14-podne | podob-zizni
Paragraph
1 14| 14. Dále je třeba dávat potřebný
2 9 | tomto usmíření“ (2 Kor 5,18–19).~
3 5 | krizí. Právě proto byla roku 1984 uspořádána synoda, jejíž
4 16| čtvrté neděli postní roku 2001, v dva-cátém třetím roce
5 8 | mě více než ti zde?“ (Jan 21,15). Ptá se člověka, který
6 16| vám požehnání.~Ve Vatikánu 25. března, o čtvrté neděli
7 2 | vzdechy Ducha (srov. Řím 8,26) otevřeli Otcově náruči: „
8 10| Novo millennio ineunte 30–31)!~Proto je důležité,
9 10| Novo millennio ineunte 30–31)!~Proto je důležité, abychom
10 2 | navzájem milujte vy“ (Jan 13,34). ~
11 10| přináší spásu“ (srov. Discorsi 340,1). Je krásné, že můžeme
12 11| mně ducha vytrvalosti“ (Ž 51,12). Svátost smíření, nezbytná
13 3 | si je do měchu“ (srov. Ž 56,9). Tato služba je tím úctyhodnější,
14 2 | otevřeli Otcově náruči: „Abba, Otče!“ (Gal 4,6). Je třeba
15 9 | apoštolů; ne-jsem ani hoden, abych se apoštolem nazýval, protože
16 2 | podněcují k další cestě. Duc in altum! Pán nás vybízí, aby-chom
17 13| mnoha lidí jako reakce na anonymní společnost zaměřenou na
18 5 | byly shrnuty v posynodní apo-štolské exhortaci Reconciliatio
19 9 | ne-jsem ani hoden, abych se apoštolem nazýval, protože jsem proná-sledoval
20 6 | odsud pak pramení i naše apoštolské úsilí.~Díváme-li se na Krista
21 9 | základě Pavel také pochopí apoštolskou službu jako službu smíření: „
22 7 | svátosti kněžství přijali tento apoštolský úkol. ~Před očima se mi
23 12| přináší spá-su – musíme asi přiznat, že tuto svátost
24 4 | setkání s Kristem. Z mnohých aspektů tohoto setkání bych dnes
25 10| spa-sených“. To, co říkal Augustin o své biskupské úloze, platí
26 1 | příkladnou cestu každého autentického mezilidského vztahu: „Jak
27 10| slyšet slova, která nás jako balzám zaplavují milosrdenstvím
28 7 | moc. Vyvolává úžas, ale i bázeň a rozechvění, jako když
29 4 | Svatého Petra i v dalších bazilikách byly téměř „oble-ženy“ poutníky,
30 8 | svěřena služba: „Pas mé beránky“, „pas moje ovce“ (tamtéž
31 7 | jak je možné mu věřit po bezesné a únavné noci, kterou Petr
32 7 | kterou Petr strávil zcela bezvýsledným rozhazováním a vytahováním
33 10| mi útěchou. Pro vás jsem biskupem, s vámi jsem křesťa-nem...
34 10| co říkal Augustin o své biskupské úloze, platí i pro kněžskou
35 16| světa, shromážděni kolem biskupů, prožíváme tajemství Kristova
36 3 | abychom žili v jeho důvěrné blízkosti: nemůžeme dávat ostatním
37 3 | vaše každodenní úsilí je v Bo-žích očích drahocenné.~Chci být
38 10| o svatost jako na první bod pastoračního „programu“.
39 9 | A všecko to pochází od Boha; on nás smířil se sebou
40 14| celém jejím obnovujícím bohatství.~
41 14| prostřednictvím kajících bohoslužeb, které jsou zakončeny individuálním
42 15| radikality evangelních požadavků. Bohužel se zde projevuje minimalistická
43 11| Stvoř mi čisté srdce, Bože, obnov ve mně ducha vytrvalosti“ (
44 1 | srov. Jan 17); tajemství božské diakonie, která Slovo učiněné
45 16| Pokračujme tedy dál, drazí bratři kněží, v radosti z naší
46 12| zcela přirozeně opakuje bratřím Pavlova slova: „Jsme proto
47 2 | a hluboký princip našeho bratrství: „Jak jsem já miloval vás,
48 16| požehnání.~Ve Vatikánu 25. března, o čtvrté neděli postní
49 7 | Neboj se! Od nynějška budeš lovit lidi.“ (tamtéž, 5,
50 5 | určitou krizí. Právě proto byla roku 1984 uspořádána synoda,
51 6 | především k úvaze nad naším „bytím“, zejména nad naší cestou
52 1 | et pastorem, in hymnis et canticis! Tajemství, jehož služebníky
53 4 | fronty, v nichž trpělivě čekali, až na ně přijde řada. Zvláště
54 13| smíření může projevit v celé své hodnotě. Věrné, nikdy
55 14| cestu pokání prožívali v celém jejím obnovujícím bohatství.~
56 9 | Kristu se sebou smi-řuje celý svět. Na tomto základě Pavel
57 10| Pavlovo svědectví obsahuje cenný odkaz. Vybízí nás totiž,
58 14| jeho hloubce, jestliže je chápán jen ze „soukromého“ hlediska
59 16| daroval sám sebe ve znameních chleba a vína, čímž svátostně předjal
60 6 | se pro nás stává „lámaným chlebem“, kdy se v pokorné službě
