1-500 | 501-1000 | 1001-1147
Book Chapter: Verse
1 Gen 2: 18| cloveku býti samotnému; uciním jemu pomoc, kteráž by pri nem
2 Gen 3: 9 | Hospodin Buh Adama, a rekl jemu: Kdež jsi?~
3 Gen 3: 15| tobe hlavu, a ty potreš jemu patu.~
4 Gen 7: 16| vešli, tak jakž byl prikázal jemu Buh, a zavrel Hospodin po
5 Gen 12: 7 | Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.~
6 Gen 15: 7 | 7 (Nebo byl rekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž
7 Gen 15: 9 | 9 I odpovedel jemu: Vezmi mne jalovici tríletou,
8 Gen 17 | ukázal se mu Hospodin, a rekl jemu: Já jsem Buh silný všemohoucí;
9 Gen 17: 20| jsem te; a aj, požehnám jemu, a uciním to, aby se rozplodil,
10 Gen 18 | predpovedíno.~kázal se pak jemu Hospodin v rovine Mamre;
11 Gen 18: 9 | 9 Rekli pak jemu: Kde jest Sára manželka
12 Gen 19: 5 | volali na Lota, a rekli jemu: Kde jsou ti muži, kteríž
13 Gen 20: 3 | Abimelechovi ve snách v noci, rekl jemu: Aj, ty již umreš pro ženu,
14 Gen 20: 6 | 6 I rekl jemu Buh ve snách: Ját také vím,
15 Gen 20: 9 | Abimelech Abrahama, rekl jemu: Co jsi nám to ucinil? A
16 Gen 22: 12| 12 I rekl jemu: Nevztahuj ruky své na díte,
17 Gen 23: 5 | synové Het Abrahamovi, rekli jemu:~
18 Gen 23: 14| odpovídaje Efron Abrahamovi, rekl jemu:~
19 Gen 24: 5 | 5 I rekl jemu služebník ten: Kdyby pak
20 Gen 24: 9 | Abrahama, pána svého, a prisáhl jemu na tu rec.~
21 Gen 25: 2 | 2 Kterážto porodila jemu Zamrana, a Jeksana, a Madana,
22 Gen 26: 2 | 2 Nebo ukázal se jemu Hospodin a rekl: Nesstupuj
23 Gen 26: 9 | Sestra má jest? I odpovedel jemu Izák: Nebo jsem rekl sám
24 Gen 27 | syna svého staršího, a rekl jemu: Synu muj. Kterýžto odpovedel:
25 Gen 27: 26| 26 I rekl jemu Izák otec jeho: Pristupiž
26 Gen 27: 32| 32 I rekl jemu Izák otec jeho: Kdo jsi
27 Gen 27: 42| svého mladšího, a rekla jemu: Hle, Ezau bratr tvuj teší
28 Gen 28 | Izák Jákoba, a požehnal jemu, a prikázal mu, rka: Nepojímej
29 Gen 32: 27| 27 I rekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpovedel:
30 Gen 35: 10| 10 I rekl jemu Buh: Jméno tvé jest Jákob.
31 Gen 35: 11| 11 Rekl ješte Buh jemu: Já jsem Buh silný všemohoucí;
32 Gen 37: 10| domlouval mu otec jeho, a rekl jemu: Jakýž jest to sen, kterýž
33 Gen 37: 14| 14 I rekl jemu: Jdi nyní, zvez, jak se
34 Gen 37: 20| sežrala jej. I uzríme, nac jemu vyjdou snové jeho.~
35 Gen 38: 14| dorostl, a že není dána jemu za manželku.~
36 Gen 39: 21| nemu milosrdenstvím; a dal jemu milost u vládare nad žalárem.~
37 Gen 39: 23| žaláre k cemu dohlídal,což jemu sveril; proto že Hospodin
38 Gen 40: 8 | 8 Kterížto odpovedeli jemu: Meli jsme sen, a nemáme,
39 Gen 40: 9 | sen svuj Jozefovi, a rekl jemu: Zdálo se mi ve snách, že
40 Gen 40: 12| 12 I rekl jemu Jozef: Toto jest vyložení
41 Gen 40: 24| 8 Kterížto odpovedeli jemu: Meli jsme sen, a nemáme,
42 Gen 40: 25| sen svuj Jozefovi, a rekl jemu: Zdálo se mi ve snách, že
43 Gen 40: 28| 12 I rekl jemu Jozef: Toto jest vyložení
44 Gen 41: 5 | když usnul zase, zdálo se jemu podruhé. A aj, sedm klasu
45 Gen 42: 10| 10 Kterížto odpovedeli jemu: Nikoli, pane muj, ale služebníci
46 Gen 42: 29| Kananejské, vypravovali jemu všecko, co se jim prihodilo,
47 Gen 42: 31| 31 A rekli jsme jemu: Uprímí jsme, nikdy jsme
48 Gen 43: 26| rukou svých, a klaneli se jemu až k zemi.~
49 Gen 43: 32| 32 I kladli jemu zvlášte, a jim obzvlášte,
50 Gen 43: 41| rukou svých, a klaneli se jemu až k zemi.~
51 Gen 43: 47| 32 I kladli jemu zvlášte, a jim obzvlášte,
52 Gen 44: 7 | 7 Kterížto odpovedeli jemu: Proc mluví pán muj taková
53 Gen 44: 24| služebníku tvému, otci mému, a jemu vypravovali slova pána svého,~
54 Gen 45: 9 | vstupte k otci mému, a rcete jemu: Toto praví syn tvuj Jozef:
55 Gen 45: 26| 26 A zvestovali jemu, rkouce: Jozef ješte živ
56 Gen 45: 27| 27 Tedy vypravovali jemu všecka slova Jozefova, kteráž
57 Gen 46: 27| synové Jozefovi, kteríž se jemu narodili v Egypte, dva.
58 Gen 46: 28| k Jozefovi, aby oznámil jemu prvé, než prišel do Gesen.
59 Gen 46: 31| zvestuji Faraonovi, a dím jemu: Bratrí moji a dum otce
60 Gen 47: 29| syna svého Jozefa, rekl jemu: Jestliže jsem nalezl milost
61 Gen 47: 30| hrobe jejich. Tedy rekl jemu: Já uciním podlé slova tvého.~
62 Gen 47: 31| Prisáhni mi. Tedy prisáhl jemu. I sklonil se Izrael k hlavám
63 Gen 48: 18| 18 A rekl jemu: Ne tak, otce muj; nebo
