Kniha Numeri 16

Povstání Chóre i jiných proti Mojžíšovi, a hrozná pomsta Boží nad nimi.

hóre pak syn Izaruv, syna Kahat z pokolení Léví, vytrhl se z jiných, tolikéž Dátan a Abiron, synové Eliabovi, také Hon, syn Feletuv, z synu Rubenových,

2 A povstali proti Mojžíšovi, i jiných mužu z synu Izraelských dve ste a padesáte, knížata shromáždení, kteríž svoláváni byli do rady, muži slovoutní.

3 A sebravše se proti Mojžíšovi a proti Aronovi, rekli jim: Prílište to již na vás; všecko zajisté množství toto, všickni tito svatí jsou, a u prostred nich jest Hospodin. Procež se tedy vyzdvihujete nad shromáždením Hospodinovým?

4 To když uslyšel Mojžíš, padl na tvár svou,

5 A mluvil k Chóre a ke vší rote jeho, rka: Ráno ukáže Hospodin, kdo jsou jeho, a kdo jest svatý, i kdo pred nej predstupovati má; nebo kohožkoli vyvolil, tomu rozkáže pristoupiti k sobe.

6 Toto ucinte: Vezmete sobe kadidlnice, ty Chóre i všecko shromáždení tvé,

7 A nakladte do nich uhlí, a vložte na ne kadidla pred Hospodinem zítra; i stane se, že kohožkoli vyvolí Hospodin, ten bude svatý. Prílište to již na vás, synové Léví.

8 I rekl Mojžíš k Chóre: Slyšte, prosím, synové Léví.

9 Zdaliž málo vám to jest, že vás oddelil Buh Izraelský ode všeho množství Izraelského, a rozkázal vám pristupovati k sobe, abyste vykonávali službu príbytku Hospodinova, a abyste stáli pred shromáždením, a sloužili jim,

10 A vzal te sobe, a všecky bratrí tvé syny Léví s tebou, a že ješte pres to i knežství hledáte?

11 Protož vez, že ty a všickni tvoji jste ti, kteríž se rotíte proti Hospodinu; nebo Aron co jest, že jste reptali proti nemu?

12 Tedy poslal Mojžíš, aby zavolali Dátana a Abirona, synu Eliabových. Kteríž odpovedeli: Nepujdem.

13 Cožt se ješte málo zdá, že jsi vyvedl nás z zeme oplývající mlékem a strdí, abys nás zmoril na poušti, že také chceš i panovati nad námi, a rozkazovati nám?

14 A ješte jsi nás neuvedl do zeme oplývající mlékem a strdí, aniž jsi nám dal v dedictví rolí a vinic. Zdali oci mužum temto vyloupiti chceš? Nepujdeme.

15 I rozhneval se Mojžíš velmi, a rekl k Hospodinu: Nepatriž na obeti jejich. Ani jednoho osla od nich jsem nevzal, aniž jsem komu z nich co zlého ucinil.

16 Potom rekl Mojžíš k Chóre: Ty a všickni tvoji, postavte se zítra pred Hospodinem, ty i oni, též i Aron.

17 A vezmouce jeden každý kadidlnici svou, dáte do nich kadidla, a postavíte se pred Hospodinem, jeden každý s kadidlnicí svou; dve ste a padesáte kadidlnic bude, ty také i Aron, každý s kadidlnicí svou.

18 Tedy vzal jeden každý kadidlnici svou, a nabravše do nich uhlí, vložili na ne i kadidla, a stáli u dverí stánku úmluvy, i Mojžíši Aron.

19 Chóre pak již byl sebral proti nim všecko množství ke dverím stánku úmluvy; i ukázala se sláva Hospodinova všemu množství.

20 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi, rka:

21 Oddelte se z prostredku množství tohoto, at je v okamžení zahladím.

22 Kterížto padše na tvári své, rekli: Bože silný, Bože duchu i všelikého tela, jediný tento clovek zhrešil, a což na všecko shromáždení hnevati se budeš?

