Kniha Genesis 39

Jozef v Egypte pokušení mev, do žaláre bez viny vsazen.

ozef pak doveden byl do Egypta; a koupil ho Putifar, dvorenin Faraonuv, nejvyšší nad drabanty, muž Egyptský, od Izmaelitských, kteríž ho tam dovedli.

2 Byl pak Hospodin s Jozefem, a všecko se mu štastne vedlo, a bydlil v dome pána svého toho Egyptského.

3 A videl pán jeho, že Hospodin byl s ním, a že všecko, což cinil, Hospodin k prospechu privedl v rukou jeho.

4 Tedy nalezl Jozef milost pred ocima jeho, a sloužil mu. I predstavil ho domu svému, a všecko, což mel, dal v ruku jeho.

5 A hned, jakž ustanovil ho nad domem svým, a nade vším, což mel, požehnal Hospodin domu Egyptského toho pro Jozefa. A bylo požehnání Hospodinovo na všech vecech, kteréž mel doma i na poli.

6 Všech tedy vecí, kteréž mel, zanechal v rukou Jozefových; aniž o cem, tak jako on, vedel, jediné o chlebe, kterýž jedl. Byl pak Jozef ušlechtilé postavy a krásného vzezrení.

7 I stalo se potom, že vzhlédala žena pána jeho ocima svýma na Jozefa, a rekla: Spi se mnou.

8 Kterýžto odpíraje, rekl žene pána svého: Aj, pán muj neví tak jako já, co jest v dome, a všecko, což má, dal v ruce mé.

9 Není žádného prednejšího nade mne v dome tomto, aniž co vynal z správy mé, krome tebe, jelikož jsi ty manželka jeho. Jak bych tedy ucinil takovou nešlechetnost, a hrešil i proti Bohu?

10 A když mluvila ona Jozefovi den po dni, nepovolil jí, aby spal s ní, ani aby býval s ní.

11 Tedy dne jednoho, když prišel do domu k práci své, a nebylo tu žádného z domácích v dome,

12 Chytila jej ona za roucho jeho, rkuci: Lež se mnou. On pak nechav roucha svého v rukou jejích, utekl, a vyšel ven.

13 A ona viduci, že nechal roucha svého v rukou jejích a vybehl ven,

14 Svolala domácí své, a rekla k nim takto: Pohledte, privedl nám muže Hebrejského, kterýž by mel posmech z nás; nebo prišel ke mne, aby ležel se mnou; i kricela jsem hlasem velikým.

15 A když uslyšel, že jsem hlasu svého pozdvihla a kricela, nechav roucha svého u mne, utekl a vyšel ven.

16 Tedy schovala roucho jeho u sebe, až prišel pán jeho do domu svého.

17 K nemuž mluvila v tato slova, rkuci: Prišel ke mne služebník ten Hebrejský, kteréhožs privedl nám, aby mi lehkost ucinil.

18 A když jsem hlasu svého pozdvihla a kricela, tedy nechal roucha svého u mne, a utekl ven.

19 I stalo se, že, když uslyšel pán jeho slova ženy své, kteráž mluvila mu, praveci: Tak mi ucinil služebník tvuj, rozhneval se velmi.

20 Protož vzal ho pán jeho, a dal jej do veže žalárné, v to místo, kdež veznové královští sedeli; i byl tam v žalári.

21 Byl pak Hospodin s Jozefem, a naklonil se k nemu milosrdenstvím; a dal jemu milost u vládare nad žalárem.

22 I dal vládar žaláre v moc Jozefovi všecky vezne, kteríž byli v veži žalárné; a cožkoli tam ciniti meli, on to spravoval.

23 Aniž vládar žaláre k cemu dohlídal,což jemu sveril; proto že Hospodin byl s ním, a což on cinil, Hospodin tomu prospech dával.