Kniha Numeri 22

Balák poslal pro baláma; 21. cesta jeho, 36. i príjezd k Balákovi.

táhli synové Izraelští a položili se na polích Moábských, nedocházeje k Jordánu, naproti Jerichu.

2 A videl Balák, syn Seforuv, všecko, co ucinil Izrael Amorejskému.

3 I bál se Moáb toho lidu velmi, proto že ho bylo mnoho, a svíral se pro prítomnost synu Izraelských.

4 Protož rekl Moáb k starším Madianským: Tudíž toto množství požere všecko, což jest vukol nás, jako sžírá vul trávu polní. Byl pak Balák, syn Seforuv, toho casu králem Moábským.

5 I poslal posly k Balámovi, synu Beorovu, do mesta Petor, kteréž jest pri rece v zemi vlasti jeho, aby povolal ho, rka: Aj, lid vyšel z Egypta, aj, prikryl svrchek zeme, a usazuje se proti mne.

6 Protož nyní pod medle, zlorec mne k vuli lidu tomuto,nebo silnejší mne jest; snad svítezím nad ním, a porazím jej, aneb vyženu z zeme této. Vím zajisté, že komuž ty žehnáš, požehnaný bude, a komuž ty zlorecíš, bude zlorecený.

7 Tedy šli starší Moábští a starší Madianští, nesouce v rukou svých peníze za zlorecení; i prišli k Balámovi, a vypravovali mu slova Balákova.

8 On pak rekl jim: Pobudte zde pres tuto noc, a dám vám odpoved, jakž mi mluviti bude Hospodin. I zustala knížata Moábská s Balámem.

9 Prišel pak Buh k Balámovi a rekl: Kdo jsou ti muži u tebe?

10 Odpovedel Balám Bohu: Balák, syn Seforuv, král Moábský, poslal ke mne, rka:

11 Aj, lid ten, kterýž vyšel z Egypta, prikryl svrchek zeme; protož nyní pod, prokln mi jej, snad svítezím, bojuje s ním, a vyženu jej.

12 I rekl Buh k Balámovi: Nechod s nimi, aniž zlorec lidu tomu, nebo požehnaný jest.

13 Tedy Balám vstav ráno, rekl knížatum Balákovým: Navratte se do zeme své, nebo nechce mi dopustiti Hospodin, abych šel s vámi.

14 A vstavše knížata Moábská, prišli k Balákovi a rekli: Nechtel Balám jíti s námi.

15 Tedy opet poslal Balák více knížat a znamenitejších, nežli první.

16 Kteríž prišedše k Balámovi, rekli jemu: Toto praví Balák, syn Seforuv: Nezpecuj se, prosím, prijíti ke mne.

17 Nebo velikou ctí te ctíti chci, a což mi koli rozkážeš, uciním; protož prid, prosím, prokln mi lid tento.

18 Odpovídaje pak Balám, rekl služebníkum Balákovým: Byt mi pak dal Balák plný dum svuj stríbra a zlata, nemohl bych prestoupiti slova Hospodina Boha svého, a uciniti proti nemu malé neb veliké veci.

19 Nyní však zustante, prosím, zde i vy také této noci, abych zvedel, co dále mluviti bude Hospodin se mnou.

20 Prišed pak Buh k Balámovi v noci, rekl jemu: Ponevadž proto, aby povolali te, prišli muži tito, vstana, jdi s nimi, a však což prikáži tobe, to cin.

21 Tedy Balám vstav ráno, osedlal oslici svou, a bral se s knížaty Moábskými.

22 Ale rozpálil se hnev Boží, proto že jel s nimi, a postavil se andel Hospodinuv na ceste, aby mu prekazil; on pak sedel na oslici své, maje s sebou dva služebníky své.

23 A když uzrela oslice andela Hospodinova, an stojí na ceste, a mec jeho vytržený v ruce jeho, uhnula se s cesty, a šla polem. I bil ji Balám, aby ji navedl zase na cestu.

24 A andel Hospodinuv stál na stezce u vinice mezi dvema zídkami.

25 Viduci pak oslice andela Hospodinova, pritiskla se ke zdi, pritrela také nohu Balámovi ke zdi; procež opet bil ji.

26 Potom andel Hospodinuv šel dále, a stál v úzkém míste, kdež nebylo žádné cesty k uchýlení se na pravo neb na levo.

27 A viduci oslice andela Hospodinova, padla pod Balámem; procež rozhneval se velmi Balám, a bil oslici kyjem.

28 I otevrel Hospodin ústa oslice, a rekla Balámovi: Cožt jsem ucinila, že již po tretí mne biješ?

29 Rekl Balám k oslici: To, že jsi mne v posmech uvedla. Ó bych mel mec v rukou, jiste bych te již zabil.

30 Odpovedela oslice Balámovi: Zdaliž nejsem oslice tvá? Jezdíval jsi na mne, jak jsi mne dostal, až do dnes; zdaliž jsem kdy obycej mela tak ciniti tobe? Kterýž odpovedel: Nikdy.

31 V tom otevrel Hospodin oci Balámovy, i uzrel andela Hospodinova, an stojí na ceste, maje mec dobytý v ruce své; a nakloniv hlavy, poklonu ucinil na tvár svou.

32 I mluvil k nemu andel Hospodinuv: Proc jsi bil oslici svou po trikrát? Aj, já vyšel jsem, abych se protivil tobe; nebo uchýlil jsi se s cesty prede mnou.

33 Když videla mne oslice, vyhnula mi již po trikrát; a byt mi se byla nevyhnula, již bych byl také tebe zabil, a jí živé nechal.

34 Odpovedel Balám andelu Hospodinovu: Zhrešilt jsem, nebo jsem nevedel, že ty stojíš proti mne na ceste; protož nyní, jestliže se nelíbí tobe, radeji navrátím se domu.

35 Rekl andel Hospodinuv k Balámovi: Jdi s muži temi, avšak slovo, kteréž mluviti budu tobe, to mluviti budeš. Tedy šel Balám s knížaty Balákovými.

36 Uslyšev pak Balák o príchodu Balámovu, vyšel proti nemu do mesta Moábského, kteréž bylo pri rece Arnon, jenž jest pri konci pomezí.

37 I rekl Balák Balámovi: Zdaliž jsem víc než jednou neposílal pro te? Procež jsi tedy neprišel ke mne? Proto-li, že bych te náležite uctiti nemohl?

38 Odpovedel Balám Balákovi: Aj, již jsem prišel k tobe; nyní pak zdaliž všelijak budu co moci mluviti? Slovo, kteréž vložil Buh v ústa má, to mluviti budu.

39 I bral se Balám s Balákem, a prijeli do mesta Husot.

40 Kdežto nabiv Balák volu a ovec, poslal k Balámovi a k knížatum, kteríž s ním byli.

41 Nazejtrí pak ráno, pojav Balák Baláma, uvedl ho na výsosti modly Bál, odkudž shlédl i nejdalší díl lidu Izraelského.