61 4 | pozorovatelé. Zpovědnice v chrámu Svatého Petra i v dalších
62 1 | touhy po sdílení vděčnosti a chvály spolu s vámi.~Lauda Sion,
63 3 | Kristu, ať už je vědomá či nikoli, nelze ukojit prázdnými
64 15| mysli, že jsou k tomuto cíli osobně po-voláni.~
65 16| znameních chleba a vína, čímž svátostně předjal tajemství
66 11| neustále očišťovat naše srdce a činit nás méně nehodné těch tajemství,
67 9 | jsem proná-sledoval Boží církev“ (1 Kor 19,9). Přesto však
68 1 | Den, kdy Pán Ježíš udělil církvi dar eucharistie a skrze
69 13| spočívající ve smíření s Bohem a církví.~Je důležité, aby i v tomto
70 4 | učinili zkušenost v místních církvích. Zde v Římě byl značný počet
71 11| žalmistovým voláním: „Stvoř mi čisté srdce, Bože, obnov ve mně
72 13| s vel-kým porozuměním a citem, po vzoru Ježíšova přístupu
73 15| sociologické „normálno-sti“, která člověku namlouvá, že nenese zvláštní
74 16| Ve Vatikánu 25. března, o čtvrté neděli postní roku 2001,
75 16| duchovní setkání o Zeleném čtvrtku probíhá znovu tam, ve večeřadle,
76 14| 14. Dále je třeba dávat potřebný
77 2 | narození, nás podněcují k další cestě. Duc in altum! Pán
78 4 | chrámu Svatého Petra i v dalších bazilikách byly téměř „oble-ženy“
79 9 | zastihne Pavla na cestě do Damašku, jej uvádí k jádru evangelia
80 16| níž nám Ježíš ve večeřadle daroval sám sebe ve znameních chleba
81 6 | tvář velikosti přijatého daru: “Nohy mi umývat nebudeš!“ (
82 4 | ineunte jsem uvedl, že pravým dědictvím Velkého jubilea je prožitek
83 15| zodpovědnost za věci, které „dělají všichni“, o to více jsou-li
84 1 | já udělal vám, tak máte dělat i vy...“ (srov. Jan 13,15).~
85 12| při výkonu této náročné a delikátní služby.~Je však více než
86 5 | Dobře víte, že v posledních desetiletích tato svátost z různých důvodů
87 6 | který se obrátí, než nad devětadevadesáti spravedlivými, kteří obrácení
88 1 | Jan 17); tajemství božské diakonie, která Slovo učiněné tělem
89 13| přijímat, naslouchat mu, vést dialog, jeho ochota, které se nikdy
90 13| nezpro-nevěří, jsou základními prvky díky nimž se služba smíření může
91 10| druhá přináší spásu“ (srov. Discorsi 340,1). Je krásné, že můžeme
92 3 | Vyjadřuji svůj obdiv vaší diskrétní, vytrvalé a tvůrčí službě,
93 6 | i naše apoštolské úsilí.~Díváme-li se na Krista při poslední
94 4 | často nezbývalo než stát dlouhé fronty, v nichž trpělivě
95 3 | ostatním to, co sami nemáme! I dnešní společnost, přes vnější
96 8 | který jej před několika dny dokonce třikrát zapřel.
97 16| kříže. Vloni jsem touto dobou navštívil Svatou zemi a
98 11| povoláni představovat tvář Dobrého pastýře, a mít tedy Kristovo
99 5 | Vede nás k poznání, že dočasné krize nemohou smazat hluboké
100 16| přítomnost ještě silněji, kdy s dojetím rozjímáme o hodině, v níž
101 5 | paenitentia. ~Bylo by naivní se domnívat, že zvýšení počtu svátostí
102 1 | služebníky jsme se stali, je dooprav-dy veliké. Je to tajemství
103 15| kritérií; křesťanství musí doopravdy směřovat ke svatosti. Je
104 5 | o sobě znamená obrácení dosavadní tendence. Jde však každopádně
105 12| smíření je hlavní cestou k dosažení odpuštění a prominutí těžkých
106 14| skutečnost, že se nevyhnutně dotýká celého společenství a snižuje
107 3 | úsilí je v Bo-žích očích drahocenné.~Chci být dnes zároveň hlasem
108 10| přináší nebezpečí, zatímco druhá přináší spásu“ (srov. Discorsi
109 2 | podněcují k další cestě. Duc in altum! Pán nás vybízí,
110 1 | Sion, Salvatorem, lauda ducem et pastorem, in hymnis et
111 16| Kristova zem nachází.~Naše duchovní setkání o Zeleném čtvrtku
112 7 | ukazuje, že právě v tomto duchovním pos-toji bylo Petrovi svěřeno
113 16| silnou chvíli? Dnes ji v duchu prožívám znovu, ne bez zár-mutku
114 3 | tomu, abychom žili v jeho důvěrné blízkosti: nemůžeme dávat
115 7 | Ježíš žádá od Petra, aby důvěřoval jeho slovu a vybízí jej,
116 13| 13. Důvěru v možnost posílení této
117 5 | znamení shůry a učinit jej důvodem nové odhodlanosti k předkládání
118 5 | desetiletích tato svátost z různých důvodů procházela určitou krizí.
