Book Chapter: Verse
1 Gen 4: 15| 15 I rekl mu Hospodin: Zajisté kdo by
2 Gen 6: 22| ucinil Noé podlé všeho, jakž mu rozkázal Buh, tak ucinil.~ ~
3 Gen 7: 5 | ucinil Noé všecko tak, jakž mu prikázal Hospodin.~
4 Gen 9: 24| po svém víne, zvedel, co mu ucinil syn jeho mladší.~
5 Gen 12: 4 | I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel
6 Gen 12: 8 | rozbil stan svuj, tak že mu Bethel byl na západ, Hai
7 Gen 14: 19| 19 I požehnal mu a rekl: Požehnaný Abram
8 Gen 14: 20| neprátely tvé v ruce tvé. I dal mu Abram desátky ze všech vecí.~
9 Gen 15: 5 | je však moci scísti? Rekl mu ješte: Tak bude síme tvé.~
10 Gen 15: 6 | uveril Hospodinu, a pocteno mu to za spravedlnost.~
11 Gen 17 | devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a rekl jemu: Já
12 Gen 18: 19| Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.~
13 Gen 19: 34| noci s otcem svým; dejme mu píti vína ješte této noci;
14 Gen 20: 14| je Abrahamovi; a navrátil mu Sáru manželku jeho.~
15 Gen 21: 3 | jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila
16 Gen 21: 4 | byl v osmi dnech, tak jakž mu byl prikázal Buh.~ ~
17 Gen 21: 5 | Abraham ve stu letech, když se mu narodil Izák syn jeho.~
18 Gen 21: 21| na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z zeme Egyptské.~
19 Gen 21: 25| o studnici vody, kterouž mu mocí odjali služebníci Abimelechovi.~
20 Gen 22: 3 | k místu, o nemž povedel mu Buh.~
21 Gen 22: 9 | když prišli k místu, o nemž mu byl mluvil Buh, udelal tu
22 Gen 22: 12| Nevztahuj ruky své na díte, aniž mu co cin; nebot jsem již poznal,
23 Gen 23: 16| Abraham Efrona, a odvážil mu stríbra, jakž oznámil pri
24 Gen 24 | veku; a Hospodin požehnal mu ve všech vecech.~
25 Gen 24: 18| své na ruku svou a dala mu píti.~
26 Gen 24: 19| 19 A davši mu píti, rekla: Také velbloudum
27 Gen 24: 35| veliký ucinen jest; nebo dal mu ovce a voly, stríbro a zlato,
28 Gen 24: 47| Bathuele, syna Náchorova, jehož mu porodila Melcha. Tedy dal
29 Gen 25: 33| mi dnes hned. I prisáhl mu, a prodal prvorozenství
30 Gen 26: 12| roce sto mer; nebo požehnal mu Hospodin.~
31 Gen 26: 14| celedi mnoho; procež závideli mu Filistinští.~
32 Gen 26: 24| 24 A ukázal se mu Hospodin v tu noc, a rekl:
33 Gen 26: 32| služebníci Izákovi, a oznámili mu o studnici, kterouž kopali,
34 Gen 27: 23| jeho, chlupaté. I požehnal mu.~
35 Gen 27: 25| požehnala duše má. Tedy podal mu, a on jedl. Prinesl mu také
36 Gen 27: 25| podal mu, a on jedl. Prinesl mu také vína, a on pil.~
37 Gen 27: 27| vuni roucha jeho, požehnal mu, rka: Pohled, vune syna
38 Gen 27: 31| prinesl otci svému a rekl mu: Nechžt vstane otec muj,
39 Gen 27: 33| prišel, a požehnal jsem mu, a budet požehnaným.~
40 Gen 27: 37| všecky bratrí jeho dal jsem mu za služebníky; obilím také
41 Gen 27: 41| požehnání, jímž požehnal mu otec jeho, a rekl v srdci
42 Gen 27: 45| zapomenul by na to, což jsi mu ucinil. Potom já pošli a
43 Gen 28 | požehnal jemu, a prikázal mu, rka: Nepojímej ženy ze
44 Gen 28: 6 | vzal manželku, a že, když mu požehnání dával, prikázal
45 Gen 28: 6 | požehnání dával, prikázal mu, rka: Nepojmeš ženy ze dcer
46 Gen 29: 28| vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku.~
47 Gen 29: 34| ke mne muž muj, nebo jsem mu porodila tri syny. Z té
48 Gen 30: 4 | 4 I dala mu Bálu devku svou za ženu;
49 Gen 30: 20| muj, nebo porodila jsem mu šest synu. A nazvala jméno
50 Gen 30: 27| 27 I rekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl
51 Gen 31: 3 | 3 I rekl mu Hospodin: Navrat se do zeme
52 Gen 31: 7 | mzdu mou; však nedopustil mu Buh, aby mi zle ucinil.~
53 Gen 31: 14| 14 Tedy odpovedely mu Ráchel a Lía, rkouce: Zdaž
54 Gen 31: 20| Lábana Syrského, neoznámiv mu, že jde pryc.)~
55 Gen 31: 24| Syrskému ve snách noci té, rekl mu: Varuj se, abys nemluvil
