Kniha Numeri 6

Zákon nazareu. 33. Zpusob požehnání, kteréž meli kneží dávati lidu.

mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:

2 Mluv k synum Izraelským a rci jim: Muž neb žena, když se oddelí, ciníce slib nazareuv, aby se oddali Hospodinu,

3 Od vína i nápoje opojného zdrží se, octa vinného a octa z nápoje opojného nebude píti, ani co vytlaceného z hroznu, zelených hroznu ani suchých nebude jísti.

4 Po všecky dny nazarejství svého nebude jísti žádné veci pocházející z vinného kmene, od zrnka až do šupiny.

5 Po všecky dny slibu nazarejství svého britva nevejde na hlavu jeho, dokavadž by se nevyplnili dnové, v nichž se oddelil Hospodinu. Svatý bude, a nechá rusti vlasu hlavy své.

6 Po všecky dny, v nichž se oddelí Hospodinu, k telu mrtvému nevejde.

7 Nad otcem svým aneb nad matkou svou, nad bratrem svým aneb nad sestrou svou, kdyby zemreli, nebude se poškvrnovati; nebo posvecení Boha jeho jest na hlave jeho.

8 Po všecky dny nazarejství svého svatý bude Hospodinu.

9 Umrel-li by pak kdo blízko neho náhlou smrtí, a poškvrnil-li by hlavy v nazarejství jeho, oholí hlavu svou v den ocištování svého; dne sedmého oholí ji.

10 A dne osmého prinese dve hrdlicky, aneb dvé holoubátek knezi, ke dverím stánku úmluvy.

11 I bude knez obetovati jedno za hrích,a druhé v zápalnou obet, a ocistí jej od toho, címž zhrešil nad mrtvým, a posvetí hlavy jeho v ten den.

12 A oddelí Hospodinu dny nazarejství svého, a prinese beránka rocního za provinení, a dnové první prijdou v nic; nebo poškvrneno jest nazarejství jeho.

13 Tento pak jest zákon nazareuv: V ten den, když se vyplní cas nazarejství jeho, prijde ke dverím stánku úmluvy.

14 A bude obetovati obet svou Hospodinu, beránka rocního bez poškvrny, jednoho v obet zápalnou, a ovci jednu rocní bez poškvrny v obet za hrích, a skopce jednoho bez poškvrny v obet pokojnou,

15 A koš chlebu presných, koláce z mouky belné olejem zadelané, a pokruty nekvašené, olejem pomazané, s obetmi jejími suchými i mokrými.

16 Kteréžto veci obetovati bude knez pred Hospodinem, a uciní obet za hrích jeho, i zápalnou obet jeho.

17 Skopce také obetovati bude v obet pokojnou Hospodinu, spolu s košem chlebu presných; tolikéž obetovati bude knez i obet suchou i mokrou jeho.

18 Tedy oholí nazareus u dverí stánku úmluvy hlavu nazarejství svého, a vezma vlasy z hlavy nazarejství svého, vloží je na ohen, kterýž jest pod obetí pokojnou.

19 Potom vezme knez plece varené z skopce toho, a jeden kolác presný z koše, a pokrutu nekvašenou jednu, a dá v ruce nazarejského, když by oholeno bylo nazarejství jeho.

20 I bude obraceti knez ty veci sem i tam v obet obracení pred Hospodinem; a ta vec svatá prináležeti bude knezi mimo hrudí obracení, i plece pozdvižení. A již potom nazareus bude moci víno píti.

21 Ten jest zákon nazarea, kterýž slib ucinil, a jeho obet Hospodinu za oddelení jeho, krome toho, což by více uciniti mohl. Vedlé slibu svého, kterýž ucinil, tak uciní podlé zákona oddelení svého.

22 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:

23 Mluv k Aronovi a synum jeho a rci: Takto budete požehnání dávati synum Izraelským, mluvíce k nim:

24 Požehnejž tobe Hospodin, a ostríhejž tebe.

25 Osvet Hospodin tvár svou nad tebou, a bud milostiv tobe.

26 Obratiž Hospodin tvár svou k tobe,a dejž tobe pokoj.

27 I budou vzývati jméno mé nad syny Izraelskými, a já jim žehnati budu.