Kniha Deuteronomium 10

O pripravení druhých dvou desk. 8. O zvolení Levítu k službe. 12. Napomenutí k milování Boha.

oho casu rekl mi Hospodin: Vyhlad sobe dve dsky kamenné, podobné prvním, a vstup ke mne na horu, a udelej sobe truhlu drevenou.

2 I napíši na dskách tech slova, kteráž byla na dskách prvních, kteréž jsi rozrazil, a vložíš je do té truhly.

3 Tedy udelal jsem truhlu z dríví setim, a vyhladiv dve dsky kamenné, podobné prvním, vstoupil jsem na horu, nesa ty dve dsky v rukou svých.

4 I napsal na tech dskách, tak jakž prvé byl napsal, deset slov, kteráž mluvil k vám Hospodin na hore z prostredku ohne v den shromáždení onoho, a dal je Hospodin mne.

5 A obrátiv se, sstoupil jsem s hory té, a vložil jsem ty dsky do truhly, kterouž jsem byl udelal, a byly tam, jakož mi prikázal Hospodin.

6 Synové pak Izraelští hnuli se z Beerot synu Jakan do Moserah. Tam umrel Aron, a tu jest pochován; i konal úrad knežský na míste jeho Eleazar, syn jeho.

7 Odtud táhli do Gadgad, a z Gadgad do Jotbata, do zeme vod tekutých.

8 Toho casu oddelil Hospodin pokolení Léví, aby nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, a aby stáli pred Hospodinem k službe jemu, a k dobrorecení ve jménu jeho až do dnešního dne.

9 Procež nemelo pokolení Léví dílu a dedictví s bratrími svými, nebo Hospodin jest dedictví jeho, jakož mluvil k nemu Hospodin Buh tvuj.

10 Já pak zustal jsem na té hore jako dnu prvních, ctyridceti dní a ctyridceti nocí, a uslyšel mne Hospodin i tehdáž, a nechtel shladiti tebe.

11 Potom rekl mi Hospodin: Vstan, jdi, predcházeje lid, aby vešli a vládli zemí, kterouž jsem s prísahou zaslíbil otcum jejich, že jim ji dám.

12 Nyní tedy, Izraeli, ceho žádá Hospodin Buh tvuj od tebe? Jediné abys se bál Hospodina Boha svého, a chodil po všech cestách jeho, a abys miloval ho, a sloužil Hospodinu Bohu svému v celém srdci svém, a ve vší duši své,

13 Ostríhaje prikázaní Hospodinových a ustanovení jeho, kteráž já prikazuji tobe dnes k tvému dobrému.

14 Aj, Hospodina Boha tvého jest nebe i nebesa nebes, zeme a všecky veci, kteréž jsou na ní.

15 Však toliko v otcích tvých zalíbilo se Hospodinu, aby je zamiloval, a vyvolil síme jejich po nich, vás totiž ze všech národu, jakož dnes vidíš.

16 Protož obrežtež neobrízku srdce svého, a šíje své nezatvrzujte více.

17 Nebo Hospodin Buh váš, on jest Buh bohu, a Pán pánu, Buh silný, veliký, mocný a hrozný, kterýž neprijímá osoby, ani bére daru,

18 Cine soud sirotku a vdove, miluje také príchozího, dávaje mu chléb a odev.

19 Protož milujte hoste, nebo jste byli hosté v zemi Egyptské.

20 Hospodina Boha svého báti se budeš, jemu sloužiti, a jeho se prídržeti, a ve jménu jeho prisahati budeš.

21 Ont jest chvála tvá, a ont jest Buh tvuj, kterýž ucinil s tebou tyto veliké a hrozné veci, kteréž videly oci tvé.

22 V sedmdesáti dušech sstoupili otcové tvoji do Egypta, nyní pak rozmnožil te Hospodin Buh tvuj, abys byl v množství jako hvezdy nebeské.