64 Gen 50: 15| všecko zlé, kteréž jsme jemu cinili.~
65 Exo 3: 18| králi Egyptskému, a díte jemu: Hospodin Buh Hebrejský
66 Exo 4: 2 | 2 Tedy rekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce
67 Exo 4: 6 | 6 Potom zase rekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku
68 Exo 4: 16| tobe on za ústa, a ty budeš jemu za Boha.~
69 Exo 4: 18| Jetrovi tchánu svému, a rekl jemu: Necht jdu nyní, a navrátím
70 Exo 4: 28| znameních, kteráž prikázal jemu.~
71 Exo 6: 2 | ješte Buh k Mojžíšovi a rekl jemu: Já jsem Hospodin.~
72 Exo 6: 23| manželku; kterážto porodila jemu Nádaba, Abiu, Eleazara a
73 Exo 8 | Vejdi k Faraonovi a rci jemu: Takto praví Hospodin: Propust
74 Exo 9: 29| 29 I rekl jemu Mojžíš: Když vyjdu ven z
75 Exo 10: 3 | Aronem k Faraonovi, a rekli jemu: Takto praví Hospodin Buh
76 Exo 13: 13| pakli bys nevyplatil, zlom jemu šíji; každého také prvorozeného
77 Exo 13: 14| Co jest to? tedy povíš jemu: V ruce silné vyvedl nás
78 Exo 15: 2 | silný, protož stánek vzdelám jemu; ont jest Buh otce mého,
79 Exo 15: 25| jsou sladké vody. Tu vydal jemu práva a soudy, a tu ho zkusil.~
80 Exo 18: 17| 17 I rekl jemu test Mojžíšuv: Nedobre deláš.~
81 Exo 19: 24| 24 I rekl jemu Hospodin: Jdi, sstup, a
82 Exo 22: 4 | dá mu ženu, a ona zrodí jemu syny neb dcery: žena ta
83 Exo 22: 6 | a probodne pán jeho ucho jemu špicí; i zustanet služebníkem
84 Exo 22: 19| toliko co zatím obmeškal, to jemu nahradí, a na vyhojení jeho
85 Exo 22: 31| podlé soudu toho stane se jemu.~
86 Exo 23: 17| její nikoli nechtel jí dáti jemu, odváží stríbra podlé obyceje
87 Exo 23: 25| kterýž jest s tebou: nebudeš jemu jako lichevník, aniž ho
88 Exo 23: 26| svého, do západu slunce jemu je navrátíš.~
89 Exo 24: 5 | Nýbrž opravdove pomužeš jemu, spolu s tím, kdož te v
90 Exo 29: 43| zemrou. Rád tento bude vecný jemu i potomkum jeho po nem.~ ~
91 Exo 32: 6 | 6 A aj, já pridal jsem jemu Aholiaba, syna Achisamechova,
92 Exo 33 | se proti Aronovi a rekli jemu: Vstan, udelej nám bohy,
93 Exo 33: 8 | klaneli se mu, a obetovali jemu, rkouce: Tito jsou bohové
94 Exo 35: 20| nevyplatil, šíji zlomíš jemu. Každého prvorozeného z
95 Lev 1: 4 | zápalné, i bude príjemná jemu k ocištení jeho.~
96 Lev 4: 26| hríchu jeho, a odpušten bude jemu.~
97 Lev 4: 35| zhrešil, a odpušten bude jemu.~
98 Lev 5: 16| skopce obeti za vinu, a bude jemu odpuštena.~ ~
99 Lev 8: 4 | ucinil Mojžíš, jakž prikázal jemu Hospodin, a shromáždilo
100 Lev 8: 13| jakož byl prikázal Hospodin jemu.~
101 Lev 9: 13| 13 Podali jemu také i obeti zápalné s kusy
102 Lev 9: 19| 19 Dali jemu také tuk z vola a z skopce
103 Lev 16: 34| ucinil Mojžíš tak, jakž jemu byl prikázal Hospodin.~
104 Lev 19: 33| príchozí v zemi vaší, necinte jemu krivdy.~
105 Lev 22: 14| to pridá knezi, a nahradí jemu tu vec posvecenou,~
106 Lev 24: 19| jakž on ucinil, tak se stan jemu:~
107 Lev 24: 20| taková zase ucinena bude jemu.~
108 Lev 25: 37| 37 Penez svých nedáš jemu na lichvu, aniž pro zisk
109 Lev 25: 50| koupil, od léta, v kterémž se jemu prodal, až do léta milostivého,
110 Lev 26 | vaší nestavejte, abyste se jemu klaneli; nebo já jsem Hospodin
111 Lev 27: 19| nad cenu tvou, a zustane jemu.~
112 Num 1: 50| oni prisluhovati budou jemu, a vukol príbytku klásti
113 Num 3: 51| Hospodinovy, jakož byl prikázal jemu Hospodin.~ ~ ~ ~ ~
114 Num 5: 9 | kterouž prinesou knezi, jemu se dostane.~
115 Num 5: 10| veci posvecené od kohokoli jemu se dostanou; a dal-li kdo
116 Num 10: 30| 30 Kterýž odpovedel jemu: Nepujdu, ale k zemi své
117 Num 12: 6 | Hospodin u videní ukáži se jemu, ve snách mluviti budu s
118 Num 16: 40| rote jeho, jakož byl mluvil jemu Hospodin skrze Mojžíše.~
119 Num 17: 6 | k synum Izraelským, dali jemu všecka jejich knížata pruty
120 Num 17: 11| Mojžíš; jakž byl prikázal jemu Hospodin, tak ucinil.~
121 Num 20: 9 | Hospodinovou, jakž rozkázal jemu.~
122 Num 21: 34| jeho, i zemi jeho, a uciníš jemu tak, jakož jsi ucinil Seonovi,
123 Num 22: 16| prišedše k Balámovi, rekli jemu: Toto praví Balák, syn Seforuv:
124 Num 22: 20| k Balámovi v noci, rekl jemu: Ponevadž proto, aby povolali
125 Num 23: 4 | se Buh s Balámem, a rekl jemu Balám: Sedm oltáru zporádal
126 Num 23: 13| 13 I rekl jemu Balák: Pod, prosím, se mnou
127 Num 24: 8 | udatnost jednorožcova jest jemu; sžeret národy protivné
128 Num 25: 12| 12 Protož díš: Aj, já dám jemu smlouvu svou pokoje.~
