Book  Chapter: Verse

1001  Jan    9: 40|          kteríž s ním byli, a rekli jemu: Zdali i my slepí jsme?~
1002  Jan   11: 8 |                             8 Rekli jemu ucedlníci: Mistre, nyní
1003  Jan   11: 24|                            24 Rekla jemu Marta: Vím, že vstane pri *
1004  Jan   11: 27|                            27 Rekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uverila, *
1005  Jan   11: 32|         padla k nohám jeho, a rekla jemu: *Pane, bys ty byl zde,
1006  Jan   11: 34|             jste jej položili? Rkou jemu: Pane, pojd a pohled.~
1007  Jan   11: 39|              Zdvihnete kámen. Rekla jemu Marta, sestra toho mrtvého:
1008  Jan   12: 2 |                      2 I pripravili jemu tu veceri, a Marta posluhovala,
1009  Jan   12: 16|            to psáno bylo o nem a že jemu to ucinili.~
1010  Jan   12: 18|           18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že
1011  Jan   12: 34|                        34 Odpovedel jemu zástup: My jsme slyšeli *
1012  Jan   13: 3 |                    3 Veda Ježíš, že jemu *Otec všecko v ruce dal
1013  Jan   13: 6 |         Šimonovi Petrovi. A on rekl jemu: Pane, +ty mi chceš nohy
1014  Jan   13: 7 |            7 Odpovedel Ježíš a rekl jemu: Co já ciním, ty nevíš nyní,
1015  Jan   13: 8 |                                8 Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh
1016  Jan   13: 8 |             mých na veky. Odpovedel jemu Ježíš: Neumyji-lit tebe,
1017  Jan   13: 9 |                                9 Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko
1018  Jan   13: 10|                             10 Rekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotrebuje,
1019  Jan   13: 25|             prsech Ježíšových, rekl jemu: Pane, kdo jest?~
1020  Jan   13: 27|     vstoupil do neho *satan. I rekl jemu Ježíš: Co ciníš, cin spešne.~*
1021  Jan   13: 28|    prísedících nerozumel, k cemu by jemu to rekl.~
1022  Jan   13: 29|              Jidáš mešec mel, že by jemu rekl Ježíš: Nakup tech vecí,
1023  Jan   13: 36|                               36 Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš?
1024  Jan   13: 37|                               37 Dí jemu Petr: Pane, proc bych nemohl
1025  Jan   13: 38|                        38 Odpovedel jemu Ježíš: Duši svou za mne
1026  Jan   14: 5 |                                5 Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam
1027  Jan   14: 6 |                                6 Dí jemu Ježíš: Já *jsem cesta, <>
1028  Jan   14: 8 |                              8 Rekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce,
1029  Jan   14: 9 |                                9 Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý cas s
1030  Jan   14: 21|          jej budu milovati a zjevím jemu samého sebe.~
1031  Jan   14: 22|                             22 Rekl jemu Judas, ne onen Iškariotský:
1032  Jan   14: 23|           23 Odpovedel Ježíš a rekl jemu: Miluje-li +mne kdo, slova
1033  Jan   16: 29|                             29 Rkou jemu ucedlníci jeho: Aj, nyní
1034  Jan   17: 2 |                     2 Jakož jsi dal jemu moc nad každým clovekem,
1035  Jan   17: 2 |            všechnem, kteréž jsi dal jemu, on život vecný dal.~
1036  Jan   18: 5 |                        5 Odpovedeli jemu: Ježíše Nazaretského. Rekl
1037  Jan   18: 20|                        20 Odpovedel jemu Ježíš: *Já zjevne mluvil
1038  Jan   18: 25|            a zhríval se. Tedy rekli jemu: Nejsi-liž i ty z ucedlníku
1039  Jan   18: 26|                               26 Dí jemu jeden z služebníku nejvyššího
1040  Jan   18: 30|               30 Odpovedeli a rekli jemu: Byt tento nebyl zlocinec,
1041  Jan   18: 33|             i povolal Ježíše a rekl jemu: Ty-li jsi Král Židovský?~*
1042  Jan   18: 37|                           37 I rekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty?
1043  Jan   18: 38|                               38 Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A
1044  Jan   19: 3 |            Králi Židovský. A dávali jemu policky.~
1045  Jan   19: 7 |                        7 Odpovedeli jemu Židé: My Zákon máme, a *
1046  Jan   19: 9 |             jsi ty? Ale Ježíš nedal jemu odpovedi.~[+18,33]~
1047  Jan   19: 10|                        10 Tedy rekl jemu Pilát: Nemluvíš se mnou?
1048  Jan   20: 15|             by zahradník byl, rekla jemu: Pane, vzal-lis ty jej,
