14-podne | podob-zizni
Paragraph
501 10| kterou popisuje evangelium v podobenství o marnotratném synu – „objal
502 12| aby si ucho-vala plnou podobu oslavy Božího milosrdenství.~
503 15| se v těchto letech snažil podporovat uznání svatosti v co nej-širším
504 12| faktorů – počínaje otupeným pojetím hříchu až k oslabenému vnímání
505 14| usilují o to, aby svou cestu pokání prožívali v celém jejím
506 9 | lidem už nepřičítá jejich poklesky a nás pověřil kázáním o
507 6 | lámaným chlebem“, kdy se v pokorné službě sklání k no-hám apoštolů,
508 8 | dokonce třikrát zapřel. Pokorný tón Petrovy odpovědi je
509 7 | sítí? Když se o to však pokusí znovu, „na Ježíšovo slovo“,
510 10| marnotratném synu – „objal ho a políbil“ (Lk 15,20) – může předat
511 11| aby nám v tento svatý den pomohl zno-vuobjevit v plnosti
512 16| v dva-cátém třetím roce pontifikátu.~ ~ ~
513 10| něhu Otcova ob-jetí, kterou popisuje evangelium v podobenství
514 13| být vždy spojeno s vel-kým porozuměním a citem, po vzoru Ježíšova
515 7 | právě v tomto duchovním pos-toji bylo Petrovi svěřeno jeho
516 15| poža-davkem, že evangelní poselství je třeba představovat živě,
517 13| 13. Důvěru v možnost posílení této svátosti nám vrací
518 8 | Na základě této lásky posilované ohněm Letnic může Petr vykonávat
519 13| samozřejmě nelze směšovat s posky-továním opory nebo s psychoterapií.
520 7 | Petrovi svěřeno jeho mimořádné poslání. Petrova para-digmatická
521 6 | Díváme-li se na Krista při poslední večeři, kdy se pro nás stává „
522 5 | 5. Dobře víte, že v posledních desetiletích tato svátost
523 16| března, o čtvrté neděli postní roku 2001, v dva-cátém třetím
524 10| jako hlavní nástroj našeho posvěcení. Když žádáme spolubratra
525 15| znamená při-jmout „dar“ posvěcující milosti, který se nutně
526 5 | jejíž závěry byly shrnuty v posynodní apo-štolské exhortaci Reconciliatio
527 6 | jako je neodmítl Petrovi poté, co Ježíše zapřel. I pro
528 14| 14. Dále je třeba dávat potřebný význam umístění svátosti
529 9 | milosrdenstvím, o to více cítíme potřebu o něm svědčit a šířit je
530 5 | krize nemohou smazat hluboké potřeby lid-ského ducha, na něž
531 4 | bazilikách byly téměř „oble-ženy“ poutníky, kterým často nezbývalo
532 3 | ukojit prázdnými slovy. Pouze opravdoví svědkové mohou
533 12| někdy poškozuje i určité povadnutí naší horlivosti nebo naší
534 9 | nepřičítá jejich poklesky a nás pověřil kázáním o tomto usmíření“ (
535 16| námi kráčí ten, který nás povolal a který nás neopustí. Jistota
536 11| dnes slavíme. Protože jsme povoláni představovat tvář Dobrého
537 6 | je shovívavost, s níž nás povolává, abychom jednali jako jeho
538 5 | tendence. Jde však každopádně o povzbudivé znamení. Vede nás k poznání,
539 5 | povzbudivé znamení. Vede nás k poznání, že dočasné krize nemohou
540 4 | jím překvapeni i laičtí pozorovatelé. Zpovědnice v chrámu Svatého
541 12| přiznat, že tuto svátost někdy poškozuje i určité povadnutí naší
542 15| musí počítat s naléhavým poža-davkem, že evangelní poselství
543 7 | lidského hlediska je jeho požadavek zarážející: jak je možné
544 16| všechny objímám a uděluji vám požehnání.~Ve Vatikánu 25. března,
545 3 | chvíli i na vaši každodenní práci, často skrytou, která, třebaže
546 5 | svátosti, jejího významu a praktikování.~
547 6 | svatosti. Právě odsud pak pramení i naše apoštolské úsilí.~
548 1 | tajemství jednoty, které se z pramenů Nejsvětější Trojice rozlévá
549 1 | stalo tradicí. Jsou to slova přátelská, řekl bych osobní, plná
550 4 | millennio ineunte jsem uvedl, že pravým dědictvím Velkého jubilea
551 3 | či nikoli, nelze ukojit prázdnými slovy. Pouze opravdoví svědkové
552 15| třeba si s no-vým nadšením přečíst V. kapitolu Lumen gentium,
553 10| políbil“ (Lk 15,20) – může předat ostatním tutéž vřelost,
554 3 | hlasatelé jsme vybízeni přede-vším k tomu, abychom žili v jeho
555 6 | našeho povolání, nás vybízí především k úvaze nad naším „bytím“,
556 13| odsuzuje člověka i v hustém předivu funkčních vztahů k vnitřní
557 16| chleba a vína, čímž svátostně předjal tajemství kříže. Vloni jsem
558 5 | důvodem nové odhodlanosti k předkládání této svátosti, jejího významu
559 1 | naše kněžství, si nemohu představit bez toho, že bych se na
560 3 | úctyhodnější, čím větší překážky silně sekularizovaného prostředí
561 3 | prostředí při ní musíte překonávat; půso-bení kněze v takovém
562 4 | fenoménů jubilea. Byli jím překvapeni i laičtí pozorovatelé. Zpovědnice
563 3 | nemáme! I dnešní společnost, přes vnější zdání, žízní po Kristu:
564 9 | Boží církev“ (1 Kor 19,9). Přesto však tato vzpomínka jeho
565 6 | jednali jako jeho zástupci, přestože zná naši hříšnost.~Projevem
566 15| evangelia, ale podle „obecného přesvědčení“, podle sociologické „normálno-sti“,
567 12| objevil. Je třeba pevně a s přesvědčením prohlásit, že svá-tost smíření
568 15| svatosti. Být křesťanem znamená při-jmout „dar“ posvěcující milosti,
569 13| se výborně snoubí s její pri-mární hodnotou spočívající ve
570 7 | stupních svátosti kněžství přijali tento apoštolský úkol. ~
571 6 | ne-hodnosti tváří v tvář velikosti přijatého daru: “Nohy mi umývat nebudeš!“ (
572 8 | Letnic může Petr vykonávat přijatou službu.~
573 4 | trpělivě čekali, až na ně přijde řada. Zvláště významný pak
574 10| tutéž vřelost, když se z příjemce odpuštění stává jeho služeb-níkem.~
575 13| Jeho schopnost člověka přijímat, naslouchat mu, vést dialog,
576 5 | signál jubi-lea je třeba přijmout jako znamení shůry a učinit
577 1 | a ukázalo tak ve službě příkladnou cestu každého autentického
578 15| svátosti smíření nedovoluje přinášet všechny plo-dy, tolik žádoucí.
