12. Kněz, který plně prožívá radostnou zkušenost svátostného smíření, pak zcela přirozeně opakuje bratřím Pavlova slova: „Jsme proto Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem!“ (2 Kor 5,20).

Jestliže krize svátosti smíření, o níž jsem se zmínil, závisí na řadě faktorů – počínaje otupeným pojetím hříchu až k oslabenému vnímání svátostné ekonomie, skrze kterou nám Bůh přináší spá-su – musíme asi přiznat, že tuto svátost někdy poškozuje i určité povadnutí naší horlivosti nebo naší ochoty při výkonu této náročné a delikátní služby.

Je však více než kdy jindy zapotřebí, aby Boží lid tuto svátost znovu objevil. Je třeba pevně a s přesvědčením prohlásit, že svá-tost smíření je hlavní cestou k dosažení odpuštění a prominutí těžkých hříchů spáchaných po křtu. Je zapotřebí slavit svátost smíření v rámci liturgických forem co možná nejlépe, aby si ucho-vala plnou podobu oslavy Božího milosrdenství.