Kniha Numeri 35

Mesta Levítu; 9. z nichž šest útocištných. 16. Soud o vraždách.

mluvil Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, pri Jordánu proti Jerichu, rka:

2 Prikaž synum Izraelským, at dadí Levítum z dedictví, kterýmž vládnouti budou, mesta k bydlení, i podmestí mest vukol nich,

3 Aby meli mesta k bydlení, podmestí pak jejich pro dobytky jejich, i pro statky jejich, a pro všecka hovada jejich.

4 Podmestí pak mest, kteráž dáte Levítum, vzdálí budou ode zdi mestské na tisíc loktu zevnitr vukol.

5 Protož vymeríte vne za každým mestem na východ slunce dva tisíce loktu, na poledne též dva tisíce loktu, také na západ dva tisíce loktu, i na pulnoci dva tisíce loktu, tak aby bylo mesto v prostredku. Ta bude míra podmestí mest jejich.

6 Z tech pak mest, kteráž dáte Levítum, oddelíte šest mest k útocišti, aby tam utekl, kdož by nekoho zabil; a k tem pridáte jim ješte ctyridceti dve mesta.

7 I bude všech mest, kteráž dáte Levítum, ctyridceti osm mest i s podmestími jejich.

8 Tech pak mest, kteráž dáte z vládarství synu Izraelských, od tech, kteríž více mají, více vezmete, a od tech, kteríž méne mají, méne vezmete; jedno každé pokolení vedlé velikosti dedictví, jímž vládnouti budou, dá z mest svých Levítum.

9 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:

10 Mluv k synum Izraelským a rci jim: Když prejdete Jordán, a vejdete do zeme Kananejské,

11 Vybérete sobe mesta, a ta mesta budete míti k utíkání, aby tam utekl ten, kterýž by nekoho zabil z nedopatrení.

12 A budou vám ta mesta k útocišti pred prítelem, aby neumrel ten, kdož zabil, dokudž by se nepostavil pred shromáždením k soudu.

13 Z tech tedy mest, kteráž dáte, šest mest k útocišti míti budete.

14 Tri mesta dáte pred Jordánem, též tri mesta dáte v zemi Kananejské; i budou mesta útocište.

15 Synum Izraelským i príchozímu, i podruhu mezi nimi bude tech šest mest k útocišti, aby tam utekl, kdož by koli ranil nekoho z nedopatrení.

16 Jestliže by pak železem ranil nekoho, tak až by umrel, vražedlník jest; smrtí umre vražedlník takový.

17 Pakli by hode kamenem, jímž by mohl zabiti, uderil nekoho, tak že by umrel, vražedlník jest; smrtí umre vražedlník takový.

18 Pakli by hode drevem, kterýmž by mohl zabiti, uderil nekoho, tak že by umrel, vražedlník jest; smrtí umre vražedlník takový.

19 Prítel zabitého zabije vražedlníka toho; kdyžkoli ho dostane, on sám zabije ho.

20 Aneb jestliže by z nenávisti strcil nekým, aneb shodil by neco na neho z úkladu, tak že by od toho umrel;

21 Aneb jestliže by z neprátelství rukou uderil nekoho, tak že by umrel: smrtí umre bitec ten, vražedlník jest; prítel zabitého zabije vražedlníka toho, jakž ho nejprv dostane.

22 Jestliže by pak náhodou a ne z neprátelství strcil nekým, aneb shodil by na neho nejakou vec bez úkladu;

23 Aneb jaký koli kámen, od nehož by umríti mohl, shodil by na nej z nedopatrení, tak že by umrel, nebyv s ním v neprátelství, ani nehledaje zlého jeho:

24 Tedy souditi bude shromáždení mezi bitcem a mezi prítelem zabitého vedlé soudu techto.

25 A vysvobodí shromáždení vražedlníka toho z rukou prítele zabitého, a káže se jemu navrátiti shromáždení k mestu útocište jeho, do nehož utekl; i bude bydliti v nem, dokudž neumre knez nejvyšší, kterýž pomazán jest olejem svatým.

26 Jestliže by pak ten, kterýž zabil cloveka, vyšel z mezí mesta útocište svého, do nehož utekl,

27 A prítel zabitého našel by jej vne, an prešel meze mesta útocište svého, a zabil by prítel zabitého vražedlníka toho, nebude vinen krví.

28 Nebo v meste útocište svého bydliti má, dokudž by neumrel knez nejvyšší. Když by pak umrel knez nejvyšší, navrátí se vražedlník do zeme vládarství svého.

29 A bude vám toto za ustanovení soudné v pronárodech vašich, ve všech príbytcích vašich.

30 Kdož by koli mel na smrt vydati nekoho, podlé vyznání svedku sáhne na vražedlníka; ale jeden svedek nebude moci svedciti proti nekomu na smrt.

31 Nevezmete pak výplaty za cloveka vražedlníka, kterýž, jsa nešlechetný, jest smrti hoden, než smrtí at umre.

32 Aniž také vezmete výplaty od toho, kterýž utekl do mesta útocište svého, aby se navrátil k bydlení do zeme své, prvé než by umrel knez,

33 Abyste nepoškvrnili zeme, v níž jste. Nebo krev taková poškvrnila by zeme, aniž také zeme ocištena býti muže od krve, kteráž jest vylita na ní, jediné krví toho, kterýž vylil ji.

34 Protož nepoškvrnujte zeme, v kteréž bydlíte, kdežto já prebývám; nebo já Hospodin prebývám u prostred synu Izraelských.