119 16| neděli postní roku 2001, v dva-cátém třetím roce pontifikátu.~ ~ ~
120 3 | rozvíjeli. „Hle, stojím u dveří a tluču“ (Zj 3,20). Jako
121 14| Věřící tak mohou lépe vnímat dvojí rozměr smíření a hlouběji
122 2 | Božího milosrdenství, v dvoutisící výročí Ježíšova narození,
123 3 | tehdy, kdy se ve význam-ných etických otázkách stává svědectví
124 1 | Ježíš udělil církvi dar eucharistie a skrze ni ustanovil naše
125 2 | pokračujme v úsilí svědčit o evangeliu s tím nadšením, které v
126 15| hle-diska legalizované.~Evangelizace třetího tisíciletí musí
127 15| naléhavým poža-davkem, že evangelní poselství je třeba představovat
128 15| jasnějšímu vědomí radikality evangelních požadavků. Bohužel se zde
129 5 | v posynodní apo-štolské exhortaci Reconciliatio et paenitentia. ~
130 14| na hluboké jednotě, která existuje mezi Kristem – hla-vou církve –
131 12| se zmínil, závisí na řadě faktorů – počínaje otupeným pojetím
132 4 | jedním z nejviditelnějších fenoménů jubilea. Byli jím překvapeni
133 4 | nezbývalo než stát dlouhé fronty, v nichž trpělivě čekali,
134 13| člověka i v hustém předivu funkčních vztahů k vnitřní osamělosti.
135 2 | Otcově náruči: „Abba, Otče!“ (Gal 4,6). Je třeba vyjít od
136 15| přečíst V. kapitolu Lumen gentium, která hovoří o univerzálním
137 6 | nejednal správně, když Kristovo gesto odmítal. Měl však pravdu
138 14| existuje mezi Kristem – hla-vou církve – a jejími údy.~Je
139 9 | svědčit a šířit je dál. „Hlas“, který zastihne Pavla na
140 9 | svěřil nám službu, abychom hlásali toto usmíření. Vždyť Bůh
141 3 | Zj 3,20). Jako Kristovi hlasatelé jsme vybízeni přede-vším
142 3 | drahocenné.~Chci být dnes zároveň hlasem Krista, který nás volá,
143 3 | k němu stále rozvíjeli. „Hle, stojím u dveří a tluču“ (
144 15| více jsou-li z občanského hle-diska legalizované.~Evangelizace
145 14| Hřích nelze pochopit v jeho hloubce, jestliže je chápán jen
146 14| vnímat dvojí rozměr smíření a hlouběji usilují o to, aby svou cestu
147 9 | tak jako on. Nikdy jej v hloubi duše nepřestala pálit minulost
148 2 | abychom znovu objevili zdroj a hluboký princip našeho bratrství: „
149 16| kdy s dojetím rozjímáme o hodině, v níž nám Ježíš ve večeřadle
150 13| může projevit v celé své hodnotě. Věrné, nikdy ne vyhýbavé
151 13| snoubí s její pri-mární hodnotou spočívající ve smíření s
152 6 | pocítili milost kněžství jako hojnost milosrdenství.~Projevem
153 9 | však tato vzpomínka jeho horlivost zdaleka neumenšuje, naopak
154 12| i určité povadnutí naší horlivosti nebo naší ochoty při výkonu
155 15| kapitolu Lumen gentium, která hovoří o univerzálním povolání
156 1 | Je to tajemství lásky bez hranic, protože Ježíš „miloval
157 10| že můžeme vyznávat své hříchy a slyšet slova, která nás
158 13| vzoru Ježíšova přístupu k hříš-níkům.~
159 6 | větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí, než nad
160 8 | vybrat si své služebníky mezi hříšníky. Není právě toto naše zkušenost?
161 6 | zástupci, přestože zná naši hříšnost.~Projevem milosrdenství
162 13| často odsuzuje člověka i v hustém předivu funkčních vztahů
163 1 | lauda ducem et pastorem, in hymnis et canticis! Tajemství,
164 14| bohoslužeb, které jsou zakončeny individuálním vyznáním a odpuštěním hříchů.
165 3 | svěřený do vaší péče, aby intenzivněji zakusil spásnou přítomnost
166 4 | Velkého jubilea je prožitek intenzivnějšího setkání s Kristem. Z mnohých
167 7 | nás náhle zasáhne proud intenzivního světla a odkryje veškerou
168 9 | do Damašku, jej uvádí k jádru evangelia a dává mu je odhalit
169 8 | rozpaků otázkou: „Šimone, synu Janův, miluješ mě více než ti
170 15| a o hříchu, která vede k jasnějšímu vědomí radikality evangelních
171 5 | obrácení dosavadní tendence. Jde však každopádně o povzbudivé
172 10| služebníci, jsme příslušníky jediného lidu, lidu „spa-sených“.
173 6 | níž nás povolává, abychom jednali jako jeho zástupci, přestože
174 1 | nás darem Ducha učinilo „jedno“ (srov. Jan 17); tajemství
175 14| logika se zakládá na hluboké jednotě, která existuje mezi Kristem –
176 1 | Jan 13,1); je to tajemství jednoty, které se z pramenů Nejsvětější
177 1 | et canticis! Tajemství, jehož služebníky jsme se stali,
178 13| která se výborně snoubí s její pri-mární hodnotou spočívající
179 5 | předkládání této svátosti, jejího významu a praktikování.~
180 14| pokání prožívali v celém jejím obnovujícím bohatství.~
181 14| Kristem – hla-vou církve – a jejími údy.~Je velmi důležité nově
182 13| společnost zaměřenou na masy, jenž často odsuzuje člověka i
183 6 | neodmítl Petrovi poté, co Ježíše zapřel. I pro nás platí
184 8 | v působivém rozhovoru s Ježíšem po jeho zmrtvýchvstání.
185 7 | to však pokusí znovu, „na Ježíšovo slovo“, všechno je jinak.
186 10| všech věřících, oč více jí tedy musí být pro nás (srov.
187 1 | byli ve světě, projevil jim svou lásku až do krajnosti“ (
188 4 | nejviditelnějších fenoménů jubilea. Byli jím překvapeni i laičtí pozorovatelé.