56 Gen 32: 29| ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.~
57 Gen 32: 31| 31 I vzešlo mu slunce, když pominul místa
58 Gen 34: 8 | vaší dceri; prosím, dejte mu ji za manželku.~
59 Gen 34: 19| mládenec uciniti toho; nebo se mu zalíbila dcera Jákobova.
60 Gen 35 | Jákobuv do Bethel. 9. Buh se mu ukázal. 19. Smrt Ráchel
61 Gen 35: 7 | silný Bethel; nebo tu se mu byl zjevil Buh, když utíkal
62 Gen 35: 9 | Pádan Syrské, a požehnal mu.~
63 Gen 35: 26| synové Jákobovi, kteríž mu zrozeni jsou v Pádan Syrské.~
64 Gen 36: 5 | jsou synové Ezau, kteríž se mu zrodili v zemi Kananejské.~
65 Gen 37: 3 | své zplodil jej. A udelal mu sukni promenných barev.~
66 Gen 37: 10| bratrím svým. A domlouval mu otec jeho, a rekl jemu:
67 Gen 37: 11| 11 Tedy závideli mu bratrí jeho; ale otec jeho
68 Gen 37: 21| nebo rekl: Neodjímejme mu hrdla,)~
69 Gen 37: 22| z ruky jejich, a pomoci mu, aby se navrátil k otci
70 Gen 39: 2 | Hospodin s Jozefem, a všecko se mu štastne vedlo, a bydlil
71 Gen 39: 4 | pred ocima jeho, a sloužil mu. I predstavil ho domu svému,
72 Gen 39: 19| ženy své, kteráž mluvila mu, praveci: Tak mi ucinil
73 Gen 41 | letech, mel Farao sen. Zdálo mu se, že stál nad potokem.~
74 Gen 41: 45| Jozefovi Safenat Paneach, a dal mu Asenat dceru Putifera, knížete
75 Gen 41: 49| prestali pocítati; nebo mu nebylo poctu.~
76 Gen 41: 50| prišel rok hladu, kteréž mu porodila Asenat, dcera Putifera,
77 Gen 42: 4 | jeho, nebo rekl: Aby se mu tam neco zlého neprihodilo.~
78 Gen 42: 38| pozustal; a prihodilo-li by se mu co zlého na té ceste, kterouž
79 Gen 43: 7 | Máte-li bratra? A dali jsme mu zprávu na ta slova. Zdaž
80 Gen 43: 26| prišel Jozef domu. I prinesli mu dar, kterýž meli v rukou
81 Gen 43: 28| sklánejíce hlavy, poklonu mu cinili.~
82 Gen 43: 41| prišel Jozef domu. I prinesli mu dar, kterýž meli v rukou
83 Gen 43: 43| sklánejíce hlavy, poklonu mu cinili.~
84 Gen 45: 3 | živ otec muj? A nemohli mu odpovedíti bratrí jeho;
85 Gen 46 | se do Egypta. 29. Jozef mu vstríc vyjel pro privítání.~
86 Gen 47: 18| nemu léta druhého, a rekli mu: Nebudeme tajiti pred pánem
87 Exo 2: 3 | nemohla déle tajiti, vzala mu ošitku z sítí, a omazala
88 Exo 3: 2 | 2 Tedy ukázal se mu andel Hospodinuv v plameni
89 Exo 6: 20| manželku, kterážto porodila mu Arona a Mojžíše. A let života
90 Exo 6: 25| sobe za manželku; kteráž mu porodila Fínesa. Ti jsou
91 Exo 6: 29| 29 Že mu rekl takto: Já Hospodin;
92 Exo 7: 16| 16 A díš mu: Hospodin Buh Hebrejský
93 Exo 10: 28| 28 I rekl mu Farao: Odejdi ode mne, a
94 Exo 15: 25| volal k Hospodinu, a ukázal mu Hospodin drevo, kteréž jakž
95 Exo 17: 10| Tedy Jozue udelal tak, jakž mu porucil Mojžíš, a bojoval
96 Exo 19: 7 | všecka slova ta, kteráž mu prikázal Hospodin.~
97 Exo 19: 19| náramne. Mojžíš mluvil, a Buh mu odpovídal hlasem.~
98 Exo 22: 4 | 4 Jestliže pán jeho dá mu ženu, a ona zrodí jemu syny
99 Exo 22: 10| 10 A dal-li by mu jinou, z stravy její, odevu
100 Exo 22: 20| svou kyjem, tak že by umrel mu v ruce jeho: pomstou pomšteno
101 Exo 22: 30| 30 Paklit mu bude uloženo, aby se vyplatil:
102 Exo 22: 36| vola za vola, a zabitý at mu zustane. ~ ~ ~
103 Exo 24: 5 | svým, zdaž se zdržíš, abys mu nemel pomoci? Nýbrž opravdove
104 Exo 26: 24| zlatem cistým, a udeláš mu okolek zlatý vukol.~
105 Exo 28: 2 | 2 A zdeláš mu rohy na ctyrech úhlech jeho;
106 Exo 28: 4 | 4 Udeláš mu i rošt mrežovaný medený,
107 Exo 31: 3 | vukol i rohy jeho; a udeláš mu korunu zlatou vukol.~
108 Exo 33: 8 | tele slité, a klaneli se mu, a obetovali jemu, rkouce:
109 Exo 35: 4 | vstoupil na horu Sinai, jakž mu prikázal Hospodin, a vzal
110 Exo 35: 34| mluvil synum Izraelským, což mu bylo rozkázáno.~
111 Exo 38: 11| i korunu zlatou udelal mu vukol.~
