Book Chapter: Verse
1 Gen 1: 19| 20 Rekl ješte Buh: Vydejte vody hmyz duše
2 Gen 1: 28| 29 Rekl ješte Buh: Aj, dal jsem vám všelikou
3 Gen 2: 5 | prvé než vzcházela; nebo ješte byl nedštil Hospodin Buh
4 Gen 4: 25| 25 Poznal pak ješte Adam ženu svou, i porodila
5 Gen 7: 4 | 4 Nebo po dnech ješte sedmi já dštíti budu na
6 Gen 8: 10| 10 A pocekal ješte sedm dní jiných, a opet
7 Gen 8: 12| 12 I cekal ješte sedm dní jiných, a opet
8 Gen 15: 3 | 3 Rekl ješte Abram: Aj, mne jsi nedal
9 Gen 15: 5 | však moci scísti? Rekl mu ješte: Tak bude síme tvé.~
10 Gen 15: 16| pokolení sem se navrátí; nebt ješte není doplnena nepravost
11 Gen 17: 9 | 9 Rekl ješte Buh Abrahamovi: Ty pak ostríhati
12 Gen 18: 12| sstarala, v rozkoše se vydám? A ješte i pán muj se sstaral.~
13 Gen 18: 13| Sára, rkuci: Zdaliž opravdu ješte roditi budu, a já se sstarala?~
14 Gen 18: 22| šli do Sodomy; Abraham pak ješte stál pred Hospodinem.~
15 Gen 18: 32| 32 Rekl ješte: Prosím, at se nehnevá Pán
16 Gen 18: 32| Pán muj, jestliže jednou ješte mluviti budu: Snad se jich
17 Gen 19: 12| rekli muži k Lotovi: Máš-li ješte zde koho, bud zete neb syny
18 Gen 19: 34| svým; dejme mu píti vína ješte této noci; potom vejduc,
19 Gen 19: 35| 35 I daly píti ješte té noci otci svému vína;
20 Gen 24: 20| svého do koryta, a bežela ješte k studnici, aby vážila vodu;
21 Gen 24: 25| 25 Rekla ješte k nemu: Slámy také a potravy
22 Gen 25: 6 | je od Izáka syna svého, ješte živ jsa, k východu do zeme
23 Gen 27: 36| uchvátil požehnání mé. Rekl ješte: Zdali jsi nezachoval i
24 Gen 29: 7 | 7 Tedy rekl: Však ješte daleko do vecera, aniž ješte
25 Gen 29: 7 | ješte daleko do vecera, aniž ješte cas, aby dobytek byl sehnán;
26 Gen 29: 9 | 9 Když on ješte mluvil s nimi, prišla k
27 Gen 29: 27| kterouž sloužiti budeš u mne ješte sedm let jiných.~
28 Gen 29: 30| než Líu; i sloužil u neho ješte sedm let jiných.~
29 Gen 29: 35| 35 I pocala ješte a porodila syna, a rekla:
30 Gen 31: 14| Ráchel a Lía, rkouce: Zdaž ješte máme díl jaký a dedictví
31 Gen 31: 51| 51 A rekl ješte Lában Jákobovi: Aj, hromada
32 Gen 32: 22| 22 A vstav ješte v noci, vzal obe ženy své,
33 Gen 35: 11| 11 Rekl ješte Buh jemu: Já jsem Buh silný
34 Gen 37: 8 | naším budeš? Z té príciny ješte více nenávideli ho pro sny
35 Gen 37: 9 | 9 Potom ješte mel jiný sen, a vypravoval
36 Gen 38: 5 | 5 Porodila pak ješte syna, jehož jméno nazvala
37 Gen 43: 6 | oznámivše muži tomu, že máte ješte bratra?~
38 Gen 43: 7 | náš, mluve: Jest-li živ ješte otec váš? Máte-li bratra?
39 Gen 43: 27| jste pravili? Živ-li jest ješte?~
40 Gen 43: 28| služebník tvuj otec náš, a ješte živ jest. A sklánejíce hlavy,
41 Gen 43: 42| jste pravili? Živ-li jest ješte?~
42 Gen 43: 43| služebník tvuj otec náš, a ješte živ jest. A sklánejíce hlavy,
43 Gen 44: 4 | vyšli z mesta, a nedaleko ješte byli, rekl Jozef správci
44 Gen 44: 14| do domu Jozefova, (on pak ješte tam byl,) a padli pred ním
45 Gen 45: 6 | již hlad jest v zemi, a ješte pet let prijde, v nichž
46 Gen 45: 11| budu te chovati tam, (nebo ješte pet let hlad bude), abys
47 Gen 45: 26| zvestovali jemu, rkouce: Jozef ješte živ jest, ano i panuje ve
48 Gen 45: 28| Izrael: Dostit jest, když ješte syn muj živ jest; pujdu
49 Gen 46: 30| videl tvár tvou; nebo ty ješte jsi živ.~
50 Gen 47: 4 | 4 Rekli ješte Faraonovi: Abychom pohostinu
