějin,
tajemnou hodinou, kdy se přiblížilo Boží
království (srov. Mk 1,15) a vzklíčilo v našich
dějinách jako semeno, z něhož vyroste velký strom
(srov. Mk 4,30–32).
“Kriste náš, včera i dnes a na věky
věků všech”. Touto tisíckrát opakovanou
písní jsme letos kontemplovali Krista, jak nám ho
představuje Zjevení: “alfa i omega, první i poslední,
začátek i konec” (Zj 22,13). Současně s Kristem jsme
společně uctívali také Otce i Ducha svatého,
jedinou a nerozdílnou Trojici, neuchopitelné tajemství, v
němž má všechno svůj počátek i
své dovršení.
|