112 Exo 38: 12| 12 Udelal mu i lištu dlani zšírí vukol,
113 Exo 38: 26| vukol, i rohy jeho; a udelal mu korunu zlatou vukol.~
114 Exo 39: 2 | 2 A zdelal mu rohy na ctyrech úhlech jeho;
115 Exo 41: 16| Mojžíš tak. Všecko, jakž mu rozkázal Hospodin, tak ucinil.~
116 Exo 41: 19| stánku svrchu na nej, jakož mu byl prikázal Hospodin.~
117 Lev 4: 31| ocistí jej knez, a bude mu odpušteno.~
118 Lev 5: 10| kterýmž zhrešil, a bude mu odpušten.~
119 Lev 5: 13| kterékoli veci z tech, a budet mu odpušten; ostatek pak bude
120 Lev 5: 18| a o nemž nevedel, a bude mu odpušteno.~
121 Lev 6: 3 | ztracenou vec, za prelby mu ji, bud že by prisáhl falešne,
122 Lev 6: 4 | dosáhl, aneb tu, kteráž mu sverena byla, aneb ztracenou
123 Lev 6: 7 | Hospodinem, a odpušteno mu bude, jedna každá z tech
124 Lev 8: 29| se Mojžíšovi díl, jakož mu byl prikázal Hospodin.~
125 Lev 9: 9 | 9 I dali mu synové Aronovi krev. Kterýžto
126 Lev 9: 12| obet zápalnou. I podali mu synové Aronovi krve, kterouž
127 Lev 9: 18| kteráž byla za lid. I podali mu synové Aronovi krve, kterouž
128 Lev 19: 22| kterýmž zhrešil, a bude mu odpušten hrích jeho.~
129 Lev 25: 28| milostivého. I postoupí mu ji v cas léta milostivého,
130 Lev 27: 8 | postaven bude pred knezem, aby mu knez uložil výplatu. Podlé
131 Lev 27: 8 | kdož slib ucinil, uloží mu výplatu.~
132 Lev 27: 18| posvetil pole svého, tedy secte mu knez peníze vedlé poctu
133 Lev 27: 23| 23 Tedy secte mu knez summu ceny jeho až
134 Num 3: 6 | pred Aronem knezem, aby mu prisluhovali,~
135 Num 3: 9 | jeho; vlastne dáni jsou mu oni z synu Izraelských.~
136 Num 3: 16| Hospodinovy, jakž rozkázáno mu bylo.~
137 Num 3: 42| pak scetl Mojžíš, jakož mu prikázal Hospodin, všecky
138 Num 16: 40| pred Hospodinem, aby se mu nestalo jako Chóre a jako
139 Num 18: 16| 16 Výplata pak jeho, když mu již jeden mesíc bude, vedlé
140 Num 20: 19| 19 I rekli mu synové Izraelští: Obecnou
141 Num 21: 3 | Hospodin hlas Izraele a dal mu Kananejské, kterýžto do
142 Num 21: 26| Moábskému prvnímu, vzal mu všecku zemi jeho z rukou
143 Num 22: 7 | Balámovi, a vypravovali mu slova Balákova.~
144 Num 22: 22| Hospodinuv na ceste, aby mu prekazil; on pak sedel na
145 Num 23: 25| rekl Balák Balámovi: Aniž mu již zlorec více, ani dobrorec.~
146 Num 26: 59| Jochebed, dcera Léví, kteráž se mu narodila v Egypte; ona pak
147 Num 27: 22| ucinil Mojžíš tak, jakž mu byl rozkázal Hospodin, a
148 Deu 10: 18| také príchozího, dávaje mu chléb a odev.~
149 Deu 12: 8 | ciníme, jeden každý což se mu dobrého vidí.~
150 Deu 13: 8 | ho poslouchej;neodpustít mu oko tvé, aniž se slituješ,
151 Deu 15: 16| miloval i dum tvuj, a že mu dobre u tebe,~
152 Deu 18: 18| jim mluviti všecko, což mu prikáži.~
153 Deu 21: 15| nenávisti, a zplodily by mu syny, milá i nemilá, a byl-li
154 Deu 22: 2 | neptal bratr tvuj, a navrátíš mu je.~
155 Deu 22: 3 | bratra svého, kteráž by mu zhynula; když bys ji nalezl,
156 Deu 25: 9 | jeho s nohy jeho, a pline mu na tvár a odpoví, rkuci:
157 Joz 14: 13| 13 I požehnal mu Jozue, a dal Hebron Kálefovi,
158 Joz 20: 4 | do mesta k sobe, a dají mu místo, i bydliti bude u
159 Joz 21: 4 | do mesta k sobe, a dají mu místo, i bydliti bude u
160 Rut 4: 17| 17 Daly mu pak jméno sousedy, kteréž
161 1Sa 2: 19| 19 A matka jeho delávala mu suknicku malou, a prinášela
162 1Sa 3: 7 | Hospodina, a ješte nebyla mu zjevena rec Hospodinova.~
163 1Sa 11: 16| s strany království nic mu neoznámil, co mluvil Samuel.~
164 1Sa 11: 24| koho vyvolil Hospodin, žet mu není podobného ve všem lidu?
165 1Sa 11: 27| vysvobodí? I pohrdali jím, ani mu pocty neprinesli. On pak
166 1Sa 12: 16| s strany království nic mu neoznámil, co mluvil Samuel.~
167 1Sa 12: 24| koho vyvolil Hospodin, žet mu není podobného ve všem lidu?