189 7 | Ježíšovo slovo“, všechno je jinak. Ryb je tolik, že trhají
190 12| služby.~Je však více než kdy jindy zapotřebí, aby Boží lid
191 11| musíme se více než kdo jiný ztotožnit s žalmistovým
192 4 | darem od-pustků. ~Jsem si jist, že i vy jste s ním učinili
193 16| povolal a který nás neopustí. Jistota jeho přítomnosti ať je nám
194 12| napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem!“ (
195 15| dělají všichni“, o to více jsou-li z občanského hle-diska legalizované.~
196 5 | plán spásy. Tento signál jubi-lea je třeba přijmout jako znamení
197 5 | počtu svátostí smí-ření v jubilejním roce samo o sobě znamená
198 2 | Zelený čtvrtek po Velkém jubileu. Zkušenosti, které jsme
199 14| smíření i prostřednictvím kajících bohoslužeb, které jsou zakončeny
200 15| no-vým nadšením přečíst V. kapitolu Lumen gentium, která hovoří
201 15| Zásadním problémem pak zůstává katecheze o významu mo-rálky a o hříchu,
202 16| tam, ve večeřadle, kdy v katedrálách celého světa, shromážděni
203 9 | jejich poklesky a nás pověřil kázáním o tomto usmíření“ (2 Kor
204 3 | 3. Dnes chci každému z vás vyjádřit své poděkování
205 15| odpovídat na tuto milost v každodenním životě. Ne náhodou jsem
206 5 | dosavadní tendence. Jde však každopádně o povzbudivé znamení. Vede
207 15| se svatost projevila, aby každý křesťan mohl mít před očima
208 12| 12. Kněz, který plně prožívá radostnou
209 10| biskupské úloze, platí i pro kněžskou službu: „Jestliže být pro
210 16| celého světa, shromážděni kolem biskupů, prožíváme tajemství
211 2 | nadšením, které v nás vyvolává kontemplace Kristovy tváře! ~Vždyť jak
212 16| služ-by, s vědomím, že s námi kráčí ten, který nás povolal a
213 1 | projevil jim svou lásku až do krajnosti“ (Jan 13,1); je to tajemství
214 3 | novin, dává pronikat Božímu království do vědomí lidí. Vyjadřuji
215 10| srov. Discorsi 340,1). Je krásné, že můžeme vyznávat své
216 11| zno-vuobjevit v plnosti krásu této svátosti pro nás samotné.
217 8 | která si je vědoma své křehkosti, lásky vyznané s rozechvěním
218 10| jsem biskupem, s vámi jsem křesťa-nem... První věc přináší nebezpečí,
219 15| svatost projevila, aby každý křesťan mohl mít před očima mnohé
220 11| nezbytná součást života každého křesťana, je také oporou, ukazatelem
221 15| povolání ke svatosti. Být křesťanem znamená při-jmout „dar“
222 9 | neumenšuje, naopak Pavlovi ,dává křídla‘ Čím více jsme byli zahrnuti
223 12| skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte
224 8 | tajemství, drazí kněží: Kristus neměl strach vybrat si své
225 15| slušnost podle sociologických kritérií; křesťanství musí doopravdy
226 5 | důvodů procházela určitou krizí. Právě proto byla roku 1984
227 16| svátostně předjal tajemství kříže. Vloni jsem touto dobou
228 12| těžkých hříchů spáchaných po křtu. Je zapotřebí slavit svátost
229 16| tajemství Kristova těla a krve a s vděčností si připomínáme
230 4 | téměř „oble-ženy“ poutníky, kterým často nezbývalo než stát
231 4 | jubilea. Byli jím překvapeni i laičtí pozorovatelé. Zpovědnice
232 6 | večeři, kdy se pro nás stává „lámaným chlebem“, kdy se v pokorné
233 15| jsou-li z občanského hle-diska legalizované.~Evangelizace třetího tisíciletí
234 11| oporou, ukazatelem směru a lékem v životě kněze.~
235 14| hříchů. Věřící tak mohou lépe vnímat dvojí rozměr smíření
236 15| náhodou jsem se v těchto letech snažil podporovat uznání
237 8 | této lásky posilované ohněm Letnic může Petr vykonávat přijatou
238 7 | zázračného rybolovu, jak ji líčí Lukášovo evangelium (5,1–
239 5 | nemohou smazat hluboké potřeby lid-ského ducha, na něž odpovídá Boží
240 7 | Od nynějška budeš lovit lidi.“ (tamtéž, 5,10). „Člověk
241 7 | rozhodil sítě k rybolovu. Z lidského hlediska je jeho požadavek
242 2 | zdůraznil v apoštolském listě Novo millennio ineunte,
243 4 | 4. V apoštolském listu Novo millennio ineunte jsem
244 10| milosrdenství, abychom mu s upřímnou lítostí odevzdali své slabosti a
245 12| svátost smíření v rámci liturgických forem co možná nejlépe,
246 14| umístění svátosti v rámci liturgie. Svátost smíření je začleněna
247 14| solidarity, jejíž svátostná logika se zakládá na hluboké jednotě,
248 14| smíření je začleněna do logiky společen-ství, které je
249 7 | milosrdenství. Ten, který lovil ryby, se stává „rybářem
250 7 | Neboj se! Od nynějška budeš lovit lidi.“ (tamtéž, 5,10). „
251 7 | zázračného rybolovu, jak ji líčí Lukášovo evangelium (5,1–11). Ježíš