579 2 | objevili zdroj a hluboký princip našeho bratrství: „Jak jsem
580 11| ale určitým způsobem ji připomínal a poukázal na proces očištění,
581 16| a krve a s vděčností si připomínáme původ našeho kněžství.~S
582 12| svátostného smíření, pak zcela přirozeně opakuje bratřím Pavlova
583 10| dříve než služebníci, jsme příslušníky jediného lidu, lidu „spa-sených“.
584 13| citem, po vzoru Ježíšova přístupu k hříš-níkům.~
585 4 | Římě byl značný počet lidí přistupujících k svá-tosti smíření nepochybně
586 11| průběhu staletí.~Drazí kněží, přistupujme vytrvale k této svátosti,
587 16| nás neopustí. Jistota jeho přítomnosti ať je nám oporou a útěchou. ~
588 12| přináší spá-su – musíme asi přiznat, že tuto svátost někdy poškozuje
589 16| setkání o Zeleném čtvrtku probíhá znovu tam, ve večeřadle,
590 6 | Nechci se však zabývat jen problematikou pastorace. Zelený čtvrtek,
591 15| 15. Zásadním problémem pak zůstává katecheze o
592 11| připomínal a poukázal na proces očištění, které zahájí jeho
593 5 | svátost z různých důvodů procházela určitou krizí. Právě proto
594 10| první bod pastoračního „programu“. Snaha o svatost je hlavní
595 12| třeba pevně a s přesvědčením prohlásit, že svá-tost smíření je
596 1 | svoje, kteří byli ve světě, projevil jim svou lásku až do krajnosti“ (
597 15| prostředích, v nichž se svatost projevila, aby každý křesťan mohl
598 13| nimž se služba smíření může projevit v celé své hodnotě. Věrné,
599 15| požadavků. Bohužel se zde projevuje minimalistická tendence,
600 15| milosti, který se nutně proměňuje v „úsi-lí“ odpovídat na
601 12| cestou k dosažení odpuštění a prominutí těžkých hříchů spáchaných
602 7 | úkol. ~Před očima se mi promítá scéna zázračného rybolovu,
603 9 | apoštolem nazýval, protože jsem proná-sledoval Boží církev“ (1 Kor 19,9).