51 Gen 50: 16| Jozefovi, rkouce: Otec tvuj ješte pred smrtí svou prikázal,
52 Exo 3: 15| 15 Rekl ješte Buh Mojžíšovi: Takto díš
53 Exo 4: 18| Egypte, a pohledím, jsou-li ješte živi. I rekl Jetro Mojžíšovi:
54 Exo 6: 2 | 2 Mluvil ješte Buh k Mojžíšovi a rekl jemu:
55 Exo 9: 17| 17 Ješte ty pozdvihuješ se proti
56 Exo 9: 30| ty, ani služebníci tvoji ješte se nebudete báti tvári Hospodina
57 Exo 10: 7 | Hospodinu Bohu svému. Zdaž ješte nevíš, že zkažen jest Egypt?~
58 Exo 11 | byl Hospodin Mojžíšovi: Ješte ránu jednu uvedu na Faraona
59 Exo 12: 39| kolácu nekvašených; nebo ješte bylo nezkynulo, proto že
60 Exo 14: 12| jsme toho nemluvili tobe ješte v Egypte, rkouce: Nech nás,
61 Exo 22: 8 | pánu svému, kterýž jí sobe ješte nezasnoubil, dopustí ji
62 Exo 23: 4 | vul, neb osel, bud dobytce ješte živé, dvénásobne navrátí.~
63 Exo 29: 27| 27 Udeláš ješte dva jiné kroužky zlaté,
64 Exo 30 | mnou: Vezmi volka jednoho ješte mladého a skopce dva bez
65 Exo 40: 20| 20 Udelali ješte dva jiné kroužky zlaté,
66 Lev 9: 18| 18 Zabil ješte i vola a skopce k obeti
67 Lev 12: 4 | 4 Ona pak ješte za tridceti a tri dni zustávati
68 Lev 13: 57| 57 Jestliže se pak ukáže ješte na rouchu aneb na osnove,
69 Lev 13: 58| odešla by od ní ta rána, ješte po druhé zpéreš, a cisté
70 Lev 23: 23| 23 Mluvil ješte Hospodin k Mojžíšovi, rka:~
71 Lev 25 | a léto milostivé.~luvil ješte Hospodin k Mojžíšovi na
72 Lev 25: 51| 51 Jestliže ješte mnoho let zustává k létu
73 Lev 26: 18| poslouchati mne nebudete, tedy ješte sedmkrát více trestati vás
74 Lev 26: 36| 36 Kteríž pak ješte pozustanou z vás, uvedu
75 Lev 27: 18| poctu let zustávajících ješte do léta milostivého, i odejme
76 Num 5: 11| 11 Mluvil ješte Hospodin k Mojžíšovi, rka:~
77 Num 11: 33| 33 Ješte maso vezelo v zubích jejich,
78 Num 15: 34| dali jej do vezení; nebo ješte nebylo jim oznámeno, co
79 Num 16: 10| syny Léví s tebou, a že ješte pres to i knežství hledáte?~
80 Num 16: 13| 13 Cožt se ješte málo zdá, že jsi vyvedl
81 Num 16: 14| 14 A ješte jsi nás neuvedl do zeme
82 Num 19: 2 | poškvrny, a na kterouž by ješte jho nebylo kladeno.~
83 Num 24: 14| 14 (Ale však ješte já, již odcházeje k lidu
84 Num 31: 32| bylo té koristi z pozustalé ješte loupeže, kteréž nabral lid
85 Num 36: 6 | zabil; a k tem pridáte jim ješte ctyridceti dve mesta.~
86 Deu 1: 39| budou, a synové vaši, kteríž ješte neznají dobrého ani zlého,
87 Deu 3: 11| luže jeho, luže železné, ješte zustává v Rabbat synu Ammon,
88 Deu 19: 9 | všecky dny), tedy pridáš sobe ješte tri mesta mimo tri onano,~
89 Deu 20: 5 | ješto vystavel dum nový, a ješte nepocal bydliti v nem, odejdi
90 Deu 20: 6 | ješto štípil vinici, a ješte neprišla k obecnému užívání,
91 Deu 20: 7 | zasnoubenou manželku, a ješte by jí nepojal, odejdi a
92 Deu 21: 3 | jalovici z stáda, kteréž ješte nebylo užíváno, a kteráž
93 Deu 28: 54| ostatním synum svým, kterýchž ješte zanechal,~
94 Deu 31: 13| Synové také jejich, kteríž ješte toho nepoznali, at slyší
95 Deu 31: 21| zajisté myšlení jeho, a co on ješte dnes ciniti bude, prvé nežli
96 Deu 31: 27| ponevadž, když jsem já ješte živ nyní s vámi, zpurní
97 Joz 11: 13| žádného mesta z tech, kteráž ješte zustala v ohrade své, nespálil
98 Joz 14: 11| 11 A ješte nyní jsem pri síle jako
99 Joz 18: 2 | z synu Izraelských, jimž ješte nebylo rozdeleno dedictví