252 15| nadšením přečíst V. kapitolu Lumen gentium, která hovoří o
253 3 | zdání, žízní po Kristu: lze to zaznamenat v protichůdnosti
254 3 | vystaveno úkladům únavy a malomyslnosti. Vy dobře víte, že vaše
255 10| evangelium v podobenství o marnotratném synu – „objal ho a políbil“ (
256 13| společnost zaměřenou na masy, jenž často odsuzuje člověka
257 1 | jsem já udělal vám, tak máte dělat i vy...“ (srov. Jan
258 8 | Šimone, synu Janův, miluješ mě více než ti zde?“ (Jan 21,
259 8 | Petrovi svěřena služba: „Pas mé beránky“, „pas moje ovce“ (
260 3 | jen Bůh a „ukládá si je do měchu“ (srov. Ž 56,9). Tato služba
261 6 | Kristovo gesto odmítal. Měl však pravdu v tom, když
262 15| vzory svatosti a aby všichni měli na mysli, že jsou k tomuto
263 11| očišťovat naše srdce a činit nás méně nehodné těch tajemství,
264 15| svatosti v co nej-širším měřítku ve všech prostředích, v
265 1 | cestu každého autentického mezilidského vztahu: „Jak jsem já udělal
266 7 | povolání jako „tajemství milosr-denství“. Evangelium ukazuje, že
267 9 | Pavlovo povolání ve zkušenosti milosrden-ství? Nikdo nepociťoval nezaslouženost
268 9 | dává mu je odhalit jako milosrdnou lásku Otce, který v Kristu
269 15| při-jmout „dar“ posvěcující milosti, který se nutně proměňuje
270 10| a opět se vydali s jeho milostí na cestu svatosti. V Novo
271 8 | otázkou: „Šimone, synu Janův, miluješ mě více než ti zde?“ (Jan
272 8 | všechno – ty víš, že tě miluji!“ (tamtéž 17). Právě na
273 2 | miloval vás, tak se navzájem milujte vy“ (Jan 13,34). ~
274 7 | bylo Petrovi svěřeno jeho mimořádné poslání. Petrova para-digmatická
275 2 | našich společenstvích při mimořádných osla-vách Božího milosrdenství,
276 15| Bohužel se zde projevuje minimalistická tendence, která svátosti
277 9 | hloubi duše nepřestala pálit minulost tvrdošíjného pronásledovatele
278 4 | ním učinili zkušenost v místních církvích. Zde v Římě byl
279 8 | po jeho zmrtvýchvstání. Mistr, dříve než mu svěří pastýřský
280 7 | své vyznání, když se mu Mistrovo milosrdenství stává počátkem
281 4 | svátost smíření ze strany mládeže během nádher-ného týdne
282 15| křesťan mohl mít před očima mnohé vzory svatosti a aby všichni
283 4 | intenzivnějšího setkání s Kristem. Z mnohých aspektů tohoto setkání bych
284 11| neumyji, nebudeš mít se mnou podíl“ (Jan 13,8). Ježíš
285 15| všechny plo-dy, tolik žádoucí. Mnozí věřící neměří hřích podle
286 15| zůstává katecheze o významu mo-rálky a o hříchu, která vede k
287 7 | sítě. Slovo odhaluje svou moc. Vyvolává úžas, ale i bázeň
288 8 | Pas mé beránky“, „pas moje ovce“ (tamtéž 15.16.17).
289 12| rámci liturgických forem co možná nejlépe, aby si ucho-vala
290 13| 13. Důvěru v možnost posílení této svátosti nám
291 3 | sekularizovaného prostředí při ní musíte překonávat; půso-bení kněze
292 10| Discorsi 340,1). Je krásné, že můžeme vyznávat své hříchy a slyšet
293 15| svatosti a aby všichni měli na mysli, že jsou k tomuto cíli osobně
294 3 | zmrtvých-vstalého Pána. Myslím v této chvíli i na vaši
295 14| snižuje jeho úroveň svatosti. Nabídka odpuštění tedy o to více
296 16| situací, v níž se Kristova zem nachází.~Naše duchovní setkání o
297 4 | ze strany mládeže během nádher-ného týdne jejich jubilea.~
298 14| více vyjadřuje tajemství nadpřirozené solidarity, jejíž svátostná
299 10| Jestliže být pro vás mi nahání strach, být s vá-mi je mi
300 7 | rozechvění, jako když nás náhle zasáhne proud intenzivního
301 15| v každodenním životě. Ne náhodou jsem se v těchto letech
302 5 | et paenitentia. ~Bylo by naivní se domnívat, že zvýšení
303 13| svátosti nám vrací nejen naléhavá potřeba spirituality, která
304 15| tisíciletí musí počítat s naléhavým poža-davkem, že evangelní
305 16| služ-by, s vědomím, že s námi kráčí ten, který nás povolal
306 15| normálno-sti“, která člověku namlouvá, že nenese zvláštní zodpovědnost
307 9 | horlivost zdaleka neumenšuje, naopak Pavlovi ,dává křídla‘ Čím
308 12| vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme:
309 6 | Projevem milosrdenství je naše naprostá nezaslouženost, s kterou
310 12| naší ochoty při výkonu této náročné a delikátní služby.~Je však
311 15| představovat živě, uceleně a v jeho náročnosti. Opravdové křesťanství není
312 2 | dvoutisící výročí Ježíšova narození, nás podněcují k další cestě.
313 2 | Řím 8,26) otevřeli Otcově náruči: „Abba, Otče!“ (Gal 4,6).
