16. Pokračujme tedy dál, drazí bratři kněží, v radosti z naší služ-by, s vědomím, že s námi kráčí ten, který nás povolal a který nás neopustí. Jistota jeho přítomnosti ať je nám oporou a útěchou.

Na Zelený čtvrtek cítíme tuto jeho přítomnost ještě silněji, kdy s dojetím rozjímáme o hodině, v níž nám Ježíš ve večeřadle daroval sám sebe ve znameních chleba a vína, čímž svátostně předjal tajemství kříže. Vloni jsem touto dobou navštívil Svatou zemi a psal vám přímo z večeřadla. Jak bych mohl zapomenout na tak silnou chvíli? Dnes ji v duchu prožívám znovu, ne bez zár-mutku nad trýznivou situací, v níž se Kristova zem nachází.

Naše duchovní setkání o Zeleném čtvrtku probíhá znovu tam, ve večeřadle, kdy v katedrálách celého světa, shromážděni kolem biskupů, prožíváme tajemství Kristova těla a krve a s vděčností si připomínáme původ našeho kněžství.

S radostí nad nesmírným darem, který jsme společně obdr-želi, vás všechny objímám a uděluji vám požehnání.

Ve Vatikánu 25. března, o čtvrté neděli postní roku 2001, v dva-cátém třetím roce pontifikátu.