129 Num 27: 11| jeho, kterýž jest nejbližší jemu v rodu jeho, aby dedicne
130 Num 27: 19| prede vším shromáždením, dáš jemu naucení pred ocima jejich,~
131 Num 27: 20| 20 A udelíš jemu slávy své, aby ho poslouchalo
132 Num 27: 23| vloživ ruce své na nej, dal jemu naucení, jakž mluvil Hospodin
133 Num 29: 40| ty veci, kteréž prikázal jemu Hospodin.~ ~
134 Num 31: 49| 49 A rekli jemu: My služebníci tvoji sectli
135 Num 32: 54| míste komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otcu
136 Num 33: 54| míste komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otcu
137 Num 36: 25| prítele zabitého, a káže se jemu navrátiti shromáždení k
138 Deu 1: 3 | Izraelským všecky veci, kteréž jemu byl prikázal Hospodin oznámiti
139 Deu 1: 36| Jefonova; tent ji uzrí, a jemu dám zemi, po níž chodil,
140 Deu 3: 2 | jeho i zemi jeho, a uciníš jemu tak, jako jsi ucinil Seonovi,
141 Deu 3: 9 | Sarion, a Amorejští ríkají jemu Sanir),~
142 Deu 6: 13| Boha svého báti se budeš, a jemu sloužiti, a ve jméno jeho
143 Deu 7: 6 | Hospodin Buh tvuj, abys jemu byl lidem zvláštním, mimo
144 Deu 7: 10| nenávidí, v tvár jeho odplatí jemu.~
145 Deu 9: 23| Boha svého, a neverili jste jemu, aniž jste uposlechli hlasu
146 Deu 10: 8 | pred Hospodinem k službe jemu, a k dobrorecení ve jménu
147 Deu 10: 20| Boha svého báti se budeš, jemu sloužiti, a jeho se prídržeti,
148 Deu 11: 13| Hospodina Boha svého a sloužíce jemu z celého srdce svého a ze
149 Deu 13: 4 | hlasu jeho poslouchejte, jemu služte a jeho se prídržte.~
150 Deu 13: 8 | 8 Nepovoluj jemu, aniž ho poslouchej;neodpustít
151 Deu 14: 2 | tebe vyvolil Hospodin, abys jemu byl za lid zvláštní ze všech
152 Deu 15: 8 | 8 Ale štedre otevreš jemu ruku svou, a ochotne pujcíš
153 Deu 15: 8 | ruku svou, a ochotne pujcíš jemu, jakž by mnoho potreboval
154 Deu 15: 9 | nuznému, tak že bys neudelil jemu, procež by volal proti tobe
155 Deu 15: 10| 10 Ale ochotne dáš jemu, a nebude srdce tvé neuprímé,
156 Deu 15: 10| neuprímé, když bys dával jemu; nebo tou prícinou požehná
157 Deu 15: 14| Hospodin Buh tvuj, z toho dáš jemu.~
158 Deu 18: 4 | prvotiny vlny z ovec svých dáš jemu.~
159 Deu 18: 20| mém, kteréhož jsem mluviti jemu neprikázal, a kterýž by
160 Deu 19: 11| svého, a cinil by úklady jemu, a povstana proti nemu,
161 Deu 19: 13| 13 Neodpustí jemu oko tvé, ale svedeš krev
162 Deu 19: 19| 19 Tak jemu ucinte, jakž on myslil uciniti
163 Deu 20: 10| abys ho dobýval, podáš jemu pokoje.~
164 Deu 21: 5 | vyvolil, aby prisluhovali jemu, a požehnání dávali ve jménu
165 Deu 21: 17| prvorozenství zustaví, a dá jemu dva díly ze všeho, což by
166 Deu 22: 19| 19 A uloží jemu pokutu sto lotu stríbra,
167 Deu 23: 16| nekterém meste tvém, kdežkoli jemu se líbiti bude; nebudeš
168 Deu 24: 13| Bez prodlévání navrátíš jemu zastavenou vec jeho pri
169 Deu 24: 15| 15 Na každý den dáš jemu mzdu jeho, prvé nežli by
170 Deu 26: 3 | kterýž tech dnu bude, díš jemu: Vyznávám dnes Hospodinu
171 Deu 28: 44| nebudeš míti, co bys pujcil jemu; on bude prednejší, a ty
172 Deu 28: 55| bude, proto že nezustalo jemu nic jiného v obležení a
173 Deu 31: 7 | povolal Mojžíš Jozue a rekl jemu pred ocima všeho Izraele:
174 Deu 31: 14| stánku úmluvy, a prikáži jemu. Šel tedy Mojžíš a Jozue,
175 Deu 31: 21| veci a úzkosti, tehdy bude jemu tato písen na svedectví, (
176 Deu 32 | Mojžíšova, 48. a predpovedení jemu od Boha smrti jeho.~ozorujte
177 Deu 32: 5 | a zavilé zproneverilo se jemu mrzkostí vlastní svou,jakáž
178 Deu 33: 7 | budou bojovati za nej, a ty jemu spomáhati budeš proti neprátelum
179 Deu 34 | umrel. 6. Hrob a pohreb jemu bez lidského vedomí sám
180 Deu 34 | proti Jerichu, a ukázal jemu Hospodin všecku zemi Galád
181 Deu 34: 4 | 4 A rekl jemu Hospodin: Tato jest zeme,
182 Joz 1 | Jordánu je strojil, 16. a oni jemu slíbili poslušenství.~talo
183 Joz 1: 17| vecech, kteréž bys prikázal jemu, umret; toliko posiln se
184 Joz 2: 23| synu Nun, a vypravovali jemu všecko, co se s nimi dálo.~
185 Joz 5: 13| šel Jozue k nemu, a rekl jemu: Jsi-li náš, cili neprátel
186 Joz 5: 14| zem, a pokloniv se, rekl jemu: Co pán muj chce mluviti
187 Joz 7: 3 | navrátivše se k Jozue, rekli jemu: Necht nevstupuje všecken
188 Joz 7: 19| Izraelskému, a vyznej se jemu, a oznam mi aspon již, co
189 Joz 8: 14| že zálohy udelány byly jemu po zadu mesta.~