314 13| schopnost člověka přijímat, naslouchat mu, vést dialog, jeho ochota,
315 10| znovu objevili jako hlavní nástroj našeho posvěcení. Když žádáme
316 2 | jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy“ (Jan 13,34). ~
317 16| Vloni jsem touto dobou navštívil Svatou zemi a psal vám přímo
318 9 | hoden, abych se apoštolem nazýval, protože jsem proná-sledoval
319 2 | Zkušenosti, které jsme prožili v našich společenstvích při mimořádných
320 10| jako je tolikrát udělujeme našim věřícím, prožíváme velkou
321 6 | vybízí především k úvaze nad naším „bytím“, zejména nad naší
322 6 | spolu s Petrem týž pocit ne-hodnosti tváří v tvář velikosti přijatého
323 9 | nejnepatrnější z apoštolů; ne-jsem ani hoden, abych se apoštolem
324 6 | odpuštění, které nám nikdy ne-odmítne, jako je neodmítl Petrovi
325 10| křesťa-nem... První věc přináší nebezpečí, zatímco druhá přináší spásu“ (
326 6 | nás platí slova: „Bude v nebi větší radost nad jedním
327 7 | počátkem nového života: „Neboj se! Od nynějška budeš lovit
328 6 | 6. Nechci se však zabývat jen problematikou
329 6 | pravdu v tom, když se ho necítil hoden. Je důležité, abychom
330 16| Vatikánu 25. března, o čtvrté neděli postní roku 2001, v dva-cátém
331 7 | Lk 5,8). Téměř však ani nedokončí své vyznání, když se mu
332 15| která svátosti smíření nedovoluje přinášet všechny plo-dy,
333 11| naše srdce a činit nás méně nehodné těch tajemství, která dnes
334 11| 8). Ježíš tu samozřejmě nehovořil přímo o svátosti smíření,
335 10| cestu. Jen ten, kdo pocítil něhu Otcova ob-jetí, kterou popisuje
336 15| podporovat uznání svatosti v co nej-širším měřítku ve všech prostředích,
337 6 | nebudeš!“ (Jan 13,8) Petr nejednal správně, když Kristovo gesto
338 13| této svátosti nám vrací nejen naléhavá potřeba spirituality,
339 12| liturgických forem co možná nejlépe, aby si ucho-vala plnou
340 9 | pronásledovatele církve: „Já jsem nejnepatrnější z apoštolů; ne-jsem ani
341 1 | jednoty, které se z pramenů Nejsvětější Trojice rozlévá na nás,
342 4 | smíření nepochybně jedním z nejviditelnějších fenoménů jubilea. Byli jím
343 3 | dávat ostatním to, co sami nemáme! I dnešní společnost, přes
344 8 | tajemství, drazí kněží: Kristus neměl strach vybrat si své služebníky
345 15| tolik žádoucí. Mnozí věřící neměří hřích podle evangelia, ale
346 5 | poznání, že dočasné krize nemohou smazat hluboké potřeby lid-ského
347 1 | ustanovil naše kněžství, si nemohu představit bez toho, že
348 3 | volá, aby-chom svůj vztah k němu stále rozvíjeli. „Hle, stojím
349 15| která člověku namlouvá, že nenese zvláštní zodpovědnost za
350 1 | toho, že bych se na vás neobrátil několika slovy, jak se již
351 6 | nikdy ne-odmítne, jako je neodmítl Petrovi poté, co Ježíše
352 16| nás povolal a který nás neopustí. Jistota jeho přítomnosti
353 3 | skrytou, která, třebaže neplní titulní stránky novin, dává
354 13| svátost smíření sehrává nepo-chybně také „zlidšťující“ úlohu,
355 4 | přistupujících k svá-tosti smíření nepochybně jedním z nejviditelnějších
356 9 | zkušenosti milosrden-ství? Nikdo nepociťoval nezaslouženost Kristovy
357 11| svátosti pro nás samotné. Nepomohl ji snad Petrovi objevit
358 6 | spravedlivými, kteří obrácení nepotřebují“ (Lk 15,7).~
359 9 | Nikdy jej v hloubi duše nepřestala pálit minulost tvrdošíjného
360 9 | svět se sebou, lidem už nepřičítá jejich poklesky a nás pověřil
361 9 | 9. Nerodí se snad i Pavlovo povolání
362 13| opory nebo s psychoterapií. Nesmíme však ani podceňo-vat skutečnost,
363 10| kněžské služby s pocitem nesmírné vděčnosti. Nic jsme si nezasloužili,
364 16| kněžství.~S radostí nad nesmírným darem, který jsme společně
365 9 | vzpomínka jeho horlivost zdaleka neumenšuje, naopak Pavlovi ,dává křídla‘
366 11| sám Ježíš? „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl“ (
367 11| této svátosti, aby Pán mohl neustále očišťovat naše srdce a činit
368 14| opo-míjí skutečnost, že se nevyhnutně dotýká celého společenství