168 1Sa 12: 27| vysvobodí? I pohrdali jím, ani mu pocty neprinesli. On pak
169 1Sa 16: 37| Izraelovu? I neodpovedel mu v ten den.~
170 1Sa 16: 43| co jsi ucinil? I povedel mu Jonata a rekl: Toliko jsem
171 1Sa 18: 4 | tak ucinil Samuel, jakž mu byl mluvil Hospodin, a prišel
172 1Sa 18: 8 | Izai Abinadaba, a kázal mu jíti pred Samuele. Kterýž
173 1Sa 18: 23| míval Saul polehcení, a lépe mu bývalo, nebo ten duch zlý
174 1Sa 19: 20| strážném, vzal to a šel, jakž mu byl prikázal Izai. I prišel
175 1Sa 20 | neprítel jeho ucinen, 17. však mu dceru svou dal za manželku.~
176 1Sa 20: 2 | sobe toho dne, a nedopustil mu navrátiti se do domu otce
177 1Sa 20: 8 | náramne, nebo nelíbila se mu ta rec. Procež rekl: Dali
178 1Sa 20: 8 | mne dali toliko tisíc. Co mu ješte pres to privlastní,
179 1Sa 20: 21| 21 (Nebo rekl Saul: Dámt mu ji, aby mu byla osídlem,
180 1Sa 20: 21| rekl Saul: Dámt mu ji, aby mu byla osídlem, a aby proti
181 1Sa 21: 10| do steny; kterýž uhnul se mu, a uderilo kopí v stenu.
182 1Sa 21: 18| oznámil jemu všecko, co mu Saul ucinil. I odšel on
183 1Sa 22: 18| 18 I rekl mu Jonata: Zítra bude novmesíce,
184 1Sa 22: 26| neríkal, nebo myslil: Neco se mu prihodilo, bud že cistý
185 1Sa 26 | utekl do Engadi, 3. Saul mu tam v ruce prišel.~stalo
186 1Sa 26: 4 | tvého v ruku tvou, abys mu ucinil, jakt se koli líbiti
187 1Sa 29: 6 | 6 I dal mu Achis v ten den Sicelech,
188 1Sa 31: 4 | místu svému, kteréž jsi mu ukázal, a necht netáhne
189 2Sa 1: 5 | ješte David mládenci, kterýž mu to oznámil: Kterak ty víš,
190 2Sa 1: 13| pak David mládenci, kterýž mu to oznámil: Odkud jsi ty?
191 2Sa 1: 14| 14 Opet mu rekl David: Kterak jsi smel
192 2Sa 2: 21| 21 Tedy rekl mu Abner: Uchyl se na pravo
193 2Sa 3: 9 | ucin Buh Abnerovi a toto mu pridej, jestliže nedopomohu
194 2Sa 5: 25| I ucinil David tak, jakž mu prikázal Hospodin, a porazil
195 2Sa 8: 4 | 4 A pobral mu David tisíc vozu a sedm
196 2Sa 11: 27| za manželku; i porodila mu syna. Ale nelíbilo se to
197 2Sa 12: 3 | jeho spávala, a tak byla mu jako za dceru.~
198 2Sa 12: 4 | tomu bohatému cloveku, líto mu bylo vzíti z ovcí aneb z
199 2Sa 13: 4 | Neoznámíš-liž mi? I rekl mu Amnon: Támar sestru Absolona
200 2Sa 13: 7 | Amnona bratra svého a priprav mu krmicku.~
201 2Sa 13: 11| 11 Ale když mu podávala, aby jedl, uchopil
202 2Sa 13: 17| zavolav mládence, kterýž mu prisluhoval, rekl: Vyved
203 2Sa 13: 25| nechtel jíti, ale požehnal mu.~
204 2Sa 14: 3 | pujdeš k králi a mluviti mu budeš vedlé reci této. A
205 2Sa 15: 2 | kterého jsi ty mesta? A když mu odpovedel: Z toho a z toho
206 2Sa 15: 26| necht mi uciní, což se mu dobrého vidí.~
207 2Sa 16: 7 | takto mluvil Semei, když mu zlorecil: Vyjdi, vyjdi,
208 2Sa 16: 9 | Necht jdu medle a setnu mu hlavu.~
209 2Sa 18: 11| I rekl Joáb muži, kterýž mu to oznámil: Aj, videls.
210 2Sa 18: 23| bud, pobehnu. Odpovedel mu: Bež. A tak bežel Achimaas
211 2Sa 19: 23| Semei: Neumreš. I prisáhl mu král.~
212 2Sa 24: 13| Gád k Davidovi, oznámil mu to, a rekl jemu: Chceš-li,
213 2Sa 24: 22| obetuje pán muj král, což se mu za dobré vidí. Aj, ted volové
214 1Kr 2: 15| nebo od Hospodina usouzeno mu bylo.~
215 1Kr 4: 28| král, jeden každý, jakž mu uloženo bylo.~
216 1Kr 5: 12| moudrost Šalomounovi, jakož mu byl zaslíbil, a byl pokoj
217 1Kr 8: 32| spravedlivého, odplacuje mu vedlé spravedlnosti jeho.~
218 1Kr 9: 2 | Šalomounovi podruhé, jakož se mu byl ukázal v Gabaon.~
219 1Kr 9: 12| aby videl ta mesta, kteráž mu daroval Šalomoun, ale nelíbila
220 1Kr 11: 25| bylo nad to zlé, kteréž mu cinil Adad. I mel v ošklivosti
221 1Kr 13: 11| jehož syn prišed, vypravoval mu všecky veci, kteréž ucinil
222 1Kr 13: 12| Kterou cestou šel? I ukázali mu synové jeho cestu, kterouž
223 1Kr 13: 13| mi osla. Kteríž osedlali mu osla, a on vsedl na nej.~
224 1Kr 13: 23| chleba a napil se, osedlal mu osla, totiž tomu proroku,
225 1Kr 14: 4 | již hledeti, nebo pošly mu byly oci pro starost jeho.~
226 1Kr 15: 27| 27 I cinil mu úklady Báza syn Achiášuv
227 1Kr 16: 31| tom stalo se, (nebo málo mu to bylo, že chodil v hríších
228 1Kr 17: 5 | Kterýž odšed, ucinil, jakž mu prikázal Hospodin. Nebo
229 1Kr 19 | pred Jezábel; 9. Buh se mu ukázal, 19. a Elizeus k
230 1Kr 20: 8 | lid: Neposlouchejž ho, ani mu povoluj.~
231 1Kr 20: 9 | odešli poslové, a donesli mu tu odpoved.~
232 1Kr 20: 17| I poslal Benadad, (když mu povedeli, rkouce: Muži vytáhli
233 1Kr 20: 33| k nemu Benadad, i kázal mu vstoupiti na svuj vuz.~
234 1Kr 21: 7 | 7 I rekla mu Jezábel žena jeho: Takliž
235 1Kr 22: 27| tohoto do žaláre, a dávejte mu jísti malicko chleba a malicko
236 2Kr 2: 6 | 6 Rekl mu ješte Eliáš: Posed medle
237 2Kr 2: 15| proti nemu a poklonili se mu až k zemi.~
238 2Kr 2: 17| nej vždy dotírali, tak že mu to obtížné bylo, rekl: Pošlete.
