Kniha Leviticus 25

Odpocinutí zeme a léto milostivé.

luvil ješte Hospodin k Mojžíšovi na hore Sinai, rka:

2 Mluv synum Izraelským a rci jim: Když vejdete do zeme, kterouž já dávám vám, odpocívati bude zeme, nebo sobota jest Hospodinova.

3 Šest let osívati budeš rolí svou, a šest let obrezovati budeš vinici svou a sbírati úrody její.

4 Sedmého pak léta sobotu odpocinutí bude míti zeme, sobotu Hospodinovu; nebudeš na poli svém síti a vinice své rezati.

5 Což se samo od sebe zrodí obilí tvého, nebudeš toho žíti, a hroznu vinice zanechané od tebe nebudeš sbírati. Rok odpocinutí bude míti zeme.

6 Ale ovoce zeme toho odpocinutí budete míti ku pokrmu, ty i služebník tvuj, i devka tvá, i nájemník tvuj, i príchozí tvuj, kterýž bydlí u tebe,

7 I hovado tvé, i všeliký živocich, kterýž jest v zemi tvé, všecky úrody její budou míti ku pokrmu.

8 Secteš také sobe sedm téhodnu let, totiž sedmkrát sedm let, tak aby cas sedmi téhodnu let ucinil tobe ctyridceti devet let.

9 Tedy dáš troubiti trubou veselé všudy sedmého mesíce v desátý den; v den ocištování dáš troubiti trubou po vší zemi vaší.

10 I posvetíte léta padesátého, a vyhlásíte svobodu v zemi té všechnem obyvatelum jejím. Léto milostivé toto míti budete, abyste se navrátili jeden každý k statku svému, a jeden každý k celedi své zase prijde.

11 Ten rok milostivý padesátého léta míti budete; nebudete síti, ani žíti toho, což by samo od sebe vzrostlo, ani sbírati vína opuštených vinic léta toho.

12 Nebo milostivé léto jest, protož za svaté je míti budete; ze všelikého pole jísti budete úrody jeho.

13 Toho léta milostivého navrátí se jeden každý k statku svému.

14 Když nejakou vec prodáš bližnímu svému, aneb koupíš neco od bližního svého, nikoli neutiskujte jeden druhého.

15 Vedlé poctu let po létu milostivém koupíš od bližního svého, a vedlé poctu let, v kterýchž úrody bráti máš, prodá tobe.

16 Cím více bude let, tím vetší placení bude, a cím méne let, tím, menší placení bude; nebo pocet úrod prodá tobe.

17 Protož nikoli neoklamávejte jeden druhého, ale boj se každý Boha svého; nebo já jsem Hospodin Buh váš.

18 Ostríhejte ustanovení mých, a soudy mé zachovávejte a cinte je, a bydliti budete v zemi té bezpecne.

19 A prinese vám zeme úrody své; i budete jísti až do sytosti, bydlíce bezpecne v ní.

20 Pakli díte: Co budeme jísti léta sedmého, jestliže nebudeme síti, ani shromaždovati užitku svých?

21 Dám požehnání své vám léta šestého, tak že prinese úrody na tri léta.

22 I budete síti léta osmého, a jísti úrody staré až do léta devátého; dokudž by nezrostly úrody jeho, jísti budete staré.

23 Zeme pak nebude prodávána v manství; nebo má jest zeme, a vy jste príchozí a podruzi u mne.

24 A po vší zemi vládarství svého dopustíte dávati výplatu zeme.

25 Jestliže by ochudl bratr tvuj, tak že by prodal neco z statku svého, tedy prijde príbuzný jeho, nejbližší jeho, a vyplatí prodanou vec od bratra svého.

26 Pakli kdo nemaje výplatce, mohl by tomu sám dosti uciniti, tak že shledal by, což potrebí k vyplacení:

27 Tedy pocte léta prodaje svého, a navrátí, což zustane, tomu, jemuž prodal; tak zase prijde k statku svému.

28 Pakli by nemohl shledati toho, což by navrátiti mel, tedy zustane vec prodaná v rukou toho, kterýž ji koupil, až do léta milostivého. I postoupí mu ji v cas léta milostivého, a on navrátí se zase k dedictví svému.

29 Když by kdo prodal dum k bydlení v meste hrazeném, bude míti právo k vyplacení jeho, dokudž nevyplní se rok prodaje jeho. Za celý rok bude míti právo k vyplacení jeho.