369 2 | Krista, abychom se v něm „nevyslovitelnými“ vzdechy Ducha (srov. Řím
370 6 | no-hám apoštolů, nemůžeme nezakusit spolu s Petrem týž pocit
371 10| nesmírné vděčnosti. Nic jsme si nezasloužili, všechno je milost! Zkušenost
372 11| 51,12). Svátost smíření, nezbytná součást života každého křesťana,
373 4 | poutníky, kterým často nezbývalo než stát dlouhé fronty,
374 13| jeho ochota, které se nikdy nezpro-nevěří, jsou základními prvky díky
375 1 | dar eucharistie a skrze ni ustanovil naše kněžství,
376 3 | sekularizovaného prostředí při ní musíte překonávat; půso-bení
377 10| pocitem nesmírné vděčnosti. Nic jsme si nezasloužili, všechno
378 9 | zkušenosti milosrden-ství? Nikdo nepociťoval nezaslouženost
379 3 | Kristu, ať už je vědomá či nikoli, nelze ukojit prázdnými
380 4 | si jist, že i vy jste s ním učinili zkušenost v místních
381 13| jsou základními prvky díky nimž se služba smíření může projevit
382 6 | pokorné službě sklání k no-hám apoštolů, nemůžeme nezakusit
383 15| svatosti. Je třeba si s no-vým nadšením přečíst V. kapitolu
384 7 | věřit po bezesné a únavné noci, kterou Petr strávil zcela
385 15| přesvědčení“, podle sociologické „normálno-sti“, která člověku namlouvá,
386 14| jejími údy.~Je velmi důležité nově objevovat tento „společenský“
387 5 | shůry a učinit jej důvodem nové odhodlanosti k předkládání
388 7 | milosrdenství stává počátkem nového života: „Neboj se! Od nynějška
389 3 | třebaže neplní titulní stránky novin, dává pronikat Božímu království
390 3 | zaznamenat v protichůdnosti nových forem spirituality, dokonce
391 15| posvěcující milosti, který se nutně proměňuje v „úsi-lí“ odpovídat
392 7 | nového života: „Neboj se! Od nynějška budeš lovit lidi.“ (tamtéž,
393 10| kdo pocítil něhu Otcova ob-jetí, kterou popisuje evangelium
394 15| všichni“, o to více jsou-li z občanského hle-diska legalizované.~
395 3 | vědomí lidí. Vyjadřuji svůj obdiv vaší diskrétní, vytrvalé
396 16| darem, který jsme společně obdr-želi, vás všechny objímám a uděluji
397 15| podle evangelia, ale podle „obecného přesvědčení“, podle sociologické „
398 10| podobenství o marnotratném synu – „objal ho a políbil“ (Lk 15,20) –
399 12| Boží lid tuto svátost znovu objevil. Je třeba pevně a s přesvědčením
400 11| Nepomohl ji snad Petrovi objevit sám Ježíš? „Jestliže tě
401 7 | 7. Objevme tedy znovu své povolání
402 14| Je velmi důležité nově objevovat tento „společenský“ aspekt
403 13| protikladných tendencí, objevuje v mnoha sociálních prostředích,
404 16| společně obdr-želi, vás všechny objímám a uděluji vám požehnání.~
405 4 | dalších bazilikách byly téměř „oble-ženy“ poutníky, kterým často
406 11| Stvoř mi čisté srdce, Bože, obnov ve mně ducha vytrvalosti“ (
407 14| prožívali v celém jejím obnovujícím bohatství.~
408 10| všechno je milost! Zkušenost obou apoštolů nás současně vede
409 6 | jedním hříšníkem, který se obrátí, než nad devětadevadesáti
410 10| Petrovo a Pavlovo svědectví obsahuje cenný odkaz. Vybízí nás
411 10| hlavní snahou všech věřících, oč více jí tedy musí být pro
412 13| naslouchat mu, vést dialog, jeho ochota, které se nikdy nezpro-nevěří,
413 12| naší horlivosti nebo naší ochoty při výkonu této náročné
414 3 | každodenní úsilí je v Bo-žích očích drahocenné.~Chci být dnes
415 11| připomínal a poukázal na proces očištění, které zahájí jeho vykupitelská
416 11| svátosti, aby Pán mohl neustále očišťovat naše srdce a činit nás méně
417 4 | je vnitřně spjat s darem od-pustků. ~Jsem si jist, že i vy
418 7 | Petr zvolá: „Pane, odejdi ode mne: jsem člověk hříšný!“ (
419 7 | omezenost. Petr zvolá: „Pane, odejdi ode mne: jsem člověk hříšný!“ (
420 9 | jádru evangelia a dává mu je odhalit jako milosrdnou lásku Otce,
421 7 | tolik, že trhají sítě. Slovo odhaluje svou moc. Vyvolává úžas,
422 5 | učinit jej důvodem nové odhodlanosti k předkládání této svátosti,
423 10| svědectví obsahuje cenný odkaz. Vybízí nás totiž, abychom
424 7 | proud intenzivního světla a odkryje veškerou naši omezenost.
