8. Edita Steinová - svatá Terezie Benedikta od
Kříže - nás zavede do zcela jiného
historicko-kulturního prostředí; ano, do samého
centra tohoto našeho zkoušeného století. Poukazuje na
naději, jež toto století zažehlo, ale i na rozpory a
pády, kterými je poznamenáno. Edita na rozdíl od
Brigity a Kateřiny nepochází z křesťanské
rodiny. Celou svou bytostí vyjadřuje muka hledání a
námahu existenciálního "putování".
I poté, co dosáhla pravdy v klidu kontemplativního
života, musela až do samé hloubky prožít
tajemství kříže.
Narodila
se r. 1891 v židovské rodině ve Vratislavi, na
tehdejším německém území. Živě
se zajímala o filozofii, vzdala se náboženské praxe
získané od matky, což by spíše předpovídalo
život zaměřený na pouhý "racionalismus"
než na cestu svatosti. Avšak byly to právě
zátočiny filozofického myšlení, kde ji
očekávala milost: Když nastoupila cestu
fenomenologického myšlení, uměla zde odhalit
přítomnost objektivní skutečnosti, jež v
žádném případě nekončí u
subjektu, ale spíše předchází a
vyměřuje jeho poznání, a proto musí být
přezkoušena co největším úsilím o
objektivitu. Je třeba se zaposlouchat do této objektivní
skutečnosti, především ji přijmout svým
lidským bytím. To lze dosáhnout pomocí síly
vcítění se, "empatie" - slovo, která
ráda používala - jež člověku
umožňuje, aby si mohl do jisté míry přisvojit to,
co někdo druhý prožil (srov. Edith Stein, Das
Problem der Empathie).
Právě v této
snaze naslouchat druhému se setkala na jedné straně se
svědectvími o křesťanské duchovní
zkušenosti, jak ji podává svatá Terezie z Avily a
další velcí mystikové, jejichž žačkou
a následovnicí se stala, na druhé straně to bylo
setkání se starobylým odkazem
křesťan-ského myšlení, které se zpevnilo v
tomismu. Touto cestou dospěje nejdříve ke křtu, aby se
pak rozhodla pro kontemplativní život v
karme-litánském řádu. To vše se
odehrávalo na značně pohnuté životní
cestě, která se kromě osobního vnitřního
hledání vyznačovala vědeckou činností,
vyučováním, které vykonávala s obdivuhodnou
oddaností. Zvlášť je třeba ocenit její boj
tehdejší doby ve prospěch společenského
postavení ženy. Opravdu výmluvné jsou v jejích
spisech ty stránky, na nichž uvažuje o bohatství
ženství a o poslání ženy z lidského a
nábo-ženského hlediska (srov. E. Stein, Die Frau. Ihre
Aufgabe gemäß Natur und Gnade).
|