190 Joz 9: 6 | ležení v Galgala, a rekli jemu i mužum Izraelským: Z zeme
191 Joz 9: 9 | 9 Odpovedeli jemu: Z zeme velmi daleké prišli
192 Joz 11: 9 | Jozue, jakož byl rozkázal jemu Hospodin, konum jejich žily
193 Joz 13 | starý a sešlý vekem. I rekl jemu Hospodin: Tys se již sstaral,
194 Joz 13: 14| dedictví jeho, jakož mluvil jemu.~
195 Joz 14: 7 | spatrení zeme, a oznámil jsem jemu tu vec, jakž bylo v srdci
196 Joz 15: 16| Kariatsefer a vzal je, dám jemu Axu dceru svou za manželku.~
197 Joz 15: 17| príbuzný Kálefuv, i dal jemu Axu dceru svou za manželku.~
198 Joz 19: 50| rozkázaní Hospodinova dali jemu mesto, kteréhož žádal, Tamnatsára,
199 Joz 23: 5 | prídržeti se ho, a sloužiti jemu celým srdcem svým a celou
200 Joz 25: 3 | rozmnožil jsem síme jeho, dav jemu Izáka.~
201 Joz 25: 14| bojte se Hospodina, a služte jemu v dokonalosti a v pravde,
202 Joz 25: 22| vyvolili Hospodina, abyste jemu sloužili. Tedy odpovedeli:
203 Joz 25: 33| syna jeho, kterýž dán byl jemu na hore Efraim.~ ~
204 Rut 1: 6 | navštívil lid svuj, dav jemu chléb.~
205 Rut 2: 4 | vámi. Kteríž odpovedeli jemu: Požehnejž tobe Hospodin.~
206 Rut 2: 10| schýlivši se k zemi, rekla jemu: Odkudž mi to, že jsem nalezla
207 Rut 4 | manželku, 13. kteráž porodila jemu Obéda.~edy Bóz všed do brány,
208 Rut 4 | mluvil, šel tudy. I rekl jemu: Pod sem, a posed tuto.
209 1Sa 2: 3 | Hospodin, a usilování jeho jemu nepochybují.~
210 1Sa 2: 19| suknicku malou, a prinášela jemu každého roku, když pricházela
211 1Sa 2: 27| prišel muž Boží k Elí a rekl jemu: Takto praví Hospodin: Zdaliž
212 1Sa 2: 35| vše konati bude, a vzdelám jemu dum stálý, aby prisluhoval
213 1Sa 2: 36| prijde, aby se poklonil jemu, pro peníz stríbrný a pro
214 1Sa 3: 11| kterouž kdokoli uslyší, zníti jemu bude v obou uších jeho.~
215 1Sa 3: 13| 13 A ukáži jemu, že já soudím dum jeho až
216 1Sa 3: 18| 18 A tak oznámil jemu Samuel všecka slova, a niceho
217 1Sa 3: 21| 21 Nebo se jemu i potom ukazoval Hospodin
218 1Sa 4: 16| zajisté utekl jsem dnes. I dí jemu on: Co se tam stalo, muj
219 1Sa 7: 3 | pri Hospodinu, a služte jemu samému, a vysvobodí vás
220 1Sa 8: 5 | 5 A rekli jemu: Aj, tys se již zstaral,
221 1Sa 8: 12| a za padesátníky, a aby jemu orali rolí jeho, a žali
222 1Sa 8: 12| žali obilé jeho, též aby jemu delali nástroje válecné
223 1Sa 8: 17| bráti bude, a vy budete jemu za služebníky.~
224 1Sa 9: 6 | 6 Kterýž rekl jemu: Aj, nyní muž Boží jest
225 1Sa 9: 17| Samuel uzrel Saule, rekl jemu Hospodin: Aj, ted ten muž,
226 1Sa 10: 6 | 6 Kterýž rekl jemu: Aj, nyní muž Boží jest
227 1Sa 10: 17| Samuel uzrel Saule, rekl jemu Hospodin: Aj, ted ten muž,
228 1Sa 11: 14| 14 Rekl pak strýc Sauluv jemu a k služebníku jeho: Kam
229 1Sa 11: 19| úzkostí vašich, a rekli jste jemu: Krále ustanov nad námi.
230 1Sa 12: 14| 14 Rekl pak strýc Sauluv jemu a k služebníku jeho: Kam
231 1Sa 12: 19| úzkostí vašich, a rekli jste jemu: Krále ustanov nad námi.
232 1Sa 13: 3 | 3 I rekli jemu starší Jábes: Propujc nám
233 1Sa 13: 5 | že pláce? I vypravovali jemu slova mužu Jábes.~
234 1Sa 14: 14| Budete-li se báti Hospodina, a jemu sloužiti a poslouchati hlasu
235 1Sa 14: 24| bojte se Hospodina a služte jemu v pravde celým srdcem svým;
236 1Sa 16: 39| smrtí umre. I neodpovedel jemu žádný ze všeho lidu.~
237 1Sa 17: 13| prišel Samuel k Saulovi, rekl jemu Saul: Požehnaný ty od Hospodina,
238 1Sa 17: 16| mluvil Hospodin noci této. Dí jemu: Oznam.~
239 1Sa 17: 28| 28 Tedy rekl jemu Samuel: Odtrhlt jest Hospodin
240 1Sa 18: 2 | 2 I rekl jemu Samuel: Kterak mám jíti?
241 1Sa 18: 15| Služebníci pak Saulovi rekli jemu:Aj, ted duch Boží zlý nepokojí
242 1Sa 19: 25| velikým, a dceru svou dá jemu, i dum otce jeho osvobodí
243 1Sa 19: 27| 27 Odpovedel jemu lid v táž slova, rka: To
244 1Sa 19: 30| jako i prvé. I odpovedel jemu lid tak jako i prvé.~
245 1Sa 19: 58| 58 I rekl jemu Saul: Cí jsi syn, mládence?
246 1Sa 20: 11| steny. Ale David uhnul se jemu po dvakrát.~
247 1Sa 20: 20| oznámili Saulovi, líbilo se to jemu.~
248 1Sa 20: 24| služebníci Saulovi oznámili jemu, rkouce: Taková slova mluvil
249 1Sa 20: 27| byl zetem královým. I dal jemu Saul Míkol dceru svou za
250 1Sa 21: 7 | povolal Davida, a oznámil jemu Jonata všecka slova tato.
251 1Sa 21: 18| Samuelovi do Ráma, oznámil jemu všecko, co mu Saul ucinil.