425 6 | správně, když Kristovo gesto odmítal. Měl však pravdu v tom,
426 3 | svědectví církve znamením odporu. Tuto žízeň po Kristu, ať
427 8 | zapřel. Pokorný tón Petrovy odpovědi je pochopitelný: „Pane,
428 5 | lid-ského ducha, na něž odpovídá Boží plán spásy. Tento signál
429 15| nutně proměňuje v „úsi-lí“ odpovídat na tuto milost v každodenním
430 14| individuálním vyznáním a odpuštěním hříchů. Věřící tak mohou
431 7 | slovu a vybízí jej, aby odrazil od břehu a znovu rozhodil
432 2 | důvěrou v jeho slovo opět odrazili od břehu. Uchovávejme zkušenost
433 6 | cestou ke svatosti. Právě odsud pak pramení i naše apoštolské
434 13| zaměřenou na masy, jenž často odsuzuje člověka i v hustém předivu
435 8 | základě této lásky posilované ohněm Letnic může Petr vykonávat
436 7 | a odkryje veškerou naši omezenost. Petr zvolá: „Pane, odejdi
437 3 | i když je někdy zalita oněmi slzami duše, které vidí
438 12| smíření, pak zcela přirozeně opakuje bratřím Pavlova slova: „
439 14| soukromého“ hlediska a opo-míjí skutečnost, že se nevyhnutně
440 13| směšovat s posky-továním opory nebo s psychoterapií. Nesmíme
441 15| uceleně a v jeho náročnosti. Opravdové křesťanství není možné zreduko-vat
442 3 | ukojit prázdnými slovy. Pouze opravdoví svědkové mohou věrohodně
443 13| funkčních vztahů k vnitřní osamělosti. Svátost smíření samozřejmě
444 2 | společenstvích při mimořádných osla-vách Božího milosrdenství, v
445 12| otupeným pojetím hříchu až k oslabenému vnímání svátostné ekonomie,
446 12| si ucho-vala plnou podobu oslavy Božího milosrdenství.~
447 15| mysli, že jsou k tomuto cíli osobně po-voláni.~
448 1 | slova přátelská, řekl bych osobní, plná touhy po sdílení vděčnosti
449 13| prostředích, ale také živá potřeba osobního setkání rodící se u mnoha
450 4 | smíření: aspekt, který byl ostatně i stře-dem jubilejního roku,
451 3 | ve význam-ných etických otázkách stává svědectví církve znamením
452 8 | úřad, ho uvádí do rozpaků otázkou: „Šimone, synu Janův, miluješ
453 10| Jen ten, kdo pocítil něhu Otcova ob-jetí, kterou popisuje
454 2 | srov. Řím 8,26) otevřeli Otcově náruči: „Abba, Otče!“ (Gal
455 2 | vzdechy Ducha (srov. Řím 8,26) otevřeli Otcově náruči: „Abba, Otče!“ (
456 12| řadě faktorů – počínaje otupeným pojetím hříchu až k oslabenému
457 8 | Pas mé beránky“, „pas moje ovce“ (tamtéž 15.16.17). Na základě
458 5 | exhortaci Reconciliatio et paenitentia. ~Bylo by naivní se domnívat,
459 9 | v hloubi duše nepřestala pálit minulost tvrdošíjného pronásledovatele
460 3 | přítomnost zmrtvých-vstalého Pána. Myslím v této chvíli i
461 7 | mimořádné poslání. Petrova para-digmatická zkušenost je vzorem pro
462 6 | zabývat jen problematikou pastorace. Zelený čtvrtek, mimořádný
463 10| svatost jako na první bod pastoračního „programu“. Snaha o svatost
464 1 | Salvatorem, lauda ducem et pastorem, in hymnis et canticis!
465 11| představovat tvář Dobrého pastýře, a mít tedy Kristovo srdce,
466 8 | Mistr, dříve než mu svěří pastýřský úřad, ho uvádí do rozpaků
467 9 | celý svět. Na tomto základě Pavel také pochopí apoštolskou
468 9 | Hlas“, který zastihne Pavla na cestě do Damašku, jej
469 12| přirozeně opakuje bratřím Pavlova slova: „Jsme proto Kristovi
470 9 | zdaleka neumenšuje, naopak Pavlovi ,dává křídla‘ Čím více jsme
471 3 | pro lid svěřený do vaší péče, aby intenzivněji zakusil
472 6 | nemůžeme nezakusit spolu s Petrem týž pocit ne-hodnosti tváří
473 7 | jeho mimořádné poslání. Petrova para-digmatická zkušenost
474 10| 10. Drazí kněží, Petrovo a Pavlovo svědectví obsahuje
475 8 | třikrát zapřel. Pokorný tón Petrovy odpovědi je pochopitelný: „
476 12| znovu objevil. Je třeba pevně a s přesvědčením prohlásit,
477 5 | ducha, na něž odpovídá Boží plán spásy. Tento signál jubi-lea
478 1 | přátelská, řekl bych osobní, plná touhy po sdílení vděčnosti
479 12| 12. Kněz, který plně prožívá radostnou zkušenost
480 11| den pomohl zno-vuobjevit v plnosti krásu této svátosti pro
481 12| nejlépe, aby si ucho-vala plnou podobu oslavy Božího milosrdenství.~
482 15| nedovoluje přinášet všechny plo-dy, tolik žádoucí. Mnozí věřící
483 15| jsou k tomuto cíli osobně po-voláni.~
484 7 | Mistrovo milosrdenství stává počátkem nového života: „Neboj se!
485 4 | církvích. Zde v Římě byl značný počet lidí přistupujících k svá-tosti
486 9 | službu smíření: „A všecko to pochází od Boha; on nás smířil se
487 9 | tomto základě Pavel také pochopí apoštolskou službu jako
488 14| rysem církve. Hřích nelze pochopit v jeho hloubce, jestliže
489 8 | tón Petrovy odpovědi je pochopitelný: „Pane, ty víš všechno –
490 12| závisí na řadě faktorů – počínaje otupeným pojetím hříchu
491 6 | nezakusit spolu s Petrem týž pocit ne-hodnosti tváří v tvář
492 15| třetího tisíciletí musí počítat s naléhavým poža-davkem,
493 10| žili dar kněžské služby s pocitem nesmírné vděčnosti. Nic
494 10| uvádějí na cestu. Jen ten, kdo pocítil něhu Otcova ob-jetí, kterou
495 6 | tento mimořádný den lásky pocítili milost kněžství jako hojnost
496 5 | se domnívat, že zvýšení počtu svátostí smí-ření v jubilejním
497 13| psychoterapií. Nesmíme však ani podceňo-vat skutečnost, že dobře prožitá
498 3 | každému z vás vyjádřit své poděkování za všech-no, co jste během
499 11| neumyji, nebudeš mít se mnou podíl“ (Jan 13,8). Ježíš tu samozřejmě
500 2 | výročí Ježíšova narození, nás podněcují k další cestě. Duc in altum!
|