100 Rut 1: 11| chcete jíti se mnou? Zdaliž ješte budu míti syny, aby byli
101 Rut 2: 14| pak jedla až do sytosti, a ješte jí zbylo.~
102 Rut 2: 20| nad živými i mrtvými. I to ješte k ní rekla Noémi: Blízký
103 Rut 2: 21| také Rut Moábská: I to mi ješte rekl: Celádky mé prídrž
104 1Sa 1: 24| Hospodinova v Sílo; díte pak ješte bylo malé.~
105 1Sa 3: 3 | také spal, a svetlo Boží ješte zhašeno nebylo v chráme
106 1Sa 3: 7 | 7 Samuel pak ješte neznal Hospodina, a ješte
107 1Sa 3: 7 | ješte neznal Hospodina, a ješte nebyla mu zjevena rec Hospodinova.~
108 1Sa 7: 9 | beránka jednoho, kterýž ješte ssal, obetoval ho celého
109 1Sa 9: 4 | Sálim, a nic nenalezli. Ješte prešli i zemi Jemini, a
110 1Sa 10: 4 | Sálim, a nic nenalezli. Ješte prešli i zemi Jemini, a
111 1Sa 11: 22| opet Hospodina: Prijde-li ješte sem ten muž? I odpovedel
112 1Sa 12: 22| opet Hospodina: Prijde-li ješte sem ten muž? I odpovedel
113 1Sa 14: 5 | 5 Rekl ješte jim: Svedek jest Hospodin
114 1Sa 14: 16| 16 Ješte se ted pozastavte, a vizte
115 1Sa 15: 7 | zeme Gád a Galád. Saul pak ješte byl v Galgala, a všecken
116 1Sa 16: 19| 19 I stalo se, když ješte mluvil Saul k knezi, že
117 1Sa 20: 8 | dali toliko tisíc. Co mu ješte pres to privlastní, lec
118 1Sa 20: 26| aby byl zetem královým. Ješte se pak nebyli vyplnili dnové
119 1Sa 20: 29| 29 Ješte tím více Saul obával se
120 1Sa 22: 17| 17 Ješte i prísahou zavázal Jonata
121 1Sa 25: 12| 12 Rekl ješte David: Vydali-li by mne
122 1Sa 25: 22| Jdetež medle, ujistte se tím ješte lépe, prezvezte a shlédnete
123 2Sa 1: 5 | 5 Rekl ješte David mládenci, kterýž mu
124 2Sa 1: 9 | mne obklícila úzkost, a ješte všecka duše má jest ve mne.~
125 2Sa 2: 22| 22 Ješte znovu Abner rekl Azaelovi:
126 2Sa 3: 34| lidí nešlechetných. Tedy ješte více všecken lid plakal
127 2Sa 3: 35| tomu Davida, aby jedl chléb ješte záhy. Ale David prisáhl,
128 2Sa 3: 39| 39 A já ješte nyní mdlý jsem, jakožto
129 2Sa 5: 13| 13 Nabral pak sobe David ješte více ženin i žen z Jeruzaléma,
130 2Sa 5: 13| a naplodilo se Davidovi ješte více synu a dcer.~
131 2Sa 6: 22| 22 Anobrž cím se ješte více opovrhu nežli tuto,
132 2Sa 9 | edy rekl David: Jest-li ješte kdo pozustalý z domu Saulova,
133 2Sa 9: 3 | Rekl jemu král: Jest-liž ješte kdo z domu Saulova, abych
134 2Sa 9: 3 | Boží? Odpovedel Síba králi: Ješte jest syn Jonatuv chromý
135 2Sa 11: 12| David Uriášovi: Pobud zde ješte dnes, a zítra propustím
136 2Sa 12: 18| nebo pravili: Aj, když ješte bylo díte živo, mluvili
137 2Sa 12: 22| 22 Kterýžto rekl: Pokudž ješte díte živo bylo, postil jsem
138 2Sa 13: 26| 26 Rekl ješte Absolon: Necht aspon s námi
139 2Sa 13: 30| 30 V tom když ješte byli na ceste, prišla taková
140 2Sa 14: 29| prijíti k nemu. I poslal ješte podruhé, a nechtel prijíti.~
141 2Sa 14: 32| prišel z Gessur? Lépe mi bylo ješte tam zustati. Protož nyní
142 2Sa 15: 27| 27 Rekl ješte král Sádochovi knezi: Zdaliž
143 2Sa 16: 4 | 4 Rekl ješte král Síbovi: Aj, tvét jsou
144 2Sa 16: 11| 11 Rekl ješte David k Abizai i ke všechnem
145 2Sa 17 | od Chusai zrušena.~ekl ješte Achitofel Absolonovi: Necht
146 2Sa 18: 14| vrazil je do Absolona, an ješte živ byl na dube.~
147 2Sa 18: 22| 22 Mluvil pak ješte Achimaas syn Sádochuv, a
148 2Sa 18: 26| 26 Uzrel ješte strážný muže druhého bežícího.