604 9 | pálit minulost tvrdošíjného pronásledovatele církve: „Já jsem nejnepatrnější
605 3 | titulní stránky novin, dává pronikat Božímu království do vědomí
606 11| 11. Prosme tedy Krista, aby nám v tento
607 14| aspekt svátosti smíření i prostřednictvím kajících bohoslužeb, které
608 3 | Kristu: lze to zaznamenat v protichůdnosti nových forem spirituality,
609 13| třebaže uprostřed mnoha protikladných tendencí, objevuje v mnoha
610 7 | jako když nás náhle zasáhne proud intenzivního světla a odkryje
611 2 | Zkušenosti, které jsme prožili v našich společenstvích
612 13| podceňo-vat skutečnost, že dobře prožitá svátost smíření sehrává
613 4 | dědictvím Velkého jubilea je prožitek intenzivnějšího setkání
614 12| 12. Kněz, který plně prožívá radostnou zkušenost svátostného
615 14| to, aby svou cestu pokání prožívali v celém jejím obnovujícím
616 16| chvíli? Dnes ji v duchu prožívám znovu, ne bez zár-mutku
617 11| zprostředkovávat lidem v průběhu staletí.~Drazí kněží, přistupujme
618 15| není možné zreduko-vat na průměrnou snahu o slušnost podle sociologických
619 13| nezpro-nevěří, jsou základními prvky díky nimž se služba smíření
620 16| navštívil Svatou zemi a psal vám přímo z večeřadla. Jak
621 13| posky-továním opory nebo s psychoterapií. Nesmíme však ani podceňo-vat
622 8 | než ti zde?“ (Jan 21,15). Ptá se člověka, který jej před
623 3 | při ní musíte překonávat; půso-bení kněze v takovém prostředí
624 8 | ještě silněji uvědomí v působivém rozhovoru s Ježíšem po jeho
625 16| vděčností si připomínáme původ našeho kněžství.~S radostí
626 4 | tohoto setkání bych dnes rád zvolil k úvaze svátost smíření:
627 4 | čekali, až na ně přijde řada. Zvláště významný pak byl
628 12| jsem se zmínil, závisí na řadě faktorů – počínaje otupeným
629 15| vede k jasnějšímu vědomí radikality evangelních požadavků. Bohužel
630 13| nikdy ne vyhýbavé zvěstování radikálních požadavků Božího slova musí
631 6 | slova: „Bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který
632 16| dál, drazí bratři kněží, v radosti z naší služ-by, s vědomím,
633 16| původ našeho kněžství.~S radostí nad nesmírným darem, který
634 12| Kněz, který plně prožívá radostnou zkušenost svátostného smíření,
635 13| rodící se u mnoha lidí jako reakce na anonymní společnost zaměřenou
636 5 | posynodní apo-štolské exhortaci Reconciliatio et paenitentia. ~Bylo by
637 1 | Jsou to slova přátelská, řekl bych osobní, plná touhy
638 10| lidu „spa-sených“. To, co říkal Augustin o své biskupské
639 2 | nevyslovitelnými“ vzdechy Ducha (srov. Řím 8,26) otevřeli Otcově náruči: „
640 4 | místních církvích. Zde v Římě byl značný počet lidí přistupujících
641 13| potřeba osobního setkání rodící se u mnoha lidí jako reakce
642 7 | Vyvolává úžas, ale i bázeň a rozechvění, jako když nás náhle zasáhne
643 8 | křehkosti, lásky vyznané s rozechvěním a důvěrou současně, je Petrovi
644 7 | strávil zcela bezvýsledným rozhazováním a vytahováním sítí? Když
645 7 | odrazil od břehu a znovu rozhodil sítě k rybolovu. Z lidského
646 8 | silněji uvědomí v působivém rozhovoru s Ježíšem po jeho zmrtvýchvstání.
647 10| spolubratra kněze, aby nám udělil rozhřešení stejně, jako je tolikrát
648 16| ještě silněji, kdy s dojetím rozjímáme o hodině, v níž nám Ježíš
649 1 | pramenů Nejsvětější Trojice rozlévá na nás, aby nás darem Ducha
650 14| mohou lépe vnímat dvojí rozměr smíření a hlouběji usilují
651 8 | pastýřský úřad, ho uvádí do rozpaků otázkou: „Šimone, synu Janův,
652 3 | svůj vztah k němu stále rozvíjeli. „Hle, stojím u dveří a
653 7 | slovo“, všechno je jinak. Ryb je tolik, že trhají sítě.
654 7 | který lovil ryby, se stává „rybářem lidí“!~
655 7 | milosrdenství. Ten, který lovil ryby, se stává „rybářem lidí“!~
656 14| společen-ství, které je základním rysem církve. Hřích nelze pochopit
657 1 | spolu s vámi.~Lauda Sion, Salvatorem, lauda ducem et pastorem,
658 3 | nemůžeme dávat ostatním to, co sami nemáme! I dnešní společnost,
659 5 | smí-ření v jubilejním roce samo o sobě znamená obrácení
660 11| krásu této svátosti pro nás samotné. Nepomohl ji snad Petrovi
661 7 | Před očima se mi promítá scéna zázračného rybolovu, jak
662 13| úkol dobře vykonával. Jeho schopnost člověka přijímat, naslouchat
663 1 | bych osobní, plná touhy po sdílení vděčnosti a chvály spolu
664 16| ve večeřadle daroval sám sebe ve znameních chleba a vína,
665 13| prožitá svátost smíření sehrává nepo-chybně také „zlidšťující“
666 3 | čím větší překážky silně sekularizovaného prostředí při ní musíte
667 6 | Projevem milosrdenství je shovívavost, s níž nás povolává, abychom
668 5 | synoda, jejíž závěry byly shrnuty v posynodní apo-štolské
669 16| katedrálách celého světa, shromážděni kolem biskupů, prožíváme
670 5 | třeba přijmout jako znamení shůry a učinit jej důvodem nové
671 5 | odpovídá Boží plán spásy. Tento signál jubi-lea je třeba přijmout
672 3 | úctyhodnější, čím větší překážky silně sekularizovaného prostředí
673 16| bych mohl zapomenout na tak silnou chvíli? Dnes ji v duchu
674 1 | chvály spolu s vámi.~Lauda Sion, Salvatorem, lauda ducem