1049  Jan   20: 16|             Obrátivši se ona, rekla jemu: Rabbóni, jenž se vykládá:
1050  Jan   20: 25|                          25 I rekli jemu jiní ucedlníci: Videli jsme
1051  Jan   20: 28|            I odpovedel Tomáš a rekl jemu: Pán +muj a Buh muj.~[+1Kr
1052  Jan   20: 29|                               29 Dí jemu Ježíš: Žes mne videl, Tomáši,
1053  Jan   21: 3 |             Pujdu ryb loviti. Rekli jemu: Pujdeme i my s tebou. I
1054  Jan   21: 5 |           jakou krmicku? Odpovedeli jemu: Nemáme.~
1055  Jan   21: 15|           mne více nežli tito? Rekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že
1056  Jan   21: 15|            ty víš, že te miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé.~
1057  Jan   21: 16|                             16 Rekl jemu opet po druhé: Šimone Jonášuv,
1058  Jan   21: 16|       Jonášuv, miluješ-li mne? Rekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že
1059  Jan   21: 16|            ty víš, že te miluji. Dí jemu: +Pasiž ovce mé.~[+Sk 20,
1060  Jan   21: 17|                             17 Rekl jemu po tretí: Šimone Jonášuv,
1061  Jan   21: 17|         zarmoutil se Petr proto, že jemu rekl po tretí: Miluješ-li
1062  Jan   21: 17|         Miluješ-li mne? A odpovedel jemu: Pane, *ty znáš všecko,
1063  Jan   21: 17|             víš, že te miluji. Rekl jemu Ježíš: Pasiž ovce mé.~*16,
1064  Jan   21: 19|            Boha. A to povedev, rekl jemu: Pojd za mnou.~[+2Pt 1,14]~
1065  Jan   21: 22|                             22 Rekl jemu Ježíš: Chci-li ho nechati,
1066  Jan   21: 23|          nemel umríti. A nerekl byl jemu Ježíš, že by nemel umríti,
1067  Sku    2: 24|           smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní.~*10,40; [
1068  Sku    2: 30|              že prísahou zavázal se jemu Buh, že z plodu ledví jeho
1069  Sku    3: 10|       dešením nad tím, což se stalo jemu.~[+J 9,8]~
1070  Sku    3: 16|        kteráž jest skrze neho, dala jemu celé zdraví toto pred oblicejem
1071  Sku    5: 40|                       40 I povolili jemu. A povolavše apoštolu, a *
1072  Sku    7: 5 |                           5 A nedal jemu dedictví v ní, ani šlépeje
1073  Sku    7: 5 |          ani šlépeje nožné, *ac byl jemu ji slíbil dáti k vladarství,
1074  Sku    7: 6 |                        6 Mluvil pak jemu Buh takto: *Budet síme tvé
1075  Sku    7: 8 |                          8 I *vydal jemu smlouvu obrízky. A tak on <>
1076  Sku    7: 10|           všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost pred tvárí
1077  Sku    7: 23|                           23 A když jemu bylo ctyridceti let, vstoupilo
1078  Sku    7: 30|          let ctyridceti, ukázal *se jemu na poušti hory Sinai andel
1079  Sku    7: 33|                           33 I rekl jemu Pán: *Zzuj obuv s noh svých;
1080  Sku    7: 35|        skrze ruku andela, kterýž se jemu ukázal ve kri.~*Ex 2,13~
1081  Sku    7: 47|             47 Šalomoun pak +udelal jemu dum.~[+]1Kr 6,1~
1082  Sku    8: 35|            od toho Písma, zvestoval jemu Ježíše.~
1083  Sku    9: 15|                           15 I rekl jemu Pán: Jdi, nebot on jest +
1084  Sku    9: 16|                16 Ját zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho +musí *
1085  Sku   10: 3 |              an všel k nemu, a rekl jemu: Kornéli.~
1086  Sku   10: 4 |              Co chceš, Pane? I rekl jemu: Modlitby tvé a almužny
1087  Sku   10: 19|      premyšloval o tom videní, rekl jemu Duch: Aj, muži tri hledají
1088  Sku   10: 35|         spravedlnost, príjemný jest jemu;~Iz 56,6~
1089  Sku   11: 13|            pred ním postavil a rekl jemu: Pošli do Joppen muže nekteré
1090  Sku   12: 8 |          svou. To když ucinil, rekl jemu: Odej se pláštem svým, a
1091  Sku   17: 19|             ho do Areopágu, a rekli jemu: Mužeme-li vedeti, jaké
1092  Sku   18: 6 |                            6 A když jemu oni odporovali a rouhali
1093  Sku   18: 26|            a dokonaleji vypravovali jemu o ceste Boží.~*2~
1094  Sku   20: 3 |        mesíce, (kdežto Židé ucinili jemu +zálohy,) když se mel plaviti
1095  Sku   21: 20|              velebili Pána, a rekli jemu: Vidíš, bratre, kterak jest
1096  Sku   22: 15|                    15 Nebo +svedkem jemu budeš u všech lidí tech
1097  Sku   22: 22|             takového, nebot nesluší jemu živu býti.~*21,36~
