Kniha Numeri 20

Smrt i pochování Marie. 2. Reptání o vodu. 24. Jednání o svobodnou cestu. 25. Smrt Aronova.

pritáhlo všecko množství synu Izraelských na poušt Tsin, mesíce prvního; i pozustal lid v Kádes, kdež umrela Maria, a tu jest pochována.

2 A když množství to nemelo vody, sešli se proti Mojžíšovi, a proti Aronovi.

3 I domlouval se lid na Mojžíše, a mluvili, rkouce: Ó kdybychom i my byli zemreli, když zemreli bratrí naši pred Hospodinem!

4 Proc jste jen uvedli shromáždení Hospodinovo na poušt tuto, abychom zde pomreli i my i dobytek náš?

5 A proc jste nás vyvedli z Egypta, abyste uvedli nás na toto zlé místo, na nemž se nerodí ani obilí, ani fíku, ani hroznu, ani jablek zrnatých, na kterémž ani vody ku pití není?

6 Tedy odšel Mojžíš s Aronem od tvári shromáždení ke dverím stánku úmluvy, a padli na tvári své; i ukázala se sláva Hospodinova nad nimi.

7 A mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:

8 Vezmi hul, a shromáždíce všecko množství, ty i Aron bratr tvuj, mluvte k skále této pred ocima jejich, a vydá vodu svou. I vyvedeš jim vodu z skály, a dáš nápoj všemu množství i dobytku jejich.

9 Tedy vzal Mojžíš hul pred tvárí Hospodinovou, jakž rozkázal jemu.

10 I svolali Mojžíš s Aronem všecko množství pred skálu, a rekl jim: Slyštež nyní, ó reptáci: Zdali z skály této vyvedeme vám vodu?

11 I pozdvihl Mojžíš ruky své, a uderil v skálu holí svou po dvakrát; i vyšly vody hojné, a pilo všecko množství i dobytek jejich.

12 Potom rekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Že jste mi neverili, abyste posvetili mne pred ocima synu Izraelských, proto neuvedete shromáždení tohoto do zeme, kterouž jsem jim dal.

13 Tot jsou ty vody sváru, o kteréž svarili se synové Izraelští s Hospodinem, a posvecen jest v nich.

14 I poslal Mojžíš posly z Kádes k králi Edom, aby rekli: Totot vzkazuje bratr tvuj Izrael: Ty víš o všech težkostech, kteréž prišly na nás,

15 Že sstoupili otcové naši do Egypta, a bydlili jsme tam za mnoho let. Egyptští pak ssužovali nás i otce naše.

16 A volali jsme k Hospodinu, kterýž uslyšel hlas náš, a poslav andela, vyvedl nás z Egypta, a aj, již jsme v Kádes meste, pri pomezí tvém.

17 Necht, prosím, projdeme skrze zemi tvou. Nepujdeme pres rolí, ani pres vinice, aniž píti budeme vody z cí studnice; cestou královskou pujdeme a neuchýlíme se na pravo ani na levo, dokavadž neprejdeme mezí tvých.

18 Jemužto odpovedel Edom: Nechod skrze mou zemi, abych s mecem nevyšel v cestu tobe.

19 I rekli mu synové Izraelští: Obecnou silnicí pujdeme, a jestliže vody tvé napili bychom se, bud my neb dobytek náš, zaplatíme ji; nic jiného nežádáme, toliko peší abychom prošli.

20 Odpovedel: Neprojdeš. A vytáhl proti nim Edom s množstvím lidu a s silou velikou.

21 Když tedy nedopustil Edom Izraelovi, aby prešel meze jeho, uchýlil se Izrael od neho.

22 A hnuvše se synové Izraelští i všecko množství jejich z Kádes, prišli na horu recenou Hor.

23 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi na hore Hor, pri pomezí zeme Edom, rka:

24 Pripojen bude Aron k lidu svému; nebo nevejde do zeme, kterouž jsem dal synum Izraelským, proto že jste odporni byli reci mé pri vodách sváru.

25 Pojmi Arona a Eleazara syna jeho, a uvedeš je na horu Hor.

26 A svleceš Arona z roucha jeho, a obleceš v ne Eleazara syna jeho; nebo Aron pripojen bude k lidu svému, a tam umre.

27 I ucinil Mojžíš, jakž rozkázal Hospodin, a vstoupili na horu Hor pred ocima všeho množství.

28 A svlékl Mojžíš Arona z roucha jeho, a oblékl v ne Eleazara syna jeho. I umrel tam Aron na pahrbku hory, Mojžíš pak a Eleazar sstoupili s hory.

29 Vidouce pak všecko množství, že umrel Aron, plakali ho za tridceti dní všecken dum Izraelský.