675 7 | rozhazováním a vytahováním sítí? Když se o to však pokusí
676 16| zár-mutku nad trýznivou situací, v níž se Kristova zem nachází.~
677 6 | kdy se v pokorné službě sklání k no-hám apoštolů, nemůžeme
678 3 | každodenní práci, často skrytou, která, třebaže neplní titulní
679 10| upřímnou lítostí odevzdali své slabosti a opět se vydali s jeho
680 11| těch tajemství, která dnes slavíme. Protože jsme povoláni představovat
681 12| spáchaných po křtu. Je zapotřebí slavit svátost smíření v rámci
682 7 | Petra, aby důvěřoval jeho slovu a vybízí jej, aby odrazil
683 15| zreduko-vat na průměrnou snahu o slušnost podle sociologických kritérií;
684 16| kněží, v radosti z naší služ-by, s vědomím, že s námi kráčí
685 10| příjemce odpuštění stává jeho služeb-níkem.~
686 10| pravdu: totiž že dříve než služebníci, jsme příslušníky jediného
687 13| důležité, aby i v tomto směru služebník udělující svátost svůj úkol
688 7 | Člověk hříšný“ se stává služebníkem milosrdenství. Ten, který
689 10| můžeme vyznávat své hříchy a slyšet slova, která nás jako balzám
690 3 | když je někdy zalita oněmi slzami duše, které vidí jen Bůh
691 5 | že dočasné krize nemohou smazat hluboké potřeby lid-ského
692 15| křesťanství musí doopravdy směřovat ke svatosti. Je třeba si
693 13| smíření samozřejmě nelze směšovat s posky-továním opory nebo
694 5 | že zvýšení počtu svátostí smí-ření v jubilejním roce samo o
695 9 | který v Kristu se sebou smi-řuje celý svět. Na tomto základě
696 12| Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem!“ (2 Kor 5,20).~
697 11| zahájí jeho vykupitelská smrt a svátostná ekonomie je
698 10| pastoračního „programu“. Snaha o svatost je hlavní snahou
699 10| Snaha o svatost je hlavní snahou všech věřících, oč více
700 15| jsem se v těchto letech snažil podporovat uznání svatosti
701 14| dotýká celého společenství a snižuje jeho úroveň svatosti. Nabídka
702 13| úlohu, která se výborně snoubí s její pri-mární hodnotou
703 5 | v jubilejním roce samo o sobě znamená obrácení dosavadní
704 13| tendencí, objevuje v mnoha sociálních prostředích, ale také živá
705 15| obecného přesvědčení“, podle sociologické „normálno-sti“, která člověku
706 15| průměrnou snahu o slušnost podle sociologických kritérií; křesťanství musí
707 14| vyjadřuje tajemství nadpřirozené solidarity, jejíž svátostná logika
708 11| Svátost smíření, nezbytná součást života každého křesťana,
709 14| jestliže je chápán jen ze „soukromého“ hlediska a opo-míjí skutečnost,
710 10| příslušníky jediného lidu, lidu „spa-sených“. To, co říkal Augustin
711 12| skrze kterou nám Bůh přináší spá-su – musíme asi přiznat, že
712 12| prominutí těžkých hříchů spáchaných po křtu. Je zapotřebí slavit
713 3 | aby intenzivněji zakusil spásnou přítomnost zmrtvých-vstalého
714 5 | na něž odpovídá Boží plán spásy. Tento signál jubi-lea je
715 4 | také proto, že je vnitřně spjat s darem od-pustků. ~Jsem
716 13| její pri-mární hodnotou spočívající ve smíření s Bohem a církví.~
717 13| Božího slova musí být vždy spojeno s vel-kým porozuměním a
718 14| smíření je začleněna do logiky společen-ství, které je základním rysem
719 14| důležité nově objevovat tento „společenský“ aspekt svátosti smíření
720 14| nevyhnutně dotýká celého společenství a snižuje jeho úroveň svatosti.
721 2 | které jsme prožili v našich společenstvích při mimořádných osla-vách
722 16| nesmírným darem, který jsme společně obdr-želi, vás všechny objímám
723 10| našeho posvěcení. Když žádáme spolubratra kněze, aby nám udělil rozhřešení
724 1 | Drazí spolubratři v kněžské službě!~1.
725 6 | než nad devětadevadesáti spravedlivými, kteří obrácení nepotřebují“ (
726 6 | Jan 13,8) Petr nejednal správně, když Kristovo gesto odmítal.
727 2 | Uchovávejme zkušenost jubilea v srdci a pokračujme v úsilí svědčit
728 3 | aby-chom svůj vztah k němu stále rozvíjeli. „Hle, stojím
729 11| zprostředkovávat lidem v průběhu staletí.~Drazí kněží, přistupujme
730 1 | jehož služebníky jsme se stali, je dooprav-dy veliké. Je
731 1 | několika slovy, jak se již stalo tradicí. Jsou to slova přátelská,
732 4 | kterým často nezbývalo než stát dlouhé fronty, v nichž trpělivě
733 10| aby nám udělil rozhřešení stejně, jako je tolikrát udělujeme
734 3 | němu stále rozvíjeli. „Hle, stojím u dveří a tluču“ (Zj 3,20).
735 3 | třebaže neplní titulní stránky novin, dává pronikat Božímu
736 4 | zájem o svátost smíření ze strany mládeže během nádher-ného
737 7 | únavné noci, kterou Petr strávil zcela bezvýsledným rozhazováním
738 4 | aspekt, který byl ostatně i stře-dem jubilejního roku, také proto,
739 7 | pro všechny, kdo v různých stupních svátosti kněžství přijali
740 11| s žalmistovým voláním: „Stvoř mi čisté srdce, Bože, obnov
741 12| přesvědčením prohlásit, že svá-tost smíření je hlavní cestou
742 4 | počet lidí přistupujících k svá-tosti smíření nepochybně jedním
743 4 | pozorovatelé. Zpovědnice v chrámu Svatého Petra i v dalších bazilikách
744 5 | domnívat, že zvýšení počtu svátostí smí-ření v jubilejním roce
745 16| znameních chleba a vína, čímž svátostně předjal tajemství kříže.