149 2Sa 18: 27| 27 Rekl ješte strážný: Vidím beh prvního,
150 2Sa 19: 30| 30 Ješte rekl Mifibozet králi: Trebas
151 2Sa 19: 36| 36 Malicko ješte pujde služebník tvuj za
152 2Sa 21: 19| 19 Byla ješte i jiná válka s Filistinskými
153 2Sa 24: 23| králík Aravna králi. Rekl ješte Aravna králi: Hospodin Buh
154 1Kr 1: 14| 14 A aj, když ty ješte tam mluviti budeš s králem,
155 1Kr 1: 22| 22 A aj, když ješte ona mluvila s králem, prišel
156 1Kr 1: 32| 32 Rekl ješte král David: Zavolejte ke
157 1Kr 1: 42| 42 A když on ješte mluvil, aj, Jonata syn Abiatara
158 1Kr 11: 23| 23 Vzbudil ješte Buh proti nemu protivníka,
159 1Kr 12: 2 | Jeroboám syn Nebatuv, jsa ješte v Egypte, kamž byl utekl
160 1Kr 12: 6 | pred Šalomounem otcem jeho ješte za života jeho, rka: Kterak
161 1Kr 18: 34| I ucinili po druhé.Rekl ješte: Po tretí ucinte. I ucinili
162 1Kr 18: 44| clovecí vystupuje z more. Ješte rekl: Jdi, rci Achabovi:
163 1Kr 20: 10| 10 Ješte poslal k nemu Benadad a
164 1Kr 20: 14| služebníky knížat kraju. Rekl ješte: Kdo svede tu bitvu? Odpovedel:
165 1Kr 20: 32| životu. Kterýž rekl: Což jest ješte živ? Bratr te muj.~
166 1Kr 22: 43| ponevadž výsostí nezkazili, ješte lid obetoval a kadil na
167 1Kr 22: 46| ohyzdných sodomáru, kteríž ješte pozustali za dnu Azy otce
168 2Kr 1: 13| 13 Ješte poslal padesátníka tretího
169 2Kr 2: 6 | 6 Rekl mu ješte Eliáš: Posed medle tuto,
170 2Kr 4: 6 | rekla synu svému: Podej mi ješte nádoby. Kterýž odpovedel:
171 2Kr 4: 43| Hospodin: Jísti budou, a ješte zustane.~
172 2Kr 4: 44| jim, i jedli, a zustalo ješte vedlé reci Hospodinovy.~ ~ ~ ~ ~
173 2Kr 6: 5 | rekl: Ach, pane muj, a ta ješte byla vypujcená.~
174 2Kr 6: 28| 28 Rekl jí ješte král: Cožte pak? Kteráž
175 2Kr 6: 33| 33 A když on ješte mluvil s nimi, hle, posel
176 2Kr 9: 19| 19 Ješte poslal druhého jízdného.
