|
Kniha
Numeri 15
Zrízení
o nekterých obetech. 30. Pokuta pyšne hrešícího. 32. Kamenování pro zrušení
soboty. 37. Premování šatu.
luvil
opet Hospodin k Mojžíšovi, rka:
2
Mluv k synum Izraelským a rci jim: Když vejdete do zeme prebývání vašich,
kterouž já dám vám,
3
A budete chtíti obetovati obet ohnivou Hospodinu v zápal, aneb obet bud
slíbenou, bud dobrovolnou, aneb pri slavnostech vašich, abyste ucinili vuni
spokojující Hospodina, budto z skotu, aneb z drobného dobytku:
4
Tedy kdož by koli obetoval dar svuj Hospodinu, obetuj obet suchou, desátý díl
efi mouky belné, zadelané olejem, jehož bude ctvrtý díl míry hin.
5
A vína v obet mokrou ctvrtinku hin obetovati budeš pri zápalu, aneb pri obeti
vítezné k jednomu každému beránku.
6
Pri beranu pak obetovati budeš obet suchou, mouky belné dve desetiny, zadelané
olejem, tretinkou míry hin.
7
Vína také k obeti mokré tretí díl míry hin obetovati budeš u vuni spokojující
Hospodina.
8
Jestliže pak obetovati budeš volka v obet zápalnou, aneb v obet k splnení
slibu, aneb v obet pokojnou Hospodinu:
9
Tedy budeš obetovati spolu s volkem obet suchou, tri desetiny mouky belné,
zadelané olejem, jehož by byla pulka hin.
10
A vína k obeti mokré obetovati budeš pulku hin. Ta jest obet ohnivá vune
spokojující Hospodina.
11
Tak udeláte s každým volem i s každým skopcem, i s dobytcetem bud ono z ovec
neb z koz.
12
Podlé toho, jakž mnoho jich obetovati budete, tak se zachováte pri jednom
každém z nich.
13
Všeliký obyvatel tak bude to vykonávati, aby obetoval obet ohnivou vune
spokojující Hospodina.
14
Takž bude-li u vás i príchozí, aneb kdokoli mezi vámi v pronárodech vašich, a
bude obetovati obet ohnivou vune spokojující Hospodina, jakž vy se pri tom
chováte, tak i on chovati se bude.
15
V shromáždení tomto ustanovení jednostejné bud vám i príchozímu, kterýž by u
vás byl, ustanovení vecné v pronárodech vašich; jakož vy, tak príchozí bude
pred Hospodinem.
16
Zákon jednostejný a porádek jednostejný bude vám i prichozímu kterýž by u vás
byl.
17
Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, rka:
18
Mluv k synum Izraelským a rci jim: Když prijdete do zeme, do kteréž já uvedu
vás,
19
Tedy, když pocnete jísti chléb zeme, obetovati budete obet vzhuru pozdvižení
Hospodinu.
20
Z prvotin testa vašeho kolác obetovati budete v obet vzhuru pozdvižení; tak
jako obet z humna, obetovati budete ji.
21
Z prvotin testa vašeho dávati budete Hospodinu obet vzhuru pozdvižení, vy i
potomci vaši.
22
A když byste pozbloudili, a neucinili všech prikázaní tech, kteráž mluvil
Hospodin k Mojžíšovi,
23
Totiž všech vecí, kteréž prikázal Hospodin vám skrze Mojžíše, od toho dne, v
kterémž prikázaní vydal Hospodin, i potom v pronárodech vašich:
24
Tedy jestliže z nedopatrení všeho shromáždení to stalo se, obetovati bude
všecko množství volka mladého jednoho v obet zápalnou, k vuni spokojující
Hospodina, též obet suchou, a obet mokrou pri nem podlé porádku, a kozla
jednoho v obet za hrích.
25
I ocistí knez všecko množství synu Izraelských, a odpušteno jim bude; nebo
poblouzení jest. A oni také obetovati budou obet svou, obet ohnivou Hospodinu,
a obet za hrích svuj pred Hospodinem za poblouzení své.
26
I bude odpušteno všemu shromáždení synu Izraelských i príchozímu, kterýž jest
pohostinu u prostred nich; nebo všeho lidu poblouzení jest.
27
Jestliže by pak clovek jeden zhrešil z poblouzení, bude obetovati kozu rocní v
obet za hrích.
28
I ocistí knez duši pobloudilou, kteráž zhrešila poblouzením pred Hospodinem;
ocistí ji, a budet jí odpušteno.
29
Domácímu mezi syny Izraelskými i príchozímu, kterýž pohostinu mezi nimi jest,
zákon tento jednostejný bude vám, když by kdo zhrešil z poblouzení.
30
Clovek pak, kterýž by z pychu svévolne zhrešil, tak doma zrozený jako príchozí,
takový potupil velice Hospodina; protož vyhlazen bude z prostredku lidu svého.
31
Nebo slovem Hospodinovým pohrdl, a prikázaní jeho za nic sobe položil; protož
konecne vyhlazen bude clovek ten, a nepravost jeho zustane na nem.
32
Stalo se pak, když synové Izraelští byli na poušti, že nalezli jednoho, an
sbírá dríví v den sobotní.
33
A ti, kteríž ho nalezli sbírajícího dríví, privedli jej k Mojžíšovi a k Aronovi
i ke všemu množství.
34
I dali jej do vezení; nebo ješte nebylo jim oznámeno, co by s ním melo cineno
býti.
35
I rekl Hospodin Mojžíšovi: Smrtí at umre clovek ten; nechat ho bez milosti
ukamenuje všecko množství vne za stany.
36
A protož vyvedli jej všecko množství ven za stany, a uházeli ho kamením, až
umrel, jakož rozkázal Hospodin.
37
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:
38
Mluv k synum Izraelským a rci jim, at sobe delají trepení široké na podolcích
odevu svých všickni rodové jejich, a at dávají nad trepením šnurku modrou.
39
A to budete míti za premování, na nežto hledíce, rozpomínati se budete na
všecka prikázaní Hospodinova, abyste je cinili, a nepustíte se po žádosti srdce
svého, a po ocích svých, jichžto následujíce, smilnili byste,
40
Ale abyste pamatovali a cinili všecka prikázaní má, a byli svatí Bohu svému.
41
Já jsem Hospodin Buh váš, kterýž jsem vyvedl vás z zeme Egyptské, abych vám byl
za Boha: Já Hospodin Buh váš.
|