1098  Sku   22: 26|       pristoupe k hejtmanu, povedel jemu, rka: Viz, co chceš ciniti;
1099  Sku   23: 3 |                    3 Pavel pak rekl jemu: Budet tebe bíti Buh, steno
1100  Sku   23: 9 |       cloveku; protož bud že mluvil jemu duch neb andel, nebojujme
1101  Sku   23: 11|            druhou pak noc ukázav se jemu Pán, rekl: *Budiž stálý,
1102  Sku   23: 17|         tohoto k hejtmanu; nebot má jemu neco povedíti.~
1103  Sku   23: 18|              vedl k hejtmanu a rekl jemu: Vezen Pavel zavolav mne,
1104  Sku   23: 21|    nepovoluj jim; nebot úklady ciní jemu více než ctyridceti mužu
1105  Sku   23: 25|                           25 Napsav jemu také i list v tento rozum:~
1106  Sku   24: 23|             prátel jeho posluhovati jemu anebo navštevovati ho.~*
1107  Sku   24: 26|                 26 Nadál se pak, že jemu Pavel dá nejaké peníze,
1108  Sku   25: 2 |                       2 I +oznámili jemu nejvyšší knez a prednejší
1109  Sku   25: 3 |        Jeruzaléma, zálohy +ucinivše jemu, aby zabit byl na ceste.~[+
1110  Sku   25: 20|            v pochybnosti, rekl jsem jemu, chtel-li by jíti do Jeruzaléma,
1111  Sku   28: 4 |        vyšel, však pomsta Boží nedá jemu živu býti.~
1112  Sku   28: 5 |          ješterku do ohne, a nic se jemu zlého nestalo.~*Mk 16,18;
1113  Sku   28: 21|                      21 A oni rekli jemu: Myt jsme žádného psaní
1114  Sku   28: 23|                           23 A když jemu uložili den, sešlo se jich
1115  Rim    1: 21|              nectili jako Boha, ani jemu dekovali, ale marní ucineni
1116  Rim    4: 3 |             Abraham Bohu, i pocteno jemu za spravedlnost.~[+]Gn 15,
1117  Rim    4: 22|           22 A protož +pocteno jest jemu to za spravedlnost.~[+Gn
1118  Rim    4: 23|      napsáno +ne pro nej toliko, že jemu to pocteno bylo za spravedlnost,~[+]
1119  Rim    6: 5 |            jeho, tedy +i vzkríšením jemu pripodobneni budeme,~[+8,
1120  Rim    6: 12|              tak abyste ~povolovali jemu v žádostech jeho.~[+5,21; ~
1121  Rim   11: 4 |                            4 Ale co jemu dí odpoved Boží? Pozustavil
1122  Rim   11: 34|          poznal mysl Páne? Aneb kdo jemu ~radil?~*Iz 40,13; 1K 2,
1123  Rim   11: 35|               35 Nebo kdo *prve dal jemu, a budet mu odplaceno?~*
1124  1Ko    2: 14|             Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich muže
1125  1Ko   15: 27|            všecky veci poddány jsou jemu, zjevnét jest, že krome
1126  1Ko   15: 27|         jest, že krome toho, kterýž jemu poddal všecko.~*Ž 8,7; Mt
1127  1Ko   15: 28|                   28 A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn
1128  1Ko   15: 28|           Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl
1129  1Ko   15: 38|                     38 Buh pak dává jemu telo, jakž rácí, a jednomu
1130  2Ko    2: 7 |                        7 Tak abyste jemu již radeji zase odpustili
1131  2Ko    5: 9 |            budto z tela se berouce, jemu se líbiti.~
1132  Gal    2: 11|           do Antiochie, zjevne jsem jemu odeprel; hoden zajisté byl
1133  Gal    3: 6 |      Abraham uveril Bohu, a pocteno jemu to k spravedlnosti.~*Gn
1134  Fil    2: 9 |           povýšil ho nade vše a dal jemu ~jméno, kteréž jest nad
1135  Kol    3    |             opravdove a s potešením jemu slouže, doverne užívati
1136  Kol    4: 13|                  13 Nebo +svedectví jemu vydávám, žet vás velmi horlive
1137  1Ti    3: 16|        kázán %jest pohanum, uvereno jemu na svete, vzhuru prijat $
1138  1Ti    5    |          lidu a kazateli bdíti mel, jemu ukazuje.~taršího zurive +
1139  2Ti    1: 18|                             18 Dejž jemu Pán nalézti +milosrdenství
1140  2Ti    4: 14|            zlého zpusobil; odplatiž jemu Pán podle skutku jeho.~*
1141  Zid    1: 5 |            tebe? A opet: Já <> budu jemu Otcem, a on mi bude Synem?~ ~*
1142  Zid    1: 6 |            zeme, dí: A *klanejte se jemu všickni andelé Boží.~*Ž
1143  Zid    2: 8 |             nohy jeho. A kdyžt jest jemu všecko poddal, tedy niceho
1144  Zid    2: 8 |            nezanechal nepodmaneného jemu. Ackoli nyní ješte nevidíme,
1145  Zid    2: 8 |            nyní ješte nevidíme, aby jemu všecko poddáno bylo.~[ Ž
1146  Zid    5: 5 |        knezem, ale ten, kterýž rekl jemu: *Syn muj jsi ty, já dnes
1147  Zid    7    |           se od pobití králu, a dal jemu požehnání.~*Gn 14,18~