177 2Kr 9: 22| Odpovedel: Jaký pokoj, ponevadž ješte smilství Jezábel matky tvé
178 2Kr 12: 3 | výsosti nebyly zkaženy, ješte lid obetoval a kadil na
179 2Kr 12: 6 | tretího krále Joasa, když ješte neopravili kneží zborenin
180 2Kr 13: 6 | nich chodili, ano i háj ješte zustával v Samarí,~
181 2Kr 14: 4 | však výsostí nezkazili, ješte lid obetoval a kadil na
182 2Kr 15: 4 | však výsostí nezkazili, ješte lid obetoval a kadil na
183 2Kr 15: 35| výsosti nebyly zkaženy, ješte lid obetoval a kadil na
184 2Kr 18: 21| jsi na hul trtinovou, a to ješte nalomenou, na Egypt, na
185 2Kr 20: 4 | 4 Ješte pak Izaiáš nebyl vyšel do
186 2Kr 20: 19| kteréž jsi mluvil. Rekl ješte: Ovšem, žet jest dobré,
187 1Pa 12 | Davidovi do Sicelechu, když se ješte kryl pred Saulem synem Cis,
188 1Pa 12: 29| Saulových tri tisíce; nebo ješte množství jiných drželi stráž
189 1Pa 14: 3 | 3 Pojal pak David ješte ženy v Jeruzaléme, a zplodil
190 1Pa 17: 18| 18 Což ješte více mluviti má David pred
191 1Pa 20: 5 | 5 Byla ješte i jiná válka s Filistinskými,
192 1Pa 29 | mého jediného vyvolil Buh ješte malického a mladého, dílo
193 2Pa 10: 6 | pred Šalomounem otcem jeho, ješte za života jeho, rka: Kterak
194 2Pa 18: 15| 15 Ješte rekl jemu král: I kolikrátž
195 2Pa 20: 33| výsosti nebyly zkaženy, nebo ješte lid byl nenastrojil srdce
196 2Pa 27: 2 | chrámu Hospodinova, a lid ješte porušený byl.~
197 2Pa 28: 10| 10 A ješte Judské a Jeruzalémské myslíte
198 2Pa 28: 17| 17 Nebo ješte pritáhli i Idumejští, a
199 2Pa 31: 10| jsme a nasyceni jsme, a ješte zustává hojne; nebo Hospodin
200 2Pa 32: 16| 16 Pres to ješte mluvili služebníci jeho
201 2Pa 33: 17| 17 A však vždy ješte lid obetoval na výsostech,
202 2Pa 33: 19| a zdelal háje a rytiny, ješte prvé než se pokoril, to
203 2Pa 34: 3 | osmého kralování svého, když ješte mládencek byl, pocal hledati
204 Ezd 3: 6 | ackoli chrám Hospodinuv ješte nebyl založen.~
205 Ezd 5: 16| casu až po dnes staví se, a ješte není dokonán.~
206 Neh 2: 6 | 6 Ješte mi rekl král (královna pak
207 Neh 5: 4 | 4 Jiní ješte pravili: Musíme vypujciti
208 Neh 5: 11| 11 Navratte jim, prosím, ješte dnes pole jejich, vinice
209 Neh 6 | v ní mezery, ackoli jsem ješte až do toho casu nevstavil
210 Est 1: 18| 18 Nýbrž ješte tohoto dne budou to mluviti
211 Est 5: 8 | naplniti prosbu mou, aby ješte prišel král i Aman na hody,
212 Est 5: 12| byla pripravila jen mne, a ješte i k zejtrí pozván jsem od
213 Est 6: 14| 14 A když oni ješte mluvili s ním, komorníci
214 Est 7: 8 | Ester. I rekl král: Což ješte násilé uciniti chce královne
215 Est 7: 9 | komorníku, pred králem: Aj, ješte šibenice, kterouž pripravil
216 Est 8: 3 | 3 Potom ješte Ester mluvila pred králem,
217 Est 9: 12| bude. Aneb která prosba tvá ješte? A stanet se.~
218 Est 9: 13| vidí, necht jest dopušteno ješte zítra Židum, kteríž jsou
219 Job 1: 16| 16 A když on ješte mluvil, prišed druhý, rekl:
220 Job 1: 17| 17 A když ten ješte mluvil, jiný prišed, rekl:
221 Job 1: 18| 18 A když ten ješte mluvil, jiný prišel a rekl:
222 Job 2: 9 | I rekla jemu žena jeho: Ješte vždy trváš v své uprímnosti?
223 Job 6: 10| 10 Nebot mám ješte, cím bych se potešoval, (
224 Job 8: 12| 12 Nýbrž ješte za zelena, dríve než vytrháno
225 Job 14: 17| pytlíku prestoupení mé, ješte prikládáš k nepravosti mé.~
226 Job 29: 5 | 5 Dokudž ješte Všemohoucí byl se mnou,
227 Job 30: 27| Vnitrností mé zevrely, tak že se ješte neupokojily; predstihli
228 Job 36: 2 | oznámímt šíre; nebot mám ješte, co bych za Boha mluvil.~
229 Job 40: 6 | 6 (40:1) Ješte odpovídaje Hospodin z vichru
230 Zal 42: 5 | Poseckej na Boha, nebot ješte vyznávati jej budu, i hojné
231 Zal 42: 11| Poseckej na Boha, nebot ješte vyznávati jej budu; ont
232 Zal 43: 5 | Poseckej na Boha, nebot ješte vyznávati jej budu; ont
233 Zal 78: 30| 30 Ješte nevyplnili žádosti své,
234 Zal 78: 30| nevyplnili žádosti své, ješte pokrm byl v ústech jejich,~