252 1Sa 22: 2 | 2 Kterýž rekl jemu: Odstup to, neumreš. Aj,
253 1Sa 22: 30| náramne na Jonatu, a rekl jemu: Synu prevrácený a urputný,
254 1Sa 22: 32| Saulovi otci svému, a rekl jemu: Proc má umríti? Což jest
255 1Sa 22: 40| kteréž s ním bylo, a rekl jemu: Jdi, dones do mesta.~
256 1Sa 23 | vyšel vstríc Davidovi a rekl jemu: Cože to, že jsi sám, a
257 1Sa 23: 6 | 6 A tak dal jemu knez chleby svaté; nebo
258 1Sa 23: 11| Služebníci pak Achisovi rekli jemu: Zdaliž tento není David,
259 1Sa 24: 10| neho s Hospodinem a dal jemu potravy, také i mec Goliáše
260 1Sa 24: 10| Goliáše Filistinského dal jemu.~
261 1Sa 24: 13| ty a syn Izai, když jsi jemu dal chléb a mec, a radils
262 1Sa 25: 3 | Muži pak Davidovi rekli jemu: Aj, my zde v Judstvu bojíme
263 1Sa 25: 17| 17 A rekl jemu: Neboj se, nebot nenalezne
264 1Sa 26 | Filistinských, oznámili jemu, rkouce: Hle, David jest
265 1Sa 26: 4 | Protož rekli muži Davidovi jemu: Aj, tento jest den, o nemž
266 1Sa 26: 8 | tvárí k zemi, poklonil se jemu.~
267 1Sa 27: 6 | 6 A rcete jemu takto: Zdráv bud, a pokoj
268 1Sa 27: 12| se, a prišedše, oznámili jemu všecka slova ta.~
269 1Sa 27: 35| její, což byla prinesla jemu, a rekl jí: Jdiž v pokoji
270 1Sa 27: 36| velmi. Procež ona neoznámila jemu nejmenšího slova až do jitra.~
271 1Sa 27: 37| vystrízlivel Nábal, tedy oznámila jemu žena jeho ty veci. I zmrtvelo
272 1Sa 30: 6 | ale Hospodin neodpovídal jemu ani skrze sny, ani skrze
273 1Sa 30: 9 | 9 Ale žena rekla jemu: Aj, ty víš, co ucinil Saul,
274 1Sa 30: 14| zpusob jeho? Odpovedela jemu: Muž starý vystupuje a jest
275 1Sa 30: 14| tvárí k zemi, poklonil se jemu.~
276 1Sa 30: 17| 17 Ucinilte zajisté jemu Hospodin, jakož mluvil skrze
277 1Sa 30: 21| predešen náramne, rekla jemu: Aj, uposlechla devka tvá
278 1Sa 31 | odbyli, 4. pro nedoverování jemu.~tak shromáždili Filistinští
279 1Sa 31: 4 | knížata Filistinská, a rekli jemu ta knížata Filistinská:
280 1Sa 31: 6 | povolal Achis Davida, a rekl jemu: Živt jest Hospodin, že
281 1Sa 32: 8 | dohoním-li se jich? I rekl jemu: Hon, nebo se jich jiste
282 1Sa 32: 11| privedli jej k Davidovi. I dali jemu chleba, aby pojedl; dali
283 1Sa 32: 11| chleba, aby pojedl; dali jemu také i vody píti.~
284 1Sa 32: 12| 12 Dali jemu též kus hrudy fíku a dva
285 1Sa 32: 13| 13 Zatím rekl jemu David: Cí jsi ty? A odkud
286 1Sa 32: 15| 15 Tedy rekl jemu David: Mohl-li bys dovésti
287 2Sa 1: 3 | 3 I rekl jemu David: Odkud jdeš? Jemuž
288 2Sa 1: 4 | 4 Opet rekl jemu David: Cože se stalo? Medle,
289 2Sa 1: 6 | mládenec, kterýž to oznamoval jemu: Náhodou prišel jsem na
290 2Sa 1: 8 | Kdo jsi ty? Odpovedel jsem jemu: Amalechitský jsem.~
291 2Sa 1: 15| jednoho z mládencu, rekl jemu: Pristoupe, obor se na nej.
292 2Sa 1: 16| 16 I rekl jemu David: Krev tvá budiž na
293 2Sa 3: 9 | nedopomohu k tomu Davidovi, jakož jemu prisáhl Hospodin,~
294 2Sa 3: 16| Bahurim, plakal. Tedy rekl jemu Abner: Jdi, navrat se zase.
295 2Sa 4: 10| Saul zahynul, (ješto se jemu zdálo, že veselé noviny
296 2Sa 5: 14| jsou jména tech, kteríž se jemu zrodili v Jeruzaléme: Sammua,
297 2Sa 7 | v dome svém, a Hospodin jemu dal odpocinutí vukol prede
298 2Sa 7: 14| 14 Já budu jemu otcem, a on mi bude synem.
299 2Sa 8: 2 | Davidovi služebníci, a dávali jemu plat.~
300 2Sa 9 | pozustalý z domu Saulova, abych jemu ucinil milosrdenství pro
301 2Sa 9: 2 | k Davidovi. I rekl král jemu: Ty-li jsi Síba? Odpovedel:
302 2Sa 9: 3 | 3 Rekl jemu král: Jest-liž ješte kdo
303 2Sa 9: 3 | kdo z domu Saulova, abych jemu ucinil milosrdenství Boží?
304 2Sa 9: 4 | 4 I rekl jemu král: Kdež jest? Odpovedel
305 2Sa 9: 7 | 7 Rekl jemu David: Neboj se, nebo jiste
306 2Sa 9: 9 | služebníka Saulova a rekl jemu: Cožkoli mel Saul i všecka
307 2Sa 9: 10| 10 Budeš tedy jemu spravovati rolí, ty i synové
308 2Sa 10: 12| Hospodin pak uciní, což se jemu dobre líbiti bude.~
309 2Sa 10: 19| pokoj s Izraelem a sloužili jemu. A nesmeli již více Syrští
310 2Sa 12 | Kterýž prišed k nemu, rekl jemu: Dva muži byli v meste jednom,
311 2Sa 12: 9 | cine to, což se nelíbí jemu? Uriáše Hetejského zabil
312 2Sa 12: 18| služebníci Davidovi toho oznámiti jemu, že by umrelo díte; nebo
313 2Sa 12: 18| díte živo, mluvili jsme jemu, a nechtel slyšeti hlasu
314 2Sa 12: 18| hlasu našeho, což pak když jemu díme: Umrelo díte. Ovšem
315 2Sa 12: 21| Služebníci pak jeho rekli jemu: Co jsi to ucinil? Pro díte,
316 2Sa 13: 4 | 4 I rekl jemu: Proc tak chradneš, synu
317 2Sa 13: 5 | 5 Tedy rekl jemu Jonadab: Polož se na luže
318 2Sa 13: 5 | tvuj, aby te navštívil, díš jemu: Necht prijde, prosím, Támar
319 2Sa 13: 12| 12 Kterážto rekla jemu: Nikoli, bratre muj, necin
320 2Sa 13: 16| 16 Kterážto odpovedela jemu: Za prícinou prevelmi zlé
321 2Sa 13: 26| Amnon bratr muj. Odpovedel jemu král: Proc by s tebou šel?~
322 2Sa 14: 31| Absolonovi do domu jeho, a rekl jemu: Proc jsou služebníci tvoji
323 2Sa 14: 32| pošli te k králi, abys rekl jemu: I proc jsem prišel z Gessur?
