Kniha Genesis 50

Pohreb Jákobuv. 15. Umlouvání se bratrí s Jozefem. 24. Smrt Jozefova.

edy padl Jozef na tvár otce svého, a plakal nad ním, líbaje ho.

2 A porucil služebníkum svým lékarum, aby vonnými vecmi pomazali otce jeho. I pomazali lékari vonnými vecmi Izraele.

3 A vyplnilo se pri nem ctyridceti dní; (nebo tak vyplnují se dnové tech, kteríž mazáni bývají vonnými vecmi). I plakali ho Egyptští za sedmdesáte dní.

4 Když pak dnové pláce toho pominuli, mluvil Jozef k domu Faraonovu, rka: Jestliže jsem nyní nalezl milost pred ocima vašima, mluvte, prosím, v uši Faraonovy, a rcete:

5 Otec muj prísahou mne zavázal, rka: Aj, já umírám; v hrobe mém, kterýž jsem sobe vykopal v zemi Kananejské, tam mne pochovej. Nyní tedy, prosím, necht vstoupím a pochovám otce svého, a navrátím se zase.

6 I rekl Farao: Vstup a pochovej otce svého tak, jakž te prísahou zavázal.

7 Tedy vstoupil Jozef, aby pochoval otce svého, a vstoupili s ním všickni služebníci Faraonovi, starší domu jeho a všickni starší zeme Egyptské,

8 Všecken také dum Jozefuv, a všickni bratrí jeho i dum otce jeho; toliko detí svých, ovec a volu nechali v zemi Gesen.

9 Vstoupili s ním také i vozové a jezdci, a bylo vojsko to veliké velmi.

10 I prišli až k místu Atád, kteréž jest pri brodu Jordánském, a kvílili tam kvílením velikým a velmi žalostným; i držel tu zámutek po otci svém za dnu sedm.

11 Vidouce pak obyvatelé zeme té, totiž Kananejští, zámutek na míste tom Atád, rekli: Težký to mají zámutek Egyptští. Protož nazváno jest jméno jeho Abel Mizraim, a to jest pri brodu Jordánském.

12 Ucinili tedy s ním synové jeho tak, jakž jim byl porucil.

13 A donesše ho do zeme Kananejské, pochovali ho v jeskyni na poli Machpelah, kterouž byl koupil Abraham s tím polem k dedicnému pohrbu od Efrona Hetejského, naproti Mamre.

14 A když pochoval Jozef otce svého, navrátil se do Egypta s bratrími svými a se všemi, kteríž byli vstoupili s ním, aby pochovali otce jeho.

15 Vidouce pak bratrí Jozefovi, že umrel otec jejich, rekli: Snad v nenávisti nás míti bude Jozef, a vrchovate nahradí nám všecko zlé, kteréž jsme jemu cinili.

16 Protož vzkázali Jozefovi, rkouce: Otec tvuj ješte pred smrtí svou prikázal, rka:

17 Takto díte Jozefovi: Prosím, odpust již bratrím svým prestoupení a hrích jejich; nebo zle ucinili tobe. Protož již odpust, prosím, prestoupení služebníkum Boha, jehož ctil otec tvuj. I rozplakal se Jozef, když k nemu mluvili.

18 Pristoupili potom také bratrí jeho, a padše pred ním, rekli: Aj, my jsme služebníci tvoji.

19 Jimž odpovedel Jozef: Nebojte se; nebo zdaliž jsem já vám za Boha?

20 Vy zajisté skládali jste proti mne zlé; ale Buh obrátil to v dobré, aby ucinil to, což vidíte nyní, a pri životu zachoval lid mnohý.

21 Protož nebojte se již; já chovati vás budu i deti vaše. A tak tešil je, a mluvil k srdci jejich.

22 Bydlil pak Jozef v Egypte, on i dum otce jeho, a živ byl Jozef sto a deset let.

23 A videl Jozef syny Efraimovy až do tretího pokolení; ano i synové Machira, syna Manassesova, vychováni jsou u Jozefa.

24 Mluvil potom Jozef bratrím svým: Já tudíž umru; Buh pak jistotne navštíví vás, a vyvede vás z zeme této do zeme, kterouž prisáhl Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

25 Protož prísahou zavázal Jozef syny Izraelovy, rka: Když navštíví vás Buh, vynestež kosti mé odsud.

26 I umrel Jozef, když byl ve stu a v desíti letech; a pomazán jsa vonnými vecmi, vložen jest do truhly v Egypte.