Kniha Exodus 32

Modlárství pri teleti. 7. Boží hnev. 11. Modlitba i horlivost Mojžíšova.

ida pak lid, že by prodléval Mojžíš sstoupiti s hury, sebrali se proti Aronovi a rekli jemu: Vstan, udelej nám bohy, kteríž by šli pred námi; nebo Mojžíšovi, muži tomu, kterýž vyvedl nás z zeme Egyptské, nevíme, co se prihodilo.

2 I rekl jim Aron: Odejmete náušnice zlaté, kteréž jsou na uších žen vašich, synu vašich i dcer vašich, a prineste ke mne.

3 Tedy strhl všecken lid náušnice zlaté, kteréž byly na uších jejich, a prinesli k Aronovi.

4 Kteréžto vzav z rukou jejich, dal je do formy, a udelal z nich tele slité. I rekli: Tito jsou bohové tvoji, Izraeli, kteríž te vyvedli z zeme Egyptské.

5 Což vida Aron, vzdelal oltár pred ním. I volal Aron, a rekl: Slavnost Hospodinova zítra bude.

6 A nazejtrí vstavše velmi ráno, obetovali zápaly, a privedli obeti pokojné. I sedl lid, aby jedl a pil, potom vstali, aby hrali.

7 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi: Jdi, sstup, nebo porušil se lid tvuj, kterýž jsi vyvedl z zeme Egyptské.

8 Sešli brzo s cesty, kterouž jsem prikázal jim. Udelali sobe tele slité, a klaneli se mu, a obetovali jemu, rkouce: Tito jsou bohové tvoji, Izraeli, kteríž te vyvedli z zeme Egyptské.

9 Rekl také Hospodin Mojžíšovi: Videl jsem lid tento, a aj, lid jest tvrdé šíje.

10 Protož nyní nech mne, abych v hneve prchlivosti své vyhladil je, tebe pak uciním v národ veliký.

11 I modlil se Mojžíš Hospodinu Bohu svému, a rekl: Procež, ó Hospodine, roznecuje se prchlivost tvá na lid tvuj, kterýž jsi vyvedl z zeme Egyptské v síle veliké a v ruce mocné?

12 A proc mají mluviti Egyptští, rkouce: Lstive je vyvedl, aby zmordoval je na horách, a aby vyhladil je se svrchku zeme? Odvrat se od hnevu prchlivosti své, a lituj zlého, kteréžs uložil uvésti na lid svuj.

13 Rozpomen se na Abrahama, Izáka a Izraele, služebníky své, jimž jsi zaprisáhl skrze sebe samého a mluvil jsi jim: Rozmnožím síme vaše jako hvezdy nebeské, a všecku zemi tuto, o kteréž jsem mluvil, dám semeni vašemu, a dedicne obdržíte ji na veky.

14 I litoval Hospodin zlého, kteréž rekl, že uciní lidu svému.

15 A obrátiv se Mojžíš, sstoupil s hury, dve dsky svedectví maje v rukou svých, dsky po obou stranách psané; s jedné i s druhé strany byly popsané.

16 A dsky ty dílo Boží byly; písmo také písmo Boží bylo vyryté na dskách.

17 Uslyšev pak Jozue hlas lidu kricícího, rekl Mojžíšovi: Hrmot boje v táboru jest.

18 Kterýžto odpovedel: Není to krik vítezících, ani krik poražených, hlas zpívajících já slyším.

19 I stalo se, když se priblížil k stanum, že uzrel tele a tance. A rozhnevav se Mojžíš velmi, povrhl z rukou svých dsky, a rozrazil je pod Horou.

20 Vzal také tele, kteréž byli udelali, a spálil je v ohni, a setrel je až na prach, a vsypav na vodu, dal píti synum Izraelským.

21 A rekl Mojžíš Aronovi: Cot ucinil lid tento, že jsi uvedl na nej hrích veliký?

22 Odpovedel Aron: Nehnevej se, pane muj. Ty víš, že lid tento k zlému naklonen jest.

23 Nebo rekli mi: Udelej nám bohy, kteríž by šli pred námi; nebo Mojžíšovi, muži tomu, kterýž vyvedl nás z zeme Egyptské, nevíme, co se stalo.

24 Jimž jsem odpovedel: Kdo má zlato, strhnete je s sebe. I dali mi, a uvrhl jsem je do ohne, a udelalo se to tele.

25 A vida Mojžíš lid obnažený, že obnažil jej Aron ku potupe pred neprátely, kteríž povstati meli proti nim,

26 Stoje v bráne táboru, rekl: Kdo jest Hospodinuv, pristup ke mne. I shromáždili se k nemu všickni synové Léví.

27 Jimž rekl: Tak praví Hospodin Buh Izraelský: Pripaš jeden každý mec svuj k boku svému; prejdete sem i tam od brány táboru k bráne, a zabí jeden každý bratra svého, a každý prítele svého i bližního svého.

28 I ucinili synové Léví podlé reci Mojžíšovy, a padlo jich v ten den z lidu na tri tisíce mužu.

29 Nebo rekl byl Mojžíš: Posvettež dnes rukou svých Hospodinu, jeden každý na synu svém a na bratru svém, aby vám dal dnes požehnání.

30 A když bylo nazejtrí, rekl Mojžíš lidu: Vy jste zhrešili hríchem velikým. Protož nyní vstoupím k Hospodinu, zda bych ho ukrotil pro hrích váš.

31 Tedy navrátiv se Mojžíš k Hospodinu, rekl: Prosím, zhrešilt jest lid ten hríchem velikým; nebo udelali sobe bohy zlaté.

32 Nyní pak neb odpust hrích jejich, a pakli nic, vymaž mne, prosím, z knihy své, kteroužs psal.

33 I rekl Hospodin Mojžíšovi: Kdo zhrešil proti mne, toho vymaži z knihy své.

34 Protož nyní jdi, ved lid tento, kamž jsem rozkázal tobe. Aj, andel muj pujde pred tebou; v den pak navštívení mého navštívím i na nich hrích jejich.

35 I bil Hospodin lid, proto že ucinili tele, kteréž byl udelal Aron.