324 2Sa 14: 33| Joáb k králi a oznámil to jemu. I povolal Absolona. Kterýž
325 2Sa 15: 3 | 3 Rekl jemu Absolon: Hle, tvá pre výborná
326 2Sa 15: 4 | a pri, a dopomáhal bych jemu k spravedlnosti.~
327 2Sa 15: 5 | nekdo pricházel, klaneje se jemu, vztáhl ruku svou, a uchope
328 2Sa 15: 8 | Jeruzaléma, tedy službu jemu uciním.~
329 2Sa 15: 33| 33 I rekl jemu David: Pujdeš-li se mnou,
330 2Sa 16: 10| zlorecí? Ponevadž Hospodin jemu rozkázal: Zlorec Davidovi,
331 2Sa 16: 11| Nechte ho, at zlorecí, nebo jemu rozkázal Hospodin.~
332 2Sa 17: 21| oznámili králi Davidovi a rekli jemu: Vstante a prepravte se
333 2Sa 18: 20| 20 I rekl jemu Joáb: Nebyl bys dnes dobrým
334 2Sa 19: 18| královskou a ucinili, což by se jemu líbilo. Semei pak syn Geruv
335 2Sa 19: 25| vyšel vstríc králi. I rekl jemu král: Proc jsi neodšel se
336 2Sa 19: 38| se mnou Chimham, a uciním jemu, což se tobe za dobré videti
337 2Sa 19: 41| prišedše k králi, rekli jemu: Proc jsou te ukradli bratrí
338 2Sa 21: 4 | 4 Odpovedeli jemu Gabaonitští: Není nám o
339 2Sa 21: 17| Davidovi prisáhli, rkouce jemu: Nepujdeš více s námi do
340 2Sa 24: 13| Davidovi, oznámil mu to, a rekl jemu: Chceš-li, aby prišel na
341 2Sa 24: 18| Davidovi v ten den, rekl jemu: Vstup a vzdelej Hospodinu
342 1Kr 1: 2 | 2 I rekli jemu služebníci jeho: Necht pohledají
343 1Kr 1: 4 | opatrovala krále a prisluhovala jemu, ale král jí nepoznal.~
344 1Kr 1: 13| vejda k králi Davidovi, rci jemu: Zdaliž jsi ty, pane muj
345 1Kr 1: 17| 17 I odpovedela jemu: Pane muj, ty jsi prisáhl
346 1Kr 1: 23| pred krále, a poklonil se jemu tvárí svou až k zemi.~
347 1Kr 1: 35| bude místo mne; nebt jsem jemu prikázal, aby byl vudcí
348 1Kr 2: 9 | 9 Nyní však neodpouštej jemu. A ponevadž jsi muž opatrný,
349 1Kr 2: 16| nejsem oslyšán. Kteráž rekla jemu: Mluv.~
350 1Kr 2: 22| Sunamitskou Adoniášovi? Žádej jemu království, ponevadž on
351 1Kr 2: 30| stánku Hospodinovu a rekl jemu: Takto praví král: Vyjdi,
352 1Kr 2: 30| praví král: Vyjdi, odpovedel jemu: Nikoli, ale tuto umru.
353 1Kr 2: 31| 31 Na to rekl jemu král: Ucin, jakž mluvil,
354 1Kr 2: 36| král, povolal Semei, a rekl jemu: Ustavej sobe dum v Jeruzaléme,
355 1Kr 2: 42| král, povolal Semei a rekl jemu: Zdaliž jsem te prísahou
356 1Kr 3: 6 | tobe. Ovšem zachoval jsi jemu zvláštní toto milosrdenství,
357 1Kr 3: 6 | milosrdenství, že jsi dal jemu syna, kterýž by sedel na
358 1Kr 3: 11| 11 A rekl jemu Buh: Proto že jsi žádal
359 1Kr 8: 24| mému, to, co jsi mluvil jemu; nebo jsi mluvil ústy svými,
360 1Kr 8: 25| otci mému, což jsi mluvil jemu, rka: Nebudet vyhlazen muž
361 1Kr 9: 3 | 3 I rekl jemu Hospodin: Vyslyšelt jsem
362 1Kr 9: 12| Šalomoun, ale nelíbila se jemu.~
363 1Kr 10: 5 | služebníku prisluhujících jemu, i roucha jejich, šenkýre
364 1Kr 11: 9 | Boha Izraelského, kterýž se jemu byl ukázal po dvakrát,~
365 1Kr 11: 10| 10 A zapovedel jemu tu vec, aby nechodil po
366 1Kr 11: 18| králi Egyptskému, kterýž dal jemu dum, i stravou opatril ho,
367 1Kr 11: 18| stravou opatril ho, dal jemu také i zemi.~
368 1Kr 11: 19| velikou pred Faraonem, tak že jemu dal za manželku sestru ženy
369 1Kr 11: 20| 20 I porodila jemu sestra Tafnes syna Genubata,
370 1Kr 11: 32| toliko pokolení zustane jemu pro služebníka mého Davida,
371 1Kr 11: 34| niceho z království z rukou jemu; nebo vudcím zanechám ho
372 1Kr 12: 7 | 7 I odpovedeli jemu, rkouce: Jestliže dnes povolný
373 1Kr 12: 8 | radu starcu, kterouž dali jemu, a radil se s mládenci,
374 1Kr 12: 10| 10 I odpovedeli jemu mládenci, kteríž zrostli
375 1Kr 12: 13| radu starcu, kterouž dali jemu.~
376 1Kr 13: 14| an sedí pod dubem. I rekl jemu: Ty-li jsi ten muž Boží,
377 1Kr 13: 15| 15 Kterýž rekl jemu: Pod se mnou domu, a pojíš
378 1Kr 13: 18| se vody. To pak sklamal jemu.~
379 1Kr 13: 26| Hospodinovy, kterouž mluvil jemu.~
380 1Kr 15: 4 | 4 A však pro Davida dal jemu Hospodin Buh jeho svíci