239 2Kr 2: 20| dejte do ní soli. I prinesli mu.~
240 2Kr 4: 31| se jemu vstríc, povedel mu, rka: Neprobudilo se díte.~
241 2Kr 5: 25| pred pánem svým. I rekl mu Elizeus: Odkudžto, Gézi?
242 2Kr 6: 5 | drevo, že sekera spadla mu do vody. Tedy zkrikl a rekl:
243 2Kr 6: 6 | Kamž jest upadla? I ukázal mu to místo. Kterýž utav drevo,
244 2Kr 6: 10| Izraelský na to místo, o kterémž mu byl rekl muž Boží, a vystríhal
245 2Kr 8: 10| 10 Odpovedel mu Elizeus: Jdi, povez jemu:
246 2Kr 8: 19| Davida služebníka svého, jakž mu byl zaslíbil, že dá jemu
247 2Kr 9: 11| služebníkum pána svého, rekl mu jeden: Dobre-li se deje?
248 2Kr 10: 15| Podejž mi ruky své. I podal mu ruky své. A on kázal mu
249 2Kr 10: 15| mu ruky své. A on kázal mu vsednouti k sobe na vuz,~
250 2Kr 10: 18| sloužil Bálovi, Jéhu bude mu více sloužiti.~
251 2Kr 15: 16| jeho od Tersa, proto že mu ho neotevreli. I pomordoval
252 2Kr 15: 19| tisíc centnéru stríbra, aby mu byl nápomocen k utvrzení
253 2Kr 16: 16| Uriáš knez všecko, jakž mu prikázal Achas.~
254 2Kr 17: 3 | služebníkem jeho, a dával mu plat.~
255 2Kr 18: 7 | koli obrátil, štastne se mu vedlo. Zprotivil se pak
256 2Kr 18: 36| pak mlcel, a neodpovedel mu žádného slova; nebo takové
257 2Kr 24: 17| králem místo neho, a zmenil mu jméno, aby sloul Sedechiáš.~
258 1Pa 2: 4 | pak nevesta jeho porodila mu Fáresa a Záru. Všech synu
259 1Pa 2: 9 | pak Ezronovi, kteríž se mu zrodili: Jerachmeel, Ram
260 1Pa 2: 19| sobe Kálef Efratu, kteráž mu porodila Hura.~
261 1Pa 2: 35| manželku, kteráž porodila mu Attaie.~
262 1Pa 3: 4 | 4 Šest se mu jich zrodilo v Hebronu,
263 1Pa 7: 14| Manassesovi: Asriel, kteréhož mu manželka porodila. (Ženina
264 1Pa 14: 16| I ucinil David tak, jakž mu byl prikázal Buh, a porazili
265 1Pa 17: 25| jsi služebníku svému, že mu ustavíš dum, a protož smel
266 1Pa 18: 4 | 4 A pobral mu David tisíc vozu, a sedm
267 1Pa 19: 13| našeho, Hospodin však, což mu se dobre líbí, necht uciní.~
268 1Pa 21: 15| popatril Hospodin, a zželelo mu se toho zlého. I rekl andelu,
269 1Pa 21: 23| uciní pán muj král, což se mu za dobré vidí. Hle, pridám
270 1Pa 22: 5 | zemích, a protož pripravím mu nyní potreb. A tak pripravil
271 1Pa 22: 6 | Šalomouna syna svého, prikázal mu, aby vystavel dum Hospodinu
272 1Pa 24: 19| Arona otce jejich, jakož mu byl prikázal Hospodin Buh
273 1Pa 26: 5 | Pehulletai osmý; nebo požehnal mu Buh.~
274 1Pa 29: 23| Davida otce svého. I vedlo se mu štastne, a poslouchal ho
275 1Pa 29: 25| ocima všeho Izraele, a dal mu slávu královskou, jakéž
276 2Pa 2: 3 | Davidovi otci mému, posílaje mu dríví cedrové, aby sobe
277 2Pa 2: 14| všelijaké dílo, kteréž dáno mu bude s moudrými tvými, a
278 2Pa 6: 23| spravedlivého, odplacuje mu podlé spravedlnosti jeho.~
279 2Pa 7: 11| v dome svém, štastne se mu vedlo.~
280 2Pa 11: 19| 19 Kteráž mu zplodila syny: Jeusa a Semariáše
281 2Pa 11: 20| dceru Absolonovu, kteráž mu porodila Abiáše, Attaie,
282 2Pa 13: 19| Abiáš Jeroboáma, a vzal mu mesta, Bethel i vsi jeho,
283 2Pa 18: 26| tohoto do žaláre a dávejte mu jísti malicko chleba a malicko
284 2Pa 21: 17| jeho a ženy jeho, tak že mu nezustalo žádného syna krome
285 2Pa 21: 19| hrozné bolesti. A nepálil mu lid jeho vonných vecí, jako
286 2Pa 22: 6 | Jezreel; nebo mel rány, kteréž mu ucinili v Ráma, když bojoval
287 2Pa 24: 3 | 3 Mezi tím vzal mu Joiada dve žene, i plodil
288 2Pa 25: 16| když on k nemu mluvil, rekl mu král: Co te postavili, abys
289 2Pa 27: 5 | zmocnil se jich. I dali mu synové Ammon toho roku sto
290 2Pa 27: 5 | deset tisícu. Tolikéž dali mu synové Ammon i léta druhého
291 2Pa 28: 16| k králum Assyrským, aby mu pomoc dali.~
292 2Pa 28: 20| více ho ssužoval, nežli mu pomáhal.~
293 2Pa 31: 21| svým to cinil, a štastne se mu vedlo.~ ~ ~ ~ ~
294 2Pa 32: 15| ani vás namlouvá, aniž mu verte. Kdyžte nemohl žádný
295 2Pa 32: 24| promluvil k nemu, a ukázal mu zázrak.~
296 2Pa 36: 4 | Jeruzalémem za krále, a promenil mu jméno jeho, aby sloul Joakim.
