Kniha Genesis 37

O Jozefovi, 5. snech jeho, 12. a prodání ho do cizí krajiny.

ákob pak bydlil v zemi putování otce svého, v zemi Kananejské.

2 Tito jsou príbehové Jákobovi: Jozef, když byl v sedmnácti letech, pásl s bratrími svými dobytek, (a byl mládenecek), s syny Bály a Zelfy, žen otce svého. A oznamoval Jozef zlou povest o nich otci svému.

3 Izrael pak miloval Jozefa nad všecky syny své; nebo v starosti své zplodil jej. A udelal mu sukni promenných barev.

4 A když spatrili bratrí jeho, že ho miluje otec jejich nad všecky bratrí jeho, nenávideli ho, aniž mohli pokojne k nemu promluviti.

5 Mel pak Jozef sen, a vypravoval jej bratrím svým; procež v vetší nenávisti ho meli.

6 Nebo pravil jim: Slyšte, prosím, sen, kterýž jsem mel.

7 Hle, vázali jsme snopy na poli, a aj, povstal snop muj, a stál. Vukol také stáli snopové vaši, a klaneli se snopu mému.

8 Jemužto odpovedeli bratrí jeho: Zdaliž kralovati budeš nad námi, aneb pánem naším budeš? Z té príciny ješte více nenávideli ho pro sny jeho, a pro slova jeho.

9 Potom ješte mel jiný sen, a vypravoval jej bratrím svým, rka: Hle, opet jsem mel sen, a aj, slunce a mesíc, a jedenácte hvezd klanelo mi se.

10 I vypravoval otci svému a bratrím svým. A domlouval mu otec jeho, a rekl jemu: Jakýž jest to sen, kterýž jsi mel? Zdaliž prijdeme, já a matka tvá i bratrí tvoji, abychom se klaneli pred tebou až k zemi?

11 Tedy závideli mu bratrí jeho; ale otec jeho mel pozor na tu vec.

12 Odešli pak bratrí jeho, aby pásli dobytek otce svého v Sichem.

13 A rekl Izrael Jozefovi: Zdaliž nepasou bratrí tvoji v Sichem: Pod, a pošli te k nim. Kterýžto odpovedel: Aj, ted jsem.

14 I rekl jemu: Jdi nyní, zvez, jak se mají bratrí tvoji, a co se deje s dobytkem; a zase mi povíš o tom. A tak poslal ho z údolí Hebron, a on prišel do Sichem.

15 Našel ho pak muž nejaký, an bloudí po poli. I zeptal se ho muž ten, rka: Ceho hledáš?

16 Odpovedel: Bratrí svých hledám; povez mi, prosím, kde oni pasou?

17 I rekl muž ten: Odešli odsud; nebo slyšel jsem je, ani praví: Podme do Dothain. Tedy šel Jozef za bratrími svými, a našel je v Dothain.

18 Kterížto, jakž ho uzreli zdaleka, prvé než k nim došel, ukládali o nem, aby jej zahubili.

19 Nebo rekli jeden druhému: Ej, mistr snu ted jde.

20 Nyní tedy podte, a zabíme jej, a uvržeme ho do nekteré cisterny, a díme: Zver lítá sežrala jej. I uzríme, nac jemu vyjdou snové jeho.

21 A uslyšev to Ruben, aby ho vytrhl z ruky jejich, (nebo rekl: Neodjímejme mu hrdla,)

22 Rekl jim Ruben: Nevylévejte krve. Vrzte jej do této cisterny, kteráž jest na poušti, a nevztahujte ruky na nej. Ale on chtel vysvoboditi ho z ruky jejich, a pomoci mu, aby se navrátil k otci svému.

23 A když prišel Jozef k bratrím svým, strhli s neho sukni jeho, sukni promenných barev, kterouž mel na sobe.

24 A pochopivše, uvrhli jej do cisterny. Cisterna pak ta byla prázdná, v níž nebylo vody.

25 I usadili se, aby jedli chléb. A pozdvihše ocí svých, uzreli, a aj, množství Izmaelitských pricházejících z Galád, kterížto na velbloudích svých nesli vonné veci a kadidlo a mirru do Egypta.

26 I rekl Juda bratrím svým: Jaký zisk míti budeme, zabijeme-li bratra svého, a zatajíme-li krve jeho?

27 Podte, prodejme ho Izmaelitským, a nevztahujme na nej rukou svých, nebo bratr náš, telo naše jest. I uposlechli ho bratrí jeho.

28 Když pak mimo ne jeli muži ti, kupci Madianští, vytáhli a vyvedli Jozefa z té cisterny, a prodali jej Izmaelitským za dvadceti stríbrných. Ti zavedli Jozefa do Egypta.

29 A navrátil se Ruben k cisterne, a aj, již nebylo Jozefa v ní. I roztrhl roucha svá.

30 A navrátiv se k bratrím svým, rekl: Pacholete není, a já kam se mám podíti?

31 Tedy vzali sukni Jozefovu, a zabivše kozla, smocili sukni tu ve krvi.

32 A poslali sukni tu promenných barev, a dali ji donésti k otci svému, aby rekli: Tuto jsme nalezli; pohled nyní, jest-li sukne syna tvého, ci není?

33 A on poznav ji, rekl: Sukne syna mého jest; zver lítá sežrala jej, konecne roztrhán jest Jozef.

34 I roztrhl Jákob roucha svá, a vloživ žíni na bedra svá, zámutek nesl po synu svém za mnoho dní.

35 Sešli se pak všickni synové jeho, a všecky dcery jeho, aby ho tešili. Ale on nedal se potešiti, a rekl: Nýbrž já tak v zámutku sstoupím za synem svým do hrobu. A plakal ho otec jeho.

36 Mezi tím Madianští prodali Jozefa do Egypta Putifarovi, dvoreninu Faraonovu, hejtmanu žoldnéru.