235 Zal 78: 32| 32 S tím se vším vždy ješte hrešili, a neverili predivným
236 Zal 92: 14| 14 (92:15) Ješte i v šedinách ovoce ponesou,
237 Zal 105: 12| malý pocet, malý pocet, a ješte v ní byli pohostinu.~
238 Zal 130: 5 | Hospodina, ocekává duše má, a ješte ocekává na slovo jeho.~
239 Zal 139: 4 | 4 Než ješte mám na jazyku slovo, aj,
240 Zal 139: 16| nichž formováni byli, když ješte žádného z nich nebylo.~
241 Pri 8: 24| 24 Když ješte nebylo propasti, zplozena
242 Pri 8: 24| propasti, zplozena jsem, když ješte nebylo studnic oplývajících
243 Pri 8: 26| 26 Ješte byl neucinil zeme a rovin,
244 Kaz 3: 16| 16 Presto videl jsem ješte pod sluncem na míste soudu
245 Kaz 4: 3 | štastnejší jest ten, kterýž ješte nebyl, a nevidel skutku
246 Kaz 5: 8 | vyšší vysokého šetrí, a ješte vyšší nad nimi.~
247 Kaz 6 | života zdejšího, alebrž ješte ku prekážce jemu jest.~est
248 Pis 8: 8 | Sestru máme malickou, kteráž ješte nemá prsí. Co uciníme s
249 Iza 5: 4 | 4 Což ješte cineno býti melo vinici
250 Iza 6: 13| 13 Dokudž ješte v ní nebude desateré zhouby,
251 Iza 7: 10| 10 I mluvil ješte Hospodin k Achasovi, rka:~
252 Iza 8: 5 | 5 I to ješte mluvil Hospodin ke mne,
253 Iza 10: 32| 32 Ješte téhož dne zastave se v Nobe,
254 Iza 18: 5 | kvet vydá hrozen trpký, ješte rostoucí, tedy podreže révícko
255 Iza 36: 8 | králem Assyrským. Pridámt ješte dva tisíce koní, mužeš-li
256 Iza 39: 4 | 4 Rekl ješte: Co jsou videli v dome tvém?
257 Iza 43: 13| 13 Ješte prvé nežli den byl, já jsem,
258 Iza 44: 12| ji delá vší silou svou, ješte k tomu lacní až do zemdlení,
259 Iza 46: 10| hned zdaleka to, což se ješte nestalo; reknu-li co, rada
260 Iza 65: 24| volati budou, já se ohlásím; ješte mluviti budou, a já vyslyším.~
261 Jer 4: 27| všecka zeme, a však konce ješte neuciním.~
262 Jer 13: 27| tobe, Jeruzaléme. A což se ješte neocistíš? I až dokud pak?~ ~ ~ ~ ~
263 Jer 15: 9 | svou, zapadne jí slunce ješte ve dne, hanbiti a stydeti
264 Jer 22: 30| stolici Davidove, a panoval ješte nad Judou.~ ~ ~ ~ ~
265 Jer 31: 4 | 4 Ješte vždy vzdelávati te budu,
266 Jer 31: 4 | budeš, panno Izraelská; ješte se obveselovati budeš bubny
267 Jer 31: 5 | 5 Ješte štepovati budeš vinice v
268 Jer 31: 39| 39 A pujde ješte šnura merící naproti ní,
269 Jer 33 | Jeremiášovi po druhé, když ješte zavrín byl v síni stráže,
270 Jer 33: 12| všech mestech jeho bude ješte obydlé pastýru, kdež by
271 Jer 33: 13| Jeruzaléma, i v mestech Judských, ješte procházívati budou stáda
272 Jer 37: 25| 25 Nýbrž ješte když Elnatan a Delaiáš a
273 Jer 37: 32| Joakim král Judský ohnem. A ješte pridáno jest k tem slovum
274 Jer 38: 4 | 4 Nebo Jeremiáš ješte bydlil svobodne u prostred
275 Jer 38: 4 | u prostred lidu, aniž ho ješte byli dali do žaláre.~
276 Jer 40: 15| slovo Hospodinovo, když ješte byl zavrín v síni stráže,
277 Jer 52: 33| humno, jehož nabíjení cas; ješte malicko, a prijde cas žne
278 Pla 4: 17| 17 A vždy ješte až do ustání ocí svých hledíme
279 Eze 5: 4 | 4 A i z tech ješte vezma, uvrz je do prostred
280 Eze 7: 13| prodané nepujde nazpet, by pak ješte byl mezi živými život jejich,
281 Eze 8: 6 | své? Ale obráte se, uzríš ješte vetší ohavnosti.~
282 Eze 8: 13| mi rekl: Obráte se, uzríš ješte vetší ohavnosti, kteréž
283 Eze 8: 15| clovecí? Obráte se, uzríš ješte vetší ohavnosti nad tyto.~
284 Eze 16: 20| obetovalas jim k spálení. Cožt se ješte zdálo málo, taková smilství
285 Eze 20: 27| praví Panovník Hospodin: Ješte i tímto rouhali se mi otcové
286 Eze 22: 23| 23 Ješte stalo se slovo Hospodinovo
287 Eze 23: 14| 14 Ale tato ješte to pricinila k smilstvím
288 Eze 23: 38| 38 Ješte i toto cinily mi, že zanecištovaly
289 Eze 28: 9 | 9 Budeš-liž tu ješte ríkati pred oblícejem mordére
290 Eze 32: 27| 27 Actkoli ti ješte nelehli s hrdinami, kteríž
291 Eze 34: 18| pastvou dobrou se pásti, že ješte ostatek pastvy vaší pošlapáváte
