JAN PAVEL II.
NA VĚČNOU PAMĚŤ

1. Život a mučednická smrt Tomáše Mora jsou zdrojem poselství, které přetrvává staletí a promlouvá k lidem každé doby o nezcizitelné důstojnosti svědomí, v němž, jak připomíná II. vatikánský koncil, je "nejtajnější střed a svatyně člověka; v ní je sám s Bohem, jehož hlas mu zaznívá v nitru" (Gaudium et spes, 16, Praha, Zvon 1995). Když muž a žena naslouchají volání pravdy, svědomí bezpečně vede jejich činy k dobru. Právě pro svědectví o prvenství pravdy nad mocí, svědectví, kvůli němuž neváhal prolít svou krev, je Tomáš More uctíván jako nehynoucí příklad morální důslednosti. I mimo církev, zejména mezi těmi, kdo jsou povoláni vést osudy národů, je jeho postava uznávána za zdroj inspirace k politice, jejímž nejvyšším cílem je sloužit člověku.

V poslední době se na mne obracejí s peticemi mnohé hlavy států a předsedové vlád, četní politikové, některé biskupské konference a jednotliví biskupové s žádostí, aby byl svatý Tomáš More prohlášen patronem představitelů vlád a politiků. Svůj podpis na ně připojily osobnosti z různého politického, kulturního a náboženského prostředí, čímž dosvědčují živý a široký zájem o myšlenky a činy tohoto význačného politika.