297 2Pa 36: 23| a ten mi porucil, abych mu vystavel dum v Jeruzaléme,
298 Ezd 1: 2 | a on mi porucil, abych mu vystavel dum v Jeruzaléme,
299 Ezd 1: 4 | pohostinu, lidé místa toho at mu pomohou stríbrem a zlatem,
300 Ezd 5: 15| 15 A porucil mu, rka: Nádoby tyto vezma,
301 Ezd 7: 6 | Hospodin Buh Izraelský, a dal mu král podlé toho, jakž ruka
302 Neh 2: 6 | propustil mne, hned jakž jsem mu oznámil jistý cas.~
303 Neh 13: 7 | Eliasib pro Tobiáše, udelav mu pokoj v síních domu Božího.~
304 Est 4: 5 | za služebníka, porucila mu o Mardocheovi, aby prezvedel,
305 Est 4: 7 | Mardocheus všecko, co se mu prihodilo, i o té summe
306 Est 4: 10| Ester Hatachovi, a porucila mu oznámiti Mardocheovi:~
307 Est 4: 17| ucinil všecko tak, jakž mu porucila Ester.~ ~ ~ ~
308 Est 6: 13| prátelum svým všecko, což se mu prihodilo. I rekli jemu
309 Job 9: 12| jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo
310 Job 15: 27| svou tukem svým, tak že se mu nadelalo faldu na slabinách.~
311 Job 19 | prátel naríká, a chteje, aby mu toho více necinili, své
312 Job 20: 21| 21 Nic mu nepozustane z pokrmu jeho,
313 Job 24: 21| 21 Pripojuje mu neplodnou, kteráž nerodí,
314 Job 31: 29| plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?~
315 Job 33 | pozorování recí svých, 8. ukazuje mu, že nenáležite s Bohem souditi
316 Job 35: 6 | rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?~
317 Job 35: 7 | Budeš-li spravedlivý, ceho mu udelíš? Aneb co z ruky tvé
318 Job 36: 32| zakrývá svetlo, a prikazuje mu ukrývati se za to, co je
319 Job 37: 12| jeho, aby cinil, což by mu koli prikázal na tvári okršlku
320 Job 38: 9 | 9 Když jsem mu položil oblak za odev, a
321 Job 39: 17| jemu Buh moudrosti, aniž mu udelil rozumnosti.~
322 Job 40 | nerozšafne mluvil, 4. ukazuje mu jeho mdlobu, 10. svou pak,
323 Job 40: 20| Hory zajisté prinášejí mu pastvu, a všecka zver polní
324 Zal 1: 3 | cožkoli ciniti bude, štastne mu se povede.~
325 Zal 10: 5 | 5 Dobre mu se darí na cestách jeho
326 Zal 21: 4 | požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnu na veky veku.~
327 Zal 22: 8 | jej vytrhne, ponevadž se mu v nem zalíbilo.~
328 Zal 22: 30| 31) Síme jejich sloužiti mu bude, a pricteno bude ku
329 Zal 36: 2 | 2 (36:3) Nebo mu ona pochlebuje pred ocima
330 Zal 52 | nešlechetnosti. 7. Osvedcuje mu zahynutí a potupu, 10. naposledy
331 Zal 52 | zvestoval Saulovi, a povedel mu, že David všel do domu Achimelechova. (
332 Zal 71: 15| dne spasení tvé, ackoli mu poctu nevím.~
333 Zal 72: 10| pri mori a z ostrovu pocty mu prinesou, králové Šebejští
334 Zal 72: 15| Budet dlouhoveký, a dávati mu budou zlato Arabské, a ustavne
335 Zal 78: 36| 36 (Ackoli mu s pochlebenstvím mluvili
336 Zal 80: 9 | 9 (80:10) Uprázdnil jsi mu, a ucinils, aby se vkorenil,
337 Zal 94: 13| 13 Abys mu zpusobil pokoj pred casy
338 Zal 98 | divné veci ucinil; spomohla mu pravice jeho, a ráme svatosti
339 Zal 106: 31| 31 Což jest mu pocteno za spravedlnost
340 Zal 115: 3 | nebi, cine všecko, což se mu líbí.~
341 Pri 1: 5 | poslouchati bude moudrý, pribude mu umení, a rozumný bude vtipnejší,~
342 Pri 11: 24| rozdává štedre, a však pribývá mu více; jiný skoupe drží nad
343 Pri 11: 26| zadržuje obilí, zlorecí mu lid; ale požehnání na hlave
344 Pri 13: 13| bojí prikázaní, odplaceno mu bude.~
345 Pri 24: 29| Neríkej: Jakž mi ucinil, tak mu uciním; odplatím muži tomu
346 Pri 26: 15| ruku svou za nadra; težko mu vztáhnouti ji k ústum svým.~
347 Pri 26: 25| ochotný ukáže recí svou, never mu; nebo sedmera ohavnost jest
348 Kaz 5: 12| sytost bohatého nedopouští mu spáti.~