292 Eze 36: 37| praví Panovník Hospodin: Ješte toho hledati bude pri mne
293 Eze 39 | y synu clovecí, prorokuj ješte proti Gogovi a rci: Takto
294 Eze 47: 4 | skrze vodu, vodu do kolenou; ješte nameriv tisíc, provedl mne
295 Dan 4: 31| 31 (4:28) Ješte ta rec byla v ústech krále,
296 Dan 9: 20| 20 Ješte jsem mluvil a modlil se,
297 Dan 9: 21| 21 Ješte, pravím, mluvil jsem pri
298 Dan 10: 14| v potomních dnech; nebo ješte videní bude o tech dnech.~
299 Dan 11: 2 | pak oznámímt pravdu: Aj, ješte tri králové kralovati budou
300 Dan 11: 27| proto že cíl uložený na jiný ješte cas odložen. ~ ~
301 Dan 11: 35| do casu jistého; nebot to ješte potrvá až do casu uloženého.~
302 Oze 3 | osvedcení.~pet rekl mi Hospodin: Ješte jdi, a zamiluj ženu, milou
303 Oze 11: 12| dum Izraelský lstí, když ješte Juda panoval s Bohem silným,
304 Oze 13: 2 | 2 A i nyní ješte predce hreší. Nebo delají
305 Joe 2: 12| 12 A protož ješte nyní dí Hospodin: Obratte
306 Amo 4: 7 | zadržel jsem vám déšt, když ješte tri mesícové byli do žne,
307 Amo 6: 10| v pokoji domu: Jest-liž ješte s tebou kdo? I dí: Není
308 Jon 1: 11| 11 Rekli ješte k nemu: Což máme uciniti
309 Jon 4: 2 | jsem toho nerekl, když jsem ješte byl v zemi své? Protož jsem
310 Aba 2: 3 | 3 Proto že ješte do jistého casu bude videní,
311 Agg 2: 6 | zástupu: Po malém casu, aj, já ješte jednou pohnu nebem i zemí,
312 Agg 3: 17| 17 Ješte volej a rci: Takto praví
313 Agg 3: 17| hojnost dobrého; nebot uteší ješte Hospodin Sion, a vyvolí
314 Agg 3: 17| Hospodin Sion, a vyvolí ješte Jeruzalém.~
315 Agg 9: 7 | skrze proroky predešlé, když ješte Jeruzalém sedel bezpecne
316 Agg 13: 15| mi Hospodin: Vezmi sobe ješte oruží pastýre bláznivého.~
317 Agg 14: 6 | vukol, a ostojí Jeruzalém ješte na míste svém v Jeruzaléme.~
318 Mal 2: 14| Zdaliž neucinil jedno, ackoli ješte více ducha mel? Proc pak
319 Mat 27: 63| se, že ten +svudce rekl, ješte živ jsa: Po *trech dnech
320 Mar 1: 21| záplata nová od starého ješte neco, i bývá vetší díra.~[+
321 Mar 5: 35| 35 A *když on ješte mluvil, prišli nekterí z
322 Luk 8: 49| 49 A když on ješte mluvil, prišel jeden od
323 Luk 14: 32| 32 Sic jinak, když ješte podál od neho jest, pošle
324 Luk 15: 20| šel k otci svému. A když ješte *opodál byl, uzrel jej otec
325 Luk 22: 37| 37 Nebo pravím vám, že se ješte *to musí naplniti na mne,
326 Luk 22: 47| 47 A když on ješte mluvil, aj, zástup, a ten,
327 Luk 22: 60| pravíš. A hned, když on ješte mluvil, kohout +zazpíval.~[+
328 Luk 22: 71| 71 A oni rekli: Což ješte potrebujeme svedectví? Však
329 Luk 23: 53| vytesaném v skále, v kterémž ješte nebyl žádný pochován.~*Mt
330 Luk 24: 6 | kterak mluvil vám, když ješte v Galilei byl,~*9,44 ; Mt
331 Luk 24: 41| 41 Když pak oni ješte neverili pro radost, ale
332 Luk 24: 44| kteráž jsem mluvil vám, ješte byv s vámi: Že se musí naplniti
333 Jan 2: 4 | Ježíš: Co mne a tobe ženo? Ješte neprišla hodina má.~
334 Jan 3: 24| 24 Nebo ješte *Jan nebyl vsazen do žaláre.~*
335 Jan 5: 18| 18 Tedy Židé ješte víc proto hledali ho zamordovati,
336 Jan 7: 6 | I dí jim Ježíš: Cas +muj ješte neprišel, ale cas váš vždycky
337 Jan 7: 8 | jdete k svátku tomuto. Ját ješte nepujdu k svátku tomuto, *
338 Jan 7: 8 | svátku tomuto, *nebo cas muj ješte se nenaplnil.~*[6.30; 2,
339 Jan 7: 30| nevztáhl ruky na neho, nebo %ješte byla neprišla hodina jeho.~*
340 Jan 7: 33| 33 Tedy +rekl jim Ježíš: *Ješte malický cas jsem s vámi, ~
341 Jan 7: 39| prijíti verící v neho; nebo ješte nebyl dán Duch svatý, protože
342 Jan 7: 39| dán Duch svatý, protože ješte Ježíš nebyl oslaven.)~*Iz
343 Jan 8: 20| a žádný ho nejal, *nebo ješte byla ~neprišla hodina jeho.~*
344 Jan 8: 57| jemu Židé: Padesáti let ješte nemáš, a Abrahama jsi videl?~
345 Jan 11: 30| 30 (Ješte pak byl Ježíš neprišel do
346 Jan 12: 28| rkoucí: I oslavil jsem, i ješte oslavím.~
347 Jan 12: 35| 35 Tedy rekl jim Ježíš: *Ješte na malý cas Svetlo s vámi
348 Jan 13: 33| 33 Synáckové, ješte malicko s vámi jsem. Hledati
349 Jan 14: 19| 19 Ješte malicko, a svet mne již
350 Jan 17: 26| jim ucinil jméno tvé, a ješte známo uciním, aby to milování,
351 Jan 19: 41| zahrade hrob nový, v nemžto ješte žádný nebyl pochován.~
352 Jan 20 | prišla ráno k hrobu, když ješte tma bylo. I uzrela kámen
353 Jan 20: 9 | 9 Nebo ješte neznali Písma, že mel Kristus
354 Jan 20: 17| Nedotýkejž se mne; neb jsem ješte nevstoupil k Otci svému. *
355 Sku 7: 5 | semeni jeho po nem, když ješte nemel dedice.~*Gn 12,7;
356 Sku 8: 16| 16 (Nebo ješte byl +na žádného z nich nesstoupil,
357 Sku 9 | Tabitu vzkrísil.~aul *pak ješte dychte po pohružkách a po
358 Sku 10: 44| 44 A když ješte Petr mluvil slova tato, +
359 Sku 18: 18| 18 Pavel pak, pobyv tam ješte za mnoho dní, i rozžehnav
360 Sku 26: 22| 22 Ale s pomocí Boží ješte až do dnešního dne stojím,
361 Rim 5: 6 | Kristus zajisté, *když jsme my ješte mdlí byli, v cas príhodný ~
362 Rim 5: 8 | své k nám; nebo když jsme ješte hríšníci byli, Kristus umrel
363 Rim 5: 20| se rozhojnil hrích, tedy ješte více rozhojnila se milost,~[+
364 Rim 6: 2 | zemreli hríchu, kterakž ješte živi budeme v nem?~
365 Rim 9: 11| 11 Nebo ješte pred narozením obou tech
366 1Ko 2: 2 | nežli Ježíše Krista, a to ješte toho ukrižovaného.~1,17; [+
367 1Ko 3 | Nekterí údové církve jsou mdlí ješte, avšak rusti mají, aby ne
368 1Ko 3: 2 | a ne pokrmem; nebo jste ješte nemohli pokrmu tvrdších
369 1Ko 3: 2 | tvrdších užívati, ano i nyní ješte nemužete.~*Iz 28,9; Žd 5,
370 1Ko 3: 3 | 3 Ješte zajisté telesní jste. *Ponevadžt
371 1Ko 3: 3 | svárové a ruznice, zdaž ješte telesní nejste? a tak podle
372 1Ko 8 | ku pohoršení bližním svým ješte mdlým býti jest hrích veliký.~
373 1Ko 8: 2 | pak komu, že neco umí, ješte nic nepoznal, tak jakž by
374 1Ko 15: 6 | bratrí spolu, z nichžto mnozí ješte živi jsou až dosavad, a
375 1Ko 15: 17| marná jest víra vaše, ješte jste v hríších vašich.~[+
376 1Ko 15: 34| a nehrešte. Nebo nekterí ješte ~neznají Boha; k %zahanbení
377 2Ko 1: 10| vytrhuje, v nehož doufáme, že i ješte vytrhne,~
378 2Ko 1: 23| svou duši, že lituje vás, ješte jsem neprišel do Korintu.~*[ ]
379 2Ko 10: 8 | 8 Nebo bycht se pak i <> ješte hojneji chlubil ~mocí naší,
380 2Ko 10: 16| 16 Totiž, abych ješte i na tech místech, kteráž
381 Gal 1: 9 | Jakož jsme již povedeli, a ješte znovu pravím: Jestliže by
382 Gal 1: 10| hledám? Kdybych se zajisté ješte lidem zaliboval, ~služebník
383 Gal 3: 4 | trpeli jste +nadarmo? A ješte nadarmo-li.~[+2J 1,8]~
384 Efz 2: 5 | 5 Když jsme my ješte +mrtví byli v hríších, obživil
385 Fil 1: 9 | modlím, aby láska vaše ješte více a více se rozhojnovala
386 Fil 1: 18| i z tohot se raduji, a ješte radovati budu.~
387 Fil 1: 24| 24 Ale pozustati ješte v tele potrebneji jest pro
388 Kol 2: 13| 13 A vás, ješte mrtvé v hríších a v neobrízce
389 Kol 4 | Pavla k Kolossenským 4~Ješte vždy o tom, jak by se jeden
390 1Te 3: 4 | 4 Ješte zajisté, když jsme u vás
391 1Te 4: 10| bratrí, abyste se v tom ješte +více rozhojnili,~[+1]~
392 2Te 2: 5 | 5 Nepomníte-liž, že ješte +byv u vás, o tom jsem vám
393 Zid 2: 8 | nepodmaneného jemu. Ackoli nyní ješte nevidíme, aby jemu všecko
394 Zid 6: 10| jeho, slouživše svatým, a ješte sloužíce.~[ R 3,4; ~2Pa
395 Zid 7: 10| 10 Nebo ješte v bedrách otce byl, když <>
396 Zid 9: 8 | Duch svatý ukazuje to, že ješte <> nebyla zjevena cesta
397 Zid 9: 17| zemreli, pevný jest, ponevadž ješte nemá moci, dokudž živ jest
398 Zid 10: 37| 37 Nebo ješte velmi, <> velmi malicko,
399 Zid 11: 4 | skrze tu víru, již umrev, ješte ~mluví.~*[ ]Gn 4,4; <> [~]
400 Zid 11: 7 | Boha Noé o tom, cehož ješte nebylo videti, boje se,
401 Zid 12: 4 | 4 Ješte jste se až do krve <> nezprotivili,
402 Zid 12: 27| 27 A to, že dí: Ješte jednou, svetle ukazuje pohnutelných
|