23 Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:

24 Mluv k množství a rci: Odstupte od príbytku Chóre, Dátana a Abirona.

25 A vstav Mojžíš, šel k Dátanovi a Abironovi; i šli za ním starší Izraelští.

26 A mluvil k množství, rka: Odstupte, prosím, od stanu bezbožných mužu techto, aniž se ceho dotýkejte, což jejich jest, abyste nebyli zachváceni ve všech hríších jejich.

27 I odstoupili se všech stran od príbytku Chóre, Dátana a Abirona; ale Dátan a Abiron vyšedše, stáli u dverí stanu svých, i ženy jejich a synové jejich, i maliccí jejich.

28 Tedy rekl Mojžíš: Po tomto poznáte, že Hospodin poslal mne, abych cinil všecky skutky tyto, a že nic o své ujme neciním:

29 Jestliže tak jako jiní lidé mrou, zemrou i tito, a navštívením obecným všechnem lidem jestliže navštíveni budou, neposlal mne Hospodin.

30 Paklit neco nového uciní Hospodin, a zeme, otevra ústa svá, požre je se vším, což mají, a sstoupí-li za živa do pekla, tedy poznáte, že jsou popouzeli muži ti Hospodina.

31 I stalo se, když prestal mluviti slov tech, že rozstoupila se zeme pod nimi.

32 A otevrevši zeme ústa svá, požrela je i domy jejich i všecky lidi, kteríž byli s Chóre, i všecken statek jejich.

33 A tak sstoupili oni se vším, což meli, za živa do pekla, a prikryla je zeme; i zahynuli z prostredku shromáždení.

34 Všickni pak Izraelští, kteríž byli vukol nich, utíkali, slyšíce krik jejich; nebo rekli: Utecme, aby i nás nesehltila zeme.

35 Vyšel také ohen od Hospodina, a spálil tech dve ste a padesáte mužu, kteríž kadili.

36 Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:

37 Rci Eleazarovi, synu Arona kneze, at sbére kadidlnice z toho spálenište, a uhlí z nich pryc rozmece, nebo posveceny jsou,

38 Kadidlnice totiž tech, kteríž proti svým dušem hrešili, a at je rozkuje na plechy k obložení oltáre; nebo kadili jimi pred Hospodinem, protož posveceny jsou, a budou na znamení synum Izraelským.

39 I sebral Eleazar knez kadidlnice medené, jimiž kadili ti, kteríž spáleni jsou, a rozkovali je k obložení oltáre,

40 Pro budoucí pamet synum Izraelským, aby nepristupoval žádný jiný, kdož by nebyl z rodu Aronova, k kadení pred Hospodinem, aby se mu nestalo jako Chóre a jako rote jeho, jakož byl mluvil jemu Hospodin skrze Mojžíše.

41 Nazejtrí pak reptalo všecko množství synu Izraelských na Mojžíše a na Arona, rkouce: Vy jste prícinou smrti lidu Hospodinova.

42 I stalo se, když se opet sbíral lid proti Mojžíšovi a proti Aronovi, že se ohlédli k stánku úmluvy, a aj, prikryl jej oblak, a ukázala se sláva Hospodinova.

43 Prišel také Mojžíš s Aronem pred stánek úmluvy.

44 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:

45 Vyjdete z prostredku množství tohoto, a zahladím je v okamžení. I padli na tvári své.

46 Tedy rekl Mojžíš Aronovi: Vezma kadidlnici, dej do ní uhlí z oltáre, a vlož kadidla, a bež rychle k množství a ocist je; nebo vyšla prchlivost od tvári Hospodinovy, a již rána se zacala.

47 I vzav Aron kadidlnici, jakž rozkázal Mojžíš, bežel do prostred shromáždení, (a aj, rána již se byla zacala v lidu,) a zakadiv, ocistil lid.

48 A stál mezi mrtvými a živými; i zastavena jest rána.

49 Bylo pak tech, kteríž od té rány zemreli, ctrnácte tisícu a sedm set, krome tech, jenž zemreli prícinou Chóre.

50 I navrátil se Aron k Mojžíšovi, ke dverím stánku úmluvy, když ta rána pretržena byla.