Kniha Deuteronomium 18

Deditví Levítu jaké býti melo. 9. Ohavnosti pohanské zapovedíny. 15. Prorok veliký zaslíben.

ebudou míti kneží Levítští a všecko pokolení Levítské dílu a dedictví s jiným lidem Izraelským, obeti ohnivé Hospodinovy a dedictví jeho jísti budou.

2 Dedictví nebudou míti u prostred bratrí svých, Hospodin jest dedictví jejich, jakož jim mluvil.

3 Toto pak náležeti bude knežím od lidu, od obetujících obet, bud vola neb dobytce: Dáno bude knezi plece, a líce a žaludek.

4 Prvotiny obilé svého, vína a oleje svého, i prvotiny vlny z ovec svých dáš jemu.

5 Nebo jej vyvolil Hospodin Buh tvuj ze všech pokolení tvých, aby stál k službe ve jménu Hospodina, on i synové jeho po všecky dny.

6 Když by pak prišel který Levíta z nekterého mesta tvého, ze všeho Izraele, kdež bydlil, a prišel by s velikou žádostí duše své na místo, kteréž by vyvolil Hospodin:

7 Sloužiti bude ve jménu Hospodina Boha svého, jako i jiní bratrí jeho Levítové, kteríž tu stojí pred Hospodinem.

8 Díl rovný jísti budou, (bez škody toho, což by každý z nich prodal,) vedlé celedi otcu.

9 Když vejdeš do zeme, kterouž Hospodin Buh tvuj dává tobe, neuc se ciniti podlé ohavností národu tech.

10 Nebude nalezen v tobe, kdož by vedl syna svého aneb dceru svou skrz ohen, ani veštec, ani planétník, ani carodejník, ani kouzedlník.

11 Ani losník, ani zaklinac, ani hadac, ani cernoknežník.

12 Nebo ohavnost jest Hospodinu, kdožkoli ciní to, a pro takové ohavnosti Hospodin Buh tvuj vymítá je od tvári tvé.

13 Dokonalý budeš pred Hospodinem Bohem svým.

14 Nebo národové ti, kterýmiž vládnouti budeš, planetáru a veštcu poslouchají, tobe pak toho nedopouští Hospodin Buh tvuj.

15 Proroka z prostredku tvého, z bratrí tvých, jako já jsem, vzbudí tobe Hospodin Buh tvuj; jeho poslouchati budete,

16 Podlé všeho toho, jakž jsi žádal od Hospodina Boha svého, na Orébe, v den shromáždení, rka: At více neslyším hlasu Hospodina Boha svého, ani více vidím ohne toho velikého, abych neumrel.

17 Procež mi rekl Hospodin: Dobre mluvili, což jsou mluvili.

18 Proroka vzbudím jim z prostredku bratrí jejich, jako jsi ty, a položím slova má v ústa jeho, a bude jim mluviti všecko, což mu prikáži.

19 I budet, že kdo by koli neposlouchal slov mých, kteráž mluviti bude ve jménu mém, já vyhledávati budu na nem.

20 Prorok pak, kterýž by pyšne se vystavoval, mluve slovo ve jménu mém, kteréhož jsem mluviti jemu neprikázal, a kterýž by mluvil ve jménu bohu cizích, takový prorok at umre.

21 Jestliže pak díš v srdci svém: Kterak poznáme slovo to, jehož by nemluvil Hospodin?

22 Když by mluvil neco prorok ve jménu Hospodinovu, a však by se toho nestalo, aniž by prišlo, tot jest to slovo, jehož nemluvil Hospodin; z pychut jest to mluvil prorok ten, nebojž se ho.