381 1Kr 15: 5 | žádné veci z tech, kteréž jemu byl prikázal, po všecky
382 1Kr 16: 9 | 9 I zprotivil se jemu služebník jeho Zamri, hejtman
383 1Kr 16: 31| sloužil Bálovi a klanel se jemu.~
384 1Kr 17: 6 | 6 A krkavci prinášeli jemu chléb a maso každého jitra,
385 1Kr 18: 8 | 8 Odpovedel jemu: Jsem. Jdi, povez pánu svému:
386 1Kr 18: 15| oblícejem stojím, žet se jemu dnes ukáži.~
387 1Kr 18: 16| vstríc Achabovi, a oznámil jemu. Procež šel i Achab v cestu
388 1Kr 18: 21| jdetež za ním. A neodpovedel jemu lid žádného slova.~
389 1Kr 19: 5 | andel dotekl se ho a rekl jemu: Vstan, pojez.~
390 1Kr 19: 9 | Hospodinova k nemu, a rekl jemu: Co tu deláš, Eliáši?~
391 1Kr 19: 15| 15 Ale Hospodin rekl jemu: Jdi, navrat se cestou svou
392 1Kr 19: 21| za Eliášem a prisluhoval jemu.~ ~ ~ ~ ~
393 1Kr 20: 3 | 3 A vzkázal jemu: Takto praví Benadad: Stríbro
394 1Kr 20: 7 | zlato mé, a neodeprel jsem jemu.~
395 1Kr 20: 8 | 8 I rekli jemu všickni starší a všecken
396 1Kr 20: 22| králi Izraelskému, a rekl jemu: Jdiž, zmužile se mej a
397 1Kr 20: 23| služebníci krále Syrského rekli jemu: Bohové hor jsout bohové
398 1Kr 20: 31| 31 I rekli jemu služebníci jeho: Aj, toto
399 1Kr 20: 34| 34 Tedy rekl jemu Benadad: Mesta, kteráž otec
400 1Kr 20: 36| 36 Kterýž rekl jemu: Proto že jsi neuposlechl
401 1Kr 20: 40| se ztratil. Procež rekl jemu král Izraelský: Takový bud
402 1Kr 20: 42| 42 I rekl jemu: Takto praví Hospodin: Ponevadž
403 1Kr 21: 4 | pro rec, kterouž mluvil jemu Nábot Jezreelský, rka: Nedám
404 1Kr 21: 5 | Jezábel žena jeho, rekla jemu: Proc tak smutný jest duch
405 1Kr 21: 6 | Jezreelským, a rekl jsem jemu: Dej mi vinici svou za peníze,
406 1Kr 22: 13| zavolal Micheáše, mluvil jemu, rka: Aj, nyní slova proroku
407 1Kr 22: 15| když prišel k králi, rekl jemu král: Micheáši, máme-li
408 1Kr 22: 15| tak nechati? Kterýž rekl jemu: Jed a štastnet se povede,
409 1Kr 22: 16| 16 I rekl jemu král: I kolikrátž te mám
410 1Kr 22: 21| oklamám. Hospodin pak rekl jemu: Jakým zpusobem?~
411 1Kr 22: 53| také Bálovi a klanel se jemu, címž popudil k hnevu Hospodina
412 2Kr 1: 6 | 6 Odpovedeli jemu: Muž nejaký vyšel nám v
413 2Kr 1: 6 | kterýž vás poslal, a rcete jemu: Takto praví Hospodin: Zdali
414 2Kr 1: 8 | 8 Kteríž odpovedeli jemu: Jest clovek chlupatý, a
415 2Kr 1: 9 | sedel na vrchu hory. I rekl jemu: Muži Boží, král rozkázal,
416 2Kr 1: 11| jeho. Kterýž mluvil a rekl jemu: Muži Boží, takto rozkázal
417 2Kr 1: 13| a prose ho pokorne, rekl jemu: Muži Boží, prosím, necht
418 2Kr 1: 16| 16 A mluvil jemu: Takto praví Hospodin: Proto
419 2Kr 2 | uzdravil, 23. a pacholatum jemu se posmívajícím zlorecil.~
420 2Kr 2: 3 | Bethel, k Elizeovi a rekli jemu: Víš-liž, že dnes Hospodin
421 2Kr 2: 4 | 4 Opet rekl jemu Eliáš: Elizee, medle posed
422 2Kr 2: 5 | Jerichu, k Elizeovi, rekli jemu: Víš-liž, že dnes vezme
423 2Kr 2: 16| 16 A rekli jemu: Aj, nyní jest s služebníky
424 2Kr 2: 23| vyšedše z mesta, posmívali se jemu, ríkajíce: Jdi lysý, jdi
425 2Kr 4: 10| pokojík malý, a postavme tam jemu ložce, stul, stolici a svícen,
426 2Kr 4: 13| 13 Pritom rekl jemu: Rci jí nyní: Hle, pecuješ
427 2Kr 4: 29| kdo pozdraví, neodpovídej jemu, a prijda, polož hul mou
428 2Kr 4: 31| citelnosti. Procež vracuje se jemu vstríc, povedel mu, rka:
429 2Kr 5: 19| 19 I rekl jemu: Jdi v pokoji. A když odjel
430 2Kr 5: 21| rychle skocil s vozu vstríc jemu a rekl: Dobre-li se deje?~
431 2Kr 5: 26| 26 Kterýž rekl jemu: Zdaliž srdce mé nebylo
432 2Kr 6: 13| poslal a jal jej. I oznámeno jemu temito slovy: Hle, jest
433 2Kr 7: 20| 20 A tak se stalo jemu; nebo pošlapal ho lid v
434 2Kr 8: 6 | ženy, kteráž vypravovala jemu. I porucil král komorníku
435 2Kr 8: 7 | Benadad stonal. I oznámeno jemu temito slovy: Prišel muž
436 2Kr 8: 9 | A tak šel Hazael vstríc jemu, vzav s sebou dar, a všeliké
437 2Kr 8: 10| Odpovedel mu Elizeus: Jdi, povez jemu: Zajisté mohl bys živ zustati.
