Kniha Deuteronomium 20

Rád pri tažení na vojnu, a dobývání mest.

dyž bys vytáhl na vojnu proti neprátelum svým, a uzrel bys kone a vozy, a lid vetší, nežli ty máš, neboj se jich, nebo Hospodin Buh tvuj s tebou jest, kterýž te vyvedl z zeme Egyptské.

2 A když byste se již potýkati meli, pristoupí knez, a mluviti bude k lidu,

3 A dí jim: Slyš, Izraeli, vy jdete dnes k boji proti neprátelum svým, nebudiž strašlivé srdce vaše, nebojte se a nestrachujte, ani se jich lekejte.

4 Nebo Hospodin Buh váš, kterýž jde s vámi, bojovati bude za vás proti neprátelum vašim, aby zachoval vás.

5 Potom mluviti budou hejtmané k lidu, rkouce: Jest-li kdo z vás, ješto vystavel dum nový, a ješte nepocal bydliti v nem, odejdi a navrat se do domu svého, aby nezahynul v bitve, a nekdo jiný aby nezacal bydliti v nem.

6 A kdo jest, ješto štípil vinici, a ješte neprišla k obecnému užívání, odejdi a navrat se k domu svému, aby snad nezahynul v bitve, aby nekdo jiný k obecnému užívání neprivedl jí.

7 A kdo jest, ješto by mel zasnoubenou manželku, a ješte by jí nepojal, odejdi a navrat se do domu svého, aby neumrel v boji, a nekdo jiný nevzal jí.

8 Pridadí i toto hejtmané, mluvíce k lidu, a reknou: Kdo jest bázlivý a lekavého srdce, odejdi a navrat se do domu svého, aby nezemdlil srdce bratrí svých, jako jest srdce jeho.

9 A když prestanou hejtmané mluviti k lidu, tedy predstaví lidu vudce houfu.

10 Když pritáhneš k nekterému mestu, abys ho dobýval, podáš jemu pokoje.

11 Jestliže pokoj sobe podaný prijmou a otevrou tobe, všecken lid, kterýž by nalezen byl v nem, pod plat uvedeni jsouce, tobe sloužiti budou.

12 Pakli by v pokoj s tebou nevešli, ale bojovali proti tobe, oblehneš je;

13 A když by je Hospodin Buh tvuj dal v ruku tvou, tedy zbiješ v nem ostrostí mece všecky pohlaví mužského.

14 Ženy pak, dítky a hovada, i cožkoli bylo by v meste, všecky koristi jeho rozbituješ sobe, a užívati budeš koristí neprátel svých, kteréž by dal tobe Hospodin Buh tvuj.

15 Tak uciníš všechnem mestum daleko vzdáleným od tebe, kteráž nejsou z mest národu techto.

16 Z mest pak lidu toho, kterýž Hospodin Buh tvuj dává tobe v dedictví, žádné duše živiti nebudeš,

17 Ale dokonce vyhladíš je: Hetea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, jakož prikázal tobe Hospodin Buh tvuj,

18 Aby vás neucili ciniti vedlé všech ohavností svých, kteréž ciní bohum svým, i hrešili byste proti Hospodinu Bohu svému.

19 Když oblehneš mesto nekteré, za dlouhý cas dobývaje ho, abys je vzal, nezkazíš stromu jeho, sekerou je vytínaje, nebo z nich ovoce jísti budeš; protož jich nevysekáš, (nebo potrava cloveka jest strom polní), chteje užívati jich k obrane své.

20 A však stromoví, kteréž znáš, že nenese ovoce ku pokrmu, pohubíš a posekáš, a vzdeláš ohrady proti mestu tomu, kteréž s tebou bojuje, dokudž ho sobe nepodmaníš.