746 12| až k oslabenému vnímání svátostné ekonomie, skrze kterou nám
747 12| prožívá radostnou zkušenost svátostného smíření, pak zcela přirozeně
748 16| jsem touto dobou navštívil Svatou zemi a psal vám přímo z
749 11| Krista, aby nám v tento svatý den pomohl zno-vuobjevit
750 3 | prázdnými slovy. Pouze opravdoví svědkové mohou věrohodně šířit slovo,
751 1 | zvláštním způsobem učiněni svědky a služebníky.~
752 1 | učiněné tělem vede k tomu, aby svému tvoru umývalo nohy, a ukázalo
753 8 | důvěrou současně, je Petrovi svěřena služba: „Pas mé beránky“, „
754 7 | duchovním pos-toji bylo Petrovi svěřeno jeho mimořádné poslání.
755 3 | jubilejního roku vykonali pro lid svěřený do vaší péče, aby intenzivněji
756 8 | zmrtvýchvstání. Mistr, dříve než mu svěří pastýřský úřad, ho uvádí
757 9 | se sebou skrze Krista a svěřil nám službu, abychom hlásali
758 16| kdy v katedrálách celého světa, shromážděni kolem biskupů,
759 1 | miloval svoje, kteří byli ve světě, projevil jim svou lásku
760 7 | zasáhne proud intenzivního světla a odkryje veškerou naši
761 1 | protože Ježíš „miloval svoje, kteří byli ve světě, projevil
762 5 | byla roku 1984 uspořádána synoda, jejíž závěry byly shrnuty
763 3 | překonávat; půso-bení kněze v takovém prostředí je vystaveno úkladům
764 16| Zeleném čtvrtku probíhá znovu tam, ve večeřadle, kdy v katedrálách
765 11| a činit nás méně nehodné těch tajemství, která dnes slavíme.
766 15| životě. Ne náhodou jsem se v těchto letech snažil podporovat
767 3 | spirituality, dokonce i tehdy, kdy se ve význam-ných etických
768 16| prožíváme tajemství Kristova těla a krve a s vděčností si
769 1 | diakonie, která Slovo učiněné tělem vede k tomu, aby svému tvoru
770 13| uprostřed mnoha protikladných tendencí, objevuje v mnoha sociálních
771 12| dosažení odpuštění a prominutí těžkých hříchů spáchaných po křtu.
772 8 | Janův, miluješ mě více než ti zde?“ (Jan 21,15). Ptá se
773 15| legalizované.~Evangelizace třetího tisíciletí musí počítat s naléhavým
774 3 | skrytou, která, třebaže neplní titulní stránky novin, dává pronikat
775 3 | Hle, stojím u dveří a tluču“ (Zj 3,20). Jako Kristovi
776 1 | si nemohu představit bez toho, že bych se na vás neobrátil
777 10| rozhřešení stejně, jako je tolikrát udělujeme našim věřícím,
778 6 | odmítal. Měl však pravdu v tom, když se ho necítil hoden.
779 15| měli na mysli, že jsou k tomuto cíli osobně po-voláni.~
780 8 | třikrát zapřel. Pokorný tón Petrovy odpovědi je pochopitelný: „
781 1 | řekl bych osobní, plná touhy po sdílení vděčnosti a chvály
782 16| tajemství kříže. Vloni jsem touto dobou navštívil Svatou zemi
783 1 | slovy, jak se již stalo tradicí. Jsou to slova přátelská,
784 15| legalizované.~Evangelizace třetího tisíciletí musí počítat
785 16| postní roku 2001, v dva-cátém třetím roce pontifikátu.~ ~ ~
786 7 | jinak. Ryb je tolik, že trhají sítě. Slovo odhaluje svou
787 8 | před několika dny dokonce třikrát zapřel. Pokorný tón Petrovy
788 1 | se z pramenů Nejsvětější Trojice rozlévá na nás, aby nás
789 4 | stát dlouhé fronty, v nichž trpělivě čekali, až na ně přijde
790 16| znovu, ne bez zár-mutku nad trýznivou situací, v níž se Kristova
791 11| podíl“ (Jan 13,8). Ježíš tu samozřejmě nehovořil přímo
792 10| může předat ostatním tutéž vřelost, když se z příjemce
793 2 | vyvolává kontemplace Kristovy tváře! ~Vždyť jak jsem již zdůraznil
794 6 | Petrem týž pocit ne-hodnosti tváří v tvář velikosti přijatého
795 1 | tělem vede k tomu, aby svému tvoru umývalo nohy, a ukázalo
796 9 | nepřestala pálit minulost tvrdošíjného pronásledovatele církve: „
797 3 | vaší diskrétní, vytrvalé a tvůrčí službě, i když je někdy
798 4 | mládeže během nádher-ného týdne jejich jubilea.~
799 6 | nezakusit spolu s Petrem týž pocit ne-hodnosti tváří
800 15| třeba představovat živě, uceleně a v jeho náročnosti. Opravdové
801 12| co možná nejlépe, aby si ucho-vala plnou podobu oslavy Božího
802 2 | opět odrazili od břehu. Uchovávejme zkušenost jubilea v srdci
803 1 | božské diakonie, která Slovo učiněné tělem vede k tomu, aby svému
804 1 | byli zvláštním způsobem učiněni svědky a služebníky.~
805 4 | jist, že i vy jste s ním učinili zkušenost v místních církvích.
806 1 | nás, aby nás darem Ducha učinilo „jedno“ (srov. Jan 17);
807 5 | přijmout jako znamení shůry a učinit jej důvodem nové odhodlanosti
808 3 | 56,9). Tato služba je tím úctyhodnější, čím větší překážky silně
809 1 | mezilidského vztahu: „Jak jsem já udělal vám, tak máte dělat i vy...“ (
810 10| stejně, jako je tolikrát udělujeme našim věřícím, prožíváme
811 16| obdr-želi, vás všechny objímám a uděluji vám požehnání.~Ve Vatikánu
812 13| v tomto směru služebník udělující svátost svůj úkol dobře
813 14| hla-vou církve – a jejími údy.~Je velmi důležité nově
814 1 | svému tvoru umývalo nohy, a ukázalo tak ve službě příkladnou
815 11| křesťana, je také oporou, ukazatelem směru a lékem v životě kněze.~
816 7 | milosr-denství“. Evangelium ukazuje, že právě v tomto duchovním
817 3 | duše, které vidí jen Bůh a „ukládá si je do měchu“ (srov. Ž
818 3 | takovém prostředí je vystaveno úkladům únavy a malomyslnosti. Vy
819 3 | vědomá či nikoli, nelze ukojit prázdnými slovy. Pouze opravdoví
820 13| nepo-chybně také „zlidšťující“ úlohu, která se výborně snoubí
821 10| Augustin o své biskupské úloze, platí i pro kněžskou službu: „
822 14| třeba dávat potřebný význam umístění svátosti v rámci liturgie.
823 1 | k tomu, aby svému tvoru umývalo nohy, a ukázalo tak ve službě
824 6 | přijatého daru: “Nohy mi umývat nebudeš!“ (Jan 13,8) Petr
825 7 | možné mu věřit po bezesné a únavné noci, kterou Petr strávil
826 3 | prostředí je vystaveno úkladům únavy a malomyslnosti. Vy dobře
827 15| gentium, která hovoří o univerzálním povolání ke svatosti. Být
828 10| milosrdenství, abychom mu s upřímnou lítostí odevzdali své slabosti
829 13| spirituality, která se, třebaže uprostřed mnoha protikladných tendencí,
830 8 | dříve než mu svěří pastýřský úřad, ho uvádí do rozpaků otázkou: „
831 12| svátost někdy poškozuje i určité povadnutí naší horlivosti
832 5 | různých důvodů procházela určitou krizí. Právě proto byla
833 11| o svátosti smíření, ale určitým způsobem ji připomínal a
834 14| společenství a snižuje jeho úroveň svatosti. Nabídka odpuštění
835 15| který se nutně proměňuje v „úsi-lí“ odpovídat na tuto milost
836 14| rozměr smíření a hlouběji usilují o to, aby svou cestu pokání
837 5 | Právě proto byla roku 1984 uspořádána synoda, jejíž závěry byly
838 1 | dar eucharistie a skrze ni ustanovil naše kněžství, si nemohu
839 10| věřícím, prožíváme velkou a útěchyplnou pravdu: totiž že dříve než
840 10| milosrdenstvím a opět nás uvádějí na cestu. Jen ten, kdo pocítil
841 4 | Novo millennio ineunte jsem uvedl, že pravým dědictvím Velkého
842 8 | který si to ještě silněji uvědomí v působivém rozhovoru s
843 15| letech snažil podporovat uznání svatosti v co nej-širším
844 7 | odhaluje svou moc. Vyvolává úžas, ale i bázeň a rozechvění,
845 10| mi nahání strach, být s vá-mi je mi útěchou. Pro vás jsem
846 16| uděluji vám požehnání.~Ve Vatikánu 25. března, o čtvrté neděli
847 3 | malomyslnosti. Vy dobře víte, že vaše každodenní úsilí je v Bo-žích
848 3 | Myslím v této chvíli i na vaši každodenní práci, často
849 16| Kristova těla a krve a s vděčností si připomínáme původ našeho
850 10| jsem křesťa-nem... První věc přináší nebezpečí, zatímco
851 16| zemi a psal vám přímo z večeřadla. Jak bych mohl zapomenout
852 6 | se na Krista při poslední večeři, kdy se pro nás stává „lámaným
853 15| zvláštní zodpovědnost za věci, které „dělají všichni“,
854 8 | této lásky, která si je vědoma své křehkosti, lásky vyznané
855 3 | žízeň po Kristu, ať už je vědomá či nikoli, nelze ukojit
856 16| radosti z naší služ-by, s vědomím, že s námi kráčí ten, který
857 13| musí být vždy spojeno s vel-kým porozuměním a citem, po
858 1 | se stali, je dooprav-dy veliké. Je to tajemství lásky bez
859 6 | ne-hodnosti tváří v tvář velikosti přijatého daru: “Nohy mi
860 8 | 8. Je to velké tajemství, drazí kněží:
861 2 | první Zelený čtvrtek po Velkém jubileu. Zkušenosti, které
862 10| našim věřícím, prožíváme velkou a útěchyplnou pravdu: totiž
863 14| církve – a jejími údy.~Je velmi důležité nově objevovat
864 10| svatost je hlavní snahou všech věřících, oč více jí tedy musí být
865 10| tolikrát udělujeme našim věřícím, prožíváme velkou a útěchyplnou
866 7 | zarážející: jak je možné mu věřit po bezesné a únavné noci,
867 13| projevit v celé své hodnotě. Věrné, nikdy ne vyhýbavé zvěstování
868 3 | opravdoví svědkové mohou věrohodně šířit slovo, které přináší
869 13| přijímat, naslouchat mu, vést dialog, jeho ochota, které
870 7 | intenzivního světla a odkryje veškerou naši omezenost. Petr zvolá: „
871 3 | oněmi slzami duše, které vidí jen Bůh a „ukládá si je
872 16| sebe ve znameních chleba a vína, čímž svátostně předjal
873 16| předjal tajemství kříže. Vloni jsem touto dobou navštívil
874 3 | dnešní společnost, přes vnější zdání, žízní po Kristu:
875 12| pojetím hříchu až k oslabenému vnímání svátostné ekonomie, skrze
876 14| hříchů. Věřící tak mohou lépe vnímat dvojí rozměr smíření a hlouběji
877 4 | roku, také proto, že je vnitřně spjat s darem od-pustků. ~
878 13| předivu funkčních vztahů k vnitřní osamělosti. Svátost smíření
879 3 | hlasem Krista, který nás volá, aby-chom svůj vztah k němu
880 11| ztotožnit s žalmistovým voláním: „Stvoř mi čisté srdce,
881 9 | nezaslouženost Kristovy volby tak jako on. Nikdy jej v
882 13| posílení této svátosti nám vrací nejen naléhavá potřeba spirituality,
883 10| může předat ostatním tutéž vřelost, když se z příjemce odpuštění
884 3 | Kristovi hlasatelé jsme vybízeni přede-vším k tomu, abychom
885 13| zlidšťující“ úlohu, která se výborně snoubí s její pri-mární
886 8 | kněží: Kristus neměl strach vybrat si své služebníky mezi hříšníky.
887 10| odevzdali své slabosti a opět se vydali s jeho milostí na cestu
888 13| hodnotě. Věrné, nikdy ne vyhýbavé zvěstování radikálních požadavků
889 3 | Dnes chci každému z vás vyjádřit své poděkování za všech-no,
890 14| odpuštění tedy o to více vyjadřuje tajemství nadpřirozené solidarity,
891 3 | království do vědomí lidí. Vyjadřuji svůj obdiv vaší diskrétní,
892 3 | jste během jubilejního roku vykonali pro lid svěřený do vaší
893 13| svátost svůj úkol dobře vykonával. Jeho schopnost člověka
894 8 | posilované ohněm Letnic může Petr vykonávat přijatou službu.~
895 12| horlivosti nebo naší ochoty při výkonu této náročné a delikátní
896 11| očištění, které zahájí jeho vykupitelská smrt a svátostná ekonomie
897 2 | milosrdenství, v dvoutisící výročí Ježíšova narození, nás podněcují
898 12| slova: „Jsme proto Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal
899 3 | kněze v takovém prostředí je vystaveno úkladům únavy a malomyslnosti.
900 7 | bezvýsledným rozhazováním a vytahováním sítí? Když se o to však
901 11| Drazí kněží, přistupujme vytrvale k této svátosti, aby Pán
902 3 | svůj obdiv vaší diskrétní, vytrvalé a tvůrčí službě, i když
903 11| Bože, obnov ve mně ducha vytrvalosti“ (Ž 51,12). Svátost smíření,
904 6 | vyvolil: „Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil
905 14| je třeba dávat potřebný význam umístění svátosti v rámci
906 3 | dokonce i tehdy, kdy se ve význam-ných etických otázkách stává
907 4 | ně přijde řada. Zvláště významný pak byl zájem o svátost
908 8 | vědoma své křehkosti, lásky vyznané s rozechvěním a důvěrou
909 7 | Téměř však ani nedokončí své vyznání, když se mu Mistrovo milosrdenství
910 14| zakončeny individuálním vyznáním a odpuštěním hříchů. Věřící
911 10| 1). Je krásné, že můžeme vyznávat své hříchy a slyšet slova,
912 12| napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem!“ (2
913 2 | v něm „nevyslovitelnými“ vzdechy Ducha (srov. Řím 8,26) otevřeli
914 7 | para-digmatická zkušenost je vzorem pro všechny, kdo v různých
915 13| porozuměním a citem, po vzoru Ježíšova přístupu k hříš-níkům.~
916 15| mohl mít před očima mnohé vzory svatosti a aby všichni měli
917 9 | 19,9). Přesto však tato vzpomínka jeho horlivost zdaleka neumenšuje,
918 3 | nás volá, aby-chom svůj vztah k němu stále rozvíjeli. „
919 3 | vyjádřit své poděkování za všech-no, co jste během jubilejního
920 9 | jako službu smíření: „A všecko to pochází od Boha; on nás
921 13| požadavků Božího slova musí být vždy spojeno s vel-kým porozuměním
922 6 | 6. Nechci se však zabývat jen problematikou pastorace.
923 14| liturgie. Svátost smíření je začleněna do logiky společen-ství,
924 11| na proces očištění, které zahájí jeho vykupitelská smrt a
925 9 | křídla‘ Čím více jsme byli zahrnuti milosrdenstvím, o to více
926 4 | Zvláště významný pak byl zájem o svátost smíření ze strany
927 14| jejíž svátostná logika se zakládá na hluboké jednotě, která
928 14| společen-ství, které je základním rysem církve. Hřích nelze
929 13| nikdy nezpro-nevěří, jsou základními prvky díky nimž se služba
930 14| kajících bohoslužeb, které jsou zakončeny individuálním vyznáním a
931 3 | vaší péče, aby intenzivněji zakusil spásnou přítomnost zmrtvých-vstalého
932 3 | službě, i když je někdy zalita oněmi slzami duše, které
933 13| reakce na anonymní společnost zaměřenou na masy, jenž často odsuzuje
934 10| slova, která nás jako balzám zaplavují milosrdenstvím a opět nás
935 16| večeřadla. Jak bych mohl zapomenout na tak silnou chvíli? Dnes
936 16| duchu prožívám znovu, ne bez zár-mutku nad trýznivou situací, v
937 7 | hlediska je jeho požadavek zarážející: jak je možné mu věřit po
938 3 | drahocenné.~Chci být dnes zároveň hlasem Krista, který nás
939 15| 15. Zásadním problémem pak zůstává katecheze
940 7 | rozechvění, jako když nás náhle zasáhne proud intenzivního světla
941 9 | Vždyť Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou, lidem
942 9 | šířit je dál. „Hlas“, který zastihne Pavla na cestě do Damašku,
943 6 | abychom jednali jako jeho zástupci, přestože zná naši hříšnost.~
944 10| První věc přináší nebezpečí, zatímco druhá přináší spásu“ (srov.
945 5 | uspořádána synoda, jejíž závěry byly shrnuty v posynodní
946 12| smíření, o níž jsem se zmínil, závisí na řadě faktorů – počínaje
947 3 | žízní po Kristu: lze to zaznamenat v protichůdnosti nových
948 7 | očima se mi promítá scéna zázračného rybolovu, jak ji líčí Lukášovo
949 9 | vzpomínka jeho horlivost zdaleka neumenšuje, naopak Pavlovi ,
950 3 | společnost, přes vnější zdání, žízní po Kristu: lze to
951 2 | abychom znovu objevili zdroj a hluboký princip našeho
952 2 | tváře! ~Vždyť jak jsem již zdůraznil v apoštolském listě Novo
953 6 | úvaze nad naším „bytím“, zejména nad naší cestou ke svatosti.
954 16| Naše duchovní setkání o Zeleném čtvrtku probíhá znovu tam,
955 16| situací, v níž se Kristova zem nachází.~Naše duchovní setkání
956 16| touto dobou navštívil Svatou zemi a psal vám přímo z večeřadla.
957 3 | stojím u dveří a tluču“ (Zj 3,20). Jako Kristovi hlasatelé
958 13| sehrává nepo-chybně také „zlidšťující“ úlohu, která se výborně
959 12| svátosti smíření, o níž jsem se zmínil, závisí na řadě faktorů –
960 3 | zakusil spásnou přítomnost zmrtvých-vstalého Pána. Myslím v této chvíli
961 8 | rozhovoru s Ježíšem po jeho zmrtvýchvstání. Mistr, dříve než mu svěří
962 6 | jeho zástupci, přestože zná naši hříšnost.~Projevem
963 4 | církvích. Zde v Římě byl značný počet lidí přistupujících
964 16| večeřadle daroval sám sebe ve znameních chleba a vína, čímž svátostně
965 3 | otázkách stává svědectví církve znamením odporu. Tuto žízeň po Kristu,
966 11| v tento svatý den pomohl zno-vuobjevit v plnosti krásu této svátosti
967 15| namlouvá, že nenese zvláštní zodpovědnost za věci, které „dělají všichni“,
968 4 | překvapeni i laičtí pozorovatelé. Zpovědnice v chrámu Svatého Petra i
969 11| svátostná ekonomie je bude zprostředkovávat lidem v průběhu staletí.~
970 15| Opravdové křesťanství není možné zreduko-vat na průměrnou snahu o slušnost
971 11| musíme se více než kdo jiný ztotožnit s žalmistovým voláním: „
972 15| Zásadním problémem pak zůstává katecheze o významu mo-rálky
973 13| Věrné, nikdy ne vyhýbavé zvěstování radikálních požadavků Božího
974 4 | čekali, až na ně přijde řada. Zvláště významný pak byl zájem o
975 15| člověku namlouvá, že nenese zvláštní zodpovědnost za věci, které „
976 1 | velkého tajemství jsme byli zvláštním způsobem učiněni svědky
977 7 | veškerou naši omezenost. Petr zvolá: „Pane, odejdi ode mne:
978 4 | tohoto setkání bych dnes rád zvolil k úvaze svátost smíření:
979 5 | by naivní se domnívat, že zvýšení počtu svátostí smí-ření
980 8 | uvádí do rozpaků otázkou: „Šimone, synu Janův, miluješ mě
981 7 | evangelium (5,1–11). Ježíš žádá od Petra, aby důvěřoval
982 10| nástroj našeho posvěcení. Když žádáme spolubratra kněze, aby nám
983 15| přinášet všechny plo-dy, tolik žádoucí. Mnozí věřící neměří hřích
984 11| než kdo jiný ztotožnit s žalmistovým voláním: „Stvoř mi čisté
985 13| sociálních prostředích, ale také živá potřeba osobního setkání
986 15| poselství je třeba představovat živě, uceleně a v jeho náročnosti.
987 3 | církve znamením odporu. Tuto žízeň po Kristu, ať už je vědomá
988 3 | společnost, přes vnější zdání, žízní po Kristu: lze to zaznamenat
|