Kniha Genesis 45

Jozef se s bratrími známí, 9. a otce pristehovati velí.

ozef pak nemoha se déle zdržeti, prede všemi prístojícími zvolal: Kažte všechnem ven! I nezustal žádný s nimi, když se známil Jozef s bratrími svými.

2 Potom pozdvihl hlasu svého s plácem; a slyšeli to Egyptští, slyšel také dum Faraonuv.

3 I rekl Jozef bratrím svým: Já jsem Jozef. Ješte-li jest živ otec muj? A nemohli mu odpovedíti bratrí jeho; nebo se ho velmi ulekli.

4 Tedy rekl Jozef bratrím svým: Pristuptež medle ke mne. I pristoupili. A rekl: Já jsem Jozef bratr váš, kteréhož jste prodali do Egypta.

5 Protož nyní nermutte se, a neztežujte sobe toho, že jste mne sem prodali; nebo pro zachování života vašeho poslal mne Buh pred vámi.

6 Nebo dve léte již hlad jest v zemi, a ješte pet let prijde, v nichž nebudou orati, ani žíti.

7 Poslal mne, pravím, Buh pred vámi, pro zachování vás ostatku na zemi, a pro zachování životu vašich vysvobozením velikým.

8 Tak tedy ne vy jste mne poslali sem, ale Buh, kterýž mne dal za otce Faraonovi, a za pána všemu domu jeho, a panovníka po vší zemi Egyptské.

9 Pospešte a vstupte k otci mému, a rcete jemu: Toto praví syn tvuj Jozef: Ucinil mne Buh pánem všeho Egypta; prijdiž ke mne, neprodlévej.

10 A bydliti budeš v zemi Gesen; a budeš blízko mne, ty i synové tvoji, i vnukové tvoji, stáda tvá, a volové tvoji, a cožkoli máš.

11 A budu te chovati tam, (nebo ješte pet let hlad bude), abys snad pro hlad nezahynul, ty i dum tvuj, a cožkoli máš.

12 A aj, oci vaše vidí, i oci bratra mého Beniamina, že ústa má mluví vám.

13 Povíte také otci mému o vší sláve mé v Egypte, a což jste koli videli; pospeštež tedy, a privedte otce mého sem.

14 Tedy padl na šíji Beniamina bratra svého, a plakal; Beniamin také plakal na šíji jeho.

15 A políbiv všech bratrí svých, plakal nad nimi; a potom mluvili bratrí jeho s ním.

16 Slyšána pak jest v dome Faraonove povest tato: Prišli bratrí Jozefovi. I bylo to velmi vdecné Faraonovi i všechnem služebníkum jeho.

17 A rekl Farao Jozefovi: Rci bratrím svým: Toto ucinte: Naložíce na hovada svá, jdete, a navratte se do zeme Kananejské.

18 A vezmouce otce svého a celádky své, pridte ke mne, a dám vám dobré místo v zemi Egyptské, a jísti budete tuk zeme této.

19 Ty pak rozkaž jim: Toto ucinte: Vezmete sobe z zeme Egyptské vozy pro deti a ženy své, a vezmete otce svého, a pridte.

20 Aniž se ohlédejte na nábytky své; nebo nejlepší místo ve vší zemi Egyptské vaše bude.

21 I ucinili tak synové Izraelovi. A dal jim Jozef vozy podlé rozkázaní Faraonova; dal také jim pokrmy na cestu.

22 Všechnem jim dal, každému dvoje šaty; ale Beniaminovi dal tri sta stríbrných, a patery šaty jiné a jiné.

23 Otci pak svému poslal tyto veci: Deset oslu, kteríž nesli z nejlepších vecí Egyptských, a deset oslic, kteréž nesly obilí, a chléb a pokrmy otci jeho na cestu.

24 A propoušteje bratrí své, aby odešli, rekl jim: Nevadtež se na ceste.

25 Tedy brali se z Egypta, a prišli do zeme Kananejské k Jákobovi otci svému.

26 A zvestovali jemu, rkouce: Jozef ješte živ jest, ano i panuje ve vší zemi Egyptské. I omdlelo srdce jeho; nebo slyšev to neveril jim.

27 Tedy vypravovali jemu všecka slova Jozefova, kteráž mluvil jim; a vida vozy, kteréž poslal Jozef pro neho, okrál duch Jákoba otce jejich.

28 I rekl Izrael: Dostit jest, když ješte syn muj živ jest; pujdu a uzrím ho, prvé než umru.