Kniha Leviticus 17

Místo k obetem narízeno, 7. dáblum obetovati, 10. krve 15. a umrlého jísti zapovedíno.

mluvil Hospodin Mojžíšovi, rka:

2 Mluv k Aronovi a synum jeho i ke všechnem synum Izraelským, a rci jim: Tato jest vec, kterouž prikázal Hospodin, rka:

3 Kdož by koli z domu Izraelského zabil vola aneb beránka, neb kozu, bud mezi stany, aneb kdož by zabil vne za stany,

4 A ke dverím stánku úmluvy neprivedl by ho, aby obetoval obet Hospodinu pred príbytkem Hospodinovým: vinen bude krví, nebo krev vylil; protož vyhlazen bude muž ten z prostredku lidu svého.

5 Privedou tedy synové Izraelští obeti své, kteréž by na poli zabíjeti chteli, privedou je, pravím, k Hospodinu ke dverím stánku úmluvy, k knezi, a obetovati budou obeti pokojné Hospodinu.

6 A pokropí knez krví na oltári Hospodinovu u dverí stánku úmluvy, a páliti bude tuk u vuni líbeznou Hospodinu.

7 A nikoli více nebudou obetovati obetí svých dáblum, po nichžto odcházejíce, oni smilní. Zákon tento bude jim vecný i všechnem potomkum jejich.

8 Protož povíš jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z príchozích, kteríž by pohostinu byli mezi vámi, obetoval zápal aneb jinou obet,

9 A ke dverím stánku úmluvy neprivedl by jí, aby ji obetoval Hospodinu; tedy vyhlazen bude clovek ten z lidu svého.

10 A kdož by koli z domu Izraelského aneb z príchozích, kteríž jsou pohostinu mezi nimi, jedl jakou krev: postavím tvár svou proti cloveku tomu, a vyhladím jej z prostredku lidu jeho.

11 Nebo duše všelikého tela ve krvi jest, já pak oddal jsem vám ji k oltári, k ocištování duší vašich. Nebo sama krev na duši ocištuje.

12 Protož rekl jsem synum Izraelským: Nižádný z vás nebude jísti krve; ani príchozí, kterýž pohostinu jest mezi vámi, nebude krve jísti.

13 A kdož by koli z synu Izraelských aneb z príchozích, kteríž jsou pohostinu mezi vámi, hone, ulovil zvíre aneb ptáka, což se jísti muže, tedy vycedí krev jeho a zasype ji prstí.

14 Nebo duše všelikého tela jest krev jeho, kteráž jest v duši jeho. Protož jsem povedel synum Izraelským: Krve žádného tela jísti nebudete, nebo duše všelikého tela jest krev jeho; kdož by koli jedl ji, vyhlazen bude.

15 Kdož by pak koli jedl telo mrtvé aneb udávené, bud on doma zrozený aneb príchozí: zpére roucha svá, a umyje se vodou, a necistý bude až do vecera, potom pak cistý bude.

16 A pakli nezpére roucha svého, a tela svého neumyje, tedy ponese nepravost svou.