349 Kaz 6: 2 | žádá, a však nedopouští mu Buh užívati tech vecí, ale
350 Kaz 8: 7 | Nebo jak se stane, kdo mu oznámí?~ ~
351 Kaz 8: 12| zle na stokrát, a vždy se mu odkládá, já však vím, že
352 Kaz 10: 14| zajisté, co bude po nem, kdo mu oznámí?~
353 Iza 2: 20| modly své zlaté, kterýchž mu nadelali, aby se klanel,
354 Iza 8: 3 | I rekl mi Hospodin: Dej mu jméno: K rychlé koristi
355 Iza 40: 13| a rádcím jeho byl, že by mu oznámil?~
356 Iza 40: 14| 14 S kým se radil, že by mu pridal srozumení, a naucil
357 Jer 19: 3 | kteréž kdokoli uslyší, zníti mu bude v uších jeho,~
358 Jer 47: 23| jeho, dí Hospodin, ackoli mu konce není; více jest jich
359 Pla 1: 2 | k nemu mají, obrátili se mu v neprátely.~
360 Eze 14: 4 | svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil pred
361 Eze 14: 7 | svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil by
362 Eze 17: 15| a lidu mnohého. Zdaž se mu to podarí? Zdaž pomsty ujde
363 Eze 17: 17| 17 Aniž mu Farao s vojskem velikým
364 Eze 22: 2 | mesta vražedlného? Radeji mu oznam všecky ohavnosti jeho,~
365 Eze 31: 9 | množstvím vetvoví jeho, tak že mu závidela všecka dríví Eden,
366 Eze 33: 16| jeho, jimiž hrešil, nebudou mu zpomínáni; soud a spravedlnost
367 Eze 46: 12| Hospodinu, tedy at jest mu otevrína brána, kteráž k
368 Dan 4: 35| aniž jest kdo, ješto by mu pres ruku dáti mohl, a ríci
369 Dan 8: 12| zemi, a což cinilo, štastne mu se darilo.~
370 Dan 8: 24| hubiti bude, a štastne se mu povede, až i vše vykoná;
371 Dan 11: 36| divné veci; a štastne se mu povede až do vykonání prchlivosti,
372 Dan 11: 39| boha cizího, a kteréž se mu videti bude, poctí slávou,
373 Amo 6: 10| strýc jeho, aneb ten, kterýž mu strojí pohreb, aby vynesl
374 Agg 5 | po pravici jeho, aby se mu protivil.~
375 Mal 1: 7 | knížeti svému, zalíbíš-li mu se tím, a prijme-li tvár
376 Mal 3: 16| otec nad synem svým, kterýž mu slouží. ~
377 Mat 0: 24| Jozef ze sna, ucinil, jakož mu prikázal andel Páne, a prijal
378 Mat 27: 13| 13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké
379 Mat 27: 22| jenž slove Kristus? Rekli mu všickni: Ukrižován bud.~
380 Mat 27: 31| 31 A když se mu +naposmívali, svlékli s
381 Mat 27: 34| 34 Dali mu *píti octa, smíšeného se
382 Mat 27: 39| kteríž chodili tudy, rouhali mu se, *ukrivujíce hlav svých,~*
383 Mat 27: 43| nyní vysvobodí, chce-lit mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.~*
384 Mar 0: 25| 25 I +primluvil mu Ježíš, rka: Umlkniž a vyjdi
385 Mar 0: 43| 43 I +pohroziv mu, hned ho odbyl,~[+7,36;
386 Mar 0: 44| 44 A rekl mu: Viziž, abys nižádnému nic
387 Mar 1 | šlakem poraženého, odpustiv mu hríchy. 14. Matouše povolal.
388 Mar 5: 19| 19 Ježíš pak nedopustil mu, ale rekl jemu: Jdi k svým
389 Mar 5: 20| kterak veliké veci ucinil mu Ježíš. I divili se všickni.~
390 Mar 5: 31| 31 I rekli mu ucedlníci jeho: Vidíš, že
391 Mar 5: 33| padla pred ním, a povedela mu všecku pravdu.~
392 Mar 7: 12| 12 A nedopustíte mu nic více uciniti otci svému
393 Mar 7: 28| A ona odpovedela a rekla mu: Ovšem, Pane, nebo +štenátka
394 Mar 9: 13| Eliáš již prišel, a ucinili mu, což jsou chteli, jakož
395 Mar 9: 38| 38 I odpovedel mu Jan, rka: Mistre, videli
396 Mar 9: 38| nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi nechodí.~*
397 Mar 9: 39| Ježíš pak rekl: Nebrantež mu. Nebt *není žádného, kterýž
398 Mar 9: 42| verících ve mne, mnohem by lépe mu bylo, aby byl zavešen na
399 Mar 10: 18| 18 I rekl mu Ježíš: Co +mne nazýváš dobrým? ~
400 Mar 10: 21| nej, zamiloval ho, a rekl mu: Jednohot se nedostává.
