|
Kniha
Deuteronomium 12
Velí
Buh modlárství kaziti, 4. v míste jistém obetovati. 23. Zapovídá krve jísti 29.
a pohanu následovati.
ato
jsou ustanovení a soudové, kterýchž ostríhati budete, ciníce je v zemi, kterouž
Hospodin Buh otcu tvých dá tobe, abys dedicne vládl jí po všecky dny, v nichž
živi budete na zemi.
2
Zkazíte do gruntu všecka místa, na nichž sloužili národové, (kteréž vy dedicne
opanujete), bohum svým, na vrších vysokých a na pahrbcích, a pod každým stromem
ratolestným.
3
Oltáre jejich zborte, a obrazy jejich ztlucte, háje také jejich ohnem spalte a
rytiny bohu jejich stroskotejte, a vyhladte jméno jejich z místa toho.
4
Neuciníte tak Hospodinu Bohu svému,
5
Ale kteréž by místo vyvolil Hospodin Buh váš ze všech pokolení vašich, aby
položil jméno své tu, a bydlil na nem, hledati ho, a tam choditi budete.
6
Tam také prinášeti budete zápaly své a obeti i desátky své, obeti rukou svých i
sliby své, dobrovolné obeti své, i prvorozené z skotu a bravu svých,
7
A jísti budete tam pred Hospodinem Bohem svým, a veseliti se budete v každé
veci, k níž priciníte ruky své, vy i domové vaši,v nichž požehnal tobe Hospodin
Buh tvuj.
8
Nebudete delati tak, jakž my nyní zde ciníme, jeden každý což se mu dobrého
vidí.
9
Nebo až dosavad neprišli jste k odpocinutí a dedictví, kteréž Hospodin Buh tvuj
dává tobe.
10
Ale když prejdouce Jordán, bydliti budete v zemi, kterouž Hospodin Buh váš dá
vám, abys jí vládl právem dedicným, a odpocinutí dá vám ode všech vukol
neprátel vašich, a bydliti budete bezpecne:
11
Tedy k místu tomu, kteréž by vyvolil Hospodin Buh váš, aby tam prebývalo jméno
jeho, prinášeti budete všecky veci, kteréž já prikazuji vám, zápaly své, obeti
své a desátky své, a obeti rukou svých a všecko, což predního jest v slibích
vašich, kteréž byste cinili Hospodinu.
12
A veseliti se budete pred Hospodinem Bohem svým, vy i synové vaši i dcery vaše,
služebníci vaši i devky vaše, i Levíta, kterýž jest v branách tvých, nebo
nemají dílu a dedictví s vámi.
13
Vystríhej se, abys neobetoval zápalných obetí svých na žádném míste, kteréž bys
sobe obhlédl.
14
Ale na tom míste, kteréž by vyvolil Hospodin v jednom z pokolení tvých, tam
obetovati budeš zápaly své, a tam uciníš všecko, což já prikazuji tobe.
15
A však jestliže by se kdy zalíbilo duši tvé, zabiješ sobe, a jísti budeš maso
vedlé požehnání Hospodina Boha svého, kteréž by dal tobe ve všech mestech
tvých; necistý i cistý jísti je bude, jako srnu i jelena.
16
Krve toliko jísti nebudete, na zemi vycedíte ji jako vodu.
17
Nebudeš moci jísti v meste svém desátku obilí svého, vína a oleje svého, i
prvorozených skotu a bravu svých, i všeho, k cemuž se slibem zavážeš,
dobrovolných obetí svých a obetí rukou svých.
18
Ale pred Hospodinem Bohem svým jísti je budeš na míste, kteréž vyvolil Hospodin
Buh tvuj, ty i syn tvuj i dcera tvá, služebník tvuj a devka tvá, i Levíta,
kterýž jest v branách tvých, a veseliti se budeš pred Hospodinem Bohem svým ve
všech vecech, k nimž bys pricinil ruky své.
19
Vystríhejž se, abys neopouštel Levítu v zemi své po všecky dny své.
20
Když rozšírí Hospodin Buh tvuj pomezí tvé, jakož mluvil tobe, a rekl bys sám v
sobe: Budu jísti maso, proto že žádá duše tvá jísti maso, vedlé vší líbosti své
jísti budeš maso.
21
Jestliže by daleko bylo od tebe místo, kteréž vyvolí Hospodin Buh tvuj, aby
prebývalo tam jméno jeho, zabiješ hovado z skotu neb bravu svých, kteréž by dal
Hospodin tobe, jakžt jsem prikázal tobe, a jísti budeš v meste svém, vedlé vší
líbosti duše své.
22
Jakž se jídá srna a jelen, tak je jísti budeš; necistý i cistý bude je jísti.
23
Toliko bud stálý, abys krve nejedl; nebo krev jest duše, protož nebudeš jísti
duše s masem jejím.
24
Nejeziž jí, ale na zem ji vyced jako vodu.
25
Nebudeš jísti jí, aby tobe dobre bylo i synum tvým po tobe, když bys cinil, což
dobrého jest pred ocima Hospodinovýma.
26
Ale posvecené veci své, kteréž bys mel, a což bys slíbil, vezmeš, a doneseš na
místo, kteréž vyvolí Hospodin,
27
A obetovati budeš obeti své zápalné, maso a krev, na oltár Hospodina Boha
svého; ale krev jiných obetí tvých vylita bude na oltár Hospodina Boha tvého,
maso pak jísti budeš.
28
Ostríhej a poslouchej všech slov techto, kteráž já prikazuji tobe, aby tobe
dobre bylo i synum tvým po tobe až na veky, když bys cinil, což dobrého a
pravého jest, pred ocima Hospodina Boha svého.
29
Když by pak vyplénil Hospodin Buh tvuj od tvári tvé národy ty, k nimž ty tudíž
vejdeš, abys dedicne vládl jimi, a dedicne je opanoval, a bydlil v zemi jejich,
30
Vystríhej se, abys neuvázl v osídle, jda za nimi, když by již vyhlazeni byli od
tvári tvé. Nevyptávej se na bohy jejich, ríkaje: Jak jsou sloužili národové ti
bohum svým, tak i já uciním.
31
Neuciníš tak Hospodinu Bohu svému, nebo všecko, což v ohavnosti má Hospodin, a
cehož nenávidí, cinili bohum svým; také i syny své a dcery své ohnem pálili ke
cti bohum svým.
32
Cožkoli já prikazuji vám, ostríhati budete, ciníce to; nepridáte k tomu, aniž
co z toho ujmete.
|