438 2Kr 8: 14| pánu svému. Kterýž rekl jemu: Cožt rekl Elizeus? Odpovedel:
439 2Kr 8: 19| jakž mu byl zaslíbil, že dá jemu svíci i synum jeho po všecky
440 2Kr 9 | synu prorockých, a rekl jemu: Prepaš bedra svá, a vezmi
441 2Kr 9: 6 | olej na hlavu jeho a rekl jemu: Toto praví Hospodin, Buh
442 2Kr 9: 36| navrátivše se, povedeli jemu. Kterýž rekl: Slovo Hospodinovo
443 2Kr 10: 8 | A prišed posel, oznámil jemu, rka: Prinesli hlavy synu
444 2Kr 10: 15| a pozdravil ho. I rekl jemu: Jest-liž srdce tvé prímé,
445 2Kr 13: 15| 15 Ale Elizeus rekl jemu: Vezmi lucište a strely.
446 2Kr 16: 9 | 9 Tedy povolil jemu král Assyrský, a pritáhl
447 2Kr 17: 36| vztaženém, toho ctíti budete, a jemu se klaneti, a jemu obetovati.~
448 2Kr 17: 36| budete, a jemu se klaneti, a jemu obetovati.~
449 2Kr 18: 4 | synové Izraelští kadívali jemu, a nazval jej Nechustam.~
450 2Kr 18: 5 | doufal, a nebylo po nem jemu rovného mezi všemi králi
451 2Kr 18: 7 | Assyrskému, a nesloužil jemu.~
452 2Kr 18: 36| královo, rkoucí: Neodpovídejte jemu.~
453 2Kr 18: 37| roucho roztržené, a oznámili jemu slova Rabsacova.~ ~ ~ ~ ~
454 2Kr 19: 3 | 3 Kteríž rekli jemu: Toto praví Ezechiáš: Den
455 2Kr 20 | syn Amosuv prorok, a rekl jemu: Toto praví Hospodin: Zred
456 2Kr 20: 14| králi Ezechiášovi, a rekl jemu: Co pravili ti muži? A odkud
457 2Kr 23: 17| kterýž vidím? Odpovedeli jemu muži mesta: Hrob muže Božího
458 2Kr 23: 25| 25 A nebylo jemu podobného krále pred ním,
459 2Kr 23: 25| po nem nepovstal podobný jemu.~
460 2Kr 24 | odvrátiv se, zprotivil se jemu.~
461 2Kr 25: 30| pokrm ustavicne dáván byl jemu od krále, a to na každý
462 1Pa 2: 3 | Séla. Ti tri narodili se jemu z dcery Suovy Kananejské.
463 1Pa 2: 21| šedesáti letech. I porodila jemu Seguba.~
464 1Pa 2: 24| manželka Ezronova Abia porodila jemu také Ashura, otce Tekoa.~
465 1Pa 2: 29| Abichail; ktéráž porodila jemu Achbana a Molida.~
466 1Pa 3 | synové Davidovi, kteríž se jemu zrodili v Hebronu: Prvorozený
467 1Pa 3: 5 | 5 Potom tito se jemu zrodili v Jeruzaléme: Sammua,
468 1Pa 4: 6 | 6 I porodila jemu Naara Achuzama, Hefera,
469 1Pa 5 | Jozefovým, syna Izraelova, však jemu není pricteno prvorozenství.~
470 1Pa 14 | zedníky i tesare, aby staveli jemu dum.~
471 1Pa 14: 4 | jsou jména tech, kteríž se jemu zrodili v Jeruzaléme: Sammua,
472 1Pa 14: 10| je v ruku mou? Odpovedel jemu Hospodin: Táhni, a dám je
473 1Pa 14: 14| se opet s Bohem. I rekl jemu Buh: Nepristupuj k nim po
474 1Pa 15: 2 | Boží, a aby prisluhovali jemu až na veky.~ ~
475 1Pa 16: 9 | Zpívejte a žalmy prozpevujte jemu, rozmlouvejte o všech divných
476 1Pa 17: 13| 13 Já budu jemu otcem, a on mi bude synem,
477 1Pa 18: 2 | služebníci Davidovi, a dávali jemu plat.~
478 1Pa 19: 19| pokoj s Davidem, a sloužili jemu. A nechteli více Syrští
479 1Pa 21: 11| prišel Gád k Davidovi a rekl jemu: Toto praví Hospodin: Vol
480 1Pa 22: 9 | Odpocinutí zajisté dám jemu vukol prede všemi neprátely
481 1Pa 22: 10| on bude mi za syna, a já jemu za otce, a upevním trun
482 1Pa 23: 13| pred Hospodinem, a sloužili jemu, i dobrorecili ve jménu
483 1Pa 28: 6 | zvolil za syna, a já budu jemu za otce.~
484 1Pa 28: 9 | Boha otce svého, a služ jemu celým srdcem a myslí ochotnou.
485 2Pa 1: 7 | Buh Šalomounovi, a rekl jemu: Žádej, zac chceš, a dám
486 2Pa 2: 4 | svého, aby posvecen byl jemu k tomu, aby se pred ním
487 2Pa 2: 6 | jest, ješto by mohl dum jemu vystaveti, ponevadž ho nebe
488 2Pa 2: 6 | Ano i já kdo jsem, abych jemu dum vystaveti mel, než toliko
489 2Pa 6: 15| mému, to, což jsi mluvil jemu. Jakž jsi mluvil ústy svými,
490 2Pa 6: 16| otci mému, což jsi mluvil jemu, rka: Nebudet vyhlazen muž
491 2Pa 7: 12| Šalomounovi v noci, a rekl jemu: Uslyšel jsem modlitbu tvou,
492 2Pa 8: 18| 18 I poslal jemu Chíram po služebnících svých
493 2Pa 9: 4 | služebníku jeho prisluhujících jemu, i roucha jejich, šenkýre
494 2Pa 10: 7 | 7 I odpovedeli jemu, rkouce: Jestliže se dobrotive
495 2Pa 10: 8 | radu starcu, kterouž dali jemu, a radil se s mládenci,
496 2Pa 12: 8 | 8 A však sloužiti jemu budou, aby zkusili, co jest
497 2Pa 13: 5 | Davidovi nad Izraelem na veky, jemu i synum jeho smlouvou trvánlivou?~
498 2Pa 14: 6 | tech let; nebo Hospodin dal jemu odpocinutí.~
499 2Pa 15: 2 | vyšed vstríc Azovi, rekl jemu: Slyšte mne, Azo i všecko
500 2Pa 16: 7 | Azovi králi Judskému, a rekl jemu: Že jsi zpolehl na krále
1-500 | 501-1000 | 1001-1147 |