Kniha Genesis 44

Jozef s bratrími svými o vzetí koflíku zachází.

ozkázal pak tomu, kterýž spravoval dum jeho, rka: Napln pytle mužu tech potravou, co by jen unésti mohli; a peníze každého polož zas do pytle jeho na vrch.

2 A koflík muj, koflík stríbrný, vlož na vrch do pytle mladšího s penezi jeho za obilí. I ucinil podlé reci Jozefovy, kterouž mluvil.

3 Ráno pak propušteni jsou ti muži, oni i oslové jejich.

4 A když vyšli z mesta, a nedaleko ješte byli, rekl Jozef správci domu svého: Vstan, hon muže ty, a dohone se jich, mluv k nim: Procež jste se odplatili zlým za dobré?

5 Zdaliž to není ten koflík, z kteréhož píjí pán muj? A z tohot on jistým zkušením pozná, jací jste vy. Zle jste ucinili, co jste ucinili.

6 Tedy dohoniv se jich, mluvil jim slova ta.

7 Kterížto odpovedeli jemu: Proc mluví pán muj taková slova? Odstup od služebníku tvých, aby co takového ucinili.

8 A my ty peníze, kteréž jsme našli na vrchu v pytlích svých, prinesli jsme tobe zase z zeme Kananejské; jakž bychom tedy krásti meli z domu pána tvého stríbro neb zlato?

9 U koho z služebníku tvých nalezeno bude, nechžt umre ten; a my také budeme pána tvého služebníci.

10 I rekl: Nu dobre, necht jest podlé reci vaší. U koho se nalezne, ten bude mým služebníkem, a vy budete bez viny.

11 Protož rychle každý složil pytel svuj na zem, a rozvázal každý pytel svuj.

12 I prehledával, od staršího pocal, a na mladším prestal; i nalezen jest koflík v pytli Beniaminovu.

13 Tedy oni roztrhše roucha svá, vložil každý bríme na osla svého, a vrátili se do mesta.

14 I prišel Juda s bratrími svými do domu Jozefova, (on pak ješte tam byl,) a padli pred ním na zemi.

15 I dí jim Jozef: Jakýž jest to skutek, který jste ucinili? Zdaž nevíte, že takový muž, jako jsem já, umí poznati?

16 Tedy rekl Juda: Což díme pánu svému? co mluviti budeme? a cím se ospravedlníme? Buht jest našel nepravost služebníku tvých. Aj, služebníci jsme pána svého, i my i ten, u nehož nalezen jest koflík.

17 Odpovedel Jozef: Odstup ode mne, abych to ucinil. Muž, u nehož nalezen jest koflík, ten bude mým služebníkem; vy pak jdete u pokoji k otci svému.

18 I pristoupil k nemu Juda a rekl: Slyš mne, pane muj. Prosím, nechažt promluví služebník tvuj slovo v uši pána svého, a nehnevej se na služebníka svého; nebo jsi ty jako sám Farao.

19 Pán muj ptal se služebníku svých, rka: Máte-li otce, neb bratra?

20 A odpovedeli jsme pánu mému: Máme otce starého, a pachole v starosti jeho zplozené malé, jehož bratr umrel, a on sám pozustal po materi své, a otec jeho miluje jej.

21 I rekl jsi služebníkum svým: Privedte ho ke mne, a pohledím na nej.

22 A rekli jsme pánu mému: Nemužet pachole opustiti otce svého; nebo opustí-li otce svého, on umre.

23 Ty pak rekl jsi služebníkum svým: Neprijde-li bratr váš mladší s vámi, nepokoušejte se více videti tvári mé.

24 I stalo se, když jsme se vrátili k služebníku tvému, otci mému, a jemu vypravovali slova pána svého,

25 Že rekl otec náš: Jdete zase, nakupte nám neco potravy.

26 Odpovedeli jsme: Nemužeme jíti,než bude-li bratr náš mladší s námi, tedy pujdeme; nebo bychom nemohli videti tvári toho muže, nebyl-li by bratr náš nejmladší s námi.

27 I rekl nám služebník tvuj, otec muj: Vy víte, že dva toliko syny porodila mi žena má.

28 A vyšel jeden ode mne, o nemž jsem pravil: Jiste roztrhán jest, a nevidel jsem ho dosavad.

29 Vezmete-li i tohoto ode mne, a prišlo by na nej neco zlého, tedy uvedete šediny mé s trápením do hrobu.

30 Tak tedy, když prijdu k služebníku tvému, otci svému, a pacholete nebude s námi, (ješto duše jeho spojena jest s duší tohoto):

31 Prijde na to, když uzrí, že pacholete není, umre; a uvedou služebníci tvoji šediny služebníka tvého, otce svého, s žalostí do hrobu.

32 Nebo služebník tvuj slíbil za pachole, abych je vzal od otce svého, rka: Jestliže ho neprivedu zase k tobe, tedy vinen budu hríchem otci mému po všecky dny.

33 Protož nyní necht zustane, prosím, služebník tvuj místo pacholete tohoto za služebníka pánu svému, a pachole at vstoupí s bratry svými.

34 Nebo jak bych já vstoupil k otci svému, kdyby tohoto pacholete nebylo se mnou? Lec bych chtel videti trápení, kteréž by prišlo na otce mého.