401 Mar 10: 45| Syn cloveka neprišel, aby mu sloužili, ale ~aby on sloužil,
402 Mar 10: 48| 48 I primlouvali mu mnozí, aby mlcel. Ale on
403 Mar 10: 52| 52 Tedy Ježíš rekl mu: Jdi, víra tvá te uzdravila.
404 Luk 4: 5 | horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku
405 Luk 4: 9 | na vrchu chrámu, a rekl mu: Jsi-li Syn Boží, pust se
406 Luk 4: 12| 12 A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povedínot *jest:
407 Luk 4: 35| ne, vyšel od neho, a nic mu neuškodil.~
408 Luk 5: 14| žádnému nepravil, ale rekl mu: Odejda, ukaž se knezi,
409 Luk 5: 20| videv víru jejich, rekl mu: Clovece, +odpuštenit jsou
410 Luk 6: 29| kdo v líce jedno, nasad mu i druhého, a tomu, kterýž
411 Luk 8: 20| 20 I povedeli mu, rkouce: Matka tvá a bratrí
412 Luk 9: 49| dábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.~*
413 Luk 10: 28| 28 I rekl mu Ježíš: Práve jsi odpovedel.
414 Luk 12: 10| proti Synu cloveka, bude mu odpušteno, <> ale tomu,
415 Luk 15: 31| 31 A on rekl mu: +Synu, ty vždycky se mnou
416 Luk 16: 6 | Sto +tun oleje. I rekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna
417 Luk 16: 7 | Sto korcu pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš
418 Luk 17: 2 | 2 Lépe by +mu bylo, aby žernov oslicí
419 Luk 17: 3 | bude-lit toho želeti, odpust mu.~*Lv 19,17 ; Mk 11,25; [
420 Luk 17: 4 | rka: Žel mi toho, odpust mu.~[+Mt 18,22]~
421 Luk 17: 9 | tomu, že ucinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se.~
422 Luk 18: 22| 22 Slyšav to Ježíš, rekl mu: Ještet se +jednoho nedostává.
423 Luk 18: 39| napred šli, primlouvali mu, aby mlcal. Ale on mnohem
424 Luk 22: 5 | se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.~
425 Luk 22: 9 | 9 A oni rekli mu: Kde chceš, at pripravíme?~
426 Luk 23: 43| 43 I rekl mu Ježíš: Amen pravím tobe,
427 Jan 1: 42| vlastního Šimona, a rekl mu: Nalezli jsme +Mesiáše,
428 Jan 1: 49| 49 Rekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš?
429 Jan 1: 52| 52 I dí mu: Amen, amen pravím vám:
430 Jan 2: 10| 10 A rekl mu: Každý clovek nejprve dobré
431 Jan 5: 7 | 7 Odpovedel mu nemocný: Pane, nemám cloveka,
432 Jan 5: 20| miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám ciní; a
433 Jan 7: 26| svobodne mluví, a nic mu neríkají. Zdali jsou již
434 Jan 8: 52| 52 Tedy rekli mu Židé: *Nyní jsme poznali,
435 Jan 13: 36| Pane, kam jdeš? Odpovedel mu Ježíš: *Kam já jdu, nemužeš
436 Jan 18: 10| nejvyššího kneze a utal mu ucho jeho pravé. A bylo
437 Jan 18: 23| 23 Odpovedel mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle,
438 Jan 18: 31| vašeho sudte ho. I rekli mu Židé: Námt nesluší zabíti
439 Jan 21 | trikrát, miluje-li ho, potom mu beránky i ovce své, aby
440 Sku 3: 3 | chrámu, prosil jich, aby mu almužnu dali.~
441 Sku 10: 25| k nohám jeho, klanel se mu.~
442 Sku 21: 40| 40 A když mu on dopustil, Pavel stoje
443 Sku 22: 27| pristoupiv hejtman, rekl mu: Povez mi, jsi-li ty Ríman?
444 Sku 24: 10| Tedy Pavel odpovedel, +když mu náveští dal vladar, aby
445 Sku 24: 23| Pavla ostríhal a polehcil mu vezení a nebránil žádnému
446 Sku 27: 3 | maje ku Pavlovi, *dopustil mu, aby jda k prátelum, u nich
447 Sku 28: 6 | dlouho cekali a videli, že se mu nic zlého nestalo, zmenivše
448 Rim 11: 35| prve dal jemu, a budet mu odplaceno?~*Jb 41,2~
449 Rim 12: 20| nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to ucine, uhlí
450 1Ko 7: 37| ustavil v srdci svém, a není mu toho potreba, ale v moci
451 2Ko 8: 15| Kdo mnoho nasbíral, nic mu nezbývalo, a kdo málo, nemel
452 2Ko 10 | 13. ale Kristu tak, jakž mu odmeril Buh, slouží.~á pak
|