|
Kniha
Exodus 20
Desatero
Boží prikázání. 18. Strach na lidu. 24. Rozkaz o vzdelání oltáre.
mluvil
Buh všecka slova tato, rka:
2
Já jsem Hospodin Buh tvuj, kterýž jsem te vyvedl z zeme Egyptské, z domu
služby.
3
Nebudeš míti bohu jiných prede mnou.
4
Neuciníš sobe rytiny, ani jakého podobenství tech vecí, kteréž jsou na nebi
svrchu, ani tech, kteréž na zemi dole, ani tech, kteréž u vodách pod zemí.
5
Nebudeš se jim klaneti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Buh tvuj, Buh
silný, horlivý, navštevující nepravost otcu na synech do tretího i ctvrtého
pokolení tech, kteríž nenávidí mne,
6
A cinící milosrdenství nad tisíci temi, kteríž mne milují, a ostríhají
prikázaní mých.
7
Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; nebot nenechá bez pomsty Hospodin
toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.
8
Pomni na den sobotní, abys jej svetil.
9
Šest dní pracovati budeš, a delati všeliké dílo své;
10
Ale dne sedmého odpocinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš delati žádného
díla, ty i syn tvuj i dcera tvá, služebník tvuj i devka tvá, hovado tvé i
príchozí, kterýž jest v branách tvých.
11
Nebo v šesti dnech ucinil Hospodin nebe a zemi, more a všecko, což v nich jest,
a odpocinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvetil ho.
12
Cti otce svého i matku svou, at se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž
Hospodin Buh tvuj dá tobe.
13
Nezabiješ.
14
Nesesmilníš.
15
Nepokradeš.
16
Nepromluvíš proti bližnímu svému krivého svedectví.
17
Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního svého, ani
služebníka jeho, ani devky jeho, ani vola jeho, ani osla jeho, ani cožkoli jest
bližního tvého.
18
Veškeren pak lid videl hrímání to a blýskání, a zvuk trouby, a horu kourící se.
To když videl lid, pohnuli se a stáli zdaleka.
19
A rekli Mojžíšovi: Mluv ty s námi, a poslouchati budeme; a necht nemluví s námi
Buh, abychom nezemreli.
20
Odpovedel Mojžíš lidu: Nebojte se; nebo pro zkušení vás sám Buh prišel, aby
bázen jeho byla mezi vámi, abyste nehrešili.
21
Tedy stál lid zdaleka; Mojžíš pak pristoupil k mrákote, kdež byl Buh.
22
I rekl Hospodin Mojžíšovi: Tak povíš synum Izraelským: Vy jste sami videli, že
s nebe mluvil jsem s vámi.
23
Protož nevyzdvihujte nicehož ku pocte se mnou; bohu stríbrných a bohu zlatých
neuciníte sobe.
24
Oltár z zeme udeláš mi a obetovati budeš na nem zápaly své, a pokojné obeti
své, ovce své a voly své. Na kterémkoli míste rozkáži slaviti památku jména
svého, prijdu k tobe a požehnám tobe.
25
Jestliže mi pak vzdeláš oltár kamenný, nedelej ho z kamene tesaného; nebo
jestliže pozdvihneš železa na nej, poškvrníš ho.
26
Aniž po stupních vstupovati budeš k oltári mému, aby hanba tvá u neho odkryta
nebyla.
|