36.   V návaznosti na Dies Domini bych chtěl znovu podtrhnout, že účast na eucharistii je pro každého pokřtěného opravdovým jádrem neděle: nezvratný závazek, který není možné prožívat jen jako plnění povinnosti, nýbrž jako nenahraditelnou součást opravdu uvědomělého a věrného křesťanského života. Vstupujeme do tisíciletí, charakterizo-vaného hustou spletí kultur a náboženství, i v zemích křesťanského původu. V mnohých částech světa křesťané buď jsou nebo brzy budou “malým stádcem” (Lk 12,32). S mnohem větší intenzitou a často v podmínkách osamělosti a s různými obtížemi proto musí dosvědčovat specifické prvky své vlastní identity. Jedním z nich je právě povinnost účastnit se každou neděli mše svaté. Nedělní eucharistie shromažďuje každý týden křesťany jako Boží rodinu kolem stolu Slova a Chleba života, čímž se také stává nejpřirozenější obranou proti rozptýlenosti. Eucharistie je přednostním místem, kde se zvěstuje a rozvíjí společenství. Právě prostřednictvím slavení eucharistie se den Páně stává zároveň dnem církve, ²² která pak může účinně působit jako svátost jednoty.