30 Paklit ho nevyplatí dríve, než vyjde ten celý rok, tedy zustane dum ten v meste hrazeném tomu, kterýž jej koupil, dedicne v pronárodech jeho, aniž ho postoupí v léte milostivém.

31 Domové pak ve vsech, kteréž nejsou zdí ohrazené, tak jako pole zeme pocítati se budou. Budou moci býti vyplacováni, a léta milostivého navráceni budou.

32 Ale mesta Levítská, a domové v mestech dedictví jejich, ti vždycky vyplaceni mohou býti od Levítu.

33 Ten pak, kdož vyplacuje, at jest z Levítu. Aneb at vyjde kupec z koupeného domu a mesta dedictví jeho v cas léta milostivého; nebo domové mest Levítských jsou dedictví jejich mezi syny Izraelskými.

34 Pole pak na predmestí mest jejich nebude prodáváno, nebo dedictví jejich vecné jest.

35 Jestliže by schudl bratr tvuj, a ustaly by ruce jeho u tebe, posilníš ho; též príchozí aneb podruh živiti se bude pri tobe.

36 Nevezmeš od neho lichvy aneb úroku, ale báti se budeš Boha svého, aby se mohl bratr tvuj živiti u tebe.

37 Penez svých nedáš jemu na lichvu, aniž pro zisk pujcovati budeš obilí svého.

38 Já jsem Hospodin Buh váš, kterýž jsem vyvedl vás z zeme Egyptské, abych vám dal zemi Kananejskou, a byl vám za Boha.

39 Jestliže by pak schudl bratr tvuj u tebe, tak že by se prodal tobe, nebudeš ho podrobovati v dílo otrocké.

40 Jakožto nájemník a jako podruh bude pri tobe; až do léta milostivého sloužiti bude u tebe.

41 Potom vyjde od tebe s detmi svými, a navrátí se k celedi své, a v dedictví otcu svých navrátí se.

42 Nebo jsou služebníci moji, kteréž jsem vyvedl z zeme Egyptské; nebudou prodáváni tak jako jiní služebníci.

43 Nebudeš panovati nad ním tvrde, ale báti se budeš Boha svého.

44 Služebník pak tvuj aneb devka tvá, kteréž míti budeš, budou z národu tech, kteríž jsou vukol vás; z nich kupovati budete služebníky a devky.

45 I od synu bydlitelu, kteríž jsou u vás pohostinu, od tech kupovati budete, a z celedí tech, kteríž jsou s vámi, kteréž zplodili v zemi vaší, a budou vám v dedictví.

46 A vládnouti budete jimi právem dedicným, i synové vaší po vás, abyste je dedicne obdrželi. Na vecnost služby jejich užívati budete, ale nad bratrími svými, syny Izraelskými, nižádný nad bratrem svým nebude tvrde panovati.

47 Jestliže by pak zbohatl príchozí aneb host, kterýž bydlí s tebou, a bratr tvuj prišel by na chudobu pri nem, tak že by se prodal príchozímu aneb hosti tvému, aneb obyvateli, kterýž jest z celedi cizí,

48 Když by se tedy prodal, muže zase vyplacen býti. Nekdo z bratrí jeho vyplatí ho.

49 Budto strýc jeho, aneb syn strýce jeho vyplatí jej, aneb nekdo z prátel krevních jeho, z rodiny jeho, vyplatí ho; aneb jestli potom sám bude moci s to býti, vyplatí se.

50 I pocte se s tím, kterýž ho koupil, od léta, v kterémž se jemu prodal, až do léta milostivého, aby peníze, za než jest prodán, byly vedlé poctu let; a jakožto s nájemníkem, tak se s ním stane.

51 Jestliže ješte mnoho let zustává k létu milostivému, vedlé nich navrátí výplatu svou z penez, za než koupen jest.

52 Pakli málo zustává let do léta milostivého, tedy pocte se s ním, a vedlé poctu let jeho navrátí výplatu svou.

53 Tak jako s celedínem rocním nakládáno bude s ním; nebude nad ním tvrde panovati pred ocima tvýma.

54 Pakli by se nevyplatil v tech letech, tedy vyjde léta milostivého on, i synové jeho s ním.

55 Nebo synové Izraelští jsou moji služebníci, služebníci moji jsou, kteréž jsem vyvedl z zeme Egyptské: Já Hospodin Buh váš.