7.    Objevme tedy znovu své povolání jako „tajemství milosr-denství“. Evangelium ukazuje, že právě v tomto duchovním pos-toji bylo Petrovi svěřeno jeho mimořádné poslání. Petrova para-digmatická zkušenost je vzorem pro všechny, kdo v různých stupních svátosti kněžství přijali tento apoštolský úkol.

Před očima se mi promítá scéna zázračného rybolovu, jak ji líčí Lukášovo evangelium (5,1–11). Ježíš žádá od Petra, aby důvěřoval jeho slovu a vybízí jej, aby odrazil od břehu a znovu rozhodil sítě k rybolovu. Z lidského hlediska je jeho požadavek zarážející: jak je možné mu věřit po bezesné a únavné noci, kterou Petr strávil zcela bezvýsledným rozhazováním a vytahováním sítí? Když se o to však pokusí znovu, „na Ježíšovo slovo“, všechno je jinak. Ryb je tolik, že trhají sítě. Slovo odhaluje svou moc. Vyvolává úžas, ale i bázeň a rozechvění, jako když nás náhle zasáhne proud intenzivního světla a odkryje veškerou naši omezenost. Petr zvolá: „Pane, odejdi ode mne: jsem člověk hříšný!“ (Lk 5,8). Téměř však ani nedokončí své vyznání, když se mu Mistrovo milosrdenství stává počátkem nového života: „Neboj se! Od nynějška budeš lovit lidi.“ (tamtéž, 5,10). „Člověk hříšný“ se stává služebníkem milosrdenství. Ten, který